Zákon České národní rady o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

V okresech se zřizují okresní úřady. V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město se okresní úřady nezřizují.^1)

§ 2

Okresní úřady jsou správními úřady, které vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Zákon jim může svěřit výkon státní správy i v jiných územních obvodech.

§ 3

(1) Okresní úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody právní předpisy;^1a) tyto právní předpisy se označují názvem „nařízení okresního úřadu“.

(2) Nařízení okresního úřadu musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy.

(3) Nařízení okresního úřadu musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení okresního úřadu vyvěsí na úřední desce úřadu na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení nařízení okresního úřadu je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení okresního úřadu. Kromě toho se nařízení okresního úřadu uveřejní na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu úřadu.

(4) Nařízení okresního úřadu nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může nařízení okresního úřadu nabýt účinnosti již dnem vyhlášení.

(5) Nařízení okresního úřadu musí být každému přístupné u okresního úřadu, který ji vydal, a u všech obecních úřadů působících v jeho územním obvodu.

(6) Poruší-li fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou nařízením okresního úřadu, může jim okresní úřad uložit pokutu do 200 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení nařízení okresního úřadu. Takto nelze postupovat, jestliže zvláštní právní předpis stanoví za takovéto nesplnění nebo porušení povinnosti vyšší sankci. Výnosy pokut jsou příjmem rozpočtu okresního úřadu.

§ 4

Okresní úřady vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby fyzických a právnických osob a státních orgánů, jen stanoví-li tak právní předpis.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST OKRESNÍCH ÚŘADŮ

§ 5

Okresní úřady

(1) Okresní úřad

• a) vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony,

• b) vykonává státní správu, která ke dni 23. listopadu 1990 příslušela podle zvláštních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad^2) nebo se tímto zákonem neruší anebo nebyla přenesena zvláštními zákony na jiné orgány,^2a)

• c) vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu, pokud nebyla přenesena na jiné orgány,

• d) přezkoumává hospodaření obce podle zvláštního předpisu,^2b) je-li o to obcí požádán,

• e) přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení,^3) nestanoví-li zvláštní zákon jinak,^2a)

• f) kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti^4) a poskytuje jim odbornou pomoc, ukládá obecním úřadům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,

• g) stanoví výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti,

• h) plní úkoly spojené s mobilizačními přípravami státu a úkoly civilní obrany a ochrany,

• i) stanoví pověřeným obecním úřadům^2) se souhlasem ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu,

• j) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni 23. listopadu 1990 okresními a krajskými národními výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy byla tato pravomoc přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona;^4a) k plnění úkolů v oboru své působnosti zřizují podle zvláštního předpisu^4b) rozpočtové nebo příspěvkové organizace a řídí jejich činnost.

(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, popřípadě i vnější havarijní plán podle zvláštních právních předpisů^4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem. Za účelem řešení mimořádných situací zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci následků mimořádných událostí (dále jen „Integrovaný záchranný systém“). Pro případ havárie, která by mohla zasáhnout více okresů, zabezpečuje koordinaci přípravy havarijního plánu pro území zóny havarijního plánování podle zvláštního zákona^4d) a společného řešení havárie přednosta okresního úřadu, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.

(3) K plnění úkolů podle odstavce 2 věty první může přednosta okresního úřadu vyhlásit nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části stav ohrožení.

(4) Dojde-li v důsledku živelní pohromy, havárie nebo jiné mimořádné události k ohrožení života, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí, může přednosta okresního úřadu uložit fyzickým a právnickým osobám, správním úřadům a obcím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Osobě nebo obci, která splnila uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů; právo na náhradu těchto nákladů musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců od jejich vzniku, jinak zaniká.

(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě nebo obci, která poskytla osobní nebo věcnou pomoc. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, způsobil-li si ten, který poskytl pomoc, škodu úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba nebo obec při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 způsobila jinému. Právo na náhradu škody musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců po jejím vzniku, jinak zaniká.

§ 5a

(1) Za nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst. 4 může okresní úřad uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů do výše 200 000 Kč. Jiné fyzické osobě do výše 10 000 Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může okresní úřad uložit pokutu opětovně. Takto nelze postupovat, nemohla-li právnická nebo fyzická osoba uloženou povinnost splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst. 4. Výnosy pokut jsou příjmem rozpočtu okresního úřadu.

