← Aktuální text · Historie

Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)

Aktuální text a fecha 1992-12-30

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů,

b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů.

Vymezení pojmů

§ 2

Drahé kovy

Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium.

§ 