← Aktuální text · Historie

Zákon České národní rady o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky

Aktuální text a fecha 2012-03-16

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje:

§ 2

Tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátů, komerčních právníků a auditorů, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy.^1a) Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku,^2) nejde-li o osoby uvedené ve větě první.

ČÁST DRUHÁ

DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

§ 3

Základní ustanovení

(1) Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen „klient“) poskytuje daňový poradce nebo hostující daňový poradce.

(2) Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen „seznam“) podle § 4 odst. 2 a 3. Hostujícím daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba uvedená v § 8a odst. 1 písm. b) zaregistrovaná v seznamu podle § 4 odst. 4; seznam vede komora.

(3) Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná.

(4) Činí-li daňový poradce nebo hostující daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.^3)

(5) Daňový poradce může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu^3a).

(6) Daňové poradenství mohou na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu^4a). Na poskytování daňového poradenství právnickými osobami podle tohoto ustanovení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradci a stanovy komory.

(7) Právnická osoba poskytující daňové poradenství podle odstavce 6 má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce.

§ 4

Oprávnění k výkonu daňového poradenství

(1) Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu nebo registrace do seznamu. K tomuto dni se vydá daňovému poradci osvědčení o zápisu do seznamu nebo hostujícímu daňovému poradci osvědčení o registraci v seznamu (dále jen „osvědčení“).

(2) Fyzickou osobu, pokud není zapsána podle odstavce 3 nebo zaregistrována podle odstavce 4, je komora povinna zapsat do seznamu po složení kvalifikační zkoušky nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž fyzická osoba zkoušku složila.

(3) Do seznamu komora zapíše také

(4) Do seznamu komora zaregistruje hostujícího daňového poradce za podmínek stanovených v § 8c.

(5) Právo vykonávat daňové poradenství daňový poradce nebo hostující daňový poradce pozbývá

nejdříve však dnem, kdy bylo daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci doručeno rozhodnutí podle písmene a) nebo b).

§ 5

Kvalifikační zkouška

(1) Kvalifikační zkoušku nebo její část je oprávněna skládat fyzická osoba podle § 4 odst. 2, která

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu^3c) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Kvalifikační zkouška se skládá z dílčích částí. V žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se uvede jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, bydliště a vlastnoruční podpis žadatele. K žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se připojí kopie dokladů prokazujících splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. e) a čestné prohlášení prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d). O výpis z evidence Rejstříku trestů žádá komora. Náklady na získání tohoto výpisu nese v uvedeném případě komora. K žádosti není třeba poskytovat informace podle tohoto odstavce v případě, že komora tyto informace má a zároveň nedošlo k jejich změně.

(5) Komora po posouzení žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části

(6) Kvalifikační zkouška nebo její část se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je složena z poloviny ze zástupců státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) a z poloviny zejména z daňových poradců a dalších odborníků z ekonomické, daňové či právní teorie a praxe jmenovaných komorou. Předseda zkušební komise je vždy zástupce státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

(7) Obsah kvalifikační zkoušky nebo její části, jakož i složení zkušební komise, musí odpovídat účelu zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele, potřebných k výkonu daňového poradenství, zejména úroveň znalostí z oboru finančního, správního, občanského a obchodního práva, financí a ekonomiky a účetnictví. Kvalifikační zkouška nebo její část se koná v jazyce českém.

(8) O výsledku kvalifikační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební komise hlasováním. Žadatel složí kvalifikační zkoušku nebo její část, hlasuje-li pro to nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(9) Za vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se platí poplatek, který je příjmem komory. Poplatek je splatný nejpozději 20 dnů před konáním kvalifikační zkoušky nebo její části. Nezaplatí-li žadatel poplatek ve lhůtě splatnosti, kvalifikační zkoušku nebo její část v tomto termínu nekoná.

(10) Podrobnosti o obsahu a průběhu kvalifikační zkoušky nebo její části, vyhlášení výsledku a jeho doručení upraví komora ve zkušebním řádu. Ve zkušebním řádu se stanoví rovněž výše poplatku za vykonání kvalifikační zkoušky.

(11) Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části, je komora povinna vydat nejpozději do 20 dnů počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Kvalifikační zkoušku nebo její část ukončí zkušební komise nejpozději do 8 měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Do uvedených lhůt se nezapočítává doba, po kterou je žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vrácena k doplnění. Platnost složené části kvalifikační zkoušky lze do celkového hodnocení kvalifikační zkoušky započítat, pokud od jejího složení neuplynulo více než 24 měsíců. Kvalifikační zkouška je složena, pokud jsou složeny všechny její dílčí části. Ústní část zkoušky se koná po složení písemné části zkoušky.

