Zákon České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Notář je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřadem.

(2) Notářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k výkonu notářství a další činnosti stanovené zákonem (dále jen „činnost notáře“) trvale spojený s místem výkonu této činnosti.

§ 2

Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.

§ 3

(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

• a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

• 1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

• 1. řízení ve věcech kapitálového trhu,

• 1. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

• 1. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

• 1. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

• 1. řízení o soudním prodeji zástavy,

• 1. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

• b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.

(2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

§ 4

V rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon.^2) Je-li jinou činností provádění zápisů do Rejstříku zástav, veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, považuje se za notářskou činnost; to platí i pro provádění zápisů do evidence podle zvláštního právního předpisu.

§ 5

(1) Činnost notáře vykonává notář za úplatu a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak.

(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy, a činnost zapsaného mediátora podle zákona o mediaci.

§ 6

(1) Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen „notářské listiny“) jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

(2) Notářské listiny podle tohoto zákona se sepisují v listinné podobě; stanoví-li tak tento zákon, lze je sepsat také v elektronické podobě. Veřejné listiny sepisované notářem podle zvláštního právního předpisu lze sepsat v listinné nebo elektronické podobě, s výjimkou sepisování veřejných listin podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

ČÁST DRUHÁ

NOTÁŘ

ODDÍL PRVNÍ

NOTÁŘ A NOTÁŘSKÝ ÚŘAD

§ 7

(1) Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který

• a) je plně svéprávný,

• b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

• 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

• 1. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

• c) je bezúhonný,

• d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a

• e) složil notářskou zkoušku.

(2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, justičního kandidáta, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.

(3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.

§ 8

(1) Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadu.

(2) Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.

(3) Notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.

(4) Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.

(5) Notářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.

(6) Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.

§ 9

(1) Předpokladem zahájení činnosti notáře je

• a) jmenování notářem,

• b) složení slibu do rukou ministra, pokud již dříve slib neskládal,

• c) pořízení úředního razítka notáře,

• d) uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(2) Slib zní:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle.“.

(3) Úřední razítko notáře obsahuje:

• a) jeho jméno, příjmení, případně akademický titul,

• b) označení „notář“,

• c) sídlo notářského úřadu,

• d) malý státní znak České republiky.

§ 10

(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

• a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,

• b) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti notáře, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

• c) byl zahájen postup podle § 51.

(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

• a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,

• b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.

§ 11

Ministr odvolá notáře

• a) na jeho žádost,

• b) jestliže odmítl složit slib,

• c) ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,

• d) jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

• e) jestliže byl omezen ve svéprávnosti,

• f) jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,

• g) jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,

• h) jestliže notář tři měsíce po složení slibu nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním, bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,

• i) jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,

• j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.

§ 12

(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.

(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.

§ 13

(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.

(2) Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.

(3) Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.

(4) Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.

ODDÍL DRUHÝ

ZÁSTUPCE A NÁHRADNÍK NOTÁŘE

§ 14

(1) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen „kandidát“) podle § 24, notářská komora, jejímž je členem, mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši podílu zástupce na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.^3)

(2) Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává.

(4) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu.

(5) Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.

§ 15

(1) Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.

(2) Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

§ 16

(1) Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.

(2) Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.

ODDÍL TŘETÍ

PRACOVNÍCI NOTÁŘE

Notářský koncipient

§ 17

(1) Notářský koncipient (dále jen „koncipient“) je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.

(2) Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

§ 18

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo

• a) je státním občanem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

• b) je plně svéprávný,

• c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

• 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

• 1. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

• d) je bezúhonný a

• e) je v pracovním poměru u notáře.

(2) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

§ 19

Notář může koncipienta písemně pověřit

• a) vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen „opis“) s listinou (dále jen „vidimace“), ověřováním pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a), vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a), a dále přijímáním úschov,

• b) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,

• c) přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,

• d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 20

(1) Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,

• a) kdo zemřel nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,

• b) kdo pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

• c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,

• d) kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností koncipienta,

• e) kdo písemně požádal notářskou komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,

• f) komu skončil pracovní poměr u notáře a neuzavřel pracovní poměr s notářem se sídlem v obvodu této notářské komory do tří měsíců od skončení předchozího pracovního poměru u notáře,

• g) kdo byl zapsán do seznamu notářských kandidátů.

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Notářský kandidát

§ 21

(1) Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.

(2) Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

§ 22

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo

• a) splňuje předpoklady stanovené v § 18 odst. 1,

• b) vykonal alespoň tříletou notářskou praxi (§ 7 odst. 2) a

• c) složil notářskou zkoušku.

(2) K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.