Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Působnost zákona

Zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a státních orgánů při provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

• a) rozhlasovým a televizním vysíláním (dále jen „vysílání“) šíření programů nebo obrazových a zvukových informací prostřednictvím vysílačů, kabelových rozvodů, satelitů a jiných prostředků určených k příjmu veřejnosti;

• b) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů;

• c) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část vysílání;

• d) lokálním programem program vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený;

• e) reklamou jakékoliv veřejné oznámení určené k podpoře podnikání nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu (dále jen „reklama“);

• f) sponozorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, nebo postavení takové osoby.

(2) Za vysílání podle tohoto zákona se nepovažuje šíření rozhlasového a televizního signálu určeného pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše sto účastníků s přijímači podléhajícími ohlašovací povinnosti. Tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.

§ 3

(1) Provozovatelem vysílání (dále jen „provozovatel“) je ten, kdo získal oprávnění k vysílání na základě zákona (dále jen „provozovatel ze zákona“) nebo udělením licence podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s licencí“) anebo registrací podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s registrací“).

(2) Právnická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, má-li sídlo na území České republiky a je-li zapsána v obchodním rejstříku. Nemá-li právnická osoba sídlo na území České republiky, může se stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací pouze k současnému, úplnému a nezměněnému šíření již vysílaných programů.

(3) Fyzická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, jen má-li trvalý pobyt na území České republiky. Je-li fyzické osobě podle tohoto zákona udělena licence nebo vydáno rozhodnutí o registraci, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.

ČÁST DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ

§ 4

Obsah programů

(1) Provozovatelé vysílají programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatelé poskytují objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

§ 5

Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé jsou povinni:

• a) zabezpečit, aby nebyly vysílány pořady, které jsou v rozporu s Ústavou České a Slovenské Federativní Republiky a s Listinou lidských práv a svobod;^1)

• b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním;

• c) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

• d) nezařazovat v době od 6,00 hodin do 22,00 hodin pořady, které by mohly ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých;

• e) poskytnout státním orgánům a orgánům veřejné správy nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu, a to v době, která by nebezpečí z prodlení snížila na minimum;

• f) uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání;

• g) uzavřít smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,^2)

• h) uvádět označení televizní stanice (logo) u provozovatelů televizního vysílání.

(2) Provozovatelé jsou povinni informovat orgán udělující licenci o tom, že jim bylo uděleno oprávnění^2a) k vydávání periodického tisku nebo že došlo ke spojení jejich podniku s podnikem jiné osoby^2b) vydávající periodický tisk.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby^2b) provozující televizní vysílání.

(4) Provozovatel televizního vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby^2b) provozující rozhlasové vysílání.

§ 5a

Odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu^2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 5b

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu^2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 5c

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 5d

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel povinen uveřejnit

• a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

• b) s výslovným označením "odpověď" nebo „dodatečné sdělení“,

• c) na vlastní náklady,

• d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

• e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže tato osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

(4) Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.

§ 5e

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 5d, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud.

(2) Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 5f

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže

• a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,

• b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

• c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

(3) Provozovatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 5g

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin^2d) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.^2e)

§ 6

Povinnosti provozovatelů při vysílání reklam

(1) Provozovatelé jsou povinni dbát na to, aby do vysílání reklam nebyly zařazeny:

• a) reklamy, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí;

• b) reklamy určené dětem, nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj;

• c) reklamy, v nichž účinkují hlasatelé a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů;

• d) reklamy náboženské, ateistické a reklamy politických stran a hnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy:

• a) byly rozeznatelné a zřetelně zvukově nebo obrazově oddělené od ostatních pořadů;

• b) nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(3) Provozovatelé jsou povinni zabezpečit, aby zadavatel reklamy nemohl jakýmkoliv způsobem uplatňovat vliv na obsah pořadů ve vysílání nebo na jeho programovou skladbu.

(4) Provozovatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených ve vysílané reklamě a inzerci. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného provozovatele. Nedotčena zůstává odpovědnost provozovatele podle zvláštního právního předpisu.^2f)

§ 6a

Zařazování reklam do pořadů

(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou audiovizuálních pořadů podle odstavce 2.