(12) Pokud žadatel kvalifikační zkoušku nebo její část nesloží, může ji konat znovu, nejdříve však po 3 měsících od posledního dne kalendářního měsíce, v němž zkušební komise rozhodla o výsledku. K žádosti o opakování kvalifikační zkoušky nebo její části uvede žadatel pouze jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a datum ukončení předchozí kvalifikační zkoušky nebo její části; další údaje upravené v odstavci 3 se v žádosti uvedou jen tehdy, došlo-li oproti předchozí žádosti k jejich změně. Jinak se použijí ustanovení předchozích odstavců o řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části.

(13) Náklady řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části, které vznikly komoře, hradí komora, náklady vzniklé žadateli hradí žadatel.

(14) Ustanovení odstavců 1 až 13 se přiměřeně použijí také na rozdílovou zkoušku^3d).

§ 6

Práva a povinnosti daňového poradce

(1) Daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce, který v posledních třech letech před zahájením řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části byl pracovníkem státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, nesmí po dobu tří let od vydání osvědčení uzavřít smlouvu o poskytnutí daňového poradenství s klientem, o jehož záležitostech jako pracovník uvedeného státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy rozhodoval nebo jehož záležitosti projednával.

(3) Daňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce je povinen do 15 dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství

(4) Daňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil

(5) Daňovému poradci, který byl správcem daně podle daňového řádu^3e) ustanoven zástupcem, náleží za dobu výkonu této funkce náhrada ušlého výdělku odpovídající násobku prokazatelně vynaložených hodin a obvyklé ceny služby poskytované daňovým poradcem stanovené hodinovou sazbou a náhrada účelně vynaložených výdajů.

(6) Daňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

(7) Daňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas.

(8) Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(9) Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti, a to i pro účely trestního řízení, je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradce nebo jeho zástupce povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(10) Daňový poradce je dále povinen

(11) Název, pod nímž daňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova „daňový poradce“. Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat.

(12) Sídlem daňového poradce je místo, v němž má daňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradce nebo daňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradce, v níž daňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství.

(13) Ustanovení odstavců 1 až 8 a odstavce 9 písm. a) se též vztahují na hostujícího daňového poradce.

§ 7

Seznam daňových poradců

(1) Do seznamu komora zapisuje jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědeckou hodnost daňového poradce, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob^3e), jeho sídlo, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, adresu pro doručování, datum registrace hostujícího daňového poradce a číslo osvědčení o registraci, uložené disciplinární opatření, pozastavení výkonu daňového poradenství a vyškrtnutí ze seznamu, a to i když nejde o disciplinární opatření. Komora může stanovit, že do seznamu se zapisují i další potřebné údaje. Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v seznamu, jakmile jsou jí známy. Komora rovněž stanoví, v jakém rozsahu se uvedou údaje ze seznamu při zveřejňování seznamu.

(2) Komora vyškrtne ze seznamu daňového poradce, jestliže

(3) Komora může vyškrtnout ze seznamu daňového poradce, jestliže byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než který je uveden v § 5 odst. 2 písm. b).

(4) Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno daňovému poradci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí.

(5) O vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. a) až d) nebo odstavce 3 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradce poskytuje daňové poradenství.

(6) Obdobně jako v odstavcích 2 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradce.

§ 8

Pozastavení výkonu daňového poradenství

(1) Komora může pozastavit daňovému poradci výkon daňového poradenství, jestliže

(2) Komora daňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaví, jestliže mu bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu daňového poradenství.

(3) Pro rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství platí obdobně ustanovení § 7 odst. 4.

(4) Výkon daňového poradenství je pozastaven

(5) O pozastavení výkonu daňového poradenství podle odstavce 1 nebo 2 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradce poskytuje daňové poradenství.

(6) Obdobně jako v odstavcích 1 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradce.

§ 8a

Poskytování daňového poradenství státními příslušníky jiných členských států Evropské unie a dalšími osobami

(1) Daňové poradenství může v České republice poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem též státní příslušník členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo fyzická osoba uvedená ve zvláštním právním předpisu^3h), pokud není oprávněna poskytovat daňové poradenství na základě složení kvalifikační zkoušky a zápisu do seznamu, a to buď

(2) Činnost usazeného daňového poradce nebo hostujícího daňového poradce na území České republiky se řídí právním řádem České republiky.

(3) Na hostujícího daňového poradce se obdobně vztahují též stanovy a jiné řády vydávané komorou.

§ 8b

Posuzování kvalifikačních předpokladů usazeného daňového poradce

(1) Osoba uvedená v § 8a odst. 1, která žádá o uznání kvalifikačních předpokladů a možnost poskytovat daňové poradenství jako usazený daňový poradce, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^3i).

(2) Uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^3j) je komora, která se řídí také tímto předpisem.

(3) Poplatek za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace ve výši 2 000 Kč je příjmem komory.

