Vyhláška federálního ministerstva obrany o jednacím řádu pro vojenské obvodové a vyšší vojenské soudy

ČÁST PRVNÍ

ORGANIZACE PRÁCE U VOJENSKÝCH SOUDŮ

§ 1

Základy organizace

(1) Vojenský obvodový soud se skládá z předsedy, popřípadě místopředsedy, dalších soudců a přísedících. Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem.^1) Vyšší vojenský soud se skládá z předsedy, místopředsedy, dalších soudců a přísedících. Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.^2)

(2) Základem vnitřního uspořádání vojenských soudů (dále jen „soud“) je jejich rozdělení na senáty. Administrativní a jiné kancelářské práce provádí soudní kancelář.

§ 2

Rozvrh práce

(1) Rozdělení prací u soudů je stanoveno na kalendářní rok rozvrhem práce, který schvaluje předseda soudu. V rozvrhu práce se uvede hodnost, jméno a příjmení předsedy a místopředsedy soudu, pracovní doba, doba styku s občany a přidělení jednacích dnů pro jednotlivé senáty. Stanoví se rozdělení trestních věcí do senátů. U vojenských obvodových soudů se též stanoví trestní věci a ostatní působnost soudců k vojenským útvarům a složkám ozbrojených sborů přidělených do senátů. Rozvrh práce obsahuje též rozdělení prací soudní kanceláře a na úseku statistiky.

(2) V případě dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo výrazných rozdílů v pracovním vytížení určí předseda soudu rozsah přesunu agendy do jiného senátu.

(3) V případě náhlé překážky bránící soudci provést jednotlivé úkony v řízení, může předseda soudu jimi pověřit jiného soudce.

(4) Opatření podle odstavců 2 a 3 provádí předseda soudu v souladu se stanoveným zastupováním v rozvrhu práce, pokud zajištění řádného chodu soudu nevyžaduje jiný postup. Stejně postupuje i v případě vyloučení soudce (§ 31 tr. ř.).

§ 3

Úkony mimo soudní budovu

(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije, jde-li o provedení důkazu.

(3) Soudní úkony v budovách a místnostech osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen v souladu s normami mezinárodního práva. O takových úkonech musí soud uvědomit správu vojenských soudů federálního ministerstva obrany, která zabezpečí prostřednictvím federálního ministerstva zahraničních věcí příslušná opatření k jejich provedení.

(4) Soudní úkony v budovách Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a místech, kde jednají, se řídí zvláštními předpisy.^3)

ČÁST DRUHÁ

ÚKOLY PRACOVNÍKŮ VOJENSKÝCH SOUDŮ

§ 4

Úkoly pracovníků obecně

(1) Předseda, popřípadě místopředseda vojenského soudu v souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví jako předseda senátu nebo samosoudce. Předseda soudu vykonává správu soudu a zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční a plní další povinnosti vyplývající z jeho služebního poměru.^4)

(2) Úkoly výkonu soudnictví u vojenských obvodových a vyšších vojenských soudů plní též soudci, přísedící, justiční čekatelé a pracovníci odborného aparátu soudu.

(3) Soudci, přísedící, justiční čekatelé a pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může soudce zprostit předseda soudu.^5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníka odborného aparátu zprostit předseda příslušného soudu.

§ 5

Jednoduché úkony konané justičními čekateli a pracovníky pověřenými řízením soudní kanceláře

(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a případně pracovníky pověřené řízením soudní kanceláře, aby vykonávali pod dozorem soudce tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

• a) dožádání v jednoduchých věcech,

• b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,

• c) sepisování podání včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,

• d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,

• e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,

• f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,

• g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,

• h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,

• i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,

• j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,

• k) opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,

• l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení, podkladů v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladu pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,

• m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,

• n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříkům trestů,

• o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,

• p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,

• q) kontrola korespondence obviněných.

(2) Justiční čekatelé a pracovníci pověření řízením soudní kanceláře mohou na základě pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

(3) Předseda soudu může pověřit některé pracovníky pověřené řízením soudní kanceláře nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

(4) Stanovení výše svědečného v trestních věcech může předseda senátu (samosoudce) svěřit pracovníku pověřenému řízením soudní kanceláře s výjimkou rozhodnutí podle § 29.

(5) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána nebo jemuž podle rozvrhu práce náleží, dbá o to, aby právní úkony jež vykonává pracovník tím pověřený, byly správně a včas vyřizovány.

§ 6

Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo pracovníka pověřeného řízením soudní kanceláře

(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo pracovníkem pověřeným řízením soudní kanceláře ve věcech uvedených v § 5 odst. 1 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se předloží předsedovi senátu (samosoudci); jestliže předseda senátu tomuto nevyhoví, předloží věc soudu druhého stupně k rozhodnutí.

(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvého stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

ČÁST TŘETÍ

JEDNÁNÍ VOJENSKÉHO SOUDU

§ 7

Seznam projednávaných věcí

Předseda senátu (samosoudce) učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno hlavní líčení, veřejné a neveřejné zasedání na týž den, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou předseda senátu (samosoudce), spisová značka, jméno a příjmení obžalovaných bez uvedení hodnosti a doba jednání.

Důstojnost soudního jednání

§ 8

(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.

(2) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.

§ 9

Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným zajišťovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení zajišťovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.

§ 10

(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudci v stejnokroji a na svých místech již při vyvolání věci.

(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.

(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně senátu a zapisovatele, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní na svých místech.

(4) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit hladký průběh soudního jednání.

(5) Stranám a jejich zástupcům je třeba umožnit, aby se v průběhu jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.

(6) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.

§ 11

(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.

(2) Senát, zapisovatel i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane - paní - slečno“ s připojením hodnosti, funkce nebo procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen jménem.

(3) Jestliže je nezbytné rozlišit osoby ve stejném procesním postavení, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.

§ 12

(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň opustili.

(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel, po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, popřípadě se k výzvě použije vhodné technické zařízení.

(3) Obdobně jako senát postupuje i samosoudce.

§ 13

(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.

(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, srozumitelně a přesvědčivě rozsudek odůvodní a poučí o opravném prostředku.

(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování výroku a odůvodnění usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě.

(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.

§ 14

(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.

(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně, přičemž v případě nebezpečí přeplňování jednací síně je oprávněn regulovat přístup vydáním vstupenek. O tom musí být veřejnost vhodným způsobem informována.

Některé další úkony soudu

§ 15

Přibrání tlumočníka

(1) Je-li třeba přetlumočit obsah výpovědi nebo písemnosti nebo prohlásí-li obviněný, že neovládá jazyk, ve kterém se jednání vede, přibere se tlumočník. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

(2) Podle ustanovení odstavce 1 se postupuje obdobně i při výslechu osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

§ 16

Předvolání některých osob k soudním úkonům

(1) Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě se předvolávají, popřípadě vyrozumívají prostřednictvím příslušného velitele (náčelníka). Má-li být osoba předvedena, zasílá vojenský soud žádost o předvedení nadřízenému, jemuž je předváděný, popř. eskortovaný podřízen.

(2) Osoby, které nejsou příslušníky ozbrojených sil nebo sborů v činné službě, předvádí orgány policie. O předvedení takových osob žádá soud útvar policie příslušný podle místa pobytu této osoby.

(3) Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolávají prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo věznice s dožádáním o jejich předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k dožádání připojit písemný souhlas příslušného prokurátora, předsedy senátu nebo samosoudce s předvedením.

(4) Osoby, které se nacházejí v ústavech ochranného léčení, ochranné výchovy a psychiatrických léčebnách, se předvolávají prostřednictvím těchto ústavů (zdravotnických zařízení), které zajistí jejich předvedení.

§ 17

Zasílání soudních písemností v některých případech

(1) Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, doručuje se prostřednictvím nápravně výchovného ústavu a věznice, ve které je umístěn, nebo při nutném urychlení i osobně pověřeným pracovníkem soudu.

(2) Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, doručuje se přímo; v ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se písemnost prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím vojenské okresní správy.

§ 18

Protokoly v řízení před soudem

(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli. Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu.

(2) Protokol o jednání může být vyhotoven podle nahlas diktovaného znění těsnopisem nebo záznamovou technikou; o tom se v protokolu připojí doložka, v níž se uvede jméno a příjmení pracovníka, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) je povinen ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu, a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanovují jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.

(3) Protokol o výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém nebo slovenském jazyce, se zapíše v některém z těchto jazyků. Záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyku, jímž vyslýchaný vypovídá.

(4) Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.

(5) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda senátu u nadřízeného soudu při rozhodování o řádném opravném prostředku a předseda senátu nejvyššího soudu při rozhodování o stížnosti pro porušení zákona a odvolání, jakož i soudce pověřený vyhotovením rozsudku; po nahlédnutí jej opět zalepí, opatří otiskem kulatého úředního razítka a otevření potvrdí svým podpisem.

(6) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že usnesení bylo učiněno bez přerušení jednání.

§ 19

Použití úředního razítka

Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména opisy (stejnopisy) vyhotovení soudních rozhodnutí, doložku o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí, nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k přijetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.

§ 20

Vyznačení právní moci

Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.

§ 21

Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí

(1) Na žádost toho, komu byl stejnopis rozhodnutí doručen dříve než rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém stejnopisu rozhodnutí doložku o právní moci.

(2) Na žádost toho, komu byl doručen stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém rozhodnutí doložku vykonatelnosti rozhodnutí.

(3) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.

§ 22

Stejnopis podání

(1) Písemná podání je nutno předložit soudu v tolika stejnopisech, kolik je jich třeba, aby po jednom stejnopisu mohl dostat soud a každý, komu se mají tyto písemnosti doručit.

(2) Nepředloží-li účastník ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání, ačkoli byl k tomu vyzván, může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn. Náklady se vyznačí v seznamu nákladů.

§ 23

Rekonstrukce spisu

(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.

(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit stranám, jejich zástupcům a jiným osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.