← Aktuální text · Historie

Zákon o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů

Aktuální text a fecha 1991-12-31

ČÁST PRVNÍ

Státní rozpočet federace na rok 1992

§ 1

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs.

(2) Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu federace je uveden v příloze č. 1.

(3) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 2. Rozdělení stanovených odvodů příspěvkových organizací a příjmů rozpočtových organizací do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 3.

(4) V celkových výdajích státního rozpočtu federace jsou zahrnuty

(5) V roce 1992 lze použít státních finančních aktiv federace k úhradě finančních potřeb, které federaci vzniknou v souvislosti s vyúčtováním investičních akcí realizovaných na základě dohod mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik ze dne 24. září 1985 o spolupráci při výstavbě Krivorožského těžebně úpravárenského kombinátu a ze dne 16. prosince 1985 o spolupráci při výstavbě některých plynárenských objektů ve Svazu sovětských socialistických republik, a to až do výše 4,2 mld Kčs.

§ 2

(1) Rozpočtově nezajištěné úhrady lze zajistit způsobem uvedeným v § 13 zákona o rozpočtových pravidlech federace. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky zajistí úhradu vyššími než rozpočtovanými příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace, a to za předpokladu, že těmito opatřeními nezvýší celkové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu federace podle přílohy č. 2 o více než 10 %; toto omezení neplatí v případě, že zvýšené výdaje přímo zajišťují vyšší příjem.

(2) Přesun prostředků mezi ústředními orgány je možný pouze v důsledku organizačních změn.

§ 3

(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace v průběhu roku opatřovat prostředky na tuzemském peněžním trhu; nebudou-li tyto prostředky splaceny do konce roku, může jich být použito ke krytí schodku státního rozpočtu federace až do doby, než Federální shromáždění rozhodne o způsobu jeho úhrady.

(2) K opatřením podle odstavce 1 může ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky vydávat také pokladniční poukázky České a Slovenské Federativní Republiky jako státní dluhopisy České a Slovenské Federativní Republiky, splatné do 180 dnů ode dne vydání.

ČÁST DRUHÁ

Změna a doplnění zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb.

§ 4

Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani^4) nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani^5) a dále i organizace, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, s výjimkou příjmů z cenných papírů.“.

„(7) U organizací, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, jsou základem odvodu ze zisku příjmy z cenných papírů.“.

„§ 8

(1) Sazba odvodu ze zisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (§ 7).

(2) Sazba odvodu ze zisku činí 25 % ze základu odvodu ze zisku, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a odvod ze zisku se vybírá srážkou.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna a doplnění zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.

§ 5

Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(8) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 jsou předmětem důchodové daně příjmy z cenných papírů.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna a doplnění zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb.

§ 6

Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(2) Za poplatníky s převážně zemědělskou výrobou podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona považují ti poplatníci, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby a z agrochemické činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových tržeb; u poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně vykázaných tržeb.“.

„(2) Sazba daně ze zisku činí 25 % ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a daň ze zisku se vybírá srážkou.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna a doplnění zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 161/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů

§ 7

Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb. a zákona č. 90/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 10

Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, daň stanovená podle předchozích ustanovení se dále zvyšuje o 100 %, nejvýše však o 2 720 Kčs. Pro posouzení, zda jde o poživatele starobního důchodu, je rozhodující stav na počátku mzdového období.“.

„§ 18a

Poplatník je povinen ohlásit neprodleně plátci daně, že je poživatelem starobního důchodu.“.

§ 8

Vyhláška č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb. a vyhlášky č. 72/1991 Sb., se doplňuje takto:

V § 11 odst. 8 se v první větě za slovo „daně“ vkládají tato slova: „(včetně zvýšení u poživatele starobního důchodu podle § 10 zákona)“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna a doplnění zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva

§ 9

Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:

„(3) Předmětem daně jsou i příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) v případech, kdy příjemce není znám (příjmy z cenných papírů na doručitele).“.

„(2) Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 132 %, nejvýše však o 32 640 Kčs.

(3) Nepobíral-li občan starobní důchod po všechny měsíce v kalendářním roce, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 1/12 procentního zvýšení uvedeného v odstavci 2 za každý měsíc, za který (nebo za jehož část) tento důchod pobíral. Zvýšení však činí nejvýše 1/12 částky uvedené v odstavci 2, připadající na měsíce, v nichž (nebo v jejichž části) byl občan poživatelem starobního důchodu.“.

