Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích

• f) pracovat se strojem, v jehož nebezpečném dosahu jsou jiné stroje nebo dopravní prostředky s výjimkou těch, které pracují ve vzájemné součinnosti se strojem,

• g) přemisťovat a přepravovat pracovníky na stroji nebo v jeho pracovním zařízení, pokud to není výrobcem povoleno,

• h) pohybovat pracovním zařízením nad pracovníky nebo nad obsazenou kabinou řidiče dopravních prostředků,

• i) pracovat se strojem a pracovním nástrojem v místě, na které není z místa obsluhy vidět a kde by mohlo nastat ohrožení pracovníků nebo jiného zařízení,

• j) ovládat stroj nebezpečným způsobem vyvolávajícím nežádoucí rozhoupání pracovního zařízení,

• k) pohybovat se se strojem nebo s jeho pracovními zařízeními nebo jinými vyčnívajícími částmi v ochranném pásmu elektrického vedení, nejsou-li dodrženy předepsané bezpečnostní požadavky,

• l) přejíždět elektrické kabely, nejsou-li vhodně chráněny proti mechanickému poškození,

• m) opustit místo obsluhy stroje, je-li stroj nebo jeho pracovní zařízení v chodu,

• n) provádět údržbu, čištění a opravy, není-li stroj a jeho pracovní zařízení zabezpečeno proti samovolnému pohybu a náhodnému spuštění a není-li vyloučen styk pracovníka s pohybujícími se částmi stroje,

• o) provádět opravy na pásech strojů s pásovým podvozkem, pokud není stroj zajištěn proti samovolnému pohybu,

• p) pohybovat se po stroji mimo určené přístupy,

• r) vyřazovat z činnosti bezpečnostní, ochranné a pojistné zařízení a měnit jejich předepsané parametry,

• s) kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm při kontrole a čerpání pohonných hmot a při používání lehce vznětlivých čistících prostředků,

• t) používat k usnadnění spuštění motoru otevřeného ohně,

• u) umísťovat do kabiny kromě osobních potřeb obsluhy jakékoliv další věci (nářadí, lana, schránky na maziva, čistící prostředky apod.), pokud pro tento účel není v kabině vyhrazena uzavřená schránka,

• v) zavěšovat břemena na špičku háku zdvihacích zařízení.

§ 76

Stroje pro zemní práce

(1) Stroj může pojíždět nebo pracovat podle únosnosti půdy v takové vzdálenosti od okraje svahů a výkopů, aby nedošlo ke zřícení stroje. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu, stanoví ji odpovědný pracovník.

(2) Je-li stroj v pohybu, nesmí se nikdo zdržovat v nebezpečném dosahu stroje, před strojem ve směru jízdy, ani mezi tahačem a vlečeným strojem.

(3) Pod stěnou (svahem) může stroj pojíždět nebo pracovat v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.

(4) Při práci strojů vybavených více pracovními zařízeními musí být nepoužívané pracovní zařízení v přepravní poloze a mechanicky zajištěno.

(5) Při práci více strojů na jednom pracovišti musí být mezi nimi zachována taková vzdálenost, aby nedošlo k ohrožení provozu druhého stroje.

(6) Při nakládání materiálu na dopravní prostředky se smí manipulovat s pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou tak, aby do dopravního prostředku nenaráželo. Je-li nutné při nakládání manipulovat pracovním zařízením stroje nad kabinou řidiče dopravního prostředku, nesmí se v ní zdržovat pracovníci. Ložná plocha musí být nakládána rovnoměrně.

(7) Při jízdě s naloženým materiálem musí být pracovní zařízení zajištěno v přepravní poloze, aby nedošlo k nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení viditelnosti v kabině.

(8) Stroj musí být vybaven

• a) zařízením pro kontrolu sklonu pojezdové roviny se signalizací nebo ukazovatelem až do maximálního dovoleného sklonu,

• b) signalizací zapojení stroje na vnější elektrickou síť v kabině a u vstupu na stroj, jedná-li se o stroj s elektrickým pohonem,

• c) světlomety k osvětlení pracovního prostoru stroje za snížené viditelnosti a v noci; stroje, které pojíždí při práci též směrem vzad, musí být vybaveny i světlomety osvětlujícími pracovní prostor za strojem,

• d) nejméně dvěma zakládacími klíny, jedná-li se o stroj na kolovém podvozku nebo o silniční válec.

(9) Obsluha stroje nesmí opustit své místo, aniž by bylo pracovní zařízení spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v předepsané přepravní poloze a mechanicky zajištěno.

(10) Při hrnutí horniny dozerem nesmí břit jeho radlice přesáhnout přes okraj svahu nebo výkopu.

§ 77

Lopatová rypadla, nakladače a univerzální dokončovací stroje

(1) Výložník lanových rypadel je možno přestavovat jen s nezatíženým pracovním zařízením, nestanoví-li výrobce u výložníku, u něhož to konstrukční řešení umožňuje, jinak.

(2) Při spouštění a zdvihání výložníku při práci na svahu musí být výložník v ose stroje proti svahu vždy tak, aby nedošlo k nebezpečnému posunutí těžiště stroje a ztrátě jeho stability.

(3) Pokud vzniknou při rýpání převisy, musí být neprodleně odstraněny.

