Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací

Typ Noprakt
Publikace 1992-06-12
Naposledy aktualizováno 2003-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 17
Historie novel JSON API

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Toto nařízení stanoví

(2) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklad vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu prací uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „katalog“).

(2) Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis^4) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání

(3) Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

§ 5

Zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „doba započitatelné praxe“). Do doby započitatelné praxe zahrne zaměstnavatel dobu

(2) Praxi v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

(4) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

§ 6

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu pedagogickým pracovníkem,^4e) zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem,^4f) který vykonává pedagogickou činnost, zaměstnanci, který je učitelem vyšší odborné školy, a zaměstnanci, který je akademickým pracovníkem v pracovním poměru k Policejní akademii České republiky,^4g) přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

(3) Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem^4f) a vykonává zdravotnické povolání, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 17 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do deváté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, vedoucímu organizační složky státu nebo vedoucímu organizační složky územního samosprávného celku (dále jen „statutární orgán“) a vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele,^4h) kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídicí práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 9

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^5)

(2) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou, pomocnou výchovnou, vzdělávací nebo diagnostickou činnost nebo sociální práce s výchovně problémovými dětmi a mládeží a jejich zákonnými zástupci ve speciální škole a ve speciální mateřské škole,^6) ve speciální nebo specializované třídě mateřské, základní nebo střední školy,^6) ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,^7) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(3) Zaměstnanci, který soustavně vykonává práci třídního učitele, se poskytuje příplatek ve výši

Při výkonu práce třídního učitele ve více třídách přísluší zaměstnanci pouze jeden příplatek, jehož výši určí zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance výhodnější.

(4) Mistrovi odborné výchovy, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném dohledu nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů, popř. přístrojů, které slouží k osvojování praktických dovedností a návyků v dílnách a na pracovištích učňovských zařízení při odborném výcviku, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(5) Zaměstnanci, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(6) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou nebo vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče nebo oddělení Ústavu sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené,^7a) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(7) Zdravotnickým zaměstnancům, jejichž výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení a ústavech sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené a o tělesně nebo mentálně postižené děti ve zdravotnických zařízeních, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(8) Členům výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby^7b) se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(9) Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s občany v krizových sociálních situacích, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(10) Zaměstnanci hygienické služby,^8) který soustavně provádí a zajišťuje hygienický dozor mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(11) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně.

(12) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Výši příplatku určí v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel.

(13) Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 2 až 11. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější.

§ 10

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

§ 10a

Další plat

(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.^9a)

(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu^9c) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,^9d) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

(6) Další plat je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu platu po vzniku nároku na další plat. Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše dvě zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(2) Zaměstnance vykonávajícího umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, může zaměstnavatel zařadit i do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad nebo požadavek (§ 3).

(3) Zaměstnavatel může zaměstnanci vykonávajícímu umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, určit v závislosti na rozsahu jeho pracovních povinností platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(4) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit okruh zaměstnanců vykonávajících umělecko-technické práce, kterým určí platový tarif obdobně podle odstavce 3.

(5) Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,^10) může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do čtvrté až dvanácté platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.

§ 12

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

§ 13

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele,^2) stanoví platový tarif a výši příplatků a odměn podle tohoto nařízení orgán, který ho do funkce jmenoval, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.^11)

§ 14

(1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 5 odst. 1 písm. c) v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.^12)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 5 odst. 1 písm. b) a c) v plném rozsahu i dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem a dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace^13) příslušné studium řádně ukončil.

§ 17

(1) Zrušují se:

(2) Pro zaměstnavatele a zaměstnance, na které se vztahuje toto nařízení, se po dni jeho účinnosti nepoužijí:

§ 18

Plat podle zákona a tohoto nařízení se poskytne poprvé za měsíc květen 1992.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou přílohy č. 3, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Pithart v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb.

KATALOG PRACÍ

Administrativní a provozně technické práce

Administrativní a správní práce

Provozně technické práce

Administrativní a správní práce

Provozně technické práce

Administrativní a správní práce

Technické práce

Hospodářskosprávní a ekonomické práce

Technické a provozní práce

Hospodářskosprávní a ekonomické práce

Technické a provozní práce

Správní a ekonomické práce

Technické a provozní práce

Projektantské a konstruktérské práce

Správní a ekonomické práce

Technické a provozní práce

Projektové a konstruktérské práce

Vědeckovýzkumné práce

Správní a ekonomické práce

Technické a provozní práce

Projektové a konstruktérské práce

Vědeckovýzkumné práce

Speciální systémové, tvůrčí projektové a konstruktérské práce

Vědeckovýzkumné práce

Speciální systémové, konstruktérské, projektové a vědeckovýzkumné práce

Vědeckovýzkumné práce

Archivnictví

Knihovnictví

Kulturně vzdělávací, osvětové, informační, sbírkové a agenturní činnosti, výstavnictví

Průvodcovské činnosti

Archivnictví

Knihovnictví

Kulturně vzdělávací, osvětové, informační, sbírkové a agenturní činnosti, výstavnictví

Památkářské činnosti

Průvodcovské činnosti

Redaktorské a korekturní činnosti

Ostatní

Knihovnictví

Kulturně vzdělávací, osvětové, informační, sbírkové a agenturní činnosti, výstavnictví

Památkářské činnosti

Průvodcovské činnosti

Redaktorské a korekturní činnosti

Restaurátorské a konzervátorské činnosti

Ostatní

Archivnictví

Knihovnictví

Kulturně vzdělávací, osvětové, informační, památkářské, sbírkové a agenturní činnosti, výstavnictví

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)