Vyhláška Českého báňského úřadu o důlně měřické dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

Touto vyhláškou se upravuje vedení důlně měřické dokumentace (dále jen „dokumentace“) při těchto činnostech prováděných hornickým způsobem:

• a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, pokud postup jejich těžebních stěn za rok činí 20 m a více nebo je-li při těžbě použito trhacích prací,

• b) inženýrsko geologický a hydrogeologický průzkum kromě geologických prací, prováděných za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb,

• c) podzemní práce prováděné hornickým způsobem, zejména hloubení jam a šachtic, ražení štol a tunelů, jakož i jiných podzemních prostorů o objemu nad 500 m^3,

• d) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),

• e) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,

• f) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m^3 horniny,

• g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlních dílech.

§ 2

Vedení dokumentace

Organizace, která provádí činnosti uvedené v § 1 odst. 1 (dále jen „organizace“), je povinna zajistit vyhotovení, vedení a doplňování dokumentace.

§ 3

Odpovědnost za dokumentaci

(1) Dokumentaci může vyhotovit a ji doplňovat osoba s příslušnou odbornou kvalifikací (dále jen „důlní měřič“).^1)

(2) Za úplnost a správnost dokumentace a zajištění jejího vyhotovení a doplňování odpovídá pracovník pověřený organizací. Tento pracovník přebírá dokumentaci vyhotovenou jinou organizací, případně důlním měřičem do souboru dokumentace organizace.

§ 4

Označení dokumentace

Na každém dokumentu se uvede název organizace, druh dokumentace, datum vyhotovení, evidenční číslo, případně stupeň utajení, jméno a podpis důlního měřiče; pokud se jedná o neoddělitelně spojené dokumenty, postačuje tyto údaje uvést jen jednou.

ČÁST DRUHÁ

GEOMETRICKÝ PODKLAD

§ 5

Souřadnicový a výškový systém

(1) Dokumentace se vyhotovuje v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální^2) (dále jen „S-JTSK“).

(2) Nadmořské výšky se uvádějí ve Výškovém systému baltském po vyrovnání^2) (dále jen „Bpv“).

§ 6

Klad mapových listů

(1) Klad mapových listů základní mapy provedených prací navazuje na dělení evidenční jednotky triangulačního listu v S-JTSK.^3).

(2) Dodržení kladu mapových listů základní mapy provedených prací se nevyžaduje, je-li možno celé ložisko, celou stavbu, případně předmětné území (pracoviště) zobrazit na jediném mapovém listu. Strany rámů mapových listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze posunout o 100 m a celé jejich násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky. Posunutí mapového listu se v něm vyznačí. Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného formátu.

§ 7

Označení mapových listů základní mapy provedených prací

Základem pro označení mapových listů základní mapy provedených prací v měřítku 1:1000 a 1:500 je označení mapového listu v měřítku 1:2000 nebo 1:1000, které se doplní číslicemi 1 až 4 z postupného dělení na čtvrtiny kladu mapových listů v měřítku 1:2000 nebo 1:1000.

ČÁST TŘETÍ

DOKUMENTACE

§ 8

Obsah dokumentace

Dokumentace obsahuje

• a) číselnou část, kterou tvoří

• 1. zápisníky,

• 1. výpočty, popřípadě výstupní sestavy z počítače,

• 1. seznamy souřadnic trvale stabilizovaných bodů základního a podrobného polohového a výškového bodového pole,

• 1. inventární seznam dokumentace,

• b) grafickou část, kterou tvoří

• 1. základní mapa provedených prací,

• 1. map povrchu.

§ 9

Zápisníky

(1) Změřené údaje, zápisy a náčrty se provádějí do zápisníku při měření čitelně a přehledně. Po vyhodnocení se výsledné údaje potřebné pro další výpočet napíší trvalým způsobem.

(2) Každý list zápisníku se předem očísluje a na začátku zápisníku se uvede počet listů.

3) Na každé straně zápisníku se uvede

• a) místo a předmět měření,

• b) datum měření,

• c) jméno a podpis důlního měřiče,

• d) typy a čísla použitých měřicích přístrojů a pomůcek.

(4) V případě použití elektronických měřicích přístrojů nahrazují zápisník výstupy z těchto přístrojů.

§ 10

Výpočty

(1) Výpočty se zpracovávají přehledným způsobem. Vstupní a výstupní údaje se zapisují trvalým způsobem.