(4) Bylo-li usazenému daňovému poradci rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace uloženo kompenzační opatření, je jedinou jeho formou rozdílová zkouška^3k).

§ 8c

Hostující daňový poradce

(1) Osoba uvedená v § 8a odst. 1, která má v úmyslu poskytovat daňové poradenství v České republice jako hostující daňový poradce, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^3l).

(2) Hostující daňový poradce je při poskytování daňového poradenství povinen navíc poskytnout klientovi následující informace:

ČÁST TŘETÍ

KOMORA DAŇOVÝCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY

§ 9

Komora

(1) Zřizuje se Komora daňových poradců České republiky se sídlem v Brně.

(2) Komora

(3) Komora je právnickou osobou.

(4) Komora může vytvářet územní sekce.

(5) Členství v komoře vzniká zápisem daňového poradce do seznamu.

§ 10

Orgány komory

(1) Komora má tyto orgány:

(2) Komora může podle potřeby vytvářet i další orgány.

(3) Funkce v orgánech komory jsou čestné. Za jejich výkon náleží daňovému poradci jen náhrada výdajů.

(4) Nejvyšším orgánem komory je valná hromada. Valná hromada volí orgány komory uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). Člen dozorčí komise nemůže být členem orgánů komory uvedených v odstavci 1 písm. b), d) a e). Podrobnosti o volbách orgánů komory stanoví volební řád.

(5) Právo zúčastnit se jednání valné hromady mají všichni členové komory. Člen komory může písemně pověřit jiného člena komory, aby ho zastupoval na valné hromadě; takto zastoupený člen se považuje za přítomného na valné hromadě.

(6) Valná hromada se může platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komory. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů komory.

(7) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, přezkoumává valná hromada rozhodnutí orgánů komory.

(8) Podrobnosti o organizaci komory, o jejích orgánech a jejich působnosti, jakož i podrobnosti o počtu členů presidia, dozorčí komise a disciplinární komise, stanoví stanovy komory.

§ 11

Působnost komory

Komora zejména

ČÁST ČTVRTÁ

SANKCE

§ 12

Disciplinární opatření

(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu daňovým poradcem (dále jen „disciplinární provinění“) může komora daňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

(2) Za závažné porušení povinnosti se považuje rovněž, uvedl-li žadatel v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce nebo její části připuštěn.

(3) Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření.

(4) Výnos z pokut připadá komoře.

§ 13

Řízení o sankcích

(1) O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh dozorčí komise komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se dozorčí komise komory o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

(2) V řízení má daňový poradce vždy právo být slyšen a musí mu být poskytnuta možnost se hájit.

(3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(4) Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád.

§ 14

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí disciplinární komise komory, jímž bylo uloženo disciplinární opatření podle § 12 odst. 1 písm. a) a b), může daňový poradce nebo dozorčí komise komory podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje presidium komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí, změní nebo zruší. Zruší-li presidium komory napadené rozhodnutí, vrátí je disciplinární komisi komory zpět k novému projednání a rozhodnutí; při novém rozhodování je disciplinární komise komory vázána právním názorem presidia komory.

(3) Rozhodnutí disciplinární komise podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) přezkoumává soud podle zvláštních předpisů.^4)

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 15

(1) Rozhodnutí komory podle § 5 odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 8d odst. 3 a § 8f odst. 3 přezkoumává soud podle zvláštních právních předpisů.^5)

(2) Zůstává-li komora nečinná v případech, kdy podle tohoto zákona je povinna rozhodnout, má fyzická osoba dotčená její nečinností právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

§ 16

Na rozhodování komory podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 17

Všechny fyzické osoby, které poskytují daňové poradenství na základě registrace podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona složit kvalifikační zkoušku a požádat o zápis do seznamu podle tohoto zákona, jinak jejich oprávnění k tomuto dni zaniká.

§ 18

(1) Do ustanovení orgánů komory vykonává jejich působnost přípravný výbor jmenovaný ministrem financí České republiky.

(2) Přípravný výbor svolá ustavující valnou hromadu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) Ministerstvo dohlíží na řádný výkon činnosti přípravného výboru. Rozhodnutí nebo opatření přípravného výboru vydaná v rozporu s tímto zákonem může ministerstvo zrušit nebo změnit nebo jejich výkon pozastavit.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

^1a) Např. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957, ve znění Jednotného evropského aktu, Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy a Niceské smlouvy.

^2) § 2 obchodního zákoníku.

^3) Např. § 10 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

^3a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

^3b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

^3c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^3d) § 10 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

^3e) § 26 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

^3f) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.

^3h) § 1 odst. 2 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3i) § 22 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

^3j) § 29 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

^3k) Čl. 14 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

^3l) Například § 27, 36a a 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

^4a) Obchodní zákoník.

^5) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.