„(3) Ustanovení § 11 odst. 2 se použije přiměřeně.“.

„Plynou-li poplatníkům příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) od akciových společností založených pro účel kupónové privatizace (investiční privatizační fondy) a dalších organizací se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, které shromažďují a spravují cenné papíry a finanční prostředky za účelem jejich společného investování (dále jen „investiční fondy“), považuje se daň z těchto příjmů nebo jejich částí vyplacených poplatníkům z prostředků získaných investičními fondy z cenných papírů vydaných právnickými osobami se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky za vyrovnanou srážkou daně z příjmů obyvatelstva, popřípadě jiné daně (odvodu), provedenou těmito právnickými osobami při výplatě příjmů z cenných papírů investičním fondům.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna a doplnění zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb.

§ 10

Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb., se doplňuje takto:

„(4) Jde-li o poživatele starobního důchodu ze sociálního zabezpečení, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 o 108 %, nejvýše však o 32 640 Kčs.

(5) Nepobíral-li občan starobní důchod po všechny měsíce v kalendářním roce, zvyšuje se daň vypočtená podle odstavce 1 a o 1/12 procentního zvýšení uvedeného v odstavci 4 za každý měsíc, za který (nebo za jehož část) tento důchod pobíral. Zvýšení však činí nejvíce 1/12 částky uvedené v odstavci 4 připadající na měsíce, v nichž (nebo v jejichž části) byl občan poživatelem starobního důchodu.“.

„(3) Poplatník je povinen neprodleně ohlásit zúčtovacímu středisku, že je poživatelem starobního důchodu.“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům

§ 11

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona č. 482/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

„§ 98

(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod a po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Vykonává-li občan zaměstnání sjednané na dobu nejvýše jednoho roku, starobní důchod se vyplácí, a to i za dobu, kdy mu náleží nemocenské z tohoto zaměstnání.

(3) Je-li občanu vyplácen starobní důchod podle odstavce 2, podléhá jeho příjem ze zaměstnání zvýšení daně podle příslušných předpisů.^26)

(4) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou byl občan zaměstnán, zúčtuje se doplatek důchodu s částkou, kterou představuje zvýšení na dani stanovené podle příslušných předpisů.^26)

(5) Zaměstnáním se rozumí zaměstnání v pracovním poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a zemědělského družstva, práce konané na základě dohody o pracovní činnosti, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši. Zaměstnáním se rozumí též činnost osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na to, zda je účastna sociálního zabezpečení; u osoby samostatně výdělečně činné se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejvýše jednoho roku považuje za splněnou.

(6) Invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského zabezpečení z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný podle § 34 odst. 1 písm. a) a § 38 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož výkonu došlo k úrazu nebo onemocnění; to platí obdobně, jestliže k úrazu nebo onemocnění došlo při výkonu civilní služby.“.

„(6) Podléhá-li doplatek zpětně přiznávaného starobního důchodu zúčtování se zvýšením daně podle § 98 odst. 4, je občan povinen prokázat příslušnému orgánu důchodového zabezpečení částku tohoto zvýšení daně.“.

§ 12

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 153 odst. 2 zní:

„(2) Jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace za povinnost ohlásit

§ 13

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb. a ve znění zákona č. 306/1991 Sb., se mění takto:

V § 3 se vypouštějí odstavce 1 až 4, zároveň se zrušuje číslování odstavců.

§ 14

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, se mění a doplňuje takto:

V § 6 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „zaměstnáním se rozumí též činnost osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na to, zda je účastna sociálního zabezpečení.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb.

§ 15

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., se mění takto:

„(1) Nárok na příspěvek mají poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení, osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,^2) a osoby, které pobírají rodičovský příspěvek.^9)

(2) Osoby uvedené v předchozím odstavci mají nárok na příspěvek, pokud mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.

„§ 3

Výše příspěvku činí měsíčně

„(3) Osobám, které pobírají rodičovský příspěvek, vyplácí příspěvek plátce této dávky, a to spolu s touto dávkou, nejde-li o osoby uvedené v odstavcích 1 a 2.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb.

§ 16

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(4) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.“.

„(4) Jako soustavná příprava pro povolání se pro účely tohoto zákona posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání) na střední škole nebo vysoké škole^19) nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu (přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole.“.