(2) Při každém výpočtu se uvede

• a) odkaz na podklady, ze kterých byly čerpány výchozí údaje měřené i vypočtené,

• b) porovnání dosažených odchylek s předepsanými odchylkami,

• c) jméno toho, kdo výpočet provedl nebo zpracoval zadání pro výpočet na počítači, případně toho, kdo jej kontroloval a jejich podpisy.

(3) Ve výstupní sestavě z počítače se uvedou nebo doplní

• a) údaje uvedené v odstavci 2,

• b) dané vstupní údaje,

• c) měřené vstupní údaje,

• d) výsledky a kdo je kontroloval.

§ 11

Seznamy souřadnic

Seznam souřadnic obsahuje souřadnice trvale stabilizovaných bodů podrobného polohového a výškového bodového pole; pro tyto body se vyhotovují místopisy.

§ 12

Základní mapa provedených prací

(1) Základní mapa provedených prací se vyhotovuje trvalým způsobem jako originál na základě měřených údajů nebo údajů převzatých podle § 3 odst. 2 v měřítku 1:1000. V odůvodněných případech je možno použít měřítek 1:500 nebo 1:2000. Pro cele zobrazované území musí být použito jednotné měřítko.

(2) Základní mapa provedených prací musí obsahovat zákresy všech hornických, geologických, technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné k řádnému vedení prací. Pro podzemní pracoviště se uvedou též údaje o větrání. Pro použití značek platí zvláštní předpis.^4)

(3) V základní mapě provedených prací se uvedou

• a) měřítko mapy,

• b) název mapy, číslo mapového listu, a klad listů,

• c) název organizace, závodu a provozu,

• d) evidenční číslo mapy v souboru dokumentace organizace,

• e) datum vyhotovení mapy a datum jejího doplnění se jménem a podpisem důlního měřiče,

• f) čtvercová souřadnicová síť s rozměry 100 mm x 100 mm (postačí jen průsečíky),

• g) vyznačení trvale stabilizovaných bodů polohových a výškových bodových polí,

• h) souřadnicový a výškový systém,

• i) státní hranice Československé socialistické republiky včetně hraničních znaků,

• j) hranice ochranných pilířů, ochranných pásem a území, chráněných podle zvláštních předpisů,^5) s uvedením údajů o jejich určení.

(4) K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu se v základní mapě provedených prací vyznačí zejména:

• a) povrchové a podzemní (důlní) objekty,

• b) etáže, řezy a stupně s příslušnými údaji (například nadmořská výška, datum zaměření), nadmořská výška hladiny a dna při těžbě z vody,

• c) průzkumné a jiné vrty, s výjimkou vrtů pro trhací práce,

• d) hranice ploch dotčených dřívější hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem s udáním roku a druhu prováděné činnosti, nadmořských výšek a s vyznačením ochranných pilířů,

• e) stará důlní díla, zatopená důlní díla, místa s nebezpečím průvalu vod, kuřavky apod., jakož i uzavírací objekty,

• f) objekty pro rozvod důlních větrů trvalého charakteru,

• g) nákresy všech geologicko-průzkumných prací,

• h) skladiště výbušnin,

• i) stanice první pomoci,

• j) požární sklad.

§ 13

Mapa povrchu

(1) Mapa povrchu se vyhotovuje podle zvláštních předpisů^6) na podkladě pozemkové mapy evidence nemovitostí. Tvoří-li číselný výsledek pozemkové mapy evidence nemovitostí registr souřadnic podrobných bodů, musí být souřadnice podrobných bodů pozemkové mapy a obvody mapy povrchu identické.

(2) Mapa povrchu se vyhotovuje v měřítku základní mapy provedených prací.

(3) Mapa povrchu může být použita jako podkladová mapa pro základní mapu provedených prací, nedojde-li ke zhoršení její čitelnosti a přehlednosti.

(4) Mapa povrchu obsahuje

• a) hranice ochranných pilířů, ochranných pásem a území chráněných podle zvláštních předpisů,^5) s uvedením údajů o jejich určení,

• b) vnější okraj lomu (horní hrana skrývky) nebo vyznačení jiné činnosti prováděné hornickým způsobem, včetně případných vnějších výsypek s výškovými údaji,

• c) stavby a zařízení, které by mohly být ohroženy účinky činnosti podle § 1 odst. 1,

• d) průzkumné a jiné vrty s výjimkou vrtů pro trhací práci,

• e) předpokládané hranice účinků podzemní činnosti na povrch.

§ 14

Doplňování grafické dokumentace

(1) Základní mapa provedených prací se doplňuje trvalým způsobem nejméně

• a) čtvrtletně při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. c), d), e),

• b) ročně při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. a), b), f) a g).

