Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy o odměňování patentových zástupců
Obecná ustanovení
§ 1
Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.
§ 2
(1) Odměňují se jednotlivé úkony odborné pomoci nebo úplné vyřízení věci, anebo poskytování odborné pomoci v určitém rozsahu po určitou dobu.
(2) V odměně je zahrnuta i úhrada za administrativní a jiné práce konané v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.
§ 3
Při uzavírání smlouvy o poskytnutí odborné pomoci se patentový zástupce dohodne s osobou, která jej požádala o její poskytnutí (dále jen „klient“), na
- a) druhu odměny,
- b) případném snížení nebo zvýšení základní sazby hodinové odměny nebo na výši paušální odměny či podílové odměny nebo na výši odměny za jednotlivé úkony odborné pomoci.
§ 4
Patentový zástupce může poskytnout odbornou pomoc bezplatně, jen jde-li o jednoduchou informativní poradu nebo z důvodů majetkových a sociálních na straně klienta.
§ 5
Odměna patentového zástupce
(1) Výše odměny se sjednává:
- a) podle počtu hodin účelně vynaložených k vyřízení věci a hodinové sazby (hodinová odměna),
- b) paušální částkou (paušální odměna),
- c) podílem na hodnotě projednávané věci (podílová odměna),
- d) za jednotlivé úkony odborné pomoci (tarifní odměna).
(2) Způsoby sjednání odměny podle odstavce 1 mohou být kombinovány.
Hodinová odměna
§ 6
(1) Základní sazba hodinové odměny činí 200 Kčs za každou započatou hodinu.
(2) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na snížení základní sazby hodinové odměny až na polovinu. Na jejím zvýšení až na trojnásobek se může dohodnout s klientem, jde-li o věc mimořádně obtížnou nebo je-li k jejímu vyřízení nutné použití cizího práva nebo cizího jazyka.
(3) Při poskytování jednoduché porady lze dohodnout základní sazbu hodinové odměny dělenou na započaté čtvrthodiny.
§ 7
(1) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na hodinové odměně, je povinen
- a) informovat jej o předpokládaném časovém rozsahu prací,
- b) upozornit jej předem písemně na podstatné překročení původně předpokládaného časového rozsahu odborné pomoci; jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v odměně.
(2) Patentový zástupce je povinen předložit klientovi při vyúčtování časovou specifikaci práce.
Paušální odměna
§ 8
(1) Paušální odměna může být sjednána za
- a) úplné vyřízení věci nebo souboru věcí,
- b) poskytování odborné pomoci v určitém časovém období nebo po dobu neurčitou.
(2) Výše paušální odměny se sjednává se zřetelem k předpokládané věcné a časové náročnosti práce a k základní sazbě hodinové odměny.
§ 9
Neposkytuje-li patentový zástupce odbornou pomoc až do úplného vyřízení věci anebo neposkytuje-li ji po celé sjednané období, přísluší mu poměrná část dohodnuté paušální odměny; v takovém případě je povinen předložit klientovi specifikaci práce.
§ 10
Podílová odměna
(1) Podílová odměna může být sjednána ve formě podílu na hodnotě projednávané věci, pokud to povaha věci připouští.
(2) Podílová odměna nesmí převyšovat 20 % hodnoty projednávané věci.
§ 11
Tarifní odměna
(1) Odměnu za jednotlivé úkony odborné pomoci sjednává patentový zástupce s klientem podle tarifu, jehož sazby se stanoví s přihlédnutím k odborné a časové náročnosti provedeného úkonu odborné pomoci.
(2) Úkony odborné pomoci se rozumí zejména:
- a) první jednání s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení,
- b) další jednání s klientem přesahující jednu hodinu,
- c) písemné podání u Federálního úřadu pro vynálezy, případně jiného správního orgánu,
- d) osobní účast v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy, případně jiným správním orgánem,
- e) provedení rešerše,
- f) odborná analýza případu, zpracování přihlášky předmětu průmyslového vlastnictví,
- g) zpracování a podání opravného prostředku, návrhu na výmaz, obnovu, návrhu na určovací nebo zrušovací řízení, smlouvy o převodu průmyslového vlastnictví, licenční smlouvy,
- h) sepsání listiny o právním úkonu.
(3) Za úkony odborné pomoci neuvedené v odstavci 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.
Hotové výdaje a náhrada za promeškaný čas
§ 12
Patentový zástupce má vedle nároku na odměnu také nárok na
- a) úhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytováním odborné pomoci; zejména na cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, poplatky, překlady a opisy,
- b) náhradu za promeškaný čas.
§ 13
(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem na druhu a výši některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci.
(2) Dohodne-li se patentový zástupce s klientem na odměně, může se s ním dohodnout také na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytováním odborné pomoci. Klient pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a patentový zástupce nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.
(3) Výše úhrady cestovních výdajů se řídí právními předpisy o cestovních náhradách,^1) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
§ 14
(1) Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v místě, které není sídlem patentového zástupce, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.
(2) Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.
Ustanovení společná a závěrečná
§ 15
(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem, který je devizovým cizozemcem na takovém způsobu a výši odměny, jak je obvyklá ve státu jeho bydliště nebo sídla anebo jak je obvykle požadována za obdobnou odbornou pomoc v cizině.
(2) Je-li předmětem řízení nárok na zaplacení v cizí měně a nebrání-li tomu zvláštní předpisy,^2) může být odměna patentového zástupce sjednána i v této měně.
(3) K dohodě podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se přiznává jiné fyzické či právnické osobě; na to je patentový zástupce povinen klienta upozornit.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Předseda:
Ing. Jakl v. r.
^1) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
^2) Devizový zákon č. 528/1990 Sb. Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.