Zákon České národní rady o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je stanovit úpravu působnosti některých okresních a krajských soudů, určit sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce, jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na postup soudů.

ČÁST DRUHÁ

ÚPRAVA PŮSOBNOSTI NĚKTERÝCH SOUDŮ

§ 4

Obvodní soud pro Prahu 2 vyřizuje trestní věci z obvodů soudů v hlavním městě Praze proti pachatelům trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a provozu podzemní dráhy včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona.^3)

§ 5

Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, koná Obvodní soud pro Prahu 6 řízení v trestních věcech z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě Praze a městského soudu v Brně, týkajících se občanů České republiky, o výkonu rozsudku cizozemského soudu podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

§ 5a

Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.

ČÁST TŘETÍ

SÍDLA A OBVODY SOUDŮ

§ 7

Krajské soudy

(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů podle zákona o územním členění státu.

(2) Obvod městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem městského soudu v Praze je hlavní město Praha.

§ 8

Okresní soudy

(1) Obvody a sídla okresních soudů se shodují s územím a sídlem okresů.^6)

(2) Obvody obvodních soudů v Praze se shodují s obvody těchto soudů ke dni nabytí účinnosti zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.

(3) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud v Brně; jeho obvod se shoduje s územím města Brna a jeho sídlem je město Brno.

ČÁST ČTVRTÁ

VOLBA PŘÍSEDÍCÍCH, JEJICH ZPROŠTĚNÍ A ODVOLÁNÍ Z FUNKCE A ZÁNIK FUNKCE

Volba přísedících

§ 9

(1) Přísedící okresních a krajských soudů (dále jen „přísedící“) volí obecní zastupitelstva^7) v obvodu příslušného soudu z kandidátů navržených členy těchto zastupitelstev. K navrženým kandidátům si obecní zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.

(2) V hlavním městě Praze volí přísedící obvodní a místní zastupitelstva^8) v obvodu příslušného soudu.

(3) Přísedícím může být zvolen občan, který splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce přísedícího, stanovené zvláštním zákonem,^9) a který je v obvodu obecního zastupitelstva, obvodního zastupitelstva nebo místního zastupitelstva (dále jen „zastupitelstvo“), jímž je do funkce volen, přihlášen k trvalému pobytu^10) nebo v něm pracuje.

§ 10

(1) Počet přísedících, kteří mají být pro okresní nebo krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v roce.

(2) Náleží-li obvod příslušného soudu do obvodu několika zastupitelstev, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva obvodu příslušné obce nebo její městské části.

§ 11

Osvědčení o zvolení vydá předseda soudu přísedícím nově zvoleným po složení slibu,^11) ostatním přísedícím po opětovném zvolení.

Zproštění a odvolání z funkce přísedícího

§ 12

Zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo, jej na jeho žádost této funkce zprostí.

§ 13

(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící z funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

• a) závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího, nebo

• b) přestal splňovat předpoklady stanovené zvláštním zákonem pro výkon funkce přísedícího,^9) nebo

• c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

Zánik a dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího

§ 14

Přísedící pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

§ 15

(1) Přísedící, který je trestně stíhán, nebo ohledně něhož byl podán návrh na odvolání z funkce podle § 13 odst. 1, bude až do zániku funkce nebo rozhodnutí o odvolání z funkce dočasně výkonu funkce zproštěn.

(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje zastupitelstvo, které ho do funkce zvolilo.

ČÁST PÁTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ

§ 16

Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům České republiky^12) podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanoveným na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů České republiky (dále jen „státní správa soudů“) nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 17

Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“).^13)

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů a předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.

Výkon státní správy soudů

§ 18

(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

§ 19

Předsedové okresních, krajských a vrchních soudů a předseda Nejvyššího soudu vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

§ 20

(1) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(2) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. Je-li u okresního soudu ustanoven místopředseda, popřípadě více místopředsedů, vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(3) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy i soudce příslušného soudu.