(2) Mapa povrchu se doplňuje nejméně jedenkrát ročně.

ČÁST ČTVRTÁ

MĚŘICKÉ METODY

§ 15

Volba měřických metod a přesnost měření

(1) Na použití a volbu měřických metod a přesnost měření pro jednotlivé činnosti podle § 1 odst. 1 se vztahují zvláštní předpisy

• a) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. a), f),^7)

• b) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. b),^8)

• c) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. c), d), e) a g).^9)

(2) Pro každý druh měření se volí vhodné měřické metody, přístroje a pomůcky, které zajišťují požadovanou nebo vyšší přesnost.

(3) Při každém jednotlivém měření je třeba přihlížet i k účelu a významu zaměřovaných skutečností a k možnosti budoucího využití výsledků měření.

(4) Pro měření se použije metod a postupů zajišťujících dostatečnou vnitřní kontrolu nebo alespoň dvou různých, srovnatelných, na sobě nezávislých způsobů měření, případně dvakrát opakovaný stejný způsob měření.

ČÁST PÁTÁ

STABILIZACE BODŮ BODOVÝCH POLÍ

§ 16

Místo a způsob stabilizace bodů

Body podrobného polohového a výškového bodového pole se stabilizují tak, aby je bylo možno použít kdykoliv k navázání dalších měřických prací nebo pro kontrolní měření. Stabilizace bodů se provádí trvalým způsobem v místech bezpečných proti jejich poškození nebo zničení.^10)

§ 17

Udržování stabilizovaných bodů

Organizace je povinna chránit a udržovat všechny stabilizované body, které zřídila nebo převzala.

ČÁST ŠESTÁ

EVIDENCE A UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTACE

§ 18

Evidence dokumentace

Každý důlně měřický dokument nebo jejich neoddělitelně spojený soubor se označí evidenčním číslem a eviduje.

§ 19

Uchovávání dokumentace

Dokumentace se trvale uchovává tak, aby nedošlo k jejímu poškození, zničení nebo odcizení. Číselná dokumentace uvedená v § 8 písm. a) bod 1 a 2 se uchovává nejméně 10 let.

§ 20

Dokumentace likvidované provozovny

Dokumentace likvidované provozovny se uloží do archivu organizace, popřípadě jejího právního nástupce.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21

Společná ustanovení

(1) Za dokumentaci podle této vyhlášky se považuje projektová dokumentace nebo její část vyhotovená podle zvláštních předpisů,^11) pokud má zároveň náležitosti stanovené touto vyhláškou.

(2) Organizace, které dobývají ložiska nevyhrazených nerostů, pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství a jeli postup těžebních stěn menší než 20 m za rok, vedou dokumentaci podle zvláštních předpisů.^12)

(3) Dokumentace se nevyžaduje u hloubení studní a provádění protlaků do délky 30 m.

§ 22

Přechodná ustanovení

(1) Dokumentace vyhotovená podle předpisů dosud platných se vede podle této vyhlášky ode dne nabytí její účinnosti.

(2) Organizace, které dosud nevedou měřickou dokumentaci, zajistí její vyhotovení, vedení a doplňování podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne její účinnosti.

§ 23

Výjimky

(1) Výjimky z ustanovení § 5, 7 a 9 až 15 povolí v odůvodněných případech Český báňský úřad, když se cíl sledovaný vyhláškou dosáhne i jiným způsobem nebo jinými prostředky.

(2) Žádost o povolení výjimky včetně návrhu náhradních opatření předkládá vedoucí organizace prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu.

§ 24

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.

Ing. Bartoš v. r.

pověřený řízením Českého báňského úřadu

^1) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 103/1989 Sb., o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

^2) ČSN 73 0401 Názvosloví geodetických nákladů.

^3) ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek. Základní ustanovení.

^4) Důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu č. j. 4700/1967 seznam smluvených značek důlních map (reg. v částce 34/1968 Sb.).

^5) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb., o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech.

^6) § 1 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.

^7) Díl III. důlně měřického předpisu Českého báňského úřadu č. j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.).

^8) Díl III. výnosu Českého báňského úřadu č. j. 3700/1974 pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.).

^9) Díl pátý výnosu Českého báňského úřadu č. j. 4800/1986 Ú. v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).

^10) ČSN 73 0416 Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii.

^11) Např. vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

^12) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nařízení vlády ČSR č. 92/1988 Sb., o podmínkách racionálního využívání ložisek nevyhrazených nerostů.