§ 5b

V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město a v hlavním městě Praze vykonávají působnost okresních úřadů tato města, s výjimkou působnosti podle § 5 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, kterou pro město Brno, Ostravu a Plzeň a hlavní město Prahu vykonává Ministerstvo financí. Působnost přednosty okresního úřadu vykonávají v těchto městech jejich primátoři, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

§ 6

Okresní úřady mohou se souhlasem okresního shromáždění a ministerstva vnitra vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery. Okresní úřady nemohou vstupovat do zájmových sdružení právnických osob.^5)

§ 7

Okresní úřady se ve své činnosti řídí zákony a ostatními právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády České republiky (dále jen „vláda“) a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

§ 8

(1) V čele okresního úřadu je jeho přednosta, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra České republiky (dále jen „ministr vnitra“).

(2) Ministr vnitra předkládá návrh na jmenování přednosty okresního úřadu (dále jen „přednosta“) po výběrovém řízení. Výběrové řízení vyhlašuje ministr vnitra; jeho pravidla stanoví ministerstvo vnitra právním předpisem.

(3) Plat a odměny přednostovi stanoví ministr vnitra podle zvláštních předpisů.

(4) Přednostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje jím určený zástupce.

(5) Přednosta je nadřízený všem pracovníkům okresního úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.

§ 8a

(1) Funkce přednosty je neslučitelná s funkcí poslance zákonodárného sboru, s funkcí člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy, s jinou funkcí ve státní správě a s funkcemi v politických stranách nebo hnutích.

(2) Přednosta nesmí dále vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku; příležitostnou výdělečnou činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou smí vykonávat za předpokladu, že nejde o činnost podnikatelskou a že taková činnost nesnižuje jeho vážnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost okresního úřadu.

(3) Vláda odvolá přednostu z funkce vždy:

• a) byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

• b) zjistí-li se u něho neslučitelnost uvedená v odstavcích 1 a 2,

• c) byl-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo tato způsobilost byla omezena.

§ 9

(1) Okresní úřad se člení na referáty a kancelář přednosty. Přednosta po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra stanoví organizační strukturu okresního úřadu, zřizuje nebo zrušuje jednotlivé referáty, určuje náplň práce kanceláře přednosty a jednotlivých referátů, pokud nebyly tyto referáty zřízeny a jejich působnost stanovena zvláštním zákonem.

(2) V čele referátu a kanceláře přednosty je vedoucí, kterého jmenuje a odvolává přednosta.

(3) Podle zvláštních právních předpisů zřizuje přednosta okresního úřadu zvláštní orgány.

§ 10

Nařízení okresního úřadu podepisuje jeho přednosta. Podepisuje i jiná rozhodnutí a opatření okresního úřadu; k jejich podepisování může pověřit vedoucího příslušného referátu, popřípadě i jiného pracovníka.

§ 11

Okresní úřad sestavuje svůj rozpočet, hospodaří podle něj a vypracovává závěrečný účet podle zvláštních předpisů.^7a)

ČÁST TŘETÍ

NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ

§ 12

O přezkoumávání rozhodnutí okresních úřadů vydaných ve správním řízení platí obecné předpisy o správním řízení.^3)

§ 13

(1) Je-li nařízení okresního úřadu v rozporu se zákonem, zruší ji ministerstvo vnitra. Rozhodnutí o zrušení takového nařízení okresní úřad vyvěsí na úřední desce úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Kromě toho zabezpečí zveřejnění tohoto rozhodnutí na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu okresního úřadu.

(2) Jiná opatření okresních úřadů, jsou-li v rozporu se zákonem, jinými právními předpisy, usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zruší příslušný ústřední orgán státní správy.

ČÁST ČTVRTÁ

VZTAHY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K OKRESNÍM ÚŘADŮM

§ 14

Vláda řídí a kontroluje činnost okresních úřadů a sjednocuje činnost ústředních orgánů státní správy republiky ve vztahu k okresním úřadům.

§ 15

(1) Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům:

• a) koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních a obecních úřadů,

• b) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům,

• c) ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,

• d) metodicky usměrňuje a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje informační systém okresních úřadů,

• e) usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému,

• f) v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech havarijní připravenosti a likvidace následků radiační havárie,

• g) organizuje porady přednostů okresních úřadů,

• h) zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů,

• i) v dohodě s Ministerstvem životního prostředí metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech prevence závažných havárií.^4d)

(2) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím předpisem podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

§ 16

(1) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí v okresních úřadech, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

(2) Na základě schválených dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů okresních úřadů a obcí stanoví ministerstvo vnitra počet pracovníků, výši osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro každý okresní úřad a úhrn příspěvků na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy pro obce v každém okrese.

