Zákon o dani z přidané hodnoty

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku s výjimkou pravidelné přepravy osob (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku“).

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

• a) dodání zboží, stavebních objektů a převod nemovitostí, kromě pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,

• b) poskytování služeb,

• c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen „převod a využití práv“)

v rámci podnikání.^1)

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) zbožím hmotné věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze,

• b) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny, pokud nejsou československé mince pro sběratelské účely prodávány za cenu jinou, než je jejich nominální hodnota, nebo cizí bankovky a mince za cenu jinou, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit,

• c) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,

• d) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 24, snížené popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

• e) daní na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen „plátce“) zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná plnění jako součást ceny,

• f) daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

• g) odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu v případě upravená podle § 19 a § 18 odst. 4,

• h) vlastní daňovou povinností rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období uvedený v daňovém přiznání,

• i) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

• j) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán“), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celnice,

• k) osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3, 5 tuny,

• l) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

ČÁST DRUHÁ

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

HLAVA I

Subjekty daně

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kčs, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákonů národních rad upravujících správu daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení^2a) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat všech těchto osob překročí částku podle odstavce 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě žádost o registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000 Kčs. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kčs, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce na vlastní žádost kdykoliv.

(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 Kčs a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 6 000 000 Kčs. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců přede dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 18 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují:

• a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,

• b) členové dozorčích rad plátců,

• c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

• d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c),

• e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

• f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

• g) osoby, které jsou v pracovněprávním^2b) nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci.

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d) jsou osoby blízké,^3) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

HLAVA II

Předmět daně a místo plnění

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží:

• a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

• b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

• c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je:

• a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje,

• b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

• c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb,

• d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb.

HLAVA III

Uskutečnění zdanitelného plnění, vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

• a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy^4) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

• b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,

• c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

• d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

• e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

• f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,

• g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv^5), smluv o koupi najaté věci a smluv o dílo^6) a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během doby trvání smlouvy, se každé opakované plnění nebo dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve.

§ 10

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. f) vzniká daňová povinnost dnem vystavení dokladu o použití.

(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.

(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje rozhodné pro stanovení daně.

(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití.

(2) Daňový doklad musí obsahovat:

• a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,

• c) pořadové číslo dokladu,

• d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) výši ceny bez daně,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně.

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat:

• a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• b) název (jméno) a sídlo (bydliště) osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,

• c) pořadové číslo dokladu,

• d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) výši ceny bez daně,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále;

• a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru,

• b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

HLAVA IV

Základ daně

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena^8) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(3) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,^9) popřípadě jiné dani či poplatku podle zvláštních předpisů,^10) základ daně zahrnuje i tyto daně a poplatky.

(4) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(5) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo úplata je nižší než obvyklá cena, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(6) Základem daně při koupi najaté věci je vstupní cena^10a) předmětu bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základem daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základem daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základem daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně:

• a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

• b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,