„§ 13

(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.

(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4 a doba přípravy pro povolání prováděné u občanů se změněnou pracovní schopností.^20)“.

„(1) Z vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v

Dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 2; v ustanovení odstavce 2 písm. a) se na konci připojují tato slova: „uvedených v odstavci 1 písm. a) až c),“.

„§ 16

(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu šesti měsíců (dále jen „podpůrčí doba“), pokud není v odstavcích 2 a 4 stanoveno jinak.

(2) Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci (§ 10), se hmotné zabezpečení poskytuje až do ukončení rekvalifikace; po skončení rekvalifikace se hmotné zabezpečení poskytne tomuto uchazeči o zaměstnání jen za podmínky stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení podle tohoto ustanovení se podmínka celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.

(3) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, stanovené v předpisech o nemocenském pojištění (zabezpečení), kdy mu nepřísluší nemocenské. Prokáže-li tento uchazeč o zaměstnání, že měl v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.

(4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba

(5) Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo po kterou mu podle § 14 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 2 hmotné zabezpečení nebylo poskytováno.

(6) Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení;^9) podle těchto předpisů je hmotně zabezpečen též uchazeč o zaměstnání, kterému nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.

(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu, náleží opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona, jen pokud po této době nastoupil do zaměstnání a splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (§ 13 odst. 1), která pro účely opětovného poskytování hmotného zabezpečení činí šest měsíců.“.

„§ 16a

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto podle zvláštních předpisů odstupné^21) nebo odchodné,^22) se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.“.

„§ 17

(1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to ve výši 60 % tohoto výdělku po dobu prvních tří měsíců a po zbývající dobu ve výši 50 % tohoto výdělku. Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.

(2) Pokud uchazeč o zaměstnání, kterému podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) hmotné zabezpečení nenáleží, nastoupil rekvalifikaci, poskytne se mu po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.

(3) Při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku;^10) pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely hmotného zabezpečení jeho průměrný měsíční čistý výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.

(4) Uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením doby podle § 13 odst. 2, se stanoví hmotné zabezpečení příslušnou procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 z částky stanovené v předpisech o sociálním zabezpečení jako fiktivní výdělek u některých skupin občanů;^23) přitom se vychází z výše fiktivního výdělku používaného v sociálním zabezpečení pro jiné případy než stanovení invalidního (částečného invalidního) důchodu občana v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách nebo účastníka odboje.

(5) Uchazeči o zaměstnání, který své poslední zaměstnání vykonával

(6) Při stanovení výše hmotného zabezpečení uchazeči o zaměstnání uvedenému v odstavci 5, který byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu než 12 kalendářních měsíců, a uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst. 2, se vychází z fiktivního výdělku podle odstavce 4.

(7) Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v němž může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho skončení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu náleželo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal.

(8) Hmotné zabezpečení stanovené podle odstavců 1 až 7 se poskytuje nejvýše do částky odpovídající 1,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 1,8 násobku výše fiktivního výdělku uvedeného v odstavci 4; tím není dotčeno zvýšení poskytované k hmotnému zabezpečení podle § 17a.

(9) Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

„§ 17a

(1) Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností (§ 21), se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže s ním žije ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně a zvýšení na děti v částce odpovídající výši přídavků na děti.

(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí vlastní (osvojené) dítě, popřípadě dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení.^24)

(3) Odůvodňují-li to sociální poměry uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky tohoto uchazeče o zaměstnání se považují kromě manželky a dětí též

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, pokud jde o poskytování zvýšení hmotného zabezpečení podle § 17a.

(4) Uchazeči o zaměstnání, který vede se zaměstnavatelem spor o skončení zaměstnání, se poskytuje hmotné zabezpečení zálohově. Pokud bude příslušným orgánem rozhodnuto, že zaměstnání trvá a zaměstnavatel je povinen za dobu nepřidělování práce poskytnout peněžní náhradu,^25) je uchazeč o zaměstnání povinen vrátit zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení; ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Přechodná ustanovení

§ 17

(1) Bylo-li zaměstnání před účinností tohoto zákona sjednáno na dobu určitou delší než jeden rok, považuje se podmínka sjednání zaměstnání na dobu nejdéle jednoho roku do 31. prosince 1992 za splněnou.