(2) Provozovatelé televizního vysílání s licencí a provozovatelé televizního vysílání s registrací jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny:

• a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,^3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut,

• b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut.

(3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno.

(4) Práva chráněná autorským zákonem^4) zůstávají nedotčena.

§ 7

Časový rozsah vysílaných reklam

(1) V televizním vysílání čas vyhrazený reklamám nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 1 %, u provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací 10 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel ze zákona zvýšit až na 10 % a provozovatel s licencí a provozovatel s registrací až na 20 %, a to o přímé nabídky veřejnosti k nákupu, prodeji či pronájmu výrobků nebo k poskytnutí služeb, které však nesmí činit více než jednu hodinu denně; v průběhu jedné hodiny nesmí čas vyhrazený reklamám přesáhnout 12 minut. U provozovatelů ze zákona nesmí čas vyhrazený reklamám v době mezi 19 až 22 hodinou přesáhnout 6 minut v průběhu jedné hodiny. Do celkového vysílacího času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, nelze započítávat vysílání teletextu.

(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, u provozovatelů s licencí a u provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.

§ 8

Povinnosti provozovatelů při vysílání sponzorovaných pořadů

Provozovatelé jsou povinni:

• a) označit zřetelně každý pořad nebo sérii pořadů, které jsou zcela nebo zčásti sponzorovány na jejich začátku nebo konci vhodnými titulky nebo ohlášením;

• b) zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány;

• c) zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivňovány sponzorem;

• d) zajistit, aby pořady nebyly sponzorovány fyzickými a právnickými osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba, prodej nebo pronájem výrobků nebo poskytování služeb, jejichž reklama není dovolena;

• e) zajistit, aby nebyly sponzorovány zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

ČÁST TŘETÍ

LICENČNÍ ŘÍZENÍ

§ 10

Podmínky pro udělení licence

(1) Licence opravňuje jejího provozovatele k vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.

(2) Licence je nepřevoditelná.

(3) Licenci uděluje žadatelům Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Na udělení licence není právní nárok.

(4) Orgány udělující licence přihlížejí při posouzení žádosti (§ 11) k zajištění podmínek pro pluralitu a vyváženost nabídky programů, zejména programů lokálních, k rovnoměrné dostupnosti kulturních hodnot, informací a názorů, jakož i k zajištění rozvoje vlastní kultury národů, národností a etnických skupin v České a Slovenské Federativní Republice a rozsahu dosavadního podnikání žadatele v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Při posouzení žádosti se rovněž přihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.

(5) Při posuzování žádosti přihlížejí orgány udělující licence k tomu, aby žádný ze žadatelů nezískal dominantní postavení v hromadných sdělovacích prostředcích.

(6) Při posuzování žádostí společností se zahraniční majetkovou účastí přihlížejí orgány udělující licence k přínosu žadatele pro rozvoj původní domácí tvorby, jakož i majetkové účasti československých osob a jejich zastoupení v orgánech společnosti.

(7) Společníkem obchodní společnosti, která o licenci žádá nebo jíž byla udělena licence, nesmí být provozovatel ze zákona.

§ 11

Žádost o licenci

(1) Řízení o udělení licence je zahájeno podáním žádosti, která musí obsahovat tyto údaje:

• a) název, sídlo a právní formu právnické osoby a jméno osoby oprávněné za ni jednat nebo jméno a trvalý pobyt fyzické osoby, která hodlá vysílání provozovat;

• b) doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodních podílů, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů, bankovní informaci; obdobné údaje, je-li žadatelem fyzická osoba;

• c) časový a územní rozsah vysílání a způsob jeho technického a organizačního zajištění;

• d) označení programu (název stanice);

• e) programovou skladbu vysílání s návrhem vysílacího schématu;

• f) částku nebo podíl z výdajů, kterou žadatel každoročně použije na výrobu pořadů v tuzemsku;

• g) podíl vysílacího času věnovaného pořadům domácí produkce;