Zákon o Vojenské policii

Typ Zákon
Publikace 1992-04-03
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
§ 1

Úvodní ustanovení

Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany. Vojenským policistou může být pouze voják z povolání.

HLAVA PRVNÍ

PŮSOBNOST, ÚKOLY A ORGANIZACE VOJENSKÉ POLICIE

§ 2

Působnost Vojenské policie

Vojenská policie působí vůči

§ 3

Úkoly Vojenské policie

(1) Vojenská policie plní tyto úkoly:

(2) Úkoly Vojenské policie při použití sil a prostředků Armády České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu stanoví Ministerstvo obrany.

(3) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon^2a) nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

§ 4

Organizace Vojenské policie

(1) Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

(2) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech obrany. Náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany.

HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY VOJENSKÉHO POLICISTY

Oddíl první

Povinnosti vojenského policisty

§ 5

(1) Při plnění úkolů Vojenské policie je vojenský policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Pokud to okolnosti plněného úkolu dovolují, je vojenský policista při plnění úkolů spojených se zásahem do práv nebo svobod osob, povinen poučit tyto osoby o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.

§ 6

Vojenský policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.

§ 7

Vojenský policista není povinen provést služební zákrok, jestliže

§ 8

(1) Vojenský policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje

(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je vojenský policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.

(3) Vojenský policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky.

§ 9

(1) Vojenský policista je povinen při plnění úkolů prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti plněného úkolu dovolují.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením VOJENSKÁ POLICIE (VP) s identifikačním číslem nebo průkazem vojenského policisty s evidenčním číslem (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“. Dopravní prostředky používané Vojenskou policií mají označení VOJENSKÁ POLICIE nebo VOJENSKÁ DOPRAVNÍ POLICIE.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti plněného úkolu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti plněného úkolu dovolí.

§ 10

(1) Vojenský policista je povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů Vojenské policie.

(2) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany.

Oddíl druhý

Oprávnění vojenského policisty

§ 11

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od vojáka, který může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavil na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(2) Každý voják je povinen požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít pouze voják, který by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení se nesmí požadovat od vojáka, který by tím porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(5) Vojenský policista je povinen předem vojáka poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

(6) Nevyhoví-li voják bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předveden k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(7) O předvedení vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.

(8) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 5 a 7 se obdobně vztahují i na osoby uvedené v § 2 písm. b). Odmítnou-li tyto osoby podat potřebné vysvětlení, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru. Nevyužije-li vojenský policista tohoto oprávnění, je povinen osoby uvedené v § 2 písm. b) ihned propustit.

§ 12

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu a u vojáka též prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat

aby prokázali svoji totožnost; ti jsou povinni výzvě vyhovět.

(3) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání služebních úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.

(4) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 3 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od předvedení, je povinen ho propustit.

(6) Odmítnou-li nebo nemohou-li osoby uvedené v § 2 písm. b) prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru.

(7) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 13

Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit vojáka, který

(2) Pominou-li důvody zajištění, je vojenský policista povinen zajištěného vojáka ihned propustit.

(3) Voják může být zajištěn jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

(5) O zajištění vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 14

Umísťování zajištěných vojáků do cel předběžného zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn vojáka zajištěného podle § 13 umístit do cely předběžného zajištění, zřízené pro tento účel ve věznici vojenského útvaru (dále jen „cela“).

(2) Před umístěním do cely odebere vojenský policista vojákovi věci, kterými by mohl ohrozit své zdraví nebo život anebo zdraví nebo život jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod. Vojenský policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s vojákem umísťovaným do cely. Při propuštění vojáka z cely mu odebrané věci vrátí proti podpisu.

(3) Do cel se vždy umísťují odděleně

(4) Vojáka, který je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro jeho umístění do zdravotnického zařízení nebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro jeho přijetí do zdravotnického zařízení.

(5) Zjistí-li vojenský policista, že voják, který má být umístěn v cele, je zraněn nebo upozorní-li voják na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tento voják takovou chorobou trpí, zajistí jeho lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda voják může být umístěn v cele.

(6) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu podle odstavce 1. V cele nesmějí být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěného vojáka nebo vojenského policisty.

(7) Nemá-li voják dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí mu oděv vojenský útvar, u kterého je cela zřízena.

§ 15

Oprávnění k použití jiných prostředků proti vojákům chovajícím se násilně

(1) Vojákovi, který se chová násilně nebo ničí majetek nebo se pokouší o útěk, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu, a to způsobem, který nebude snižovat jeho lidskou důstojnost.

(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než voják od násilného chování upustí nebo než bude umístěn v cele, nejdéle však 2 hodiny; přitom musí být vojákovi umožněna poloha vsedě.

§ 16

Oprávnění odebrat zbraň

(1) Vojenský policista je oprávněn se přesvědčit, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň,^3) jíž by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby, a odebrat ji.

(2) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je vojenský policista povinen při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby vrátit proti podpisu. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví vojenský policista potvrzení o odebrání zbraně.

§ 17

Oprávnění k zastavování a prohlídce dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidla řízená vojáky a vozidla ozbrojených sil.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet všechny dopravní prostředky ve vojenských objektech a všechny dopravní prostředky při vjíždění do vojenských objektů nebo vyjíždění z nich.

(3) Prohlídkou dopravních prostředků nesmí být sledován jiný zájem, než který je uveden v § 3 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), m).

§ 18

Oprávnění při provozu vozidel ozbrojených sil

(1) Vojenská policie objasňuje dopravní nehody vozidel ozbrojených sil ve vojenských objektech, u kterých není nutno konat vyšetřování.

(2) Při zastavování vozidel na pozemních komunikacích v souvislosti s řízením provozu vozidel ozbrojených sil má vojenský policista stejná práva jako příslušníci Policie České republiky.^3a)

§ 19

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.

§ 19a

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních právních předpisů a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, poskytována osobní ochrana, je vojenský policista, který plní úkoly při ochraně uvedených osob, oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Prohlídku osob je vojenský policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Prohlídku osoby provádí osoba stejného pohlaví.

(3) K prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

Oprávnění při objasňování přestupků spáchaných vojáky

§ 20

(1) Vojenský policista je při objasňování jednání vojáků, které má znaky přestupku podle zvláštního právního předpisu,^3b) oprávněn vyžadovat

(2) Vojenský policista je dále oprávněn provádět ohledání místa, kde došlo k jednání, které má znaky přestupku, ohledání věci mající vztah k jednání, které má znaky přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) je voják povinen se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.

§ 21

(1) Vojenský policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci, tuto věc vojákovi odejmout, lze-li mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána.^4)

(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vojákovi vystaví potvrzení o odnětí věci.

(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je vojenský policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil veliteli.

§ 21a

Oprávnění k používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky

Vojenská policie při plnění úkolů podle § 3 písm. f) je oprávněna používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.

Oddíl třetí

Použití donucovacích prostředků a zbraně

§ 22

Donucovací prostředky

(1) Donucovací prostředky jsou:

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.