Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb

Čl. I

Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. V § 2 písm. e) se za slova „zahraniční cenné papíry“ doplňují čárka a slova „vkladové listy znějící na cizí měnu“.

• 1. V § 2 písm. f) se spojka „a“ mezi slovy „koupě“ a „prodej“ nahrazuje čárkou a v textu v závorce se vypouští slovo „půjčka“.

• 1. § 3 zní:

㤠3

(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka^1) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.“.

Odkaz č. 1 zní:

„^1) § 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.“.

• 1. § 5 zní:

㤠5

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,^2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.

(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.^3)

(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,^3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.

Odkazy č. 2, 3 a 3a znějí:

„^2) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

^3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.

^3a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.“.

• 1. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „církvím“ vkládají čárka a slova „náboženským společnostem^4)“ a v § 6 odst. 2 písm. b) se doplňují čárka a slova „pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;“.

Odkaz č. 4 zní:

„^4) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.“.

• 1. V § 6 odst. 2 písm. c) se doplňují slova „a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.

• 1. § 7 odst. 2 písm. a) zní:

• „a) s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,“.

• 1. V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „- fyzické osoby“.

• 1. § 7 odst. 5 zní:

„(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.“.

• 1. § 8 odst. 1 zní:

„(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.“.

• 1. Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova „a devizových cizozemců“.

• 1. V § 9 odst. 1 se slova „na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu“ nahrazují slovy „Státní bance československé ohlásit“ a slova „na podnikání“ se vypouštějí.

• 1. § 9 odst. 2 zní:

„(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.“.

• 1. V § 11 odst. 3 se slovo „kmenového“ nahrazuje slovem „základního“.

Odkaz č. 6 zní:

„^6) Obchodní zákoník.“.

• 1. V § 11 odst. 6 se slova „obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků“.

• 1. V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem: „Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.“.

• 1. V § 13 odst. 1 se za slova „na základě“ vkládá slovo „jiného“ a doplňuje se druhá věta, která zní: „To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“.

• 1. § 13 odst. 2 a 3 znějí:

„(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.

(3) Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.“.

• 1. Za § 13 se vkládají § 13a, 13b a 13c, které znějí:

㤠13a

(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.^6a)

(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.

(3) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném

• a) k zajištění obrany a bezpečnosti státu,

• b) k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.

(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).

§ 13b

Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.

§ 13c

Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.^6b)“.

Odkazy č. 6a a 6b znějí:

„^6a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

^6b) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.“.

• 1. § 14 zní:

㤠14

(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:

• a) nákupu nemovitostí v zahraničí,

• b) nákupu zahraničních cenných papírů,

• c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.

(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.“.

• 21.V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „na podnikání“.

• 1. § 15 odst. 2 se vypouští.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 17 odst. 4 a v § 17 odst. 6 se slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23“.

• 1. V § 20 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládá čárka a slova „k placení devizovému cizozemci do zahraničí“ se nahrazují slovy „které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).“.

• 1. V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.^6c)“.

Odkaz č. 6c zní:

„^6c) § 37 zákona č. 21/1992 Sb.“.

• 1. V § 22 odst. 2 se nahrazují slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23“.

• 1. § 23 zní:

㤠23

(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:

• a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,

• b) devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a 21,

• c) devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,

• d) devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,

• e) devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.

(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou

• a) nákupu nemovitostí v zahraničí,

• b) nákupu zahraničních cenných papírů a

• c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.

(3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.“.

• 1. V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „v tuzemsku a“.

• 1. § 25 zní:

㤠25

Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze:

• a) děděním,

• b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,

• c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,

• d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,

• e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,^6d)

• f) pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,

• g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.^7)“.

Odkazy č. 6d a 7 znějí:

„^6d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

^7) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.“.

• 1. V § 28 se za slova „zahraniční platební dokumenty“ vkládá čárka a slova „vkladní knížky znějící na cizí měnu“.

• 1. V § 29 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„(3) Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.“.

• 1. V § 31 odst. 3 písm. b) se za slovo „zděděné“ doplňuje slovo „zlaté“.

• 1. Část sedmá zní:

„ČÁST SEDMÁ

MAJETKOVÁ ÚČAST V ZAHRANIČÍ

§ 34

(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(2) Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.

(3) Devizový tuzemec může převádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(4) Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odst. 3, popřípadě podle § 10 odst. 2 a § 16 odst. 3.“.

• 1. V § 35 odst. 1 se za slova „v československé nebo v“ vkládá slovo „dohodnuté“ a na konci se doplňuje věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.^6c)“.

• 1. § 35 odst. 2 zní:

„(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž:

• a) vkladový účet u banky^8a) v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,

• b) vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil.“.

Odkaz č. 8a zní:

„^8a) Zákon č. 21/1992 Sb.“.

• 1. V § 36 odst. 3 se doplňují druhá a třetí věta, které znějí: „Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a 32). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.“.

• 1. § 38 zní:

㤠38

(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.

(2) Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení.^8b)

(3) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.

(4) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.“.

Odkaz č. 8b zní:

„^8b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“.

• 1. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a vkládají se v něm za slova „odstavce 1“ slova „a 2“.

• 1. V § 43 písm. f) se slova „přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce“ nahrazují slovy „přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce“, v písmenu g) se na konci vypouštějí slova „a v tuzemsku“ a za písmenem m) se doplňuje nové písmeno n), které zní:

• „n) neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3).“.

• 1. § 44 první věta zní: „Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,^10) přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány.“.

Odkaz č. 10 zní:

„^10) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb. Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.“.

• 1. V § 44 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovem „policie^11a)“.

Odkaz č. 11 a zní:

„^11a) Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.“.

• 1. § 45 odst. 1 písm. b) zní: