Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie

Součinnost služebních orgánů a odborových orgánů se uskutečňuje zejména tím, že odborové orgány

• a) podávají iniciativní návrhy a vyjadřují se k návrhům právních předpisů upravujících služební poměr policistů, k jejich platovým podmínkám, hmotnému zabezpečení, rekreační péči a k ochraně zdraví a bezpečnosti při výkonu služby,

• b) provádějí kontrolu dodržování právních předpisů upravujících služební poměr policistů,

• c) vyžadují od služebních orgánů informace o hospodaření se mzdovými prostředky a podílejí se na dodržování zásad spravedlivého odměňování,

• d) navrhují své členy do poradních orgánů zřizovaných služebními orgány.

§ 120

Zabezpečení činnosti odborových orgánů

(1) Policistovi nesmí být pro účast na činnosti odborové organizace způsobena služebním orgánem újma na jeho právech zaručených tímto zákonem.

(2) Policistovi vykonávajícímu funkci v odborových orgánech, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění k plnění služebních povinností, náleží služební volno.

(3) Policista se po skončení výkonu funkce v odborových orgánech podle odstavce 1 ustanoví do funkce, kterou naposledy zastával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 10. Policistu dlouhodobě uvolněného pro plnění úkolů v odborových orgánech je možno propustit z důvodů uvedených v § 16 písm. a), c) a f) jen po projednání s příslušným odborovým orgánem. Toto ustanovení platí pro dobu dlouhodobého uvolnění a jeden rok po jeho ukončení.

(4) Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech, jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu. Odborový orgán uhradí policejnímu sboru poskytnutý služební příjem, pokud nedojde k dohodě o upuštění od této úhrady.

(5) Služební orgány poskytují k zabezpečení činnosti základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné materiálně-technické zabezpečení.

ČÁST DRUHÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 121

Promlčení, zánik práv a nároků

(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.

(2) Nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu z důvodů služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na zdraví, nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 123 odst. 2 a 3.

(3) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 16 odst. 3, § 31, § 91 odst. 3 a § 112 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

(4) Jestliže policista uplatní svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.

(5) Nárok uplatňuje policista podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.

Promlčecí lhůty

§ 122

(1) Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 123

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.

(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn v době tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně v době deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

§ 124

(1) Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

(2) Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena doba k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této doby.

(3) Nárok zajištěný omezením převodu nemovitosti se promlčuje za deset let.

(4) Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(5) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

§ 125

Zápočet doby zaměstnání

(1) Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů.

(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se pro přiznání příspěvku za službu zvýhodněně započítává služba výkonného letce a výkon funkcí zvláštní povahy a zvláštního stupně nebezpečnosti.

§ 126

Zvláštní podmínky pro výkon služby osamělých policistů

Ustanovení § 64, 66 a 67 se vztahují také na osamělé policisty trvale pečující alespoň o jedno dítě.

§ 127

Použití ustanovení zákoníku práce

Na služební poměr policistů se použije obdobně těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 94, 110a, § 157 až 161, § 241 až 244, § 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273 a § 274 odst. 1.

HLAVA DRUHÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A ÚČINNOST

§ 128

(1) Služební poměr příslušníků Sboru národní bezpečnosti zařazených v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra nebo vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stává služebním poměrem k Federálnímu policejnímu sboru nebo Sboru hradní policie. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení na federálním ministerstvu vnitra se dnem účinnosti tohoto zákona považují za policisty Federálního policejního sboru povolané k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze služebního poměru, právní úkony týkající se vzniku, změn a skončení služebního poměru učiněné přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem. Nároky související se skončením služebního poměru se posuzují podle dosavadních předpisů, jestliže rozhodnutí o skončení služebního poměru bylo oznámeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, i když služební poměr skončí po tomto dni; to neplatí, skončí-li služební poměr propuštěním v souvislosti se zásadními organizačními změnami.

(3) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem účinnosti tohoto zákona provedou a o opravných prostředcích rozhodnou orgány příslušné podle tohoto zákona a způsobem stanoveným v tomto zákoně.

(4) Příspěvek za službu, na který vznikl nárok podle dosavadních předpisů, se považuje za příspěvek za službu podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké byl přiznán. Dnem účinnosti tohoto zákona se příspěvek za službu zvýší stejným způsobem, jakým byl zvýšen částečný invalidní důchod v roce 1991.

(5) Povolení nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením udělená podle dosavadních předpisů ministrem vnitra České a Slovenské Federativní Republiky se zrušují.

(6) Služební přísaha složená podle dosavadního zákona se považuje za služební přísahu složenou podle tohoto zákona.

(7) Hodnosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti dosažené podle dosavadních předpisů se považují za hodnosti policistů podle tohoto zákona.

(8) Je-li do služebního poměru podle tohoto zákona přijat občan, který byl v jiném služebním poměru započítává se mu délka služby v tomto jiném služebním poměru, jakož i nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konal ve služebním poměru podle tohoto zákona.

§ 129

Ve vztahu k policistům Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnost

• 1. zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb. a zákona č. 546/1990 Sb.;

• 1. nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 26/1983 o řízení ve věcech služebního poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti (registrované v částce 12/1984 Sb.).

§ 130

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

^1) Zákon č. 333/1997 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

^2) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.

^3) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

^4) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

^5) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb. Zákon SNR č. 83/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.

^6) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. § 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.

^7) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

^8) § 49 odst. 1 písm. a), b) a d), § 50 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 49 odst. 1 písm. a), b) a d), § 50 odst. 1 zákona SNR č. 372/1990 Sb.

^9) Trestní zákon.

^10) § 276 a násl. občanského soudního řádu.

^11) § 121 odst. 2 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 193/1991 Sb.).

^12) Zákon č. 174/1968 Sb.. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

^13) § 157 až 161 zákoníku práce.

^14) Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.

^15) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 202 odst. 2 zákoníku práce.

^16a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^16b) § 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

^17) Např. § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 100 a 103 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

^19) § 49 zákona č. 100/1988 Sb.

^20) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 244 a násl. občanského soudního řádu.