(4) Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného výrobcem, musí být dodrženy požadavky zvláštních předpisů.^32)

(5) Není-li v pokynech výrobce nebo v technických podmínkách výrobce stanoveno jinak, je při provozu strojů zakázáno

• a) roztloukat horninu dnem lopaty,

• b) urovnávat terén otáčením lopaty,

• c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.

(6) Lopata rypadla může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí sesuv hmot. Lopata se musí přitom položit a mít uzavřenou klapku. Obsluha je povinna po vyčištění lopaty se přesvědčit před uvedením stroje do provozu, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

§ 78

Skrejpry

(1) Před zahájením zemních prací musí být provedena potřebná opatření, aby stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky (kameny, pařezy, silné kořeny apod.), které se musí předem odstranit, narušit, případně viditelně označit. Požární hydranty, vodní a plynové uzávěry, kanalizační poklopy apod. musí být označeny, aby nedošlo k jejich poškození.

(2) Je-li skrejpr v pohybu, nesmí nikdo v nebezpečném pracovním prostoru před strojem ve směru jízdy odstraňovat kameny, kořeny a provádět jiné práce.

(3) Je zakázáno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru.

(4) Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru musí být korba vždy zvednuta a uzavřena.

§ 79

Stroje a zařízení pro výrobu, dopravu a zpracování směsi

(1) Před uvedením do provozu se musí míchačky zajistit v horizontální poloze.

(2) Mísící zařízení (buben, válec) musí dosedat v kterékoliv poloze na všechny nosné kladky, přičemž kladky musí být zajištěny proti posunu.

(3) Při opravách, údržbě a čištění je u míchaček vybavených násypným košem dovoleno vstupovat pod koš jen tehdy, kdy je koš zajištěn bezpečně v horní poloze řetězem, hákem, vzpěrou apod.

(4) Vstupovat na konstrukci míchačky lze jen v případě, je-li stroj odpojen od přívodu elektrické energie.

(5) U betonáren musí být dráha násypného koše zajištěna ohrazením nebo zakrytováním.

(6) Přepravníky směsí lze plnit jen směsí předepsané konzistence a jen do užitného objemu nádob nástavby (bubny, vany, korby) tak, aby byla zaručena správná funkce a jízdní vlastnosti vozidla, nebylo překročeno jeho dovolené zatížení a nedocházelo k samovolnému unikání přepravované směsi.

(7) Po naplnění přepravníku směsí musí obsluha zkontrolovat, zda je výsypné zařízení bezpečně zajištěno v přepravní poloze.

(8) Při ovládání přepravníku ze zadního panelu nesmí být motor vozidla v chodu, pokud není v návodu pro obsluhu uvedeno jinak.

(9) Dodavatel stavebních prací provozující přepravníky betonových směsí, musí mít zajištěny podle návodu výrobce prostředky k nouzovému vyprázdnění směsi pro případ poruchy přepravníku.

§ 80

Čerpadla směsi a strojní omítačky

(1) Čerpadly může být přepravována jen směs předepsaného složení podle pokynů výrobce nebo návodu k obsluze.

(2) Provedení potrubí, velikost a počet oblouků, zajištění (podepření, podložení nebo kotvení potrubí a hadic), směrové a spádové poměry musí odpovídat pokynům výrobce nebo návodu k obsluze. Neobsahuje-li návod k obsluze uvedené požadavky, stanoví je dodavatel stavebních prací.

(3) Potrubí, hadice, dopravníky, vibrační žlaby a jiná zařízení pro dopravu směsí musí být vedeny a zajištěny tak, aby nezpůsobily přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, výkopu, konstrukčních částí stavby apod.

(4) Potrubí a hadice lze spojovat jen nepoškozenými a očištěnými spojkami. Ke spojování hadic se nesmí používat dráty.

(5) Pojistné a řídící ventily musí být seřízeny na tlak odpovídající jejich správné funkci. Tlak musí být průběžně kontrolován.

(6) Strojní zařízení pro povrchové úpravy je zakázáno čistit a rozebírat pod tlakem.

(7) Konec potrubí na čerpání malty se musí spolehlivé zajistit, aby jeho neočekávaný pohyb vlivem dynamických účinků nezpůsobil zranění pracovníků.

(8) Pro přísun směsí čerpaných stabilními čerpadly nebo autočerpadly musí být zajištěn bezpečný příjezd vylučující složité a opakované couvání vozidel.

(9) Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby obslužné místo bylo přehledné a aby se v prostoru manipulace s výložníkem a potrubím nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.

(10) Při provozu je zakázáno

• a) přehýbat hadice,

• b) manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí, nejsou-li pro to konstruovány,

• c) vstupovat na konstrukci stroje a do nebezpečného prostoru u koncovky hadice.

§ 81

Přepravníky a zásobníky volně loženého cementu

(1) Před připojením dopravního potrubí (hadic) k potrubnímu řadu pro tlakové zásobníky volně loženého cementu se musí obsluha přesvědčit, zda není trubní řad pod tlakem.

(2) Dopravní hadice a potrubí se musí před přečerpáváním volně loženého cementu prohlédnout, funkčně poškozené zařízení nesmí být používáno.

(3) Hadice musí být spojovány navzájem i k pevnému potrubí jen nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.

