Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb

Typ Zákon
Publikace 1992-06-10
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.“.

Dosavadní text pod písmenem d) se označuje písmenem c).

„(2) Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. V závazné části vždy vymezí veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Závaznou část schváleného územního plánu vyhlásí obecně závazným právním předpisem^1) příslušná obec; v případech, kdy si schválení územního plánu velkého územního celku vyhradí vláda republiky, vyhlásí závaznou část schváleného plánu svým nařízením.“.

„(2) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je též obec, pokud obecní úřad není stavebním úřadem; v územním řízení hájí důležité místní zájmy.“.

„(2) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.“.

„(2) Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit.“.

„§ 38a

S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.“.

„§ 47

(1) Zhotovitel (dodavatel) stavby musí pro stavbu použít jen výrobky, které mají takové vlastnosti, aby po dobu předpokládané existence stavby byla při běžné údržbě zaručena požadovaná mechanická pevnost a stabilita, požární bezpečnost, hygienické požadavky, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energie.

(2) Při ověřování vlastností výrobků se postupuje podle zvláštních předpisů.^4a)“.

„(3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.“.

„§ 96a

Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 86, 87, 88, 94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce vlastníků stavby.“.

„(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.“.

„(2) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace, pokud je k vydání rozhodnutí příslušný orgán federace.“.

„§ 108

(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit^10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit“).

(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro

(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu apod.).“.

„(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.“.

„(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.“.

„(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.“.

„(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.“.

„(4) Navrhovatelé záměrů uvedených ve zvláštních předpisech^12a) doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území posouzením jejich vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy.^12b) Bez tohoto posouzení nelze územní rozhodnutí vydat.“.

„§ 134

Vstup na cizí pozemky a stavby

(1) Pracovníci a funkcionáři obecních úřadů, stavebních úřadů a dalších orgánů státní správy mohou být pověřeni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do nich s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají; přitom musí dbát, aby co nejméně rušili jejich užívání a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

(3) V případě úkonů podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.^12c)

(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.“.

„(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu „organizace“ nebo „socialistická organizace“, rozumí se tím právnické osoby a dále fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů.^17a)

(6) Pokud se v tomto zákoně používá názvu Sbor národní bezpečnosti, rozumí se tím Federální policejní sbor, Policie České republiky a Policejní sbor Slovenské republiky.

(7) Působnost federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj v oblasti územního plánování a stavebního řádu vykonává Federální výbor pro životní prostředí, nestanoví-li zákon jinak.^17b)

(8) Působnost federálního ministerstva paliv a energetiky podle tohoto zákona vykonávají orgány republik stanovené zákony národních rad.

(9) Pokud se v tomto zákoně uvádí působnost ústředních orgánů státní správy republik a národních výborů, rozumí se tím působnost příslušných orgánů státní správy republik a obcí podle zákonů České národní rady a Slovenské národní rady.^17c)“.

Čl. II
Čl. III

Zrušují se:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.