Zákon České národní rady o místním referendu

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VOLBY A REFERENDUM

§ 1

Podle tohoto zákona se postupuje při místním referendu^2) (dále jen „referendum“).

§ 2

Referendum se koná na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva uskutečňovaného tajným způsobem.

§ 3

(1) Právo volit do příslušného zastupitelstva v obci, v městském obvodu nebo v městské části a do zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen „zastupitelstvo“) a právo rozhodovat při referendu konaném v obci, v městském obvodu nebo v městské části (dále jen „městská část“) mají občané České republiky, kteří v obci nebo v městské části mají trvalý pobyt^3) a nejpozději v den hlasování dosáhli věku 18 let (dále jen „oprávněný občan“).

(2) Oprávněnými občany nejsou občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena.^4)

(3) Překážkou ve výkonu volebního práva a práva rozhodovat při referendu (dále jen „hlasovací právo“) je

• a) zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,^5)

• b) výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení.

§ 3a

Právo rozhodovat v referendu podle § 3 a za podmínek v něm stanovených má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci přihlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 4

Seznamy oprávněných občanů

(1) Oprávnění občané jsou zapsáni v seznamu oprávněných občanů (dále jen „seznam“) v obci a v městské části, kde mají trvalý pobyt.

(2) Seznamy vede obec a městská část.

(3) Občané, kteří po sestavení seznamu nabudou nebo pozbudou hlasovacího práva, budou dodatečně do seznamu zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.

(4) U oprávněných občanů, u kterých je podle § 3 odst. 3 překážka ve výkonu hlasovacího práva, se tato skutečnost poznamená v seznamu.

(5) Oprávněný občan může v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.

HLAVA DRUHÁ

VOLBY

HLAVA TŘETÍ

REFERENDUM

Působnost referenda

§ 9

(1) Referendem rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce nebo městské části.

(2) Referendem rozhodují oprávnění občané také v případech stanovených zvláštním zákonem.^6)

(3) Ve městě, které se člení na městské části,^7) lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum pouze na území celého města.

(4) V městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské části, konat referendum pouze na území této městské části.

(5) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na rozdělení obce,^8) koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.

(6) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na zřízení nové městské části, koná se referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části navrhuje.

§ 10

Referendum nelze konat

• a) o rozpočtu obce,^9)

• b) o místních poplatcích,

• c) o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady a členů dalších orgánů volených zastupitelstvem,

• d) jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,

• e) o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení,^10)

• f) jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců,

• g) v průběhu posledních šesti měsíců volebního období zastupitelstva,

• h) o věcech, o kterých zastupitelstvo rozhodlo po podání návrhu na konání referenda, kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu na konání referenda,

• i) o rozdělení obce, pokud by jím měla vzniknout obec s méně než 300 občany s trvalým pobytem.

Návrh na konání referenda

§ 11

Návrh na konání referenda může podat oprávněný občan (dále jen „navrhovatel“), pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň

v obcích nebo městských částech

do	3 000 obyvatel	30 % oprávněných občanů,
do	20 000 obyvatel	20 % oprávněných občanů,
do	200 000 obyvatel	10 % oprávněných občanů,
nad	200 000 obyvatel	6 % oprávněných občanů

(dále jen „podporovatelé“).

§ 12

Náležitosti návrhu

Návrh na konání referenda musí obsahovat

• a) přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje,

• b) určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem,

• c) odůvodnění návrhu včetně ekonomického rozboru, který určí náklady na vykonání rozhodnutí referenda a určí jejich zdroje; odůvodnění může obsahovat návrh na termín konání referenda,

• d) přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem,

• e) jméno a příjmení a trvalý pobyt,^3) rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a dvou jeho náhradníků; nejsou-li uvedeni, považují se za náhradníky první dva podporovatelé návrhu; navrhovatel a jeho náhradníci nesmí být osoby blízké,^11)

• f) očíslované podpisové listiny.

§ 13

Podpisové listiny

Podpisové listiny musí obsahovat

• a) vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat,

• b) přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem,

• c) jméno a příjmení a trvalý pobyt navrhovatele a jeho náhradníků,

• d) upozornění pro podporovatele: „Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs.“,

• e) vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a příjmení, trvalého pobytu^3) a rodného čísla,

• f) je-li uvedeno na jedné listině více podporovatelů, jejich počet.

§ 14

Shromažďování podpisů

(1) Pokud jde o shromažďování podpisů pod návrh na konání referenda, postupuje se přiměřeně podle ustanovení zákona o právu petičním,^12) nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Návrh na konání referenda a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů.

(3) Na podporu návrhu na konání referenda mohou občané organizovat kampaň, při níž se nevybírá poplatek z reklamních zařízení.^13)

§ 15

(1) Podporovatel může podepsat podpisovou listinu k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát.

(2) Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs v řízení podle zvláštního zákona.^14)

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2. Výnos pokut je příjmem obce.

(4) Na rozhodování obecní rady o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení.^10)

ČÁST DRUHÁ

POSTUP PŘI VOLBÁCH A REFERENDU

HLAVA PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O HLASOVÁNÍ PŘI VOLBÁCH A REFERENDU

Oddíl první

Příprava hlasování

§ 16

Hlasovací okrsky

(1) Pro hlasování a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky.

(2) Hlasovací okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla nejvíce 1000 oprávněných občanů.

(3) Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví příslušná obecní rada nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování; pokud jde o referendum, musí tak učinit nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování.

§ 17

Doba hlasování

(1) Hlasování se koná v určený den od 8.00 do 20.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může obecní rada stanovit začátek hlasování na dřívější hodinu a ukončení na hodinu pozdější.

(2) Obecní rada může podle místních podmínek stanovit, že se k hlasování mohou dostavit oprávnění občané na obecní úřad ve stanovenou dobu v průběhu tří dnů přede dnem, na který je vyhlášeno konání hlasování.

§ 18

Informování oprávněných občanů

(1) Obecní rada vyhlásí nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce vytvořeno více hlasovacích okrsků, uvede obecní rada, které části obce připadají jednotlivým hlasovacím okrskům, a místo konání hlasování v hlasovacím okrsku. Ve vyhlášce obecní rada zdůrazní povinnost oprávněného občana mít u sebe občanský (osobní) průkaz a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(2) Obecní rada zajistí dodání hlasovacích lístků všem oprávněným občanům nejpozději tři dny přede dnem konání hlasování a v den hlasování okrskovým komisím.

Oddíl druhý

Společná ustanovení o komisích pro hlasování

§ 19

Všeobecná ustanovení

(1) Pro přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků se zřizují komise pro hlasování (dále jen „komise“).

(2) Komise jsou nejméně pětičlenné. Členem komise může být každý oprávněný občan, u něhož není překážka ve výkonu hlasovacího práva. Členy jedné komise nesmí být osoby blízké.^11) Při volbách nemůže být členem komise také kandidát na člena zastupitelstva.

(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy.“. Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(4) Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(5) Komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Je-li komise zřízena pro hlasování při volbách, nesmí být předseda a místopředseda členy téže volební strany (§ 48).

(6) Pro každou komisi je jmenován zapisovatel, a to nejpozději deset dnů před ustanovením komise. Zapisovatel je členem komise s hlasem poradním a může komisi podávat návrhy. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 3 tomu, kdo ho jmenoval.

(7) Komise si mohou k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvořit odborné sumarizační útvary. V obcích nad 5000 obyvatel je příslušný orgán státní statistiky povinen přidělit pracovníky. Tito pracovníci skládají slib ve znění stanoveném v odstavci 3.

§ 20

Nároky členů komisí

(1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.^15)

(2) Člen komise má nárok na odměnu. Výši odměny a další podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministrem vnitra České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 21

Povinnosti členů komisí

(1) Členové komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, s nimiž se seznámili při výkonu své funkce, pokud se týkají konkrétních osob. Až do podepsání zápisu o hlasování nesmějí členové komisí poskytovat informace o průběhu a výsledcích hlasování.

(2) Členové komise nesmějí ovlivňovat oprávněné občany v hlasování, ani jim nesmějí upravovat hlasovací lístky.

§ 22

Povinnosti členů komisí (§ 21) se vztahují i na pracovníky odborných útvarů komisí.

§ 23

(1) V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise.

(2) Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise.

(3) V obcích řídí hlasování místní komise. V hlavním městě Praze a ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2 řídí hlasování městské komise; v městských částech uvedených měst řídí hlasování místní komise.

§ 24

Zapisovatele okrskové, místní a městské komise jmenuje příslušná obecní rada zpravidla z pracovníků obecního úřadu.

§ 25

Opatření pomocných prostředků

(1) Všechny pomocné prostředky, zejména hlasovací místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové komise příslušná rada obce.

(2) Pro místní a městské komise zajistí všechny pomocné prostředky příslušná rada obce.

Oddíl třetí

Okrsková komise a hlasování

§ 26

(1) Okrsková komise

• a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá na pořádek v hlasovací místnosti,

• b) sčítá hlasy odevzdané v hlasovacím okrsku,

• c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněného občana, a to s konečnou platností,

• d) sepíše zápis o hlasování,

• e) ostatní hlasovací dokumenty odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

• f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději deset dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.

§ 27

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnost musí být vybavena schránkou pro hlasování, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a psacími potřebami.

(2) Pro úpravu hlasovacích lístků jsou v hlasovací místnosti určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí okrsková komise v potřebném předstihu s přihlédnutím k počtu oprávněných občanů v hlasovacím okrsku.

