Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb

Čl. I

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb. a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

• 1. § 1 zní:

„ § 1

Úvodní ustanovení

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.“.

• 1. V části prvé se z nadpisu vypouštějí slova „a účast pracujících na řízení a výkonu práva myslivosti“.

• 1. § 2 zní:

㤠2

(1) Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou^1) nebo československou právnickou^2) osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.“.

• 1. § 3 a 4 se vypouští.

• 1. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1.

• 1. V § 5 se připojují nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.

(3) Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.“.

• 1. § 6 zní:

㤠6

(1) Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická nebo československá právnická osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen „vlastník honebních pozemků“), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.

(3) Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou.^3) Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.

(5) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za člena příslušného honebního společenstva.

(6) Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (odstavce 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7) Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.“.

• 1. Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:

㤠6a

(1) Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2) Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5 % z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3) Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnu honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhnout i okresní úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.

(4) Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10 % z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5) V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.“.

• 1. § 7 zní:

㤠7

(1) Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.“.

• 1. § 8 zní:

㤠8

(1) Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.“.

• 1. § 11 zní:

㤠11

(1) Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen „honitba“) přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen „vlastník honitby“).

(2) Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby (§ 6 odst. 4).“.

• 1. § 12 se vypouští.

• 1. V § 13 odst. 1 začátek první věty zní: „O uznání honiteb rozhoduje“, vypouští se slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a poslední věta se nahrazuje větou: „Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.“.

• 1. V § 13 dosavadní odstavec 2 se vypouští.

• 1. V § 13 dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:

„(2) Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných jednotlivých druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.“.

• 1. § 14 zní:

㤠14

(1) Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat.^4)

(2) Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu,^5) pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3) Jestliže vlastník honitby nezačne do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese. Totéž platí, jestliže vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4 nevytvoří honební společenstvo.

(4) Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.

(5) Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby (§ 15).“.

• 1. V § 15 odst. 1 se slova „Státní organizace a myslivecká sdružení“ nahrazují slovy „Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení“ a vypouštějí se slova „s péčí socialistického hospodáře“ a slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 15 odst. 2 zní:

„(2) Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce.“.

• 1. V § 16 odst. 1 a 2 znějí:

„(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem; schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2) Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvláště odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Podnájem honitby nebo její části je zakázán.“.

• 1. V § 16 odst. 3 se vypouští.

• 1. V § 16 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3, úvodní věta zní: „Smlouva o nájmu honitby zaniká“.

• 1. V § 16 dosavadním odstavci 4 v písmenu c) se slova „zánikem mysliveckého sdružení“ nahrazují slovy „smrtí nebo zánikem uživatele honitby,“.

• 1. § 17 zní:

㤠17

(1) Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2.

(2) Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.“.

• 1. V § 18 odst. 1 se za slova „ochrany přírody“ vkládá odkaz, který zní:

„^6) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.“.

• 1. V § 18 odst. 1 se slova „státní organizaci“ nahrazují slovy „československou právnickou osobou“ a na závěr odstavce se doplňuje věta: „Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.“.

• 1. V § 18 odst. 2 se vypouští slovo „intenzivní“ a poslední věta se nahrazuje těmito větami: „Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.“.

• 1. V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova „a) zvěř užitková“ a „b) zvěř škodná“, přičemž druhy zvěře uvedené v dosavadním členění se nově zařadí pod nové písmeno „a) zvěř srstnatá“ a „b) zvěř pernatá“.

• 1. V § 19 odst. 2 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova „ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem“ a „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 19 připojují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(5) V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.“.

• 1. V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „škodnou zvěří a“.

• 1. V § 21 odst. 1 písm. c) zní:

• „c) usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu,“.

• 1. V § 21 odst. 1 písm. d) zní:

• „d) hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).“.

• 1. V § 21 odst. 2 zní:

„(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) může uživatel honitby přenést na další osoby, které mají platný lovecký lístek.“.

• 1. V § 22 odst. 1 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

• 1. V § 22 odst. 2 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

• 1. Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:

㤠22a

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.“.

• 1. V § 23 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „vlastník pozemků“.

• 1. V § 23 odst. 3 se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán místní samosprávy“.

• 1. V § 24 odst. 1 se vypouští část věty „v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.“.

• 1. V § 24 odst. 2 se za slova „okresní úřad“ doplňují slova „popřípadě správa národního parku^6)“.

• 1. V § 24 odst. 3 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 26 se vypouštějí slova „a po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 28 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“ a doplňují slova v závěru druhé věty „obecně závazným právním předpisem“.

• 1. V § 29 odst. 1 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 29 odst. 4 se vypouštějí slova „po projednání s Československým mysliveckým svazem“.

• 1. V § 29 odst. 5 se vypouštějí slova „podle návrhu Československého mysliveckého svazu“ a za slova „na žádost jejich“ se vkládají slova „vlastníků a“ a slovo „uživatelů“ se nahrazuje slovem „nájemců^7)“.

• 1. V § 30 odst. 1 písm. a) věta za středníkem se vypouští.

• 1. V § 30 odst. 1 písm. d) se za slova „prasat divokých“ doplňují slova „a lišek obecných“, slova „tetřevů, tetřívků a sluk“ se vypouštějí.