Vyhláška ministerstva vnitra České republiky o odborných předpokladech pracovníků obecní policie a způsobu jejich ověřování
§ 1
Odborné předpoklady pracovníků obecní policie
(1) Odbornými předpoklady pracovníků obecní policie (dále jen „strážník“) k výkonu povinností a oprávnění podle zákona (dále jen „odborné předpoklady“) jsou v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů a k výkonu povinností a oprávnění podle zákona znalost
- a) právní úpravy lidských práv a svobod,^1)
- b) zákona,
- c) právní úpravy o obcích a okresních úřadech,^2)
- d) právní úpravy projednávání přestupků,^3)
- e) právní úpravy postavení, úkolů a oprávnění Policie České republiky a vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii,^4)
- f) trestního zákona, trestního řádu a základů kriminalistiky,
- g) právní úpravy správního řízení,^5)
- h) právní úpravy provozu na pozemních komunikacích.^6)
(2) Odborným předpokladem je též praktické zvládnutí hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, doložené osvědčením okresního ředitelství Policie České republiky.
(3) Bude-li strážník nosit služební zbraň,^7) musí splňovat podmínky podle zvláštních předpisů.^8)
§ 2
Ověřování odborných předpokladů
(1) Ověřování odborných předpokladů uvedených v § 1 odst. 1 se provádí formou písemného testu a ústní zkoušky (dále jen „zkouška“).
(2) Před zahájením zkoušky předloží strážník osvědčení podle § 1 odst. 2.
§ 3
Přihláška ke zkoušce
(1) Ke zkoušce se strážník přihlašuje prostřednictvím obce v Institutu pro místní správu (dále jen „Institut“).
(2) Termín a místo konání zkoušky stanoví Institut a sdělí je strážníkovi nejméně 30 dní předem; současně zašle strážníkovi okruh zkušebních problémů a seznam studijní literatury.
§ 4
Zkušební komise
(1) Ověření, zda strážník splňuje odborné předpoklady, provádí zkušební komise.
(2) Zkušební komisi zřizuje ministerstvo; jejího předsedu a další členy jmenuje z řad odborníků z oborů činností zahrnutých do odborných předpokladů podle § 1 odst. 1 tak, aby jedním členem komise byl vždy zástupce policejního ředitelství.^9)
(3) Zkušební komise jedná a rozhoduje v tříčlenném složení a usnáší se většinou hlasů.
(4) Práva a povinnosti zkušební komise, jakož i způsob provádění zkoušky upravuje zkušební řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky.
§ 5
Neúčast na zkoušce
(1) Strážníku, který se ke zkoušce nemohl dostavit z důležitého důvodu nebo svou neúčast řádně omluvil, stanoví Institut náhradní termín a místo konání zkoušky a sdělí mu je ve lhůtě stanovené v § 3 odst. 2.
(2) Strážník, který se ke zkoušce nedostaví bez řádné omluvy nebo bez důležitého důvodu, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky ke zkoušce.
§ 6
Hodnocení výsledků zkoušky
(1) Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(2) Stupněm „vyhověl“ se hodnotí strážník, který prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku a jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky.
§ 7
Oznámení o výsledku zkoušky a vydání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů
(1) Zkušební komise oznámí výsledek zkoušky strážníkovi ústně ihned po jejím vykonání.
(2) O zkoušce a jejím výsledku sepíše zkušební komise protokol, který podepíší všichni členové komise; jedno vyhotovení protokolu zašle Institut příslušné obci.
(3) Strážníkovi, který úspěšně vykonal zkoušku a předložil osvědčení podle § 1 odst. 2, vydá zkušební komise osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).
§ 8
Opakování zkoušky
(1) Strážník, který byl hodnocen stupněm „nevyhověl“, může zkoušku opakovat. Termín opakování zkoušky určí Institut tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po třech měsících a nejdéle do šesti měsíců ode dne zkoušky.
(2) Zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát.
§ 9
Na návrh obce vydá ministerstvo osvědčení s platností na dobu pěti let bez vykonání zkoušky strážníkovi, který má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání a předložil osvědčení podle § 1 odst. 2.
§ 10
Náležitosti osvědčení
V osvědčení musí být uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo strážníka, datum vydání a doba platnosti osvědčení a razítko ministerstva. Osvědčení podepisuje předseda zkušební komise; osvědčení podle § 9 nebo § 13 podepisuje pověřený pracovník ministerstva.