Působnost orgánů státní správy soudů

§ 21

(1) Ministerstvo vykonává státní správu okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu tím, že

• a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu,

• b) zajišťuje chod soudů po stránce personální,^14)

• c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiálně technické zásobování soudů a provádí revize hospodářské činnosti soudů,

• d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,

• e) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,

• f) organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů, zejména rozhoduje po vyjádření předsedy příslušného krajského soudu o zkrácení přípravné služby^15) nebo o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby^16) a stanoví a zajišťuje podmínky ověřování výsledků jejich odborné přípravy justiční zkouškou,^17)

• g) organizuje a řídí další odbornou přípravu soudců a ostatních pracovníků soudů,

• h) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,

• i) sleduje chod práce soudních kanceláří,

• j) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním úkonem,^18)

• k) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresních, krajských a vrchních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo

• a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,

• b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“), jakož i jiná jejich podání.

(3) Pokud v rámci plnění svých úkolů získá ministerstvo poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) může ministr spravedlnosti České republiky podat stížnost pro porušení zákona, jestliže to zákony o soudním řízení připouštějí.

§ 22

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

• a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

• b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• c) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů a soudním řízení.

§ 22a

(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že

• a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení vrchního soudu odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

• b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• c) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

• d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.

(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení vrchního soudu. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b), podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení.

§ 23

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

• a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu,

• b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• c) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,

• d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,

• e) zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci,

• f) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,

• g) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,

• h) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů,

• i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,

• j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

• k) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.

(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů v soudním řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

§ 24

(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

• a) zajišťuje chod okresního soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení okresního soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

• b) zajišťuje chod okresního soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,

• d) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudu,

• e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,

• f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.

(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět předložený mu soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.

§ 25

Pokud orgán státní správy soudů zjistí, že soudce porušil povinnosti uložené mu právními předpisy, jež měly za následek průtahy v řízení nebo porušení zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, postupuje podle zvláštního zákona.^19)

ČÁST ŠESTÁ

STÍŽNOSTI

Podání stížnosti

§ 26

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi jen v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon.^20)

(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

§ 27

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

§ 28

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Postup při vyřizování stížnosti

§ 29

Ministerstvo vyřizuje

• a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,

• b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsoem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu.

§ 30

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky Nejvyššího soudu.

§ 30a

Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky vrchního soudu.

§ 31

Předseda krajského soudu vyřizuje

• a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky a přísedícími krajského soudu,

• b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věcí, vyřizované předsedou okresního soudu,

• c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,

• d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).

§ 32

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci, ostatními pracovníky a přísedícími okresního soudu.

Vyřízení stížnosti

§ 33

Orgán státní správy soudu je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 34

(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě informován.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.

(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 25.

§ 35

(1) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

• a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

• b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji přešetřovat.

ČÁST SEDMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 36

Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti s profesní zájmovou organizací soudců, s níž projednávají zejména tyto otázky

• a) návrhy nových zákonů, které se podstatně dotýkají rozsahu pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,

• b) zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů.

§ 37

(1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze.

(2) Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze a městský soud v Brně.

§ 38

Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona České národní rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu, zprostí funkce, nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce, nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu přísedící pracuje.

§ 39

Stížnosti podané před účinností tohoto zákona projedná příslušný orgán státní správy soudu podle dosavadních právních předpisů.

§ 40

Zrušují se:

• 1. zákon České národní rady č. 566/1990 Sb., o volbách soudců z lidu,

• 1. zákon České národní rady č. 98/1991 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České republice,

• 1. vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 56/1976 Sb., kterou se stanoví příslušnost obvodních soudů v dopravních trestních věcech,

• 1. § 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 125/1980 Sb., kterou se stanoví příslušnost obvodního soudu pro Prahu 6 pro trestní řízení konané podle čl. 10, 13, 14 a 15 Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, a povinnost hradit náklady tohoto řízení československými občany

§ 41

Tento zákon nabývá účinnosti s výjimkou § 2 a 3 dnem 1. listopadu 1991. Ustanovení § 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

^3) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb.

^7) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

^8) § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

^9) § 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.

^10) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

^11) § 37 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.

^12) § 1 zákona č. 335/1991 Sb.

^13) § 11 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 38 a násl. zákona č. 335/1991 Sb.

^15) § 72 zákona č. 335/1991 Sb.

^16) § 61 zákona č. 335/1991 Sb.

^17) § 63 zákona č. 335/1991 Sb.

^18) Zákon č. 36/1976 Sb., o znalcích a tlumočnících.

^19) Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.

^20) § 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.