(4) V průběhu přečerpávání musí obsluha sledovat stavoznak zásobníku, aby nedošlo k jeho přeplnění.

(5) Při čištění, údržbě a vstupu do vnitřního prostoru přepravníků volně loženého cementu se musí postupovat jako u stabilních zásobníků sypkých hmot.

§ 82

Mechanické lopaty

(1) Prostor, po kterém má být sypký materiál přihrnován mechanickou lopatou, musí být upraven tak, aby nemohlo dojít k jejímu zachycení o nerovnosti, pevné překážky, větší předměty apod.

(2) Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být jištěno pojistkou proti přetížení.

(3) Přenášení prázdné lopaty do záběru musí být prováděno jen jejím tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.

(4) Při provozu se nesmí nikdo zdržovat mezi navijákem a lopatou. Obsluha musí dbát, aby se na laně nevytvořila smyčka a lopatu musí v záběru přidržovat oběma rukama. Při odebírání sypkého rnateriálu se musí postupovat podle § 16 odst. 2.

(5) Spojování tažného lana uzly je zakázáno, spojení lana v místě uchycení lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými spojkami.

§ 83

Vibrátory

(1) Elektrické vibrátory se smí připojit pouze na zdroj o napětí a frekvenci podle údajů na výrobním štítku nebo návodu k obsluze.

(2) Pohyblivé přívody vibrátorů musí být kladeny a zajištěny tak, aby nemohly být mechanicky poškozeny.

§ 84

Strojní beranidla

(1) Při zatloukání prvků (štětovnice, piloty apod.) se nesmějí v okruhu odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu provádět jiné práce.

(2) Příprava prvků se provádí ve vzdálenosti alespoň dvojnásobku délky věže nebo výložníku.

(3) Pro beranidlo musí dodavatel stavebních prací zajistit zpevněnou rovnou manipulační podlahu o šířce nejméně 5 m, podle typu beranidla. Beranidlo musí být zajištěno proti převržení.

(4) Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu uzpůsobeným zařízením.

(5) Zarážený prvek musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak, aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.

(6) Při beranění se nesmí vstupovat pod zavěšené prvky. K navádění prvku se musí používat bezpečné a spolehlivé přípravky. Ruční navádění je dovoleno pouze u zdvihacího zařízení vybaveného mikrozdvihem. U zavěšeného prvku se může na nezbytně dlouhou dobu zdržovat pouze pracovník pověřený naváděním a stabilizováním polohy prvku.

(7) Pro volně zavěšená beranidla (pneumatická a vibrační) musí být zpracován podrobný technologický postup včetně stanovených všeobecných podmínek k zajištění bezpečnosti práce.

(8) Pokud není pracovník při výstupu na vodící věž beranidla zajištěn ochranným košem, musí používat prostředky osobního zajištění proti pádu.

(9) V průběhu pracovní směny se musí provádět prohlídky beranů a horní části zaráženého prvku (piloty apod.).

§ 85

Stavební elektrické vrátky

(1) Stanoviště obsluhy musí být vždy umístěno tak, aby nebylo ohroženo břemenem nebo lanem. Vrátek se musí umístit 3 až 5 m od svislé dráhy dopravovaného břemene a musí být chráněn před ostatním provozem stavby.

(2) Při osazování a instalaci vrátku musí být osa kladky kolmá na směr navíjení lana.

(3) Vrátek se musí řádně ukotvit nebo zatížit prvky o hmotnosti rovnající se dvojnásobné nosnosti vrátku.

(4) Největší nosnost vrátku a největší hmotnost dopravovaného břemene musí být vyznačena na dobře viditelném místě.

(5) Vrátek musí být vybaven koncovým vypínačem elektrického proudu, který samočinně zastaví chod vrátku, jakmile závěsný hák je vzdálen od spodní hrany kladky nejméně 0,30 m.

(6) Stanoviště obsluhy vrátku musí být voleno tak, aby z něj bylo vidět na všechna nakládací a vykládací místa nebo musí být vzájemné dorozumívání mezi obsluhou a pracovníkem na nakládacím (vykládacím) místě zajištěno signalizačním zařízením.

(7) V místě odebírání nebo nakládání materiálu ve výšce musí být pracovníci chráněni proti pádu alespoň jednotyčovým zábradlím bez zarážky u podlahy.

(8) Nosná konstrukce kladky včetně závěsu musí být technicky dokumentována včetně statického posouzení. Její pevnost a stabilita musí být zajištěna kotvením nebo protizávažím.

(9) Před uvedením vrátku do provozu musí být provedeno jeho písemné převzetí se zápisem do stavebního deníku nebo jiného dokladu.

(10) Na bubnu vrátku musí při přepravě břemene zůstat nejméně 3 závity lana.

(11) Při provozu vrátku je zakázáno

• a) zvedat břemena o hmotnosti převyšující nosnost vrátku,

• b) dopravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, pokud nejsou provedena vhodná bezpečnostní opatření,

• c) zvedat břemena šikmým tahem,

• d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li ponecháno břemeno zavěšené na háku,

• e) zavěšovat břemeno na špičku háku,

• f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,

• g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,

• h) pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,

• i) dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo zdvihacích prostředků (namáháním přes ostré hrany apod.),

• j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,

• k) zvedat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,

• l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost.

(12) U vrátků upravených pro vlečení

• a) musí být přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,

• b) musí být zařízení pro správné ukládání lana,

• c) se nesmí používat samodržná tlačítka.

(13) Jednou za čtrnáct dní musí být prokazatelně provedena odborná prohlídka vrátku, lana a úvazku určeným pracovníkem. Rozsah této prohlídky stanoví návod k obsluze (pokyny).

§ 86

Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen

(1) Používání ručního zvedání jednoduchou kladkou je dovoleno do nejvyšší výšky 15 m.

(2) Hmotnost dopravovaného břemene nesmí přesáhnout 60 kg. Břemeno o větší hmotnosti než 50 kg musí zvedat dva pracovníci současně.

(3) Nejmenší průměr nosného textilního lana musí být 10 mm. Poškozené lano se nesmí používat.

(4) Provedení nosné konstrukce kladky musí být schváleno odpovědným pracovníkem.

§ 87

Řetězové zvedáky a kladkostroje

(1) Místo zavěšení zvedáků musí být předem ověřeno, zda je spolehlivé a dostatečně únosné a musí být schváleno odpovědným pracovníkem.

(2) Nosnost závěsného prvku (ocelového nebo textilního lana, řetězu apod.) musí odpovídat nosnosti zvedáku.

§ 88

Stavební výtahy

(1) Požadavky na stavební plošinové výtahy s vyloučenou dopravou osob stanoví zvláštní předpisy.^39)

(2) Stavební plošinové výtahy musí být před uvedením do provozu a v jeho průběhu zkoušeny. Za provedení montážní zkoušky odpovídá pracovník určený organizací montující výtah, za provedení přejímací a revizní zkoušky odpovídá dodavatel stavebních prací a provádí je provozní technik stavebních plošinových výtahů.^39)

(3) Požadavky na výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, stanoví zvláštní předpisy.^40)

(4) Pro provoz stavebních výtahů, kterými se dopravují také osoby, platí technické podmínky výrobce a návod k používání.

§ 89

Zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce

(1) Obsluha je povinna zaznamenat závady stroje nebo provozní odchylky zjištěné v průběhu předchozího provozu stroje do provozního deníku. Po skončení směny, po přestávce, při níž se střídají obsluhy, musí být se závadami seznámena i střídající obsluha.

(7) Proti samovolnému pohybu musí být mobilní stroj po ukončení práce zajištěn zakládacími klíny nebo pracovním zařízením spuštěným na zem nebo zařazením nejnižšího rychlostního stupně a zabrzděním parkovací brzdy, pokud to konstrukce stroje umožňuje. Rovněž při přerušení práce musí být mobilní stroj zajištěn proti samovolnému pohybu alespoň zabrzděním parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.

(3) Proti samovolnému pohybu musí být zajištěno i pracovní zařízení stroje po ukončení práce a při jejím přerušení spuštěním na zem nebo umístěním do přepravní polohy, ve které se mechanicky zajistí.

(4) Mobilní stroj musí být odstaven na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do pozemních komunikací, není ohrožena stabilita stroje a není ohrožen padajícími předměty.

§ 90

Výměna a nastavení pracovních nástrojů

(1) Výměna nebo nastavení pracovních nástrojů se musí provádět podle pokynů a postupu uvedených v návodu na obsluhu stroje.

(2) Pracovní nástroje nebo jejich části, které mohou při montáži, demontáži a seřizování způsobit úraz, musí být bezpečně zajištěny proti samovolnému pohybu a ztrátě stability.

§ 91

Přeprava strojů

(1) Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení se musí provádět podle pokynů a postupů uvedených v návodu na obsluhu stroje. Není-li postup při přepravě stroje a jeho pracovních zařízení uveden v návodu na obsluhu stroje, musí jej stanovit dodavatel stavebních prací a do návodu na obsluhu stroje jej doplnit.

(2) Při přepravě strojů se nesmí v kabině přepravovaného stroje, na stroji ani na ložné ploše dopravního prostředku zdržovat osoby, pokud není v návodech na obsluhu nebo v pokynech stanoveno jinak.

(3) Vozidla pro přepravu strojů musí být při nakládce a vykládce bezpečně zabrzděna a mechanicky zajištěna proti nežádoucímu pohybu.

(4) Při přepravě strojů na pozemních komunikacích po vlastní ose musí být pracovní a ostatní zařízení v přepravní poloze mechanicky zajištěna proti samovolnému pohybu podle návodu pro obsluhu stroje.

(5) Při přepravě strojů na dopravních prostředcích musí být pracovní a ostatní zařízení podle návodu na obsluhu stroje umístěna na ložné ploše dopravního prostředku a připevněna k němu nebo umístěna v přepravní poloze a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti převržení.

(6) Přípojné stroje musí být při připojování zabrzděny a bezpečně založeny zakládacími klíny.

(7) Řidič smí dokončit couvání na doraz závěsného zařízení teprve na dohodnuté dorozumívací znamení navádějícího pracovníka. Po dorazu tažný stroj nebo vozidlo zabrzdí.

