Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

ČÁST PRVNÍ

Organizace práce u soudů

§ 1

Základy organizace

Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení vytvořená podle senátů (samosoudců). Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.

§ 2

Rozvrh práce

(1) Rozdělení prací u soudů je stanoveno na kalendářní rok rozvrhem práce; v rozvrhu práce je třeba stanovit i zastupování soudců.

(2) V případě dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo výrazných rozdílů v pracovním vytížení určí předseda soudu rozsah přesunu agendy do jiného oddělení.

(3) V případě náhlé překážky bránící soudci provést jednotlivé úkony v řízení, může předseda soudu jimi pověřit jiného soudce.

(4) Opatření podle odstavců 2 a 3 provádí předseda soudu v souladu se stanoveným zastupováním v rozvrhu práce, pokud zajištění řádného chodu soudu nevyžaduje jiný postup. Stejně postupuje i v případě vyloučení soudce (§ 16 o. s. ř., § 31 tr. ř.).

§ 3

Úkony mimo soudní budovu

(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.

(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) a federální ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.

(5) Soudní úkony v budovách Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady a místech, kde jednají, se řídí zvláštními předpisy.^1)

ČÁST DRUHÁ

Vymezení úkolů

§ 4

Okruh soudních pracovníků

Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční (notářští) čekatelé a pracovníci odborného aparátu soudů.

§ 5

(1) Pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníka odborného aparátu zprostit předseda soudu.

§ 6

Jednoduché úkony konané justičními (notářskými) čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře

(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

• a) dožádání v jednoduchých věcech,

• b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,

• c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,

• d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,

• e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,

• f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,

• g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,

• h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,

• i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,

• j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,

• k) opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,

• l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení, podkladů v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,

• m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,

• n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,

• o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,

• p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,

• q) kontrola korespondence obviněných.

(2) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v občanskoprávních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

• a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů a odvolání,

• b) úkony ve věcech nezletilých, v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce,

• c) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,

• d) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,

• e) vydávání platebních rozkazů, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v návrhu na zahájení řízení, a v těchto případech rozhodování o opožděně podaných odporech a o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit,

• f) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

• g) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,

• h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, pokud nejde o rozhodování při jednání.

(3) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v obchodních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

• a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů a odvolání,

• b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

• c) vydávání platebních rozkazů, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v návrhu na zahájení řízení a v těchto případech rozhodování o opožděně podaných odporech a o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit,

• d) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,

• e) rozhodování ve věcech soudních poplatků, pokud nejde o rozhodování při jednání,

• f) vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku,

• g) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení z obchodního rejstříku.

(4) Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

(5) Předseda soudu může pověřit některé pracovníky odborného aparátu nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

(6) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává pracovník tím pověřený podle odstavců 1 až 3, byly správně a včas prováděny.

(7) Oprávnění justičních čekatelů podle předchozích odstavců se vztahuje obdobně na notářské čekatele po dobu, kdy vykonávají soudní praxi.

(8) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.

(9) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:

• a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,

• b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,

• c) vyznačují doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí.

§ 7

Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo soudního tajemníka

(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 3 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné osoby [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.

(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

ČÁST TŘETÍ

Nahlížení do obchodního rejstříku

§ 8

Do obchodního rejstříku lze nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného pracovníka soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.

ČÁST ČTVRTÁ

Jednání soudu

§ 9

Předložení stejnopisů účastníky

V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.

§ 10

Seznam projednávaných věcí

Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných a doba jednání.

Důstojnost soudního jednání

§ 11

(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.

(2) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.

§ 12

(1) Při použití svěracích pout, předváděcích řetízků a dalších zajišťovacích prostředků předváděných osob se orgány Sboru nápravné výchovy řídí zvláštními předpisy.

(2) Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným zajišťovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovu přiložení zajišťovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.

§ 13

(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.

(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.

(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.

(4) Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).

(5) Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.

(6) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.

(7) Účastníkům a jejich právním zástupcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.

(8) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.

§ 14

(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.

(2) Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane-paní- slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen jménem.

(3) V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.

§ 15

(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň opustili.

(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.

(3) Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.

§ 16

(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.

(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní a dá potřebné poučení. I odůvodnění rozhodnutí musí být předneseno srozumitelně a přesvědčivě.

(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování výroku a odůvodnění usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě.

(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.

§ 17

(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.

(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.

Některé další úkony soudu

§ 18

Přibrání tlumočníka

(1) Jedná-li občan před soudem v jiném než českém nebo slovenském jazyce, přibere soud tlumočníka. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

(2) Podle ustanovení odstavce 1 se postupuje obdobně i při výslechu osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

§ 19

Předvolání některých osob k soudním úkonům

(1) Příslušník ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě se předvolává prostřednictvím svého nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo věznice se žádostí o její předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu (prokurátora, předsedy senátu, samosoudce) s předvedením.

(3) Osoba v ústavní péči se předvolává prostřednictvím tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost pracovníků tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho pracovníků.

§ 20

Zasílání soudních písemností v některých případech

(1) Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, doručuje se prostřednictvím nápravně výchovného ústavu a věznice, ve které je umístěn, nebo při nutném urychlení i osobně pověřeným pracovníkem soudu.

(2) Osobě v ústavní péči se doručuje prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež.

(3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření.

(4) Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, doručuje se přímo; v ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se písemnost prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

§ 21

Protokoly v řízení před soudem

(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.^2) Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu.

(2) Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění těsnopisem nebo záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede jméno a příjmení pracovníka, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) je povinen ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.

(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum a úplné znění smíru; předseda senátu, účastníci řízení a zapisovatel, pokud byl k jednání přizván, ji podepíší. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.