Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje podmínky

• a) poskytování příspěvku pracovníkům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy (dále jen „příspěvek“), kteří přechodně pracují v organizacích^1) po kratší pracovní dobu^2) za podmínek dále stanovených,

• b) výběru organizací, jejichž pracovníkům je možno příspěvek poskytovat.

(2) Tato vyhláška se vztahuje

• a) na organizace, které mají sídlo na území České republiky a dochází u nich k dočasnému snižování výroby (služeb) v důsledku přechodných

• 1. odbytových potíží nebo

• 1. finančních potíží vyvolaných neplněním mezinárodních hospodářských smluv nebo

• 1. nepříznivých ekonomických dopadů restrukturalizace, přestože mají perspektivní výrobní programy, a

• b) na pracovníky organizací uvedených v písmenu a), kteří sjednali^3) kratší pracovní dobu.

(3) Snížení výroby (služeb) podle odstavce 2 písm. a) musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny a pracovní doba v rámci sjednamé kratší pracovní doby musí být v rozsahu od 30 do 90 % délky stanovené týdenní pracovní doby.^4)

(4) Pro účely této vyhlášky se za stanovenou týdenní pracovní dobu považuje též kratší pracovní doba, která byla s pracovníkem sjednána z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a).

§ 2

Tato vyhláška se nevztahuje na pracovníky, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru.^5)

§ 3

(1) Organizace, které splňují podmínky podle § 1 odst. 2 písm. a) a odst. 3 navrhne písemně k výběru jejich zakladatel;^6) akciové společnosti, jejichž zakladatelem je stát, navrhne k výběru ústřední orgán státní správy,^7) do jehož působnosti patří věcný obsah činnosti akciové společnosti (dále jen „zakladatel“).

(2) Návrh podle odstavce 1 obsahuje zejména

• a) označení organizace,

• b) počet pracovníků, kteří mají pracovat v kratší pracovní době,

• c) údaje podle § 1 odst. 2 písm. a),

• d) rozsah zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, který nesmí u pracovníka přesáhnout 70 % stanovené týdenní pracovní doby (§ 1 odst. 3),

• e) dobu, po niž by měl být příspěvek poskytován,

• f) předpokládaný náklad na příspěvek,

• g) ekonomické odůvodnění.

(3) Organizace uvedená v odstavci 1 sdělí písemně zakladateli údaje podle odstavcc 2.

§ 4

(1) Návrh podle § 3 odst. 1 předloží zakladatel se svým stanoviskem ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky^8) (dále jen „ministerstvo“).

(2) Ministerstvo na základě návrhu podle § 3 odst. 1 v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky^9) a ministerstvem financí České republiky^10) a po projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy,^11) příslušným odborovým orgánem^12) a příslušnou organizací zaměstnavatelů^13) vybere organizace (dále jen „vybrané organizace“), jejímž pracovníkům bude příspěvek poskytován.

(3) Vybrané organizace^1) písemně oznámí ministerstvo zakladateli; v oznámení se uvedou údaje podle § 3 odst. 2 písm. b), d) a e).

§ 5

(1) Příspěvek podle této vyhlášky není mzdou.

(2) Příspěvek přísluší pracovníku vybrané organizace, jestliže sjednal s touto organizací kratší pracovní dobu z důvodů uvedených v § 1 odst. 2 písm. a), pokud zkrácení jeho stanovené týdenní pracovní doby nepřesáhne 70 % (§ 1 odst. 3).

(3) Příspěvek vyplácí pracovníku spolu s dosaženou mzdou^14) vybraná organizace, u které je v pracovním poměru.

§ 6

(1) Příspěvck přísluší pracovníku ve výši 50 % rozdílu mezi jeho průměrným výdělkem zjištěným naposled podle předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku^15) před sjednáním kratší pracovní doby a hrubým výdělkem dosahovaným v kratší pracovní době.

(2) Do hrubého výdělku dosahovaného v kratší pracovní době se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.^15) Pracovníkům, kterým jsou poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého výdělku v předpokládané výši. Příspěvek se pracovníkům podle věty druhé poskytuje zálohově^16) s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování příspěvku. Vybrané organizace pracovníky předem vyrozumí o zúčtování příspěvku.

(3) Příspěvek ve výši podle odstavce 1 nepřísluší za dobu překážek v práci na straně pracovníka,^17) při nichž mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo za dobu překážek v práci na straně vybrané organizace^18) anebo po dobu dovolené na zotavenou.^19)

(4) V případech uvedených v odstavci 3 však příspěvek přísluší pracovníku ve výši 50 % rozdílu mezi jeho průměrným hrubým výdělkem zjištěným naposled podle předpisů o zjištování a používání průměrného výdělku^15) před sjednáním kratší pracovní doby a průměrným hrubým výdělkem zjištěným podle předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku^15) poprvé po sjednání kratší pracovní doby.

(5) Jestliže se pracovníku vyplácejí dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu,^20) příspěvek ve výši podle odstavce 4 přísluší jen tehdy, je-li výše dávky nemocenského pojištění ovlivněna sjednáním kratší pracovní doby.

§ 7

Vybrané organizace uvádějí v potvrzení o zaměstnání^21) též údaje o výši průměrného výdělku pro účely hmotného zabezpečení^15), ^22) před sjednáním kratší pracovní doby,^23) jestliže byl s pracovníkem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 2 rozvázán vybranou organizací pracovní poměr.

§ 8

Prostředky vyplacené na příspěvky pracovníkům se uhradí vybraným organizacím z účelově určených prostředků.^24) Prostředky podle věty první se nezahrnují do mzdových prostředků.

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.

Ministr:

Ing. Horálek CSc. v. r.

^1) § 8 odst. 1 zákoníku práce.

^2) § 86 odst. 1 věta první zákoníku práce.

^3) § 29 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákoníku práce.

^4) § 83 zákoníku práce. Například vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 96/1987 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny, ve znění vyhlášky č. 108/1989 Sb.

^5) § 70 a § 70b zákoníku práce.

^6) Například § 4 odst. 1 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

^7) § 15 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. Například zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 3 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 9 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

^11) Například § 13 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 12 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 272 odst. 5 zákoníku práce.

^13) § 271 zákoníku práce.

^14) § 119 a 120 zákoníku práce.

^15) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

^16) § 121 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

^17) § 124 až 128 zákoníku práce.

^18) § 129 a 130 zákoníku práce.

^19) § 100 až 110c zákoníku práce.

^20) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 60 odst. 2 zákoníku práce. § 6 písm. g) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

^22) § 17 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

^23) § 4a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 348/1991 Sb.

^24) Zákon ČNR č. 594/1990 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1991, ve znění zákona ČNR č. 313/1991 Sb.