Zákon o spotřebních daních

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“).

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

• a) tuzemskem státní území České a Slovenské Federativní Republiky;

• b) zahraničím to území, které není tuzemskem;

• c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu^1) v zahraničí nebo do záznamního oběhu^2) za účelem přepracování nebo úpravy a potvrzení o jejich konečném nebo dočasném dopravení do zahraničí;

• d) dovozem vybraných výrobků propuštění do volného oběhu^1) v tuzemsku nebo do záznamního oběhu^2) v tuzemsku za účelem přepracování nebo úpravy;

• e) správcem daně příslušný finanční úřad^3) nebo daňový úřad^4) (dále jen „finanční orgán“); při dovozu vybraných výrobků celnice;^5)

• f) vyskladněním

• 1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) za účelem splnění smluvního závazku;^6)

• 1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) své organizační složce nebo provozovně,^6a) ve kterých se uskutečňuje prodej těchto výrobků;

• 1. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně;

• 1. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků domácnosti^7) a osob blízkých,^7) jeho zaměstnanců, členů a společníků, dále použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu nebo fyzické vydání v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, s výjimkou vyskladnění podle bodů 1 a 6;

• 1. použití vybraných výrobků pro účely reklamy;

• 1. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností.^8)

§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní vybrané výrobky osvobozené od daňové povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 pro jiné účely než uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2.

(3) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

§ 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.

§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

• a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

• b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku nároku státu na clo,^9)

• c) u vybraných výrobků osvobozených podle § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 dnem vyskladnění pro jiné účely než stanovené v § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2,

• d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b), dnem vyskladnění pro jiné účely, než stanoví § 12 odst. 1 písm. b); ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zůstává nedotčeno,

• e) dnem zúčtování ztrát na majetku na vrub účtu mank a škod v systému podvojného účetnictví nebo dnem zapsání snížení zásob ve skladové evidenci v systému jednoduchého účetnictví v případě, že škoda vznikla nebo manko vzniklo před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d).

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20 a 26.

§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

§ 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

• a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla^10) s výjimkou

• 1. vybraných výrobků určených k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným, služebním a náboženským účelům a pro zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,

• 1. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,^11)

• 1. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,^12)

• 1. vybraných výrobků osvobozených od cla podle zvláštních předpisů,^12a)

• 1. vybraných výrobků, které jsou dovezeny pro potřeby osob a orgánů požívajících výsad a imunit;

• b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,^13) pro hygienický dozor,^14) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,^14) pro mimořádná opatření při epidemii^14) a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

§ 9

Nárok na osvobození od daně je nutno uplatnit písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění od tuzemského výrobce nebo při podání návrhu na celní řízení^15) v případě dovozu vybraných výrobků, na které se vztahuje § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vyskladnění vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

• a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo plátce,

• b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo odběratele,

• c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód nomenklatury celního sazebníku,

• d) částku daně,

• e) datum vyskladnění.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků provedené orgány celní správy.

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o odběrateli uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně provedené v souladu s § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

(5) Při dovozu vybraných výrobků plní pro účely tohoto zákona návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 a daňového přiznání podle § 13; při vývozu funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).

(6) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. f) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(7) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).

(8) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vyskladněných vybraných výrobků jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci mají nárok na vrácení daně v případě

• a) vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti,^8)

• b) převzetí na sklad zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu nových vybraných výrobků, jež jsou předmětem daně,

• c) vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem zpět výrobci,

• d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu odběrateli vrátili.

(2) Nárok na vrácené daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději však do šesti měsíců ode dne předložení daňového přiznání za měsíc, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. V případě uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) je nedílnou součástí daňového přiznání daňový doklad podle § 10 odst. 6 potvrzující, že vybrané výrobky byly vyvezeny.

(3) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou podmínky pro vrácení daně při dodávkách vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.19)

(4) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob uplatňování nároku na vrácení daně z vybraných výrobků poskytovaných osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky.

(5) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků.

(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň u tuzemské výroby se odvádí

• a) jednou částkou za měsíc nebo

• b) zálohovými částkami.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost nepřesáhne částku 100 000 Kčs, nejpozději do 15. dne po skončení zdaňovacího období. Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za předcházející zdaňovací období.

(4) Zálohové částky odvádějí plátci

• a) dvakrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost překročí částku 100 000 Kčs a nepřesáhne částku 2 000 000 Kčs;

• b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost přesáhne částku 2 000 000 Kčs.

(5) Zálohové částky odvádí plátce ve výši skutečné daňové povinnosti.

(6) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové částky denně, 16. dnem měsíce, ve kterém vzniká daňová povinnost, a končí 15. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(7) Plátci, kteří odvádějí zálohové částky dvakrát za měsíc, jsou povinni odvést zálohu podle skutečné daňové povinnosti, která vznikla do 15. dne měsíce, do posledního dne měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) První měsíc ode dne vzniku první daňové povinnosti odvádějí plátci daň dvakrát za měsíc ve lhůtách podle odstavce 7. Ustanovení § 13 odst. 2 zůstává nedotčeno.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí najednou. Plátci jsou povinni vyrovnat daň ve lhůtě, kterou stanoví zvláštní předpis.^20)

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kteří v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kteří v rámci podnikatelské činnosti^8) vybrané výrobky vyvážejí, jsou povinni se registrovat u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti nebo do vzniku prvního nároku na vrácení daně.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

§ 16

Penále, pokuty a zvýšení daně

(1) Z rozdílu mezi daňovou povinností plátce uvedenou v daňovém přiznání a skutečnou daňovou povinností plátce stanoví zvýšení daně ve výši 100 % z dlužné daně finanční orgán; pokud plátce daňové přiznání nepředloží, ačkoliv byl tak povinen učinit, pohlíží se na tuto skutečnost stejně, jako kdyby byla na daňovém přiznání uvedena nulová daňová povinnost. Pokud tuto skutečnost zjistí plátce sám a uvědomí-li o tom neprodleně finanční orgán způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 20 % z dlužné daně.

(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas a ve správné výši, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z dlužné daně za každý den prodlení. To platí i v případě, že plátci nezaplatí včas penále podle odstavce 1.

(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.

(4) Pokud plátci nesplní řádně a včas povinnost registrace nebo oznamovací povinnost podle § 15, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(5) Zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

(6) Způsob vyměřování penále a pokut a jejich vymáhání stanoví předpisy o správě daní.

(7) Při dovozu vybraných výrobků výši pokut a penále, způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví zvláštní předpisy.^20a)

§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákony národních rad o správě daní, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak. Pro řízení ve věcech daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV

§ 18

Plátci

Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv, pokud jde o uhlovodíková paliva a maziva, k nimž má právo hospodaření, s výjimkou uhlovodíkových paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.

§ 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva“), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty (s výjimkou bionafty), směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí s benzinem), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu).

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % z objemu celkového množství všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv Správou federálních hmotných rezerv pro jiné subjekty.

§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m^3 při normálním tlaku a teplotě.

§ 22

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2710	automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l	9 390,- Kčs/t
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova nad 0,013g/l	10 800,- Kčs/t
technické benziny	0,- Kčs/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje	8 250,- Kčs/t
směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí s benzinem)	8250,- Kčs/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota	8250,- Kčs/t
upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota	8250,- Kčs/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva	0,- Kčs/t
2711	zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu)	2 370,- Kčs/t
stlačené plyny používané jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu)	2,- Kčs/m3

§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro leteckou veřejnou přepravu osob a nákladů dodávaná leteckým společnostem, které jsou členy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA).

(2) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce Správě federálních hmotných rezerv s výjimkou paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.

(3) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje stanovit svým nařízením u motorové nafty způsob a výši části zaplacené daně, která může být v některých případech vrácena.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU A LIHOVIN

§ 24

Plátci

Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv u lihu nakoupeného podle § 29 písm. b).