Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o středních školách

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje soustavu studijních a učebních oborů středních odborných učilišť, gymnázií a středních odborných škol (dále jen „střední školy“), organizaci středních škol, typy středních odborných škol, plnění povinné školní docházky ve vybraných učebních a studijních oborech středních škol, rozsah, podmínky, délku a průběh studia ve středních školách, hodnocení žáků a jejich klasifikaci, délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů, nástavbového studia a pomaturitního studia.

(2) Střední školy poskytují výchovu a vzdělání ve studijních a učebních oborech, které jsou uvedeny v příloze č. 1.

(3) Typy středních odborných škol jsou: střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední chmelařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední drůbežářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, sociálně právní akademie, střední knihovnická škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, obchodní škola, obchodní akademie, rodinná škola, konzervatoř a odborná škola.

(4) Typy škol uvedené v odstavci 3 se mohou zřizovat jako jedna střední odborná škola.

(5) Název střední školy obsahuje označení druhu nebo typu školy a úředního názvu sídla školy včetně názvu ulice a čísla hlavní budovy. Pokud byl střední škole propůjčen čestný název, je součástí názvu školy. Název školy musí být shodný s názvem školy uvedeným v síti škol.^1)

(6) Listiny a úřední dokumenty vydávané střední školou jsou opatřeny úředním razítkem se státním znakem. Název školy v tomto razítku je uveden podle odstavce 5. Způsob užívání státního znaku stanoví zvláštní předpis.^2)

(7) Ředitel střední školy může zřizovat speciální třídy pro smyslově nebo tělesně postižené žáky.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Docházka do střední školy

§ 2

(1) Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen „vyučovací předměty“), které si zvolil.

(2) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování, požádá zákonný zástupce žáka, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“), třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí současně o tom vychovatele.

(3) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli.

(4) Třídní učitel nebo mistr odborné výchovy omluví nepřítomnost žáka při vyučování na základě omluvenky podepsané zástupcem žáka nebo vychovatelem nebo lékařem.

(5) Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.

§ 3

(1) Ředitel střední školy může uvolnit žáka od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o žáka se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení. Při uvolňování od vyučování tělesné výchovy se postupuje podle zvláštních předpisů.^3)

(2) Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho převážnou část od vyučování vyučovacím předmětům rozhodujícím pro odborné zaměření absolventa. Tyto vyučovací předměty určí ředitel střední školy.

(3) Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

(4) Ředitel střední školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.

§ 4

Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy

(1) Ředitel střední školy může povolit změnu studijního nebo učebního oboru, je-li žák zdravotně způsobilý ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru a úspěšně vykoná rozdílové zkoušky. Obsah, rozsah a termín rozdílových zkoušek určí ředitel školy.

(2) O přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem střední školy, kterou žák navštěvuje.

(3) Změnu studijního nebo učebního oboru povoluje a o přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti žáka. K žádosti nezletilého žáka musí být připojeno vyjádření zástupce žáka.

(4) Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o změně tuto organizaci.

§ 5

Přerušení studia

(1) Ředitel střední školy může přerušit žáku studium na jeho žádost nebo na žádost zástupce žáka, a to až na dobu dvou let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.

(2) Ředitel střední školy je povinen přerušit studium žákyni pro těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů^4) nebo jestliže praktické vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

(3) Na žádost žáka může být přerušení studia ukončeno i před uplynutím doby přerušení studia.

(4) K žádosti o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby nezletilého žáka musí zástupce žáka předložit své souhlasné vyjádření.

(5) Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o přerušení studia tuto organizaci.

§ 6

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

(2) Žákovi, který splnil povinnou školní docházku, může ředitel střední školy povolit opakování ročníku.

(3) Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o opakování ročníku tuto organizaci.

§ 7

Zanechání studia

(1) Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

(2) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o zanechání studia tuto organizaci.

(3) Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti; tímto dnem přestává být žákem školy. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště tuto organizaci.

ČÁST TŘETÍ

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ, HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKŮ

§ 8

Výchovná opatření

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, mistr odborné výchovy, ředitel střední školy, ve středisku praktického vyučování též vedoucí střediska praktického vyučování nebo orgán státní správy ve školství.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření k posílení kázně žáků: napomenutí třídním učitelem nebo mistrem odborné výchovy, důtka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy, ve středisku praktického vyučování též vedoucího střediska praktického vyučování, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia.

(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

(5) O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitel střední školy zástupce žáka. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, který se připravuje pro organizaci, informuje ředitel středního odborného učiliště o vyloučení žáka ze studia tuto organizaci.

§ 9

Hodnocení a klasifikace žáků

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 – velmi dobré,

2 – uspokojivé,

3 – neuspokojivé.

Chování žáka se neklasifikuje v nástavbovém a pomaturitním studiu.

