Zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů.
ČÁST PRVNÍ
VYNÁLEZY
HLAVA PRVNÍ
PATENT NA VYNÁLEZ
§ 2
Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) patenty.
§ 3
Patentovatelnost vynálezů
(1) Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.
(2) Za vynálezy se nepovažují zejména
- a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
- b) estetické výtvory;
- c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
- d) podávání informací.
(3) Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
(4) Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.
§ 4
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují:
- a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
- b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.
§ 5
Novost
(1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.
(2) Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.
(3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,^1a) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky.
(5) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá
- a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
- b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy.^1)
V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.
§ 6
Vynálezecká činnost
(1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
(2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31).
§ 7
Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.
§ 8
Právo na patent
(1) Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce.
(2) Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací.
(3) Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.
Podnikový vynález
§ 9
(1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
(2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.
(3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.
(4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.
§ 10
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena.
Účinek patentu
§ 11
(1) Majitel patentu (§ 34) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést.
(2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(3) Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu (§ 31) její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu.
(4) V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce (§ 31).
§ 12
(1) Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
(2) Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.
§ 13
Zákaz přímého využívání
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu
- a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
- b) využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
- c) nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.^1b)
§ 13a
Zákaz nepřímého využívání
(1) Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13.
(3) Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.
§ 13b
Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.
§ 14
(1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen „licenční smlouva“).
(2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 69).
§ 15
Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.
§ 16
Spolumajitelství patentu
(1) Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen „spolumajitelé“), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.^2)
(2) Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu.
(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně.
(4) K převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
Omezení účinků patentu
§ 17
(1) Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti (§ 27) využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen „předchozí uživatel“).
(2) Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel patentu jeho právo uznal.
§ 18
Práva majitele patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu:
- a) na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)^3), jimiž je Česká republika vázána (dále jen „unijní země“), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou přechodně nebo náhodně do České republiky, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi;
- b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součásti těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České republiky;
- c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
- d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
- e) při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního předpisu^3a) před uvedením léčiva na trh.
§ 19
Nabídka licence
(1) Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu (nabídka licence), vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku.
(2) Prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět.
(3) Vznikem práva k využití vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence.
(4) Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci podle odstavce 1, se platí poplatky podle zvláštního právního předpisu^3b) pouze v poloviční výši.
§ 20
Nucená licence
(1) Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
(2) Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
(3) V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
(4) Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“).
(5) Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
(6) Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence.
(7) Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
(8) Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).
§ 21
Doba platnosti patentu
(1) Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu.
(2) Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.^3b)
(3) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.
§ 22
Zánik patentu
Patent zanikne, jestliže:
- a) uplyne doba jeho platnosti;
- b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti^3b);
- c) majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.
§ 23
Zrušení patentu
(1) Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
- a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
- b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
- c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
- d) že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).
(2) Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně. Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.
(3) Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.
(4) Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU
Přihláška vynálezu
§ 24
(1) Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu.
(2) Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní přihlášky.
(3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu,^4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.
(5) Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavců 1 a 2 zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů^4) a v případě mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy pro mezinárodní řízení o přihlášce vynálezu; jejich výši oznámí Úřad ve Věstníku.
§ 25
(1) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce.
(2) Na žádost původce Úřad neuvede jeho jméno při zveřejnění přihlášky vynálezu a oznámení o udělení patentu.
§ 26
(1) Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.
(2) Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Je-li vynálezem průmyslový produkční mikroorganismus, musí být uložen ve veřejné sbírce kultur ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti.
(3) V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný.
§ 27
(1) Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti.
(2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy,^3) musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a na výzvu Úřadu je ve lhůtě stanovené Úřadem prokázat, jinak se k němu nepřihlíží.
(3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy^3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;^4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy^3) ani členem Světové obchodní organizace,^4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
§ 28
(1) Bylo-li zahájeno u příslušného orgánu řízení ve sporu o právo na patent, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší.
(2) Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených tímto zákonem s výjimkou lhůty podle ustanovení § 31 odst. 1.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.