(2) Organizace, u níž je po 31. prosinci 1992 zaměstnán poživatel starobního důchodu v zaměstnání sjednaném na dobu delší než jeden rok, je povinna tuto skutečnost ohlásit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 10. ledna 1993.

(3) Ustanovení § 7 se použije poprvé při zdanění mezd vyúčtovaných za měsíc leden 1992.

(4) Nároky na hmotné zabezpečení vzniklé uchazečům o zaměstnání přede dnem účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů, výše hmotného zabezpečení a doba jeho poskytování se však ode dne účinnosti tohoto zákona řídí ustanoveními tohoto zákona.

(5) Uchazečům o zaměstnání, kterým vznikl nárok na hmotné zabezpečení přede dnem účinnosti tohoto zákona pouze započtením jiných dob než doby zaměstnání, které se nezapočítávají podle tohoto zákona stejně jako zaměstnání, se ode dne jeho účinnosti hmotné zabezpečení stanoví z fiktivního výdělku obdobně podle § 17 odst. 6 zákona o zaměstnanosti.

ČÁST DVANÁCTÁ

Zrušovací ustanovení

§ 18

Zrušují se:

ČÁST TŘINÁCTÁ

Účinnost

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 578/1991 Sb.

CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE

Příjmy
Podíl na celostátním výnosu daně z obratu 50 700 000
Podíl na celostátním výnosu odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku 40 500 000
Příjmy federálních ústředních orgánů, příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti 7 904 787
Odvody Státní banky československé 1 200 000
Clo a dovozní přirážka 14 600 000
Příjmy z vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí a obdobné příjmy 19 045 213
Daně a odvody od subjektů se sídlem v cizině 450 000
Správní poplatky 300 000
Příjmy úhrnem 134 700 000
Výdaje
--- ---
Neinvestiční výdaje na činnost federálních ústředních orgánů a rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti, vč. účelových prostředků 52 649 686
z toho: na obranu a bezpečnost 32 233 000
Neinvestiční dotace organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů 5 320 000
Neinvestiční dotace do Federálního fondu tržní regulace v zemědělství 5 000 000
Neinvestiční dotace na úhradu rozdílů cen tepla a na strukturální programy 10 000 000
Státní vyrovnávací příspěvek 21 100 000
Prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti 11 000 000
Výdaje na zajištění potřeb národností a na celostátní regionálni politiku 3 300 000
Výdaje spojené s vládními úvěry do zahraničí 6 880 200
Výdaje na dluhovou službu 7 950 114
Výdaje na veřejné investice 6 000 000
Rozpočtová rezerva vlády ČSFR 500 000
Výdaje celkem 129 700 000
do státního rozpočtu České republiky 3 300 000
Dotace do státního rozpočtu Slovenské republiky 1 700 000
Výdaje úhrnem 134 700 000

Příloha č. 2 k zákonu č. 578/1991 Sb.

VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE PODLE KAPITOL

| Kapitola | Výdaje celkem | Výdaje rozpočtových organizací | Příspěvky příspěv. apod. org. | Dotace hospodářským organizacím | | | | | | | Investiční výdaje | Neinvestiční výdaje | z toho: mzdové prostředky | Příspěvek na investice | Dotace na investice | Ostatní příspěvky | | | | | | investiční | neinvestiční | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kancelář prezidenta | 273 060 | 127 100 | 143 260 | 37 400 | | 2 600 | 100 | | | | Kancelář Federálního shromáždění | 326 242 | 100 611 | 222 131 | 67000 | | | 3 500 | | | | Úřad vlády | 176 198 | 35 100 | 139 867 | 49 822 | 1 231 | | | | | | Fed. bezpečnostní a informační služba | 655 800 | 83 800 | 572 000 | 200 000 | | | | | | | Fed. min. zahr. věcí | 2 423 516 | 275 100 | 1 280 187 | 103 718 | 4 307 | | 863 922 | | | | Fed. min. obrany | 27 914 000 | 1 619 500 | 26294 500 | 7 600 000 | | | | | | | Fed. min. zahr. obchodu | 2 842 630 | 528 600 | 2 314 030 | 677 520 | | | | | | | Fed. min. financí | 83 222 | 13 300 | 69 922 | 38 200 | | | | | | | Fed. min. práce a sociálních věcí | 50 642 | 2 900 | 45 390 | 27 520 | | | 2 352 | | | | Fed. min. vnitra | 5 711 700 | 241 700 | 5 470 000 | 2 000 000 | | | | | | | Fed. min. pro strategické plánování | 97752 | 12 100 | 70 152 | 34 271 | | | | | | | Fed. min. hospodářství | 1 262 934 | 394 000 | 763 472 | 50 359 | 72 172 | 1 800 | 15 500 | | | | Fed. min. dopravy | 8 080 162 | 281 000 | 806 114 | 68 418 | 35 748 | 203 800 | 31 490 | | | | Fed. min. spojů | 402 915 | 20 000 | 174 865 | 47 441 | | | 23 100 | 1 410 400 | 5 320 000 | | Nejvyšší soud | 27 188 | 2 500 | 24 188 | 12 773 | | | 28 050 | 180 000 | | | Ústavní soud | 30 355 | 4 000 | 26 355 | 8 552 | | | 500 | | | | Fed. úřad pro normalizaci a měření | 386 324 | 156 100 | 216 693 | 53 303 | 3 410 | | 10 121 | | | | Fed. úřad pro vynálezy | 107 022 | 12 700 | 84 322 | 32 616 | | | 10 000 | | | | Fed. statistický úřad | 141 221 | 26 800 | 114 389 | 51 100 | | | 32 | | | | Fed. úřad pro hospodářskou soutěž | 14 668 | 1 300 | 13 368 | 5 881 | | | | | | | Fed. výbor pro životní prostředí | 361 107 | 17 200 | 290 578 | 14 816 | 8 426 | | 44 903 | | | | Fed. min. kontroly | 39 814 | 8 200 | 31 539 | 19 375 | | | 75 | | | | Generální prokuratura | 17917 | 1 400 | 16 502 | 11 942 | | | 15 | | | | Státní banka čs. | 480 | | | | | | 480 | | | | Čs. tisková kancelář | 32 070 | | | | 32 000 | | 70 | | | | Čs. komise pro atomovou energii | 162 388 | 700 | 125 485 | 8 267 | 24 150 | | 11 053 | 1 000 | | | Správa federálních hmotných rezerv | 2 774 650 | 175 000 | 2 599 650 | 39 139 | | | | | | | Všeob. pokladní správa | 80 304 023 | 103 700 | 63 694 323 | | | | 1 506 000 | | 15 000 000 | | Celkem | | 134 700 000 | 4 244 411 | 105 603 282 | 11 259 433 | 181 444 | 208 200 | 2 551 263 | 1 591 400 |

Příloha č. 3 k zákonu č. 578/1991 Sb.

PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU FEDERACE PODLE KAPITOL

v tisících Kčs

Kapitola Odvody příspěvkových organizací a vedlejších hospodářství celkem Příjmy rozpočtových organizací celkem
Kancelář prezidenta 5 000 21 710
Kancelář Federálního shromáždění 1 500
Úřad vlády 3 100
Federální bezpečnostní a informační služba 700
Federální ministerstvo zahraničních věcí 152 000 142 716
Federální ministerstvo obrany 1 625 200
Federální ministerstvo zahraničního obchodu 15 631 231
Federální ministerstvo financí 5 200
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí 2 135
Federální ministerstvo vnitra 141 200
Federální ministerstvo pro strategické plánování 3 350
Federální ministerstvo hospodářství 4 500 11 990
Federální ministerstvo dopravy 75 883 166 240
Federální ministerstvo spojů 27 050
Nejvyšší soud 470
Federální úřad pro normalizaci a měření 19 000 35 357
Federální úřad pro vynálezy 28 205
Federální statistický úřad 4 200
Federální výbor pro životní prostředí 550
Federální ministerstvo kontroly 1 780
Generální prokuratura 270
Čs. komise pro atomovou energii 550
Správa federálních hmotných rezerv 108 700
Celkem 256 383 17 963 404

^3b) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.

^10) Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví. § 106zd hospodářského zákoníku. § 76, 93, 105, 154 a 221 obchodního zákoníku.

^26) Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

^19) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 552/1990 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

^20) § 116 vyhlášky č. 149/1988 Sb.

^9) § 121a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

^21) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

^22) § 31 odst. 4 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. § 96 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie. § 117 zákona Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.

^10) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

^23) § 11 odst. 6 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění zákona č. 306/1991 Sb.

^24) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.

^25) Například § 61 a 130 zákoníku práce.