(3) Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel střední školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace za první pololetí mohla být ukončena nejpozději do klasifikace za druhé pololetí.

(4) Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí, je žák zkoušen a klasifikován za toto období zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

(5) Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku požádat ředitele střední školy o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský úřad. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen, s výjimkou zkoušky podle § 12 odst. 1 písm. a), c), d), e) a f). Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 10

Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

(2) Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

• a) prospěl s vyznamenáním,

• b) prospěl,

• c) neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré. Stupeň chování velmi dobré se nevyžaduje ve studiu uvedeném v části páté a šesté této vyhlášky.

(4) Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

(5) Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

§ 11

Opravné zkoušky

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný z jednoho vyučovacího předmětu, koná opravnou zkoušku.

(2) Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z jednoho vyučovacího předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

• a) podle odstavce 1 byly vykonány nejpozději do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září a žákovi, který byl klasifikován v termínu uvedeném v § 9 odst. 4, nejpozději do 15. října,

• b) podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

§ 12

Komisionální zkouška

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

• a) koná-li rozdílovou zkoušku,

• b) požádá-li žák nebo zástupce žáka o jeho přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy,

• c) koná-li opravné zkoušky,

• d) při studiu jednotlivých vyučovacích předmětů,

• e) při zkoušce z hlavního odborného předmětu v konzervatoři a ve výtvarných studijních a učebních oborech středních odborných škol a středních odborných učilišť,

• f) je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy.

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, popřípadě mistr odborné výchovy vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel střední školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel střední školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

ČÁST ČTVRTÁ

ORGANIZACE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI

§ 13

(1) Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů a typů škol, studijních oborů a učebních oborů. Teoretické vyučování a praktické vyučování se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov.^5)

(2) Ředitel střední školy může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty vyučovacích hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

(3) Ředitel střední školy může^6) se souhlasem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „ministerstvo školství“), u středních zdravotnických škol se souhlasem ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“), zavést nový studijní nebo učební obor, nebo zaměření studijního nebo učebního oboru nebo zavést další vyučovací předmět.

§ 14

Teoretické vyučování

(1) Ředitel střední školy stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v osm hodin, nejdříve v sedm hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je osm hodin, bez polední přestávky sedm hodin.

(2) Vyučovací hodina teoretických předmětů trvá 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje zpravidla přestávka desetiminutová.

(3) Třídy se na základě přijímacího řízení naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel střední školy může v odůvodněných případech a s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým i prostorovým podmínkám stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména v případě přestupu žáka z jiné střední školy, změny studijního nebo učebního oboru a opakování ročníku, nejvýše však 33.

(4) Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny. Ředitel střední školy může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků.

§ 15

Praktické vyučování

(1) Praktické vyučování^7) se uskutečňuje ve školách, ve školských zařízeních a v organizacích. Ředitel střední školy může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků. Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho mistra odborné výchovy ve středním odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování je stanoven v příloze č. 1.

(2) Vyučovací hodina předmětů praktického vyučování, s výjimkou odborného výcviku a odborné praxe, trvá 45 minut.

(3) Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v organizacích, uzavře ředitel školy s organizací dohodu, v níž se stanoví zejména:

• a) druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,

• b) místo konání praktického vyučování,

• c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,

• d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

• e) pracovní a hygienické podmínky, ubytovací a stravovací podmínky, úhrada jízdného, podmínky poskytování nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků,

• f) způsob odměňování žáků za produktivní práci,

• g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.

(4) Praktické vyučování se uskutečňuje pod vedením instruktorů z řad osvědčených a odborně vyspělých pracovníků. Instruktoři jsou odměňováni za činnost při praktickém vvučování podle zvláštních předpisů.^8) Odměnu instruktorům hradí střední škola, která výuku sjednala.

§ 16

Odborný výcvik žáků středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování

(1) Odborný výcvik se uskutečňuje v souladu s učební osnovou a spočívá ve zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než šest vyučovacích hodin, ve vyšších ročnících studijních a učebních oborů nesmí být delší než sedm vyučovacích hodin. Vyučovací hodina v odborném výcviku trvá 60 minut.

(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dnu začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dnu končí nejpozději ve 20 hodin. Jestliže je to třeba pro výchovu žáků k povolání, může ředitel středního odborného učiliště nebo vedoucí střediska praktického vyučování určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých ročníků od 6 hodin, žáků třetích a čtvrtých ročníků od 5 hodin, může též určit, že odpolední vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků skončí do 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího vyučovacího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(4) Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně desetiminutová přestávka anebo nejdéle po pěti hodinách je třicetiminutová přestávka. Žáci, kteří konají odborný výcvik v organizacích, mají přestávku shodně s přestávkami platnými pro pracovníky organizace. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.