(8) Pracovník navádějící stroj na dopravní prostředek musí stát mimo stroj i mimo dopravní prostředek a být v zorném poli řidiče stroje po celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

ČÁST DVANÁCTÁ

PRÁCE SOUVISEJÍCÍ SE STAVEBNÍ ČINNOSTÍ

§ 92

Manipulace

(1) Jeden pracovník smí ručně přenášet, nakládat nebo vykládat jenom břemena do 50 kg hmotnosti, pokud zvláštní předpisy nestanoví hodnotu nižší.^41)

(2) Je-li hmotnost břemene větší než 50 kg provede ruční manipulaci pracovní četa s příslušným počtem pracovníků.

(3) Je-li hmotnost břemene větší než by odpovídalo celkovému počtu pracovníků čety a u břemen nevhodných rozměrů nebo tvarů, je nutno při manipulaci s nimi použít mechanizačních prostředků. Tyto práce musí provádět četa pro tento účel vyškolená.

(4) Jestliže manipulaci provádí četa, která není pro tuto práci trvale určena, musí řídit manipulaci odpovědný pracovník.

(5) Odpovědný pracovník, který řídí manipulaci, je zejména povinen

• a) poučit členy pracovní čety o pracovním postupu a o použití osobních ochranných pracovních prostředků a mechanizačních prostředků podle druhu a způsobu manipulace,

• b) upozornit na nebezpečné úkony nebo místa při manipulaci, dbát na správný a bezpečný provoz mechanizačních prostředků používaných při manipulaci a na správné používání vázacích prostředků.^32)

(6) Ruční manipulace se provádí vždy s použitím pracovních pomůcek. Pracovní pomůcky (sochory, lyžiny, můstky, vrátky, navijáky apod.) musí být náležitě dimenzovány a v dobrém stavu, zakotveny proti sklouznutí nebo překlopení. Lyžiny nesmějí mít větší sklon než 30° od vodorovné roviny. Nosníky lyžin musí být upevněny na dopravním prostředku pomocí háků nebo jiného upevňovacího zařízení.

(7) Pracovníkům, kteří se nepodílejí na manipulaci, je zakázáno zdržovat se na pracovišti, kde se manipulace provádí.

§ 93

Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

(1) Lepení krytin z plastových, pryžových, korkových a jiných materiálů se musí provádět podle stanoveného pracovního nebo technologického postupu.

(2) Pracovníci provádějící lepení musí být prokazatelně seznámeni s vlastnostmi používaných lepidel a s jejich bezpečným zacházením.

(3) Lepení v uzavřených prostorech se smí provádět, je-li zajištěno větrání, které zaručuje, že přípustná koncentrace škodlivin nebude překročena.^8)

(4) Pracovní prostor včetně přilehlého okolí v případě užití lepidel, jejichž páry mohou tvořit výbušnou směs, musí být vymezen, označen bezpečnostními značkami a příslušně vybaven (zábranami, hasicím přístrojem apod.).

(5) Pracovní prostor zahrnuje obvykle podlaží, kde se lepí, podlaží pod ním i nad ním, případně i další prostory, kde může dojít ke koncentraci škodlivin vyšší nežli je přípustné. Pracovní prostor určí odpovědný pracovník. Vstup nepovolaných pracovníků do označeného prostoru je zakázán.

(6) Po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po ukončení lepení musí být v pracovním prostoru odpojen elektrický proud, plyn a platí zákaz přerušovat větrání a zákaz manipulace s otevřeným ohněm (kouření, svařování, topení lokálními topidly apod.). Pokud se práce provádějí v prostorách bez denního osvětlení, musí být zajištěno bezpečné umělé osvětlení.

(7) Zbytky hořlavin a použitých materiálů musí být uskladněny a likvidovány předem stanoveným způsobem podle pracovního nebo technologického postupu.

(8) Před započetím prací při lepení podlahovin musí být seznámeny s termínem zahájení práce všechny osoby v objektu, kde se tyto práce budou provádět a musí být poučeny o bezpečném chování během těchto prací.

§ 94

Podlahy ze syntetických pryskyřic

(1) Míchání směsi pro podlahy ze syntetických pryskyřic se musí provádět mimo vlastní pracovní prostor a na větraném místě.

(2) Pro vymezení, označení a vybavení pracovního prostoru a pro větrání platí opatření podle § 93.

§ 95

Práce se živicemi

(1) Dodavatel stavebních prací musí stanovit v technologickém nebo pracovním postupu pro práce se živicemi opatření k zajištění bezpečnosti práce a požární ochrany při jednotlivých pracovních úkonech.

(2) Při pracích se živicemi v uzavřených prostorách musí být zajištěna nucená výměna vzduchu a práce musí provádět alespoň dva pracovníci.

(3) Při práci se živicemi se musí dbát, aby do zásobníků a cisteren nebo jiných nádob na uskladnění a rozehřívání živic nevnikala voda. Pokud se tak stalo, musí se voda před rozehřátím živice odstranit. Nádoby musí být zajištěny proti převrácení.

(4) Rozehřívat živice otevřeným plamenem je dovoleno jen v nádobách k tomu určených, za přítomnosti alespoň dvou pracovníků. Rozehřívat živici otevřeným plamenem přímo v obalech je zakázáno.

(5) Tavné nádoby na rozehřívání živice otevřeným plamenem musí být upraveny tak, aby rozehřívaná živice nemohla přijít do styku s ohněm.

(5) Ve výškách je povoleno rozehřívat živice otevřeným plamenem jen v zařízeních k tomu upravených (v krytých topeništích s hořáky na plynná nebo tekutá paliva).

(7) Ohřívat živici za jízdy je dovoleno jen v dopravních prostředcích nebo strojích k tomu konstruovaných.

(8) Kladení izolačních pásů pomocí natavovacích agregátů se nepovažuje za rozehřívání živic otevřeným plamenem.

(9) Doprava pracovníků na zařízeních pro přepravu živice je dovolena jen v prostorách k tomu určených.

(10) Při prohlídkách technického stavu stroje pro postřik živic a u obalovacích souprav se kontroluje vždy stav tavné nádoby, těsnost spojů, průchodnost potrubí, těsnost a neporušenost hadic rozvodů.

(11) Nádoby na rozehřívání a dopravu živičných směsí musí mít přiléhající ochranné víko a smí se naplňovat nejvýše do 3/4 obsahu.

(12) Hořlavý materiál musí být vzdálený od otevřeného ohně nejméně 4 m. Tekuté palivo se musí skladovat v prostorech k tomu určených.

(13) Po dobu rozehřívání živic otevřeným plamenem se obsluha nesmí vzdalovat od kotle.

(14) Ruční svislá doprava roztaveného asfaltu je dovolena jen pomocí kladky v asfaltérských vědrech do výšky 8 m. Při přepravě musí být možnost sledovat nádoby po celé dopravní dráze.

(15) Vařič živičné směsi musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti od objektu a zařízení a na rovné ploše s vhodným příjezdem.

(16) Prostor, kde se provádí postřik horkou živicí, musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.

§ 96

Natavovací zařízení na propan-butan

(1) Při používání ručních hořáků a natavovacích vícehořákových přístrojů musí být obsluha zařízení na propan-butan odborně způsobilá.^42)

(2) Při manipulaci s lahvemi nesmí docházet k nárazům na ně, jejich převržení a přehřátí. Pokládání lahví do ležaté polohy a jakékoliv urychlování vypařování propan-butanu je zakázáno.

(3) Obsluze není dovoleno provádět opravy na tlakových lahvích, je zakázáno vypouštění zbytků plynu z lahví do ovzduší.

(4) Netěsné nebo poškozené lahve se nesmí používat.

(5) Při práci s natavovacími agregáty, kde obsluha při práci couvá, je ve výšce zakázáno pracovat touto technologií blíže než 1,5 m od nezajištěného okraje pracoviště.

§ 97

Sklenářské práce

(1) Při ruční manipulaci se sklem musí být manipulační plocha upravena, zpevněna a musí být rovná.

(2) Přepravníky tabulového skla musí být při odebírání skla zajištěny proti převržení a nežádoucímu pohybu.

(3) Na venkovních prostranstvích je zakázáno ručně manipulovat s tabulovým sklem o ploše větší nad 1 m^2 při větru o rychlosti nad 8 m.s^-1 a nižší teplotě než -5° C.

(4) Zasklívání oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce se může provádět jen z pevných a bezpečných pracovních podlah nebo pohyblivých pracovních plošin.

(5) Při ploše skla přes 3 m^2 musí zasklívání a přesun provádět nejméně tři pracovníci.

(6) K nošení tabulí delších než 2 m musí být použity přípravky.

(7) Jednotlivé tabule se nesmí stavět přímo na podlahu nebo terén, ale musí být vhodně podloženy a zajištěny proti překlopení. Pro skladování skla platí zvláštní předpisy.^43)

(8) Skleněný odpad musí být ukládán do zvláštních přepravních nádob (beden).

§ 98

Malířské a natěračské práce

(1) Malířské práce ve schodišťových prostorách musí být prováděny z pracovních podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.

(2) Je zakázáno používat ruční postřikovače, je-li vadný tlakoměr, pojistný ventil, poškozen závit pumpy nebo zjištěno jeho jiné poškození.

(3) Při používání ručních postřikovačů je nutno řídit se návodem k obsluze a zvláštními předpisy.^44)

(4) Při provádění úprav povrchů stavebních i jiných konstrukcí nátěrovými systémy musí být stanoven pracovní postup s přihlédnutím k návodu výrobce a určen způsob ochrany pracovníků před škodlivinami vznikajícími při dané práci.^45)

§ 99

Svařování

(1) Postup práce při řezání velkých celků musí vyloučit převrácení nebo pád oddělených částí takovým způsobem nebo směrem, který by vedl k ohrožení zdraví pracovníků a jiných osob.

(2) Při svařování ve výškách musí mít svářeč zajištěnu stabilní a bezpečnou polohu. Osobní zajištění proti pádu svářeče musí být chráněno proti propalu.

(3) Před svařováním ve výšce je třeba svářečské hadice nebo vodiče upevnit k pevnému předmětu, aby nedošlo k jejich náhlému sesunutí s následným pádem svářeče.

(4) Vedení svářečských hadic nebo vodičů musí vyloučit průhyby, možnost poškození v uchycení nebo poškození žhavým rozstřikem.

(5) Svářečské hadice nebo vodiče nesmí mít svářeč obtočeny kolem těla ani položeny přes rameno.

(6) Svářeči nesmí pracovat nad sebou, nejsou-li odděleni pevným stropem bez otvorů.

(7) Souprava lahví s plyny nebo svařovací zdroj musí být umístěny a ochráněny tak, aby nebyly ohroženy padajícím žhavým rozstřikem.

(8) Ochrana prostoru pod místem svařování musí být zabezpečena (§ 52).

(9) Při svařování elektrickým obloukem v mokrém prostředí musí být zdroj umístěn na suchém místě.

(10) Při svařování elektrickým obloukem musí svářeči nedopalky elektrod ukládat do nehořlavých krabic.

(11) Při svařování elektrickým obloukem je nepřípustné používat improvizované přívody proudu.

(12) Svařovat elektrickým obloukem na nechráněných pracovištích, za deště, husté mlhy, sněžení nebo silného větru je zakázáno. Místo svařování musí být chráněno před povětrnostními vlivy.

(13) Při svařování elektrickým obloukem na nechráněných pracovištích je nutné poučit pracovníky pohybující se v blízkosti svářečů o riziku záření oblouku a okolí je nutno chránit.

(14) Svařování v uzavřených prostorách bez dostatečné výměny vzduchu je zakázáno. Při svařování v ochranných atmosférách plynu musí být výměna vzduchu na pracovišti zajištěna nuceným způsobem.

§ 100

Práce s lasery

(1) Dodavatel stavebních prací, který provozuje lasery, je povinen vymezit a označit prostor, kde se laser používá. Musí vypracovat provozní řád pro práci s lasery s určením odpovědnosti pracovníků, druh zaškolení a požadavky na zdravotní způsobilost.

(2) V prostoru, kde se lasery používají, nesmí být látky, z nichž by vlivem záření mohly vznikat škodliviny nebo výbušné směsi plynů. Ve speciálních prostředích musí být lasery pro tato prostředí uzpůsobeny. Konstrukce laserů musí vždy odpovídat prostředí, v němž se použijí.

(3) Lasery musí být zabezpečeny proti manipulaci nepovolanými osobami a pevně fixovány, aby nemohlo dojít k působení paprsku na nezaměřené objekty vlivem otřesů země, vlivem zemních prací apod.

(4) Do provozu mohou být lasery uvedeny jen na pokyn odpovědného pracovníka.

(5) Laserový paprsek nesmí zasahovat do oblasti vidění pracovníků. Tam, kde nelze vyloučit riziko expozice pracovníků nad limitní hodnoty, musí být pracovníci chráněni (ochrannými brýlemi odpovídajícími dané vlnové délce laseru apod.).

§ 101

Potápěčské práce

(1) Před začátkem potápěčských prací musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště vytvořen uzavřený prostor určený pro odpočinek a ohřátí potápěčů.

(2) Pro práce v hloubce větší než 13 m musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště instalována přetlaková komora s příslušenstvím, která musí mít rozměry odpovídající počtu potápěčů pracujících na pracovišti pod vodou.

(3) Potápěčské přístroje a jejich příslušenství musí být přezkoušeny před každým použitím.

(4) Před začátkem prací pod vodou s použitím jeřábu musí vedoucí potápěčských prací stanovit pracovní postup, seznámit s ním zúčastněné pracovníky a určit dorozumívací znamení.

(5) Při potápěčských pracích konaných s použitím jeřábu nesmí potápěč vstoupit do vody, dokud zavěšené břemeno nebo prázdný hák zdvihacího zařízení není spuštěn na určené pracoviště pod vodou. Zvedání zavěšeného břemena nebo háku zdvihadla nesmí začít dříve, dokud potápěč nedojde na bezpečné místo a nedá určené znamení.

(6) Po celou dobu manipulace jeřábu s břemenem nebo s jeřábovým hákem pod vodou musí být potápěč spojen telefonem s obsluhou jeřábu; je zakázáno dorozumívání s pracovištěm nad hladinou pomocí signálního lana.

ČÁST TŘINÁCTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 102

Kde se v této vyhlášce hovoří o pracovnících, rozumí se tím osoby v pracovněprávním nebo jiném obdobném poměru.^46)

§ 103

Výjimky

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytně nutnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může dodavatel stavební práce odchýlit od ustanovení druhé až dvanácté části jen se souhlasem Českého úřadu bezpečnosti práce nebo Českého báňského úřadu. Návrh na odchylku, doložený potřebnými náhradními opatřeními k zajištění bezpečnosti práce, předkládá dodavatel stavební práce prostřednictvím příslušného inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodního báňského úřadu.

(3) Na dodavatele stavební práce, který tuto práci provádí jako podnikatel^47) sám nebo se skupinou do pěti pracovníků, kterou při výkonu práce osobně řídí, se nevztahují ustanovení § 3 odst. 1, § 4, § 7 odst. 2, § 10 odst. 1 písm. d) a § 71 odst. 3.

§ 104

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. šestá část (Stavební a montážní práce) vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

• 1. vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 86/1971 Sb., k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při práci se živicemi,

• 1. výnos B1 ministerstva stavebnictví ze dne 1. února 1964, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti při práci ve výškách (reg. v částce 30/1964 Sb.), ve znění článků I, VII a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos ministerstva stavebnictví č. 25 ze dne 23. května 1965 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na lehkých střešních pláštích (reg. v částce 41/1967 Sb.), ve znění článků II a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.)