§ 11
Odnímání osvědčení
(1) Vznikne-li pochybnost o tom, zda strážník splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, vyžádá si ministerstvo
- a) k podmínce bezúhonnosti výpis z rejstříku trestů a zprávu příslušného okresního ředitelství Policie České republiky a požádá o stanovisko příslušnou obec;
- b) k podmínce státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky doklad o státním občanství; doklad musí být vydán po dni, kdy pochybnost vznikla;
- c) k podmínce tělesné a duševní způsobilosti lékařský posudek.^10)
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda strážník splňuje odborné předpoklady podle § 1, vyzve ho ministerstvo, aby se podrobil přezkoušení a současně o tom vyrozumí Institut a příslušnou obec. Pokud se strážník ke zkoušce nedostaví, pozbývá jeho dosavadní osvědčení platnosti.
(3) O přezkoušení podle odstavce 2 platí obdobně ustanovení § 1 až 7 této vyhlášky s výjimkou § 3 odst. 1.
(4) Rozhodnutí o odnětí osvědčení oznámí ministerstvo příslušné obci.
§ 12
Evidence osvědčení
Evidenci osvědčení vede ministerstvo; obec oznámí ministerstvu skončení platnosti osvědčení, jestliže platnost osvědčení skončila podle § 4 odst. 6 zákona.
§ 13
Přechodné ustanovení
(1) Na návrh obce vydá ministerstvo bez zkoušky podle § 2 osvědčení s platností na dobu dvou let strážníkovi, který
- a) vykonal maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku ve střední policejní škole ministerstva, nebo
- b) se rekvalifikoval^11) pro práci v obecní policii a jemuž o tom vzdělávací zařízení, které jeho rekvalifikaci provádělo, vydalo doklad o kvalifikaci.^12)
(2) Na návrh obce může ministerstvo vydat bez zkoušky podle § 2 osvědčení strážníkovi, který absolvoval školení a výcvik zakončený závěrečnou zkouškou před komisí, jejímž členem byl zástupce okresního ředitelství Policie České republiky, pokud obsah školení, výcviku a zkoušky odpovídá rozsahu znalostí stanovených v § 1; toto osvědčení se vydá s platností do 30. června 1993.
(3) Návrh podle odstavců 1 a 2 lze podat nejpozději do 30. června 1992; k návrhu musí být přiloženy doklady osvědčující splnění stanovených podmínek.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Sokol v. r.
Příloha k vyhlášce č. 129/1992 Sb.
Zkušební řád
I. Práva a povinnosti zkušební komise a jejího předsedy
-
- Zkušební komise
- a) sestaví zkušební otázky pro písemný test a ústní zkoušku,
- b) seznámí strážníky s organizací a průběhem zkoušky, s jejich právy a povinnostmi a se způsobem hodnocení zkoušky,
- c) může vyloučit ze zkoušky strážníka, který při přípravě nebo v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo prostředky.
-
- Předseda zkušební komise
- a) ověřuje totožnost strážníka,
- b) řídí jednání a práci zkušební komise,
- c) dbá na jednotný a správný postup zkušební komise,
- d) rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou,
- e) zabezpečuje protokolární záznam o průběhu a výsledku zkoušky.
II. Zkouška k ověření zvláštní odborné způsobilosti
- a) písemný test
-
- Pro vykonání zkoušky písemným testem se stanoví časový limit, který nesmí přesáhnout 1 hodinu.
-
- Hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem, s jehož pravidly musí být strážníci seznámeni před zahájením zkoušky.
- b) ústní zkouška
-
- Strážník odpovídá zpravidla na dvě ze zkušebních otázek sestavených zkušební komisí.
-
- Strážník se může připravovat na odpověď po dobu 15 minut.
-
- Ústní zkouška nesmí trvat déle než 30 minut.
^1) Zejména ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
^2) Zejména zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
^3) Zejména zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
^4) Zejména zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
^5) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
^6) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.
^7) § 20 odst. 3 zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
^8) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb. Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 10/1984 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o zbraních a střelivu, ve znění vyhlášky č. 264/1990 Sb. Výnos ministerstva vnitra ČSR č. 2/1986 Ú.v. ČSR, kterým se vydávají vzorové směrnice pro zacházení se zbraněmi drženými na hromadný zbrojní průkaz.
^9) § 3 odst. 4 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.
^10) § 21 zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
^11) § 10 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
^12) § 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.