Nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

• a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,

• b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

• c) příplatky za vedení,

• d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši,

• e) podmínky pro poskytování odměn.

(2) Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

• a) České republiky (dále jen „stát“) v organizačních složkách státu, kterými jsou ministerstva a jiné správní úřady,^1) Ústavní soud a soudy, státní zastupitelství, Probační a mediační služba, Rejstřík trestů v Praze, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad pro ochranu osobních údajů,

• b) územních samosprávných celků,

• c) státních fondů,

• d) správního úřadu hospodařícího jako příspěvková organizace.

(3) Toto nařízení se nevztahuje na vojáky z povolání, na příslušníky ve služebním poměru a na zaměstnance a občanské zaměstnance v organizačních složkách státu nebo v organizačních složkách územního samosprávného celku, pokud jsou zařazeni v

• a) Hasičském záchranném sboru České republiky,

• b) Policii České republiky,

• c) ozbrojených silách České republiky,

• d) Ministerstvu obrany,

• e) Vězeňské službě,

• f) orgánech celní správy,

• g) Bezpečnostní informační službě,

• h) okresních úřadech nebo v územních samosprávných celcích a vykonávají práci ve školách a školských zařízeních,

• i) zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče a v kulturních zařízeních,

• j) Úřadu pro zahraniční styky a informace,

• k) Ministerstvu spravedlnosti a soustavně vykonávají dohled nad výkonem vazby a trestu odnětí svobody.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklad vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu prací uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „katalog“).

(2) Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit

• a) požadavek^4) zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání zvláštní předpis,^5)

• b) požadavky^4) pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, zvláštní předpis,^5)

• c) pravidla pro zařazování do platových tříd zaměstnanců, kteří pro řádný výkon požadovaných prací nesplňují

• 1. požadavky^4) stanovené zaměstnavatelem podle písmena b),

• 1. kvalifikační předpoklady stanovené zvláštním předpisem,^5) pokud tento zvláštní předpis nestanoví jinak.

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedená, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis^5) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání

• a) do první až třetí platové třídy,

• b) do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu dvou let, nestanoví-li se dále jinak.

(3) Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

• a) dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo

• b) zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

• c) je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

• d) je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud pro řádný výkon na něm požadované práce převážně manuálního charakteru splňuje předpoklady stanovené zvláštním předpisem nebo požadavek vyučení v oboru, stanovený podle § 3 odst. 2 písm. a) zaměstnavatelem,

• e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“) anebo

• f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl vyššího odborného vzdělání, nebo

• g) je zařazen do desáté platové třídy a dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu.

§ 5

Zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen „započitatelná praxe“). Do započitatelné praxe započte zaměstnavatel dobu

• a) praxe v oboru požadované práce dosažené po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem podle § 4 odst. 3 písm. d), nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy, nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy, nebo vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy, nebo vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy,

• b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin,

• c) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin,

• d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,

• e) mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu,^5a) nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let; uvedené doby se nezapočtou, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně připravovali na povolání v denním studiu^5b) nebo v prezenčním studiu,^5c) a

• f) osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a to včetně doby započtené podle písmene e).

(2) Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

• a) čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

• b) osmé platové třídy, který dosáhl jen úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu čtyř roků, nebo dobu šesti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• c) deváté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu jednoho roku, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu tří roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu sedmi roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

• d) desáté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu dvou roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání, dobu tří roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního odborného vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.

(4) Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

§ 6

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Zaměstnanci uvedenému v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci státu ve správním úřadu nebo jiné organizační složce státu uvedené v § 73 odst. 2 zákoníku práce a úředníku územního samosprávného celku^5d) přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do deváté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, vedoucímu organizační složky státu nebo vedoucímu organizační složky územního samosprávného celku (dále jen „statutární orgán“) a vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele,^5e) kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídicí práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(2) Strážníkovi, který je obecní radou pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie, přísluší příplatek ve výši a za podmínek stanovených v příloze č. 4, která je součástí tohoto nařízení.

§ 9

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^6)

(2) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Výši příplatku určí v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel.

(3) Strážníkovi se poskytuje za riziko spojené se zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(4) Zaměstnanci, jehož práce je spojena s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným individuálním zájmům a spočívá v

• a) soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je zaměstnavatel zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního zákona odborně řídí,

• b) revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti při ověřování správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na zdravotní a sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(5) Zaměstnanci finančně analytického útvaru Ministerstva financí a zaměstnanci územního finančního orgánu, jejichž práce spočívá ve výkonu státního dozoru, v soustavné revizní, kontrolní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti, v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti územního finančního orgánu, jakož i v činnosti proti legalizaci výnosů z trestné činnosti^6a) se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 4 000 Kč měsíčně, pokud je tato práce spojena s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu proti neoprávněným individuálním zájmům, spočívajícím v ohrožení života nebo zdraví, nebo s jiným závažným rizikem.

(6) Zaměstnanci Úřadu vlády České republiky se za výkon služeb a prací při plnění zvláštních úkolů pro brannou pohotovost nebo při mimořádných opatřeních mimo dobu branné pohotovosti a za práce spojené se zajišťováním bezpečnosti státu poskytne podle míry rizika a mimořádných nároků vyvolaných pracovními podmínkami zvláštní příplatek ve výši 200 Kč až 1500 Kč měsíčně.

(7) Zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu, který plní úkoly spojené s ochranou bezpečnostních zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví nebo k jiným závažným rizikům vyplývajícím ze zvýšené neuropsychické zátěže, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

(8) Zaměstnanci báňského úřadu, který vykonává dozor

• a) nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně,

• b) na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích přístrojů a účastní se na záchranných a havarijních pracích, se poskytuje příplatek ve výši 700 Kč až 4000 Kč měsíčně.

(9) Zaměstnanci, který

• a) vykonává převážně v podzemí geodetické práce spojené s tvorbou map, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně,

• b) provádí fotogrammetrické vyhodnocování a překreslování, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(10) Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s uchazeči o zaměstnání nebo s občany v krizových sociálních situacích, a zaměstnanci, který vykonává posudkovou činnost sociálního zabezpečení v soustavném přímém osobním styku s občany, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(11) Zaměstnanci, který je při výkonu práce ve styku se zadrženými, obviněnými nebo odsouzenými osobami, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(12) Zaměstnanci, který provádí úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí,^7) se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(13) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně.

(14) Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 3 až 13. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější.

§ 10

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

• a) za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

• b) k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

• c) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

§ 10a

Další plat

(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.^8)

(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

• a) odpracoval převážnou část své směny,

• b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

• c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

• d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele^8a) v rozsahu poloviny své směny a větším,

• e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu^8b) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,^8c) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

(6) Další plat je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu platu po vzniku nároku na další plat. Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše dvě zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

Zvláštní úprava platových poměrů některých zaměstnanců

(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.