Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie

ČÁST PRVNÍ

VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

HLAVA PRVNÍ

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

K § 3 odst. 3 zákona

Podrobnosti o přijímacím řízení

§ 1

(1) Při přijímacím řízení občan, který požádal o přijetí do služebního poměru (dále jen „uchazeč“), předloží tyto doklady

• a) personální dotazník s vyplněnými osobními údaji,

• b) životopis,

• c) ověřené opisy rodného nebo obdobného listu a dokladů o dosaženém vzdělání,

• d) výpis z rejstříku trestů,

• e) čestné prohlášení o tom, že není členem žádné politické strany nebo politického hnutí, popřípadě o tom, že členství v politické straně nebo v politickém hnutí ukončí nejpozději ke dni předcházejícímu dni vzniku služebního poměru a

• f) potvrzení vojenské správy, že vykonal základní (náhradní) vojenskou službu anebo potvrzení, že nepodléhá branné povinnosti.

(2) Uchazeč může být požádán o předložení pracovního nebo služebního posudku z posledního, popřípadě z předchozích zaměstnání.

(3) Fyzická a duševní způsobilost uchazeče pro výkon služby se zjišťuje vstupní lékařskou prohlídkou a podle charakteru funkce, do které se předpokládá uchazeče ustanovit, popřípadě též psychodiagnostickým vyšetřením a testem fyzické výkonnosti.

§ 2

Přijímací řízení končí doručením rozhodnutí o přijetí do služebního poměru uchazeči nebo vyrozuměním uchazeče o tom, že nebyl do služebního poměru přijat anebo zpětvzetím žádosti uchazečem. Uchazeči, který nebyl do služebního poměru přijat, se vrátí předložené doklady.

HLAVA DRUHÁ

JMENOVÁNÍ A POVYŠOVÁNÍ DO HODNOSTÍ

K § 8 odst. 3 zákona

§ 3

Výsluha let v hodnosti

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)	u praporčických hodností
	1. rotný	jeden rok
	2. strážmistr	dva roky
	3. nadstrážmistr	tři roky
	4. podpraporčík	čtyři roky
	5. praporčík	pět let;
b)	u důstojnických hodností
	1. podporučík	jeden rok
	2. poručík	dva roky
	3. nadporučík	tři roky
	4. kapitán	tři roky
	5. major	čtyři roky
	6. podplukovník	pět let;

u hodností nadpraporčík, plukovník a u hodností generálských se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(2) Do doby výsluhy let v hodnosti podle předchozího odstavce se započítává doba trvání služebního poměru s výjimkou dob

• a) zproštění výkonu služby, jestliže policistovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen (§ 13 odst. 4 zákona),

• b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

• c) služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

• d) další mateřské dovolené,

• e) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské.^1)

§ 4

Jmenování do vyšší hodnosti při přijetí do služebního poměru

(1) Při přijetí do služebního poměru může být policista, který splňuje kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání^2) v příslušném studijním oboru, popřípadě jeho zaměření, jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže získal stanovenou dobu odborné praxe, kterou uplatní při výkonu funkce. Doba odborné praxe činí

• a) dva roky pro jmenování do hodnosti poručíka,

• b) čtyři roky pro jmenování do hodnosti nadporučíka,

• c) osm let pro jmenování do hodnosti kapitána,

• d) dvanáct let pro jmenování do hodnosti majora nebo podplukovníka.

(2) Policista jmenovaný do hodnosti podle předchozího odstavce může být jmenován nejvýše do hodnosti o stupeň nižší, než je hodnost stanovená pro funkci, do níž je ustanovován.

§ 5

Jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru

(1) Občan, který již byl ve služebním poměru k ozbrojeným bezpečnostním sborům nebo službám, je při přijetí do služebního poměru jmenován nejméně do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

(2) Občan, který byl vojákem z povolání nebo vojákem přijatým do další služby, může být při přijetí do služebního poměru jmenován až do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

HLAVA TŘETÍ

SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ

K § 9 odst. 3 zákona

Podrobnosti o služebním hodnocení

§ 6

(1) Způsobilost policisty pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti, zejména podle

• a) uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi,

• b) úrovně praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

• c) samostatnosti v práci, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při řízení podřízených policistů,

• d) dodržování služební kázně,

• e) fyzické zdatnosti u vybraných funkcí.

(2) K posouzení zdravotní způsobilosti policisty při služebním hodnocení je příslušná lékařská komise.

(3) Ve služebním hodnocení se uvádí, zda policista je nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

(4) Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

• a) dosahuje dobré výsledky ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona],

• b) je způsobilý k ustanovení do vyšší funkce.

(5) Není-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

• a) je způsobilý k výkonu jiné funkce (§ 11 odst. 1 zákona),

• b) je nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkcí [§ 16 odst. 1 písm. c) zákona].

§ 7

Služební hodnocení se zpracuje

• a) před skončením zkušební doby,

• b) má-li být policista ustanoven do vyšší funkce,

• c) došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti policisty pro výkon funkce, které mohou odůvodňovat změnu v závěrech posledního služebního hodnocení,

• d) na žádost policisty, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců od posledního hodnocení.

§ 8

(1) Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený policisty.

(2) Nejbližší nadřízený je povinen seznámit s návrhem služebního hodnocení policistu, který má právo vyjádřit se k jeho obsahu. Podá-li policista ve lhůtě sedmi dnů písemné připomínky, připojí se připomínky k návrhu služebního hodnocení.

(3) Služební hodnocení schvaluje nejbližší nadřízený zpracovatele tohoto hodnocení.

(4) Nejbližší nadřízený seznámí policistu se schváleným služebním hodnocením bez zbytečného odkladu; současně jej poučí o možnosti podat proti služebnímu hodnocení odvolání.

HLAVA ČTVRTÁ

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

K § 10 odst. 3 zákona

§ 9

Okruh funkcí obsazovaných ve výběrovém řízení

(1) Na základě výběrového řízení se obsazují funkce, s jejichž výkonem je spojena vědecká, lékařská, farmaceutická nebo pedagogická činnost, počínaje funkcí vedoucího oddělení.

(2) Na základě výběrového řízení lze obsazovat ostatní funkce počínaje funkcí ředitele odboru.

§ 10

Vyhlašování výběrového řízení

(1) Vyhlašovatelem výběrového řízení je služební orgán, který je oprávněn rozhodnout o ustanovení policisty do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen „vyhlašovatel“).

(2) Vyhlášení výběrového řízení, které se zveřejňuje, musí obsahovat

• a) označení vyhlašovatele,

• b) název obsazované funkce a místo služebního působiště,

• c) kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,

• d) předpokládaný služební příjem,

• e) předpokládaný termín obsazení funkce,

• f) výčet dokladů, které uchazeč připojí k přihlášce,

• g) adresu, na kterou se přihláška zasílá,

• h) lhůtu pro doručení přihlášky, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

§ 11

Vyběrová komise

Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi. Předsedou výběrové komise určí zpravidla vedoucího pracoviště, v němž je systemizována obsazovaná funkce, nebo jeho zástupce a tajemníkem komise určí pracovníka personálního útvaru. Dalšími členy komise mohou být zejména přední odborníci příslušného oboru a psycholog. Členy mohou být jmenováni i externí odborníci.

§ 12

Průběh výběrového řízení

(1) Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení nesplňuje, výběrová komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, výběrová komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

(2) Při osobním pohovoru lze uchazeči uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vymezeném čase nebo jiným způsobem zjistit jeho vhodnost pro výkon obsazované funkce.

(3) Metodiku postupu a techniky zjišťování vhodnosti uchazečů pro výkon obsazované funkce určí výběrová komise po předběžném souhlasu vyhlašovatele.

(4) Výběrová komise vyhodnotí informace o uchazečích a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce. Pořadí se stanoví hlasováním. Návrh pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů výběrové komise.

(5) Výběrová komise seznámí uchazeče s výsledky výběrového řízení. Pořadí uchazeče nezakládá jeho nárok na ustanovení do funkce.

ČÁST DRUHÁ

DOBA SLUŽBY, DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO

HLAVA PRVNÍ

JINÉ ROZVRŽENÍ DOBY SLUŽBY

K § 36 odst. 3 zákona

Pružná doba služby

§ 13

(1) Ředitel útvaru může pro pracoviště, kde je stanoveno rovnoměrné rozvržení základní doby služby v týdnu, rozhodnout o zavedení pružné doby služby.

(2) Pružnou dobu služby lze uplatnit jako

• a) pružnou denní dobu služby, při níž si policista volí začátek doby služby v jednotlivých dnech, ve kterých je povinen konat službu v rozsahu připadajícím při rovnoměrném rozvržení základní doby služby v týdnu na jeden den,

• b) pružnou týdenní dobu služby, při níž si policista volí začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech a v týdnu je povinen konat službu v rozsahu stanovené základní doby služby v týdnu.

(3) Ředitel útvaru, který rozhodl o zavedení pružné doby služby, stanoví povinnou dobu služby v rozsahu nejméně pěti hodin v jednotlivých dnech.

(4) Přestávka na jídlo a oddech (§ 38 odst. 1 zákona) se poskytuje zpravidla po třech hodinách povinné doby služby.

(5) Podle předchozích odstavců se postupuje obdobně, má-li policista stanovenou kratší dobu služby.

§ 14

(1) Pružná doba služby se neuplatní při vyslání policisty na služební cestu a při zabezpečování služebního úkolu v důležitém zájmu služby; v takových případech platí rovnoměrné rozvržení základní doby služby v týdnu.

(2) Ředitel útvaru, který rozhodl o zavedení pružné doby služby, může, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, rozhodnout o jejím zrušení nebo dočasném přerušení pro jednotlivá pracoviště nebo pro jednotlivé policisty.

HLAVA DRUHÁ

ZÁPOČET PŘESTÁVEK NA JÍDLO A ODDECH

K § 38 odst. 2 zákona

§ 15

Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

• a) v rozsahu 30 minut denně při rozvržení základní doby služby na pět dnů v týdnu,

• b) v celkovém trvání 45 minut (dvě přestávky) při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 12 hodin.

HLAVA TŘETÍ

PODMÍNKY PRO NAŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNÍ POHOTOVOSTI A DOSAŽITELNOSTI A VÝŠE ZVLÁŠTNÍ ODMĚNY

K § 40 odst. 3 zákona

§ 16

Nařizování služební pohotovosti a dosažitelnosti

(1) Jestliže nelze zabezpečit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace běžným výkonem služby nebo zajistit akceschopnost útvaru, může příslušný služební orgán nařídit policistovi služební pohotovost nebo dosažitelnost.

(2) Při služební pohotovosti je policista povinen být připraven na pracovišti nebo na jiném místě určeném příslušným služebním orgánem plnit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace.

(3) Při dosažitelnosti je policista povinen zdržovat se v místě bydliště nebo na jiném místě, které je povinen oznámit příslušnému služebnímu orgánu, a být připraven do určené doby plnit úkoly vyplývající ze služební pohotovosti.

(4) Rozsah služební pohotovosti a dosažitelnosti stanoví příslušný služební orgán podle bezpečnostní situace.

HLAVA ČTVRTÁ

ZÁPOČET DOB PRO VZNIK NÁROKU NA DOVOLENOU

K § 41 odst. 3 zákona

§ 18

Jako doba výkonu služby se pro vznik nároku na dovolenou posuzuje doba

• a) dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které Federální policejní sbor a Sbor hradní policie (dále jen „policejní sbor“) odpovídá,

• b) dovolené a dodatkové dovolené,

• c) preventivní rehabilitace,

• d) náhradního volna,

• e) služebního volna s nárokem na služební příjem,

• f) mateřské dovolené,

• g) služebního volna, po kterou se policistovi poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

• h) vazby, bylo-li trestní stíhání proti policistovi zastaveno nebo byl-li obžaloby zproštěn,

• i) zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

• j) po kterou nekoná službu proto, že je svátek.

HLAVA PÁTÁ

DODATKOVÁ DOVOLENÁ

K § 47 odst. 3 zákona

Služba zdraví škodlivá a zvlášť obtížná

§ 19

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené považuje služba policistů, kteří

• a) jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření (§ 20),

• b) jsou při výkonu služby na pracovišti s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy (§ 25),

• c) vykonávají službu jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo provádějí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

• d) jsou při výkonu služby vystaveni ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 db(A),

• e) pracují se zdraví škodlivými biologickými a chemickými látkami,

• f) vykonávají službu jako pyrotechnici,

• g) jsou zařazeni ve funkcích s charakterem přímého výkonu bezpečnostní služby na úseku boje proti terorismu,

• h) vykonávají službu jako výkonní letci, palubní personál a doprovod letadel,

• i) jsou vystaveni během výkonu služby nadměrnému vlivu škodlivin na místech určených rozhodnutím orgánu hygienické služby.

§ 20

Služba, při níž jsou policisté vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření, je

• a) služba v prostředí otevřených zářičů na pracovištích II. a III. kategorie podle platné ČSN,^3)

• b) služba u rentgenových zařízení (s výjimkou policistů, kteří konají službu výhradně v obsluhovnách pro stabilní skiagrafie a technické rentgenové přístroje, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména

• 1. pomocné služby zdravotnických pracovníků při přidržování nemocných neschopných samostatného pohybu a policistů v zařízeních veterinární služby při přidržování zvířat při rentgenových vyšetřeních v případech, kdy nelze použít fixační zařízení, a takový výkon služby s rentgenovými přístroji v zařízeních veterinární služby, který nemůže být prováděn ve zvláštních k tomu vybavených místnostech;

• 1. služba při výzkumu na prototypech přístrojů s elektronovým paprskem s energií 50 KeV a větší, mimo obsluhy elektronového mikroskopu;

• 1. služba u mobilních technických rentgenových přístrojů pro defektoskopii;

• 1. služba u lékařských diagnostických a terapeutických rentgenových přístrojů mimo službu, kterou lze provádět výhradně z obsluhoven, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření, pokud je tato služba konána v měsíčním průměru alespoň tři hodiny denně,

• c) služba s radioaktivními zářiči (s výjimkou služby v obsluhovnách pro dálkové ovládání, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména při aplikaci radioaktivních zářičů lidem z důvodů diagnostických nebo léčebných, při přípravě těchto zářičů k aplikaci a při pracech s defektoskopickými zářiči.

§ 21

Služba na pracovištích s infekčními materiály, při níž jsou policisté vystaveni přímému nebezpečí nákazy, je služba, při níž se zpracovává a zneškodňuje materiál obsahující choroboplodné zárodky nebo materiál podezřelý z přítomnosti těchto zárodků.

§ 22

Policistům, kteří konají službu uvedenou v § 19 písm. d) a i) a v § 21, náleží dodatková dovolená za podmínky, že službu vykonávají alespoň v rozsahu poloviny základní doby služby v týdnu stanovené pro tuto službu nebo na uvedených pracovištích.

HLAVA ŠESTÁ

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ

K § 48 odst. 4 zákona

§ 23

Důležité osobní překážky ve službě

(1) Policistovi, který nemůže vykonávat službu z důvodů uvedených v příloze č. 1, je služební orgán povinen poskytnout služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu stanoveném v této příloze.

(2) Je-li důležitá osobní překážka ve službě policistovi předem známa, je povinen o poskytnutí služebního volna včas požádat služební orgán. Nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě policistovi předem známa, je povinen služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu oznámit důvod a předpokládanou dobu nepřítomnosti ve službě. Důležitou osobní překážku ve službě a její trvání je policista povinen prokázat.

§ 24

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu

(1) K výkonu veřejných funkcí,^4) občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby, se poskytne policistovi služební volno.

(2) O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánů obce, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.