Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád

(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.

(2) O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.

§ 336f

(1) Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.

(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.

(3) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.

(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.

§ 336g

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.

§ 336h

(1) Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.

(2) Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.

(3) Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.

(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.

§ 336i

Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.

§ 336j

(1) Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.

(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.

§ 336k

(1) Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.

(2) Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.

(3) Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.

(4) Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.

§ 336l

(1) O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.

(2) Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.

§ 336m

(1) Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.

(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.

(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.

§ 336n

(1) Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své nároky [§ 336b odst. 2 písm. i)], jestliže nezanikly dražbou.

(2) Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 336b odst. 2 písm. i)].

§ 336o

Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.

§ 336p

Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající závazkům uvedeným v § 336l odst. 1.“.

• 1. § 337 zní:

㤠337

(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:

• a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby,

• b) daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,

• c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,

• d) pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,

• e) pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly uspokojeny podle písmena b),

• f) ostatní pohledávky.

Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.

(2) Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.

(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.“.

• 1. Za § 337 se vkládají nové § 337a až 337e, které znějí:

㤠337a

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.

(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.

§ 337b

(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.

(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částky na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.

(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.

§ 337c

(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.

(2) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popř. návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách rozhoduje.

(3) Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je účinné proti všem věřitelům i proti povinnému.

§ 337d

Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li vyhověno návrhu ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové jednání. K němu však již nepředvolává účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.

§ 337e

(1) Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky s výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření přihlášené pohledávky.

(2) Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky soud podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky podle rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o rozvrhu.“.

• 1. § 338 odst. 2 zní:

„(2) Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s výsledkem prodeje.“.

• 1. Za § 338 se jako hlava pátá s označením „Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech“ vkládají § 338a a 338b, které znějí:

㤠338a

(1) Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.

(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.

§ 338b

(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.

(2) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.

(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.“.

• 1. Dosavadní hlava pátá (Uspokojení práv na nepeněžité plnění - § 339 až 351) se označuje jako hlava šestá a název dosavadní hlavy šesté a nadpisy nad § 352, 353 a 354 se vypouštějí.

• 1. § 340 zní:

㤠340

(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.

(2) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném rozsudku.“.

• 1. V § 341 odst. I se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.

V odstavci 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.

• 1. V § 342 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.

• 1. V § 343 odst. 2 se slova „místnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.

• 1. V § 344 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.

• 1. V § 345 odst. 3 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.

• 1. V § 349 odst. 1 se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce“.

• 1. V § 351 odst. 1 se číslovka „20 000“ nahrazuje číslovkou „100 000“.

Čl. II

Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 zní:

㤠1

Státní notářství pomáhá ve svém oboru činnosti fyzickým a právnickým osobám při ochraně jejich práv a při uspořádání jejich vzájemných vztahů. Ve své činnosti pečuje státní notářství o dodržování zákonnosti, především při ochraně vlastnictví.“.

• 1. V § 2 odst. 1 se vypouští druhá věta.

• 1. § 3 odst. 1 a 2 znějí:

„(1) Při plnění svých úkolů postupuje státní notářství v úzké součinnosti s orgány obce a státními orgány.

(2) Orgány obce, soudy, prokuratury, jiné státní orgány a právnické osoby poskytují státním notářstvím účinnou pomoc při plnění jejich úkolů.“.

• 1. V § 4 odst. 2 se slova „občanům a organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“ a odstavec 3 se vypouští.

• 1. § 5 odst. 1 zní:

„(1) Sídla a obvody státních notářství se shodují se sídly a obvody okresních soudů; v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě se shodují s obvody obvodních soudů.“.

V odstavcích 2 a 4 se vypouští slovo „socialistické“

• 1. V § 7 odst. 1 a 2 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“, v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova „je oddán socialistickému zřízení a“.

• 1. § 9 zní:

㤠9

(1) Vedoucí státní notář a státní notář vykoná při ustanovení do funkce do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky tento slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou a ostatními zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat samostatně a nestranně. V úředních věcech budu přísně zachovávat mlčenlivost.“

(2) Slib podle odstavce 1 vykoná při svém ustanovení notářský čekatel do rukou předsedy krajského soudu.“.

• 1. V § 10 odst. 1 závěr věty prvé za středníkem zní: „...a jde-li o státní notářství v obvodech České republiky a Slovenské republiky, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky.“;

v odstavci 3 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.