(3) Ministerstvo vnitra ve vztahu k přednostům plní podle zvláštních předpisů^7aa) úkoly zaměstnavatele a nadřízeného orgánu, a to v rozsahu stanoveném nařízením vlády.

§ 17

(1) Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané okresními úřady,

• a) řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic (instrukcí),

• b) přezkoumávají rozhodnutí okresních úřadů vydaná ve správním řízení,^3)

• c) zabezpečují jednotný postup okresních úřadů při používání jimi vydaných právních předpisů,

• d) kontrolují výkon státní správy okresními úřady na svěřeném úseku; zahájení kontroly oznamují a její výsledky projednávají s přednostou,

• e) spolupracují s ministerstvem vnitra při plnění jeho úkolů podle § 15.

(2) Při výkonu státní správy jsou okresní úřady podřízeny příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

ČÁST PÁTÁ

ÚPRAVA PŮSOBNOSTI

§ 18

(1) Působnost ve věcech uvedených v příloze II k tomuto zákonu se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

(2) Působnost ve věcech uvedených v příloze III k tomuto zákonu se ruší.

Část šestá

Okresní shromáždění

§ 18a

(1) V územním obvodu okresního úřadu se do 60 dnů od voleb do zastupitelstev v obcích zvolí okresní shromáždění (dále jen „shromáždění“). Počet členů shromáždění stanoví okresní úřad do 10 dnů od voleb se zřetelem na počet obcí a počet obyvatel v okrese tak, aby shromáždění mělo nejméně 40 členů, nejvýše však 70 členů.

(2) Členové shromáždění jsou voleni tajným hlasováním obecními zastupitelstvy. Počet členů shromáždění, kteří se volí v každé obci, stanoví okresní úřad na základě směrného čísla.

(3) Směrné číslo se určí tak, že celkový počet obyvatel okresu se dělí celkovým počtem členů shromáždění. Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel je stav k 1. lednu v roce, v němž se konají volby do zastupitelstev v obcích.

(4) Okresní úřad stanoví pro každou obec tolik členů shromáždění, kolikrát je směrné číslo obsaženo v počtu obyvatel obce. Obce, které mají nižší počet obyvatel, než je směrné číslo, volí společného člena shromáždění. Okresní úřad stanoví, které obce volí jednoho společného člena shromáždění.

(5) Pokud při postupu podle předchozích odstavců by byl stanoven nižší než okresním úřadem určený celkový počet členů shromáždění, zvýší se počet členů shromáždění v obcích s nejvyššími zůstatky dělení počtu obyvatel obce směrným číslem o dalšího člena shromáždění.

§ 18b

(1) Shromáždění

• a) schvaluje na návrh přednosty rozdělení dotací do rozpočtu obcí; přitom nemůže měnit výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, stanovenou podle zvláštního zákona okresním úřadem,

• b) schvaluje a kontroluje rozpočet okresního úřadu a schvaluje jeho závěrečný účet; přitom shromáždění nemůže měnit objemy prostředků stanovené ministerstvem vnitra na výkon státní správy okresním úřadem (§ 16 odst. 2),

• c) plní úkoly stanovené zvláštními zákony.^7b)

(2) Shromáždění může přednostu zmocnit k provádění změn v rozpočtu okresního úřadu.

§ 18c

(1) Shromáždění se schází zpravidla čtyřikrát ročně. Jeho zasedání připravuje a svolává přednosta. Přednosta je povinen svolat shromáždění do 14 dnů, požádá-li o to písemně alespoň jedna pětina členů shromáždění.

(2) Zasedání shromáždění řídí předseda zvolený pro toto shromáždění. Mohou se ho zúčastnit i osoby, které přizve přednosta.

(3) Shromáždění může v mezích svých oprávnění uvedených v § 18b ukládat úkoly přednostovi.

(4) Odporuje-li usnesení shromáždění zákonu, jinému právnímu předpisu nebo usnesení vlády, přednosta pozastaví jeho výkon a předloží je do 30 dnů od jeho pozastavení prostřednictvím Ministerstva vnitra vládě k rozhodnutí.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

Příloha I

k zákonu České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících