← Aktuální text · Historie

Zákon České národní rady o Pozemkovém fondu České republiky

Aktuální text a fecha 2002-04-16
§ 1

(1) Zřizuje se Pozemkový fond České republiky (dále jen „Pozemkový fond“). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlo pozemkového fondu je Praha.

(2) Podrobnosti o organizačním uspořádání a činnosti Pozemkového fondu upravuje statut Pozemkového fondu, který schvaluje Poslanecká sněmovna.

§ 2

Působnost Pozemkového fondu

(1) Působnost Pozemkového fondu je dána zvláštním předpisem.^1)

(2) V rámci schváleného privatizačního projektu Pozemkový fond

(3) Při změně rozhodnutí o privatizaci na návrh Pozemkového fondu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^2)

(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního předpisu.^2a)

(6) Pozemkový fond může bezúplatně převést do vlastnictví kraje nemovitosti, jsou-li potřebné pro činnost předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřízených tímto krajem a zařazených do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu.^2c)

(7) Pozemkový fond nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu, bezúplatně převede na veřejnou vysokou školu, jde-li o majetek, který veřejná vysoká škola nebo její vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek potřebuje k zajištění vzdělávací, vědecké, výzkumné a vývojové činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů.^3)

(8) Správa nemovitostí Pozemkovým fondem podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle katastru nemovitostí. Toto ohlášení osvědčuje přechod správy na Pozemkový fond.

(9) Pozemky, které Pozemkový fond převádí na oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a které jsou určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací (např. územním plánem obce, regulačním plánem, územním plánem nebo územním projektem sídelního útvaru, územním plánem nebo územním projektem zóny) nebo rozhodnutím o umístění stavby, budou pro tento účel oceněny jako pozemky stavební podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí.

(10) Pozemkový fond může se státní organizací, které je svěřeno nakládání s lesy, uzavřít písemnou smlouvu, na základě které by tato organizace převáděla pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 věty druhé zákona o půdě. K převodu mohou být použity jen lesní pozemky uvedené v § 17 zákona č. 95/1999 Sb.

§ 2a

(1) Pozemkový fond může prodat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě a o které neprojeví zájem oprávněná osoba podle zákona o půdě. Ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, se pro tyto případy nepoužijí.

(2) Nemovitosti uvedené v odstavci 1 prodá Pozemkový fond na základě veřejného výběrového řízení osobě, která nabídne nejvyšší cenu. Veřejné výběrové řízení se uskuteční nejméně v jednom a nejvýše ve třech kolech. Pro každé kolo veřejného výběrového řízení stanoví Pozemkový fond výši nabídkové ceny prodávané nemovitosti tak, že v prvním kole bude nabídkovou cenu tvořit cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku,^4) ve druhém kole bude touto cenou cena rovnající se nejméně 50 % nabídkové ceny z prvního kola, přitom však nesmí být nižší než nabídková cena stanovená pro třetí kolo; ve třetím kole musí být nabídková cena prodávané nemovitosti rovna alespoň ceně zastavěného pozemku zjištěné podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku,^4) prodává-li se pozemek současně s budovou nebo stavbou. Prodává-li se pouze budova nebo stavba bez zastavěného pozemku, nemůže být nabídková cena nižší než 1 % nabídkové ceny z prvního kola veřejného výběrového řízení. Je-li stranou kupní smlouvy osoba, která má vůči Pozemkovému fondu pohledávku podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě, lze i tuto pohledávku započítat na úhradu kupní ceny. Pozemkový fond zveřejní informace o připravovaném veřejném výběrovém řízení k prodávané nemovitosti a stanovené nabídkové ceně za prodávanou nemovitost alespoň v jedněch novinách s celostátní působností.

Orgány Pozemkového fondu

§ 3

Orgány Pozemkového fondu jsou presidium, výkonný výbor a dozorčí rada.

§ 4

Nejvyšším orgánem Pozemkového fondu je presidium, jež se skládá z devíti členů. Předsedou presidia je ministr zemědělství České republiky. Místopředsedu a další členy volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let z řad odborníků. Místopředsedu a další členy presidia může Poslanecká sněmovna odvolat i před uplynutím jejich funkčního období.

§ 5

(1) Presidium je schopné se usnášet, jestliže se jeho zasedání účastní dvě třetiny jeho členů včetně předsedy nebo místopředsedy.

(2) K rozhodnutí presidia se vyžaduje souhlas většiny přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(3) Jménem presidia podepisují dokumenty předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda a pověřený člen presidia.

§ 6

(1) Do působnosti presidia patří

(2) Prezidium předkládá vládě k projednání návrh statutu, rozpočtu, roční účetní závěrky a výroční zprávy, a to se stanoviskem dozorčí rady. Vláda je předkládá se svým stanoviskem ke schválení Poslanecké sněmovně.

§ 7

(1) Činnost Pozemkového fondu řídí v rámci pokynů presidia výkonný výbor Pozemkového fondu (dále jen „výbor“), který je statutárním orgánem.

(2) Výbor jedná jménem Pozemkového fondu v rozsahu vymezeném statutem. Statut stanoví způsob podepisování písemných právních úkonů výboru. Statut dále určí, kdy a v jakém rozsahu členové výboru jednají jménem Pozemkového fondu a udělují zmocnění jednat jménem Pozemkového fondu.

(3) Členové výboru se zapisují do obchodního rejstříku.

§ 8

(1) Výbor se skládá z předsedy, nejvýše dvou místopředsedů a dalších sedmi členů jmenovaných presidiem na dobu pěti let. Před uplynutím této lhůty může presidium člena výboru odvolat, jestliže porušuje své povinnosti nebo není schopen řádně vykonávat svou funkci.

(2) Výbor rozhoduje usnesením. Výbor je schopen se usnášet, jestliže se jeho zasedání účastní nejméně 6 členů, včetně předsedy nebo místopředsedy pověřeného zastupováním předsedy. K přijetí rozhodnutí výboru se vyžaduje souhlas většiny přítomných členů výboru; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(3) Členové výboru jsou zaměstnanci Pozemkového fondu.

§ 9

(1) Dozorčí rada (dále jen „rada“) Pozemkového fondu dozírá na činnost a hospodaření Pozemkového fondu, jeho presidia a výboru. Podle povahy věci upozorňuje presidium, ministerstvo zemědělství České republiky, ministerstvo financí, vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu, popřípadě jiné příslušné orgány na zjištěné nedostatky.

(2) Rada projednává návrh rozpočtu, roční účetní závěrku a výroční zprávu před jejich předložením vládě. Tyto návrhy předkládá radě presidium.

§ 10

(1) Rada se skládá z pěti členů volených Poslaneckou sněmovnou na dobu pěti let. Poslanecká sněmovna může člena rady odvolat i před uplynutím jeho funkčního období.

(2) Členy rady nemohou být zaměstnanci Pozemkového fondu.

§ 11

(1) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

(2) Ustanovení § 5 platí obdobně.

§ 12

(1) Člen presidia, výboru a rady se může před uplynutím funkčního období těchto orgánů své funkce vzdát písemným podáním orgánu, který jej do funkce ustanovil.

(2) Funkce člena presidia, výboru a rady jsou neslučitelné.

§ 13

Člen prezidia, výboru nebo rady nesmí vykonávat činnost, jež by byla v rozporu se zájmy Pozemkového fondu, zejména nesmí být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jiného voleného či jmenovaného orgánu obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání souvisí s činností Pozemkového fondu nebo s majetkem v jeho správě, ledaže byl do některého z těchto orgánů delegován Pozemkovým fondem. Členové presidia nebo rady nesmějí pobírat odměnu od obchodní společnosti nebo družstva, do jejichž orgánů byli delegováni Pozemkovým fondem. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku funkce v presidiu a radě Pozemkového fondu.

§ 14

(1) Zaměstnanci Pozemkového fondu jsou povinni

(2) Zaměstnanci Pozemkového fondu nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli Pozemkovým fondem vysláni a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.

(3) Zaměstnanci Pozemkového fondu mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem Pozemkového fondu.

(4) Omezení stanovené v odstavci 3 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

§ 14a

Zaměstnanci a členové orgánů Pozemkového fondu nemohou nabývat pozemky z majetku státu, které Pozemkový fond převádí na jiné osoby podle § 8 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Příjmy Pozemkového fondu

(1) Příjmy Pozemkového fondu tvoří výtěžek z prodeje nemovitostí a akcií, výnosy účastí Pozemkového fondu na činnosti akciových a jiných obchodních společností a výtěžky z pronájmu nemovitostí, které spravuje.

(2) Příjmy Pozemkového fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky.

(3) Pozemkový fond hradí náklady spojené se svou činností ze svých příjmů a v souladu s rozpočtem schváleným Poslaneckou sněmovnou. Není-li rozpočet schválen před počátkem rozpočtového období, používá Pozemkový fond své příjmy podle návrhu rozpočtu projednaného vládou.

(4) Pozemkový fond může poskytovat v okresech s nedokončeným přídělovým a zcelovacím řízením finanční prostředky na upřesnění nebo rekonstrukci přídělů, a to do výše 200 mil. Kč celkem, které lze čerpat v závislosti na průběhu prací postupně.

(5) Předmětem daně z příjmů Pozemkového fondu jsou pouze příjmy z výnosů z cenných papírů.

(6) Vláda může rozhodnout o použití příjmů Pozemkového fondu

(7) Vláda stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu podle odstavce 6 písm. c) až e) nařízením.

§ 16

O ukončení činnosti Pozemkového fondu a o způsobu použití zůstatku na jeho účtech rozhodne Parlament zákonem.

§ 17

Zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, se doplňuje takto:

V § 18 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

„ g) k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu.“.

§ 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

^1) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

^2a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Např. vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů, § 761 odst. 1 obchodního zákoníku.

^2c) § 13a zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

^2) § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb.

^3) § 101 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.