(3) Pokud se konají volby a referendum zároveň, použije se společná hlasovací schránka.

§ 28

Přípravy v hlasovací místnosti

Předseda okrskové komise zkontroluje před zahájením hlasování hlasovací schránku, popřípadě přenosnou hlasovací schránku, zda je prázdná, a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení hlasovací místnosti, zda je připraven seznam a dostatečný počet hlasovacích lístků a obálek, a pokud se jedná o volby, zda je vyvěšen seznam kandidátů, kteří nadále nekandidují. Všechny obálky musí být stejné barvy, velikosti, tvaru a kvality papíru.

§ 29

Zahájení hlasování

Po provedení kontroly podle § 28 prohlásí hlasování se souhlasem okrskové komise její předseda za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové okrskové komise, pokud jsou oprávněni v tomto hlasovacím okrsku hlasovat.

§ 30

Hlasování

(1) Oprávněný občan hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.

(2) Oprávnění občané předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do hlasovací místnosti.

(3) Po příchodu do hlasovací místnosti prokáže oprávněný občan svým občanským (osobním) průkazem, že má právo v daném okrsku hlasovat.

(4) Není-li takový oprávněný občan zapsán do seznamu, okrsková komise jej zapíše do seznamu dodatečně.

(5) Okrsková komise neumožní hlasování oprávněnému občanu, který nemá trvalý pobyt v místě, pro které byl okrsek vytvořen, nebo u koho je komisi známa překážka ve výkonu hlasovacího práva.

§ 31

Způsob hlasování

(1) Po záznamu v seznamu obdrží oprávněný občan od okrskové komise

• a) hlasovací lístek, jestliže o to požádá,

• b) prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem a podpisem oprávněného člena okrskové komise (dále jen „úřední obálka“).

(2) Oprávněný občan vstoupí do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, v němž nesmí být zároveň s oprávněným občanem nikdo přítomen, s výjimkou případů uvedených v § 32, a to ani člen okrskové komise.

(3) Oprávněný občan může upravit hlasovací lístek způsobem stanoveným v tomto zákoně. Poté hlasovací lístek nebo lístky vloží do úřední obálky.

(4) Oprávněný občan hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku do hlasovací schránky.

(5) Oprávněnému občanu, který se neodebral do tohoto prostoru pro úpravu hlasovacích lístků, komise hlasování neumožní.

(6) Oprávněný občan může požádat z důvodů hodných zvláštního zřetele o to, aby mohl hlasovat mimo hlasovací místnost. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněnému občanu dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Členové komise postupují tak, aby byla dodržena tajnost hlasování.

§ 32

Pomoc druhých osob při hlasování

Oprávněný občan, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného oprávněného občana, nikoliv však člena komise, aby za něj hlasovací lístek upravil.

§ 33

Pořádek v hlasovací místnosti a v jejím okolí

Za pořádek v hlasovací místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové komise. Jeho pokyny k zachování pořádku v hlasovací místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 34

Překážky v hlasování

(1) Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise po dohodě s místní komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu, přerušit je nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 17) však tímto opatřením nesmí být zkrácena.

(2) Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné občany způsobem v místě obvyklým. V případě přerušení hlasování postupuje okrsková komise podle § 41 odst. 1 a 2. Hlasování musí být ukončeno nejpozději v den, na který bylo hlasování vyhlášeno.

§ 35

Ukončení hlasování

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení hlasování, hlasovací místnost se uzavře. Před tím však ještě hlasují všichni oprávnění občané, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové komise hlasování za ukončené. Hlasování je možno také prohlásit za ukončené, jestliže hlasovali již všichni oprávnění občané zapsaní do seznamu v hlasovacím okrsku.

§ 36

Sčítání hlasů okrskovou komisí

(1) V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komisí vyššího stupně, jejich zapisovatelé a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení místní komise.

(2) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové komise soustředit nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky. Z nepoužitých hlasovacích lístků oddělí potřebný počet pro sčítání hlasů a označí je zvlášť pro tento účel. Ostatní nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky vloží do zvláštní schránky, kterou zapečetí. Poté dá otevřít hlasovací schránku.

(3) V případě, že okrsková komise na výslovnou žádost jednotlivých oprávněných občanů použila i přenosné hlasovací schránky, okrsková komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(4) Okrsková komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z hlasovací schránky, spočítá úřední obálky, vyloučí neúřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy v seznamu.

(5) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková komise sečte hlasy způsobem stanoveným tímto zákonem, a to pokud jde o volby podle § 58 a pokud jde o referendum podle § 79.

(6) Každý člen komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků. Předseda okrskové komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 37

Posuzování hlasovacích lístků

(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou