Zákon o účetnictví

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby a dále pro fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů,^1) pokud prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(2) Pro účely tohoto zákona se považují osoby podle odstavce 1 za účetní jednotky.

§ 2

Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, o rozdílu majetku a závazků,^2) o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření (předmět účetnictví); použití příslušné účetní soustavy účetními jednotkami stanoví zákon.

§ 3

(1) Účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti.

(2) Účetním obdobím je kalendářní rok.

§ 4

(1) Účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, vedou účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; fyzické osoby vedou účetnictví po dobu, po kterou provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost uvedenou v § 1.

(2) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví účtové osnovy a postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek, rozsah údajů ke zveřejnění z účetní závěrky, postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky, které stanoví federální ministerstvo financí a vyhlašuje je oznámením o jejich vydání ve Sbírce zákonů.^3)

(3) Účetnictví se vede za účetní jednotku jako celek. Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy účetní jednotka musí účtovat o majetku a závazcích, s kterými nakládá vlastním jménem, odděleně od svého majetku a závazků.

(4) Pro vedení účetnictví mohou účetní jednotky použít prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat nebo mikrografických záznamů; takové vedení účetnictví musí být v souladu s projekčně programovou dokumentací podle § 33.

(5) Účetnictví se vede v peněžních jednotkách československé měny a v případech stanovených v § 10 současně i v cizích měnách.

§ 5

(1) Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

(2) Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.

§ 6

(1) Účetní jednotky dokládají skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví (dále jen „účetní případy“), účetními doklady nebo, jsou-li údaje o těchto skutečnostech zachyceny při jejich vzniku přímo na technický nosič dat zařízeními jiné techniky a účetní doklad nevzniká, způsobem uvedeným v projekčně programové dokumentaci.

(2) Účetní jednotky zapisují účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“); účetní zápisy se prokazují buď účetními doklady nebo, odvozují-li se tyto zápisy programem zpracování dat, způsobem uvedeným v projekčně programové dokumentaci.

(3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29.

(4) Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 odst. 1 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou, a kromě toho v případech stanovených v § 22 sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

§ 7

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

(2) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala všechny účetní případy týkající se účetního období.

(3) Účetnictví účetní jednotky je vedeno průkazným způsobem, jestliže účetní jednotka účetní případy a účetní zápisy o nich doložila nebo prokázala předepsaným způsobem a inventarizovala majetek a závazky.

(4) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka s přihlédnutím ke všem okolnostem účetního případu neporušila povinnosti uložené jí tímto zákonem.

§ 8

(1) Účetní jednotky nesmějí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky.

(2) Způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky použité v účetnictví a v účetní závěrce v jednom účetním období mohou účetní jednotky změnit v účetnictví a v účetní závěrce bezprostředně následujícího účetního období jen z důvodů dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví; důvody změn a peněžní částky z nich vyplývající musí být uvedeny v příloze.

(3) Rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování v účetnictví a v účetní závěrce podle odstavce 2 jsou účetními případy bezprostředně následujícího účetního období.

(4) Vzájemná vyrovnávání mezi položkami majetku a závazků nebo mezi položkami nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů lze provádět jen v souladu s postupy účtování.

ČÁST DRUHÁ

Účetní soustavy, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy

§ 9

Účetní soustavy

(1) V soustavě jednoduchého účetnictví účtují

• a) podnikatelé, o nichž tak stanoví zvláštní zákon,^4)

• b) ostatní fyzické osoby uvedené v ustanovení § 1 odst. 1,

• c) příspěvkové organizace, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kčs,

• d) politické strany a politická hnutí, občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadace, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000 000 Kčs,

• e) církve a náboženské společnosti, jejich orgány a církevní instituce, které mají právní subjektivitu, pokud nepodnikají nebo pokud nejsou příjemci dotací z příslušných státních rozpočtů.

(2) Všechny ostatní účetní jednotky neuvedené v odstavci 1 účtují v soustavě podvojného účetnictví.

§ 10

Účtování v cizích měnách

V účetnictví se používá cizích měn při účtování o pohledávkách a závazcích, ceninách, valutách, devizách, cenných papírech, majetkových účastech, vkladech do základního jmění, nemovitostech v zahraničí a dále o všech ostatních hodnotách, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně.

§ 11

Účetní doklady

(1) Účetní doklady jsou originální písemnosti, které musí mít tyto náležitosti:

• a) označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad,

• b) popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,

• c) peněžní částku nebo údaj o množství a ceně,

• d) datum vyhotovení účetního dokladu,

• e) datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem podle písmene d),

• f) podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem.

(2) Náležitosti účetního dokladu mohou být umístěny i na jiných než účetních písemnostech; tyto písemnosti se uschovávají po stejnou dobu jako účetní doklad.

(3) Účetní doklady vyhotovují účetní jednotky bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi dokládají.

§ 12

Účetní zápisy

(1) Účetní jednotky provádějí účetní zápisy o účetních případech v českém nebo slovenském jazyku; práva občanů na používání mateřského jazyka podle zvláštních předpisů^5) nejsou dotčena.

(2) Účetní zápisy provádějí účetní jednotky srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.

(3) Účetní jednotky uspořádají účetní zápisy způsobem, který umožní ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním období, a tak, aby zabránily neoprávněným změnám a úpravám těchto zápisů.

Účetní knihy

§ 13

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují:

• a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,

• b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),

• c) v knihách analytické evidence, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy.

(2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto údaje:

• a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,

• b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, nejvýše za kalendářní měsíc,

• c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Peněžní částky v knihách analytické evidence musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetických účtech, k nimž se tato evidence vede.

(4) Vedou-li účetní jednotky knihy analytické evidence v jednotkách množství, zajistí souhrnnou vazbu této evidence v peněžních jednotkách na zůstatky, popřípadě na obraty příslušných syntetických účtů.

§ 14

(1) Účetní jednotky účtující v podvojné účetní soustavě sestavují účtový rozvrh, v němž uvedou syntetické účty podle příslušné účtové osnovy potřebné k zaúčtování všech účetních případů.

(2) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 1 pro každý rok; v průběhu roku je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k 1. lednu běžného roku ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím roce, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím roce.

§ 15

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou:

• a) peněžní deník,

• b) knihu pohledávek a závazků,

• c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.

(2) Peněžní deník obsahuje minimálně údaje o

• a) peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u peněžního ústavu a průběžných položkách,

• b) příjmech celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování,

• c) výdajích celkem a v členění požadovaném pro daňové účely,

• d) platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.

§ 16

(1) Účetní knihy vedou účetní jednotky v peněžních jednotkách; v knihách analytické evidence a v pomocných knihách mohou použít jednotek množství.

(2) Účetní jednotky vedou seznamy účetních knih a seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v účetnictví při označovaní účtů a při účetních zápisech v účetních knihách a v ostatních účetních písemnostech s uvedením jejich významu.

§ 17

(1) Účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k prvnímu dni účetního období, ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání; účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, otevírají účetní knihy ke dni vzniku podnikatelského oprávnění, ke dni zápisu do obchodního rejstříku, ke dni následujícímu po dni výmazu z obchodního rejstříku, pokud pokračují v podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, k prvnímu dni účetního období a ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání. V knihách analytické evidence, v knize pohledávek a závazků a v pomocných knihách mohou účetní jednotky pokračovat v účetních zápisech v dalším účetním období; účetní zápisy týkající se jednotlivých účetních období se musí zřetelně oddělit.

(2) Účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo den účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání, ke dni skončení likvidace nebo konkursu; účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období, ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání, ke dni skončení konkursu, ke dni předcházejícímu den zápisu do obchodního rejstříku a ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

ČÁST TŘETÍ

Účetní závěrka

§ 18

(1) Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří

• a) rozvaha (bilance),

• b) výkaz zisků a ztrát; u rozpočtových organizací výkaz o plnění rozpočtu,

• c) příloha.

(2) Rozvaha a zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha (rozvahové účty), jimiž se následující účetní období zahajuje, musí navazovat na rozvahu a zůstatky rozvahových účtů, jimiž se předcházející účetní období uzavřelo; ustanovení § 8 odst. 2 platí obdobně.

(3) Příloha obsahuje údaje týkající se způsobů oceňování, postupů odpisování, postupů účtování použitých v účetním období, za něž se účetní závěrka sestavuje, a informace, které jsou důležité pro posouzení stavu majetku a závazků, finanční situace a hospodářského výsledku účetní jednotky.

(4) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví sestavují výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.

(5) Účetní závěrka nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích musí být podepsán statutárním orgánem, jde-li o právnickou osobu, nebo fyzickou osobou, která je účetní jednotkou.

§ 19

(1) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k poslednímu dni účetního období (řádná účetní závěrka) a v ostatních případech uvedených v § 17 odst. 2 (mimořádná účetní závěrka); účetní jednotky, které jsou právnickými osobami, sestavují rozvahu také ke dni svého vzniku, ke dni vstupu do likvidace, nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání a účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, ke dni jejich zápisu do obchodního rejstříku a ke dni účinnosti prohlášení konkursu nebo vyrovnání (zahajovací rozvaha).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro sestavování výkazu o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích s tím, že účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, sestavují výkaz i ke dni vzniku podnikatelského oprávnění a ke dni následujícímu po dni výmazu z obchodního rejstříku; nesestavují jej však ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

§ 20

(1) Účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem a údaje z ní musí zveřejňovat ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní předpis.

(2) Obchodní společnosti, na které se nevztahuje odstavec 1 a které povinně vytvářejí základní jmění, a družstva musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem, pokud v roce předcházejícím roku, za nějž se tato závěrka ověřuje

• a) výše jejich čistého obratu (výnosy snížené o daň z přidané hodnoty, popřípadě daň z obratu, pokud jsou tyto daně součástí výnosů) činila více než 40 000 000 Kčs, nebo

• b) výše jejich čistého obchodního jmění činila více než 20 000 000 Kčs.

(3) Účetní jednotky podle odstavců 1 a 2 zveřejňují údaje z účetní závěrky způsobem stanoveným zvláštním předpisem.^6)

§ 21

(1) Účetní jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem podle § 20, vyhotovují výroční zprávu, kterou ukládají u orgánu stanoveného zvláštním předpisem. V případě výročních zpráv jde o archiválie (pokud budou uloženy u obchodního soudu nebo u hospodářské komory) a o jejich dalším uložení rozhodne po uplynutí skartační lhůty příslušný archivní orgán.

(2) Ve výroční zprávě podle odstavce 1 je povinna účetní jednotka uvést zejména zveřejňované údaje z účetní závěrky, výrok auditora týkající se účetní závěrky, údaje o důležitých skutečnostech, které se vztahují k účetní závěrce, a výklad o uplynulém a předpokládaném vývoji jejího podnikání a její finanční situaci.

§ 22

(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka obchodní společnosti upravená o vztahy výplývající z její majetkové účasti v jiných obchodních společnostech.

(2) Konsolidovanou účetní závěrku sestavuje obchodní společnost, která má nejméně dvacetiprocentní majetkovou účast v jiné obchodní společnosti, nebo jejíž oprávnění k řízení jiné obchodní společnosti vyplývá ze smlouvy nebo stanov bez ohledu na výši majetkové účasti.

(3) Jiné obchodní společnosti podle odstavce 2 jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku obchodní společnosti, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.

§ 23

(1) V účetních závěrkách obchodních společností, ze kterých se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, musí být použity stejné způsoby oceňování majetku a závazků včetně stejných kursů pro přepočet cizích měn na československou měnu.

(2) Konsolidovanou účetní závěrku ověřuje auditor.

(3) Ustanovení § 20 odst. 3 a § 21 platí obdobně.

ČÁST ČTVRTÁ

Způsoby oceňování

§ 24

(1) Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření účetní jednotky berou za základ

• a) veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období bez ohledu na datum jejich placení, jde-li o účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví, nebo veškeré výdaje a příjmy skutečně uhrazené v účetním období, jde-li o účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví,

• b) rizika, ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou účetním jednotkám známy ke dni sestavení účetní závěrky.

(2) Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na československou měnu kursem stanoveným v kursovním lístku Státní banky československé, a to v účetnictví ke dni uskutečnění účetního případu a v účetní závěrce ke dni jejího sestavení

• a) kursem „devizy - nákup“ u pohledávek,

• b) kursem „devizy - prodej“ u závazků, nákupu cenných papírů, majetkových účastí a u hmotného a nehmotného majetku kromě pohledávek,

• c) kursem „devizy - střed“ u peněžních prostředků na bankovních účtech, pohledávek z úvěrů a závazků z vkladů u bank, popřípadě poboček zahraničních bank,

• d) kursem „valuty - střed“ u peněžních prostředků v hotovosti a cenin, jejichž ocenění se vyjadřuje v nominální hodnotě.

§ 25

(1) Jednotlivé složky majetku a závazků v účetnictví a v účetní závěrce oceňují účetní jednotky těmito závaznými způsoby:

• a) hmotný majetek kromě zásob s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami nebo reprodukčními pořizovacími cenami,

• b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,

• c) nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami,

• d) zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady,

• e) peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich nominálními hodnotami,

• f) cenné papíry a majetkové účasti se oceňují cenami pořízení,

• g) pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami,

• h) nakoupený nehmotný majetek kromě pohledávek se oceňuje pořizovacími cenami,

• i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady nebo reprodukčními pořizovacími cenami, pokud jsou nižší,

• j) příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukčními pořizovacími cenami.

(2) Ocenění majetku a závazků podle odstavce 1 se upravuje podle ustanovení § 6 a 28.