Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Toto nařízení stanoví

• a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,

• b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

• c) příplatky za vedení,

• d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši,

• e) podmínky pro poskytování odměn.

(2) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

• a) v organizačních složkách státu, s výjimkou zaměstnanců, jejichž platové poměry upravuje zvláštní právní předpis,^1)

• b) v organizačních složkách územních samosprávných celků, pokud jsou zřízeny jako zdravotnické zařízení, zařízení sociální péče a kulturní zařízení,

• c) v organizačních složkách územních samosprávných celků zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, pro které plní úkoly zaměstnavatele orgán vykonávající podle zvláštního právního předpisu^2) státní správu ve školství,

• d) v příspěvkových organizacích, pokud tak stanoví zákon, s výjimkou zaměstnanců příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklad vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu prací uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „katalog“).

(2) Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit

• a) požadavek^3) zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání zvláštní předpis,^4)

• b) požadavky^3) pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, zvláštní předpis,^4)

• c) pravidla pro zařazování do platových tříd zaměstnanců, kteří pro řádný výkon požadovaných prací nesplňují

• 1. požadavky^3) stanovené zaměstnavatelem podle písmena b),

• 1. kvalifikační předpoklady stanovené zvláštním předpisem,^4) pokud tento zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis^4) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání

• a) do první až třetí platové třídy,

• b) do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu dvou let, nestanoví-li se dále jinak.

(3) Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

• a) dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo

• b) zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

• c) je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

• d) je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud pro řádný výkon na něm požadované práce převážně manuálního charakteru splňuje předpoklady stanovené zvláštním předpisem nebo požadavek vyučení v oboru, stanovený podle § 3 odst. 2 písm. a) zaměstnavatelem,

• e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“),

• f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl vyššího odborného vzdělání, nebo

• g) je zařazen do desáté platové třídy a dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo

• h) splňuje podmínky odborné a pedagogické způsobilosti stanovené zvláštním předpisem.^4a)

§ 5

Zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „doba započitatelné praxe“). Do doby započitatelné praxe zahrne zaměstnavatel dobu

• a) praxe v oboru požadované práce dosažené po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem podle § 4 odst. 3 písm. d) nebo po dosažení odborné způsobilosti stanovené ve zvláštním právním předpisu^4a) podle § 4 odst. 3 písm. h), nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy, nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy, nebo vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy, nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy,

• b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin,

• c) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin,

• d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,

• e) mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu,^4b) nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let; uvedené doby se nezapočtou, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně připravovali na povolání v denním studiu^4c) nebo v prezenčním studiu,^4d) a

• f) osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a to včetně doby započtené podle písmene e).

(2) Praxi v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

• a) čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

• b) osmé platové třídy, který dosáhl jen úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu čtyř roků, nebo dobu šesti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• c) deváté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu jednoho roku, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu tří roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu sedmi roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• d) desáté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu dvou roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu tří roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.

(4) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

§ 6

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu pedagogickým pracovníkem,^4e) zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem,^4f) který vykonává pedagogickou činnost, zaměstnanci, který je učitelem vyšší odborné školy, a zaměstnanci, který je akademickým pracovníkem v pracovním poměru k Policejní akademii České republiky,^4g) přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

(3) Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem^4f) a vykonává zdravotnické povolání, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 17 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do deváté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, vedoucímu organizační složky státu nebo vedoucímu organizační složky územního samosprávného celku (dále jen „statutární orgán“) a vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele,^4h) kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídicí práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 9

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^5)

(2) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou, pomocnou výchovnou, vzdělávací nebo diagnostickou činnost nebo sociální práce s výchovně problémovými dětmi a mládeží a jejich zákonnými zástupci ve speciální škole a ve speciální mateřské škole,^6) ve speciální nebo specializované třídě mateřské, základní nebo střední školy,^6) ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,^7) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(3) Zaměstnanci, který soustavně vykonává práci třídního učitele, se poskytuje příplatek ve výši

• a) 200 Kč až 800 Kč měsíčně nebo

• b) 500 Kč až 1800 Kč měsíčně, pokud tuto práci vykonává ve školách, školských zařízeních a třídách uvedených v odstavci 2 nebo ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky.

Při výkonu práce třídního učitele ve více třídách přísluší zaměstnanci pouze jeden příplatek, jehož výši určí zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance výhodnější.

(4) Mistrovi odborné výchovy, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném dohledu nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů, popř. přístrojů, které slouží k osvojování praktických dovedností a návyků v dílnách a na pracovištích učňovských zařízení při odborném výcviku, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(5) Zaměstnanci, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(6) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou nebo vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče nebo oddělení Ústavu sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené,^7a) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(7) Zdravotnickým zaměstnancům, jejichž výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení a ústavech sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené a o tělesně nebo mentálně postižené děti ve zdravotnických zařízeních, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(8) Členům výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby^7b) se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(9) Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s občany v krizových sociálních situacích, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(10) Zaměstnanci hygienické služby,^8) který soustavně provádí a zajišťuje hygienický dozor mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(11) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně.

(12) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Výši příplatku určí v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel.

(13) Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 2 až 11. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější.

§ 10

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

• a) za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

• b) k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

• c) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život,

• d) za zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace.^9)

§ 10a

Další plat

(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.^9a)

(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

• a) odpracoval převážnou část své směny,

• b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

• c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

• d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele^9b) v rozsahu poloviny své směny a větším,

• e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu^9c) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,^9d) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

(6) Další plat je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu platu po vzniku nároku na další plat. Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše dvě zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(2) Zaměstnance vykonávajícího umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, může zaměstnavatel zařadit i do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad nebo požadavek (§ 3).

(3) Zaměstnavatel může zaměstnanci vykonávajícímu umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra, určit v závislosti na rozsahu jeho pracovních povinností platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(4) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit okruh zaměstnanců vykonávajících umělecko-technické práce, kterým určí platový tarif obdobně podle odstavce 3.