• 1. § 11 odst. 3 zní:

„(3) Státní notářství může určit, že bude konat v některých místech svého obvodu pravidelné úřední dny.“.

• 1. V § 12 odst. 3 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „Slovenské socialistické republiky“ se nahrazují slovy „Slovenské republiky“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“.

• 1. V § 13 se slova „zájem společnosti“ nahrazují slovy „veřejný zájem“ a za slovo „hospodářské“ se vkládá čárka a slovo „obchodní“.

• 1. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova „zájmů společnosti“ nahrazují slovy „veřejného zájmu“; v odstavci 3 se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce“.

• 1. V § 22 se odstavec 3 vypouští.

• 1. V § 27 odst. 2 se slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce“.

• 1. § 30 odst. 1 zní:

„(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní státní notářství i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti a postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech, zejména je-li součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o ustanovení správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo s ustanovením souhlasí.“.

Připojují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu rozhodnutí soudem, ledaže by státní notářství přikročilo k jinému způsobu prodeje.

(4) Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním notářstvím. Jestliže to státní notářství uloží, předkládá mu správce průběžně zprávy o své činnosti. Po skončení řízení o dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím státního notářství konečnou zprávu o své činnosti. Státní notářství pak rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci uhradí dědici a v případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze své činnosti odpovídá podle občanského zákoníku.“.

• 1. V § 31 se slova „národní výbory“ nahrazují slovy „místní orgány státní správy“.

• 1. V § 32 odst. 2 se slova „nepatrný majetek“ nahrazují slovy „majetek nepatrné hodnoty“.

• 1. V § 38 odst. 1 ve druhé větě se slova „ani zájmu společnosti“ vypouštějí.

• 1. V § 39 odst. 2 se slova „nebo zájmu společnosti“ nahrazují slovy „nebo dobrým mravům“.

Odstavec 3 zní:

„(3) Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím schválena, státní notářství potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.“.

Odstavec 4 se vypouští.

• 1. § 40 odst. 1 písm. d) zní:

• „d) potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.“.

Odstavec 3 zní:

„(3) Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí, potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů po právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.“.

• 1. § 42 odst. 3 zní:

„(3) Hodnoty uvedené v odstavci 2 je však možno vydat dědicům, jen jestliže byly zaplaceny notářské poplatky.“.

• 1. V § 50 odst. 1 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republice“.

• 1. § 63 odst. 1 zní:

„(1) Státní notářství přezkoumá smlouvu z hlediska oprávnění účastníků s předmětem smlouvy nakládat, zda je smlouva uzavřena v předepsané formě, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně určité a srozumitelné a zda smluvní volnost není omezena.“;

odstavec 3 se vypouští.

• 1. § 64 odst. 1 zní:

„(1) Jsou-li splněny podmínky § 63 odst. 1, státní notářství rozhodne, že smlouvu registruje. V opačném případě rozhodne, že se návrh na registraci zamítá.“.

• 1. V § 65 odst. 2 se slova „věřiteli při omezení převodu nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku“ nahrazují slovy „zástavnímu věřiteli při zastavení nemovitosti“.

• 1. V § 68 odst. 2 se slova „nebo se příčilo zájmům společnosti“ vypouštějí.

• 1. V § 70 se poslední věta vypouští.

• 1. Vypouští se hlava pátá části čtvrté (§ 79 až 88).

• 1. V § 89 se slova „občanům a socialistickým organizacím“ nahrazují slovy „fyzickým a právnickým osobám“.

• 1. V § 90 odst. 1 prvé větě se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí.

• 1. V § 99 odst. 1 se vypouští druhá věta.

• 1. V § 100 odst. 2 druhé větě se slova „nebo zájmem společnosti“ vypouštějí.

• 1. § 101 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Státní notářství vede správu pozemkových a železničních knih a na žádost z nich vydává výpisy.

(2) Žadatelé si mohou sami pořizovat opisy, výpisy a poznámky z pozemkových a železničních knih.“.

• 1. V § 102 odst. 2 druhé větě se slova „pouze omezení převodu nemovitosti“, nahrazují slovy „pouze zřízení zástavy k nemovitosti“.

• 1. V § 103 se vypouštějí slova „a další výpisy z ní již nevydává“.

Čl. III

Ustanovení přechodná a závěrečná

• 1. a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním stupni do věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o nich bylo zahájeno již před nabytím účinnosti tohoto zákona u okresního soudu, dokončí soudy dosud věcně příslušné; odvolacím soudem v těchto případech je krajský soud, dovolacím soudem vrchní soud.

• b) Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo státních notářství se projednají podle dosavadních předpisů.

• c) Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, jež došly na orgány prokuratury nebo na ministerstva spravedlnosti republik do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle dosavadních předpisů podat do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• d) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce poté, co tento zákon nabude účinnosti, dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.

• e) Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1 písm. c) a d) se projednají podle dosavadních předpisů.

• f) V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst. 1, zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud nejde o případ uvedený v ustanovení písmene i).

• g) V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká jeho účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Soud vyzve účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k vyjádření, zda chce v řízení pokračovat. Nevyjádří-li se tento účastník ve lhůtě mu dané tak, že si přeje v řízení pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě soud případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.

• h) Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, soud zastaví a případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.

• i) Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat stížnost pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve věcech, do nichž může vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona), a to do tří měsíců od právní moci rozhodnutí; o těchto stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona.

• 2.a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona u orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto zákona krajské soudy působící ve věcech obchodních, místně příslušné podle sídla arbitrážního orgánu, u něhož bylo řízení zahájeno.

• b) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže, zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí nejvyšší soudy republik podle tohoto zákona.

• c) Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí krajskému soudu příslušnému podle písmene a).

• d) Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb., postoupí rozhodci k dalšímu řízení krajskému soudu působícímu ve věcech obchodních, který by byl při zahájení takového sporu příslušný podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.

• e) O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky jako o stížnostech pro porušení zákona proti soudním rozhodnutím, a to podle dosavadních předpisů občanského soudního řádu.

• f) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu hospodářské arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona dovolání, jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.

• g) Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení krajskému soudu příslušnému podle písmene a).

• h) Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu příslušného podle písmene a).

• i) Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k vyřízení krajskému soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.

• j) Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu, který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.

• 1. a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona, předat soudu, v jehož obvodu je ústav, seznam všech osob, které byly převzaty ústavem do léčení bez svého souhlasu, a osob, které sice s léčením v ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu ke dni, kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u kterých nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto rozhodnutí v rámci přezkoumání soudem potvrzeno.

• b) O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle § 191b; rozhodnutí podle § 191b odst. 4 musí být vydáno do 3 měsíců ode dne, kdy soudu došlo oznámení podle písmene a).

• c) V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže od uvedeného rozhodnutí soudu uplynula doba 1 roku. Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je třeba vyhlásit do 6 měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b.

• 1. a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí, jež po vyčerpání přípustných opravných prostředků nabyly právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.

• b) Omezení podle písmene a) neplatí, jestliže podle předpisů dosud platných lze žádat o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem, když toto rozhodnutí bylo před tím přezkoumáno ve správním odvolacím řízení. Jestliže takové řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k; zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto případech třeba.

• 1. O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění ve věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let u krajských soudů samosoudci.

• 1. Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit byt vázána na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování, se ve vykonávacím řízení považují za rozsudky ukládající vyklizení po poskytnutí náhradního bytu. Oprávněný se však může u soudu, který je příslušný k výkonu rozhodnutí proti povinnému, domáhat určení, že povinnému náleží jen náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.

• 1. I nadále jsou vykonatelná

• a) rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí rozhodců pode § 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud práva v nich uvedená nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o hospodářské arbitráži (ve znění platném do 30. dubna 1990); vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje soud, který by byl k projednání příslušný podle bodu 2.a);

• b) rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry těmito komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo;

• c) smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu smírčí orgán měl své sídlo.

• 1. a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4, § 766 odst. I a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje soud podle ustanovení § 200e.

• b) Neskončená řízení v konkursu a vyrovnání, v nichž úpadcem (dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních.

• 1. a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci rozhodují orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále soudy.

• b) V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, která upravují, že spory rozhodují s výjimkou věcí, jež rozhoduje Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se slova „nebo arbitráž“ vypouštějí.

• 1. a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem nemovité věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí; jestliže státní notářství do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemovitou věc prodalo, postoupí soudu, který je pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje. Soud pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.; alespoň dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení výkonu osobám uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak nestalo již dříve, a povinného poučí ve smyslu § 335 odst. 3.

• b) Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.

• 1. Vláda České republiky se zmocňuje, aby nařízením upravovala s přihlédnutím k měnícím se cenovým poměrům peněžité částky v československých korunách uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1, § 89a, § 172 odst. 1, § 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351 odst. 1.

• 1. Ministerstvo obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.

• 1. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

• 1. V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se slova „podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni“ nahrazují slovy „podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání nepravomocných správních rozhodnutí soudem“.

• 1. Zrušují se:

• a) zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů,

• b) § 10 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rejstříku,

• c) vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 116/1984 Sb., o projednávání a rozhodování hospodářských sporů rozhodcem,

• d) výnos Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 4/1982, kterým se vydávají pravidla pro čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku (reg. v částce 35/1982 Sb.),

• e) výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 352/1990, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a arbitrážní čekatele krajských státních arbitráží ve Slovenské republice č. 366/1990 Sb.,

• f) výnos hlavního arbitra České socialistické republiky č. sekr. 894/14.1./85/VI, kterým se vydává platový řád pro odborné pracovníky krajských státních arbitráží v České socialistické republice (reg. v částce 36/1985 Sb.),

• g) výnos hlavního arbitra České a Slovenské Federativní Republiky č. j. FD/59/SK/91 o odchylném určení příslušnosti při rozhodování některých sporů č. 54/1991 Sb.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha A

(§ 248 odst. 3)

Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem

Obor	Název předpisu a číslo §	Charakteristika rozhodnutí
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci	Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce § 4 písm. f)	zamítnutí, popř. odnětí oprávnění k odborné způsobilosti k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím vyhrazených technických zařízení
§ 4 písm. g)	zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o odborné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení
§ 6 odst. 1 písm. b)	nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnosti
Celnictví	Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 5/1991 Sb., v úplném znění č. 287/1991 Sb. § 42	rozhodování o zařazení zboží
Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole § 34	Charakteristika rozhodnutí povolení, rozhodnutí o žádosti o nakládání s kontrolovaným zbožím
Ceny	Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách § 3	rozhodnutí o regulaci cen
Daně	Vyhláška ministerstva financí, č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků § 19, 21	rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo jejího zaplacení ve splátkách, rozhodnutí o žádosti o prominutí předepsané daně
Devizové hospodářství	Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon § 48	devizová povolení
Energetika	Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l. § 6	souhlas se zřízením energetického díla
§ 3 vyhlášky	souhlas energetického podniku se zřízením energetického díla
Lesy -lesní hospodářství	Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích § 20	opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku
Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1	rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2	rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24	ustanovení a odvolání lesní stráže
Zákon SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1	rozhodování o hospodářské úpravě lesů
§ 20 odst. 2	rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví
§ 24	ustanovení a odvolání lesní stráže
Letecká doprava	Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů § 27 odst. 2	rozhodnutí o povinnosti správců, vlastníků nebo uživatelů objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým označením a toto značení udržovat provozovat
Nemocenské pojištění (zabezpečení)	Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů	rozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění (zabezpečení) s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatků na dávce neprávem vyplacené
Obrana státu	Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon - v úplném znění č. 309/1990 Sb. § 4 a násl.	rozhodnutí v záležitosti branné povinnosti občanů
Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb. § 5	povolení k uzavření nebo změně smlouvy týkající se založení podniku se zahraniční majetkovou účastí
Ochrana odrůd rostlin a plemen zvířat	Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, § 21	udělení šlechtitelského osvědčení
Ochrana zemědělské výroby	Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby
§ 5 § 12	povolení odrůd uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů a keřů
§ 27	povolení prostředků na ochranu rostlin
Zákon ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat
§ 6	povolování plemen hospodářských zvířat
Plynárenství	Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon)
§ 5	souhlas se zřízením zařízení pro výrobu topných plynů
§ 7	souhlas se zrušením zařízení pro výrobu topných plynů a plynovodní sítě
Průmyslové vlastnictví (vynálezy a průmyslové vzory)	Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích § 34 a 52	zamítnutí přihlášky vynálezu a průmyslového vzoru
Průmyslové vlastnictví (ochranné známky)	Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách § 12	zamítnutí přihlášky
Průmyslové vlastnictví (ochrana označení původu)	Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků § 7	zamítnutí přihlášky
Silniční doprava	Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb. § 3 odst. 3 písm. c)	rozhodnutí o zařazování nově budovaných silnic do silniční sítě, o jejich přeřazování, popř. vyřazování z této sítě, jakož i o přeřazování místních komunikací a účelových komunikací do této sítě
Vyhláška FMD č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon) § 10 odst. 3 písm. c)	rozhodnutí o uzavírce, popř. o objížďce u silnic II. a III. třídy a místních komunikací
Rodičovský příspěvek	Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku	kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o nepřiznání příspěvku a o zastavení jeho výplaty
Sociální zabezpečení	Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů	kromě rozhodnutí přezkoumatelných podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku
Vyhláška č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991 Sb.	rozhodnutí o invaliditě (částečné invaliditě)
Státní tajemství	Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. § 21	rozhodnutí o zákazu fotografování a filmování
Stavební řád	Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. § 32 písm. c) a d)	územní rozhodnutí o chráněném území a o stavební uzávěře
§ 91	rozhodnutí o příkazu k odstranění stavby, jsou-li bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat
§ 94	nařízení provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby, která ohrožuje svým stavem život nebo zdraví osob, popř. značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit
§ 96 odst. 1 a 2	nařízení vyklizení stavby, která je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob
Školství	Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství § 3 odst. 2 písm. a) až c) e), h), m)	rozhodnutí ředitele školy (školského zařízení) činěná na základě odborných posudků nebo kapacitních možností
§ 7 písm. b)	rozhodnutí školského úřadu o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle § 3 odst. 2
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách § 18 odst. 2	rozhodnutí rektora (u vysokých škol, které se nečlení na fakulty, akademického senátu) vysoké školy o odvolání do rozhodnutí děkana v otázkách přijetí či nepřijetí ke studiu na vysoké škole
Telekomunikace	Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích § 4	rozhodnutí o povolení zřídit a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť
§ 6 odst. 3	rozhodnutí o povolení ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekom. síť, mají-li být zařízení připojena na jednot. telekom. síť
Těžba nerostů	Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)	určení správce výhradního ložiska
§ 9 odst. 1 a 2 § 35 odst. 4	určení organizace, která provádí v nezbytně nutném rozsahu zajištění nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků
Veterinární péče	Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. § 23	mimořádná veterinární opatření
Vodní hospodářství	Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon) § 16	rozhodnutí o opatřeních při nedostatku vody
§ 30 odst. 3	omezování nebo jiná úprava zásobování pitnou vodou, popř. její užívání při nedostatku pitné vody
Zahraniční obchod	Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb. § 19 odst. 1 písm. i)	udělování, změny a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb v oblasti prodeje za devizové prostředky
§ 54	povolení k vývozu nebo dovozu věcí (tzv. neobchodní vývoz nebo dovoz)
Zdravotnictví	Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu	rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti

^1) § 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

^2) § 476 a násl. obchodního zákoníku.

^3) § 591 a násl. obchodního zákoníku.

^4) § 601 a násl. obchodního zákoníku.

^5) § 638 a násl. obchodního zákoníku.

^6) § 673 a násl. obchodního zákoníku.

^7) § 682 a násl. obchodního zákoníku.

^8) § 692 a násl. obchodního zákoníku.

^9) § 700 a násl. obchodního zákoníku.

^10) § 708 a násl. obchodního zákoníku.

^11) § 716 a násl. obchodního zákoníku.

^12) § 720 a násl. obchodního zákoníku.

^13) § 725 a násl. obchodního zákoníku.

^14) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

^15) § 44 a násl. obchodního zákoníku.

^16) § 8 a násl. obchodního zákoníku.

^17) zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.

^18) zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.

^19) § 90 obchodního zákoníku.

^20) § 148 odst. 1 obchodního zákoníku.

^21) § 152 obchodního zákoníku.

^22) § 231 odst. 4 obchodního zákoníku.

^23) § 20 až 23 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

^24) § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.

^25) § 68 odst. 3 obchodního zákoníku.

^26) § 71 odst. 2 obchodního zákoníku.

^27) § 71 odst. 3 obchodního zákoníku.

^28) § 75 odst. 5 obchodního zákoníku.

^29) § 71 odst. 1 obchodního zákoníku.

^30) § 71 odst. 4 obchodního zákoníku.

^31) § 257 odst. 1 obchodního zákoníku.

^32) § 259 odst. 4 obchodního zákoníku.

^33) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících.

^34) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb., a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.

^35) V současné době jde zejména o tyto případy: § 57b odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, § 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, § 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb., § 7, 8 a 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb., § 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 - 7, písm. b) a c) cit. zákona, § 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, § 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, § 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, § 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, § 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii, § 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, § 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, § 11 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek, § 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících, § 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, § 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, § 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, § 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, § 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.

^36) § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.