• 1. výnos B2 ministerstva stavebnictví ze dne 2. února 1965, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti práce při bourání (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění článků III a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos B3 ministerstva stavebnictví ze dne 13. července 1965, kterým se vydávají předpisy pro předvýrobní přípravu, přípravu práce a pracoviště při provádění stavebních prací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění výnosu č. 8/1968 (reg. v částce č. 49/1968 Sb.), ve znění článků IV a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos B4 ministerstva stavebnictví ze dne 31. srpna 1967, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zemních pracích (reg. v částce 49/1963 Sb.), ve znění článků V a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos B5 ministerstva stavebnictví ze dne 20. září 1966, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících při pracích betonářských a zednických, při montážích prefabrikovaných prvků a při pracích, které s nimi bezprostředně souvisí (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění článků VI a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos B6 ministerstva stavebnictví ze dne 2. března 1967, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na strojích, se stroji a strojním zařízením (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění článků VII a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10. 10. 1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

• 1. výnos Českého úřadu bezpečnosti práce č. 18/1971 Ú. v. ČSR, kterým se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů,

• 1. výnos ministerstva stavebnictví č. 6/1967, kterým se vydávají pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při lepení podlahových povlaků (reg. v částce 42/1967 Sb.),

• 1. směrnice ministerstva stavebnictví ze dne 1. března 1965 č. 13 o zajištění bezpečnosti práce při používání elektrického prohřívání betonu uveřejněná ve Věstníku ministerstva stavebnictví částka 14 ze dne 12. 4. 1965.

§ 105

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.

Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:

Ing. Gerner v. r.

Předseda Českého báňského úřadu:

Ing. Bartoš v. r.

^1) Např. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, § 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

^2) § 2 a 3 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.

^3) § 3 písm. g) zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška České báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

^4) Např. ČSN 73 8101 Lešení. Společná ustanovení, ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia.

^5) § 285 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Např. § 24 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 31 až 35 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, ve znění vyhlášky č. 18/1986 Sb., § 30 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), oddíl II. vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, § 12 a 13 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., § 9 a 10 vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 22 zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, § 9 až 11 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, § 10 a 11 vyhlášky ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^7) ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních. ČSN 34 3108 Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickým zařízením pracovníky seznámenými.

^8) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 66/1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.), ve znění výnosu ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 74/1989 (reg. v částce 9/1989 Sb.).

^9) § 273 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 103/1989 Sb., o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ČSN 27 7012 Lopatová rypadla a nakladače. Provoz, údržba a opravy.

^11) Např. ČSN 27 0143 Zdvihací zařízení. Provoz, údržba a opravy.

^12) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 17/1970 o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 8/1986 Ústředního věstníku České socialistické republiky pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, trolejbusů a tramvají. Výnos federálního ministerstva dopravy č.j. 5095/85-ÚÚŽZ ze dne 20. 6. 1985, kterým se vydává směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (reg. v částce 16/1985 Sb.).

^13) § 135 zákoníku práce.

^14) Např. ČSN 01 8010 Bezpečnostní barvy a značky. Všeobecná ustanovení, ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.

^15) Např. ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů, ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.

^16) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 62/1981 Sb.

^17) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb. ČSN 01 8012. ČSN 01 8020.

^20) Např. zákon č. 79/1957 Sb.

^21) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

^22) ČSN 73 3050.

^23) Vyhláška č. 22/1989 Sb.

^24) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

^25) ČSN 73 8101. ČSN 73 8108 Podpěrná lešení.

^26) ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.

^27) ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců.

^28) ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí.

^29) ČSN 27 5003 Pohyblivé pracovní plošiny. Výpočet, konstrukce a výroba. ČSN 27 5004 Pohyblivé pracovní plošiny. Montáž, provoz, zkoušení a údržba.

^30) Teplotechna PNT 73 0710 Bezpečnostní předpisy pro stavební práce na vysokých komínech.

^31) Např. ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců, ČSN 72 3565 Betonové stenové dielce. Spoločná ustanovenia, ČSN 72 3800 Betonové stropní a střešní dílce. Společná ustanovení.

^32) ČSN 27 0143. ČSN 27 0144 Zdvihací zařízení. Prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen.

^33) Vládní nařízení č. 80/1957 Sb. ČSN 34 3108.

^38) Např. § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, § 141 odst. 1 zákoníku práce, vyhláška ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.

^39) ČSN 73 8120 Stavební plošinové výtahy.

^40) ČSN 27 4002 Výtahy. Montáž, zkoušení a provoz elektrických výtahů.

^41) § 150 zákoníku práce. § 167 zákoníku práce.

^42) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

^43) ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace.

^44) ČSN 07 8122 Tlakové nádoby ručních postřikovačů. ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.

^45) ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. ČSN 67 0810 Úprava nátěrových hmot pro nanášení. ČSN 67 0811 Skladování nátěrových hmot. ČSN 67 5801 Ředidla pro nátěrové hmoty. Základní a společná ustanovení.

^46) Např. zákoník práce, zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví.

^47) Zákon č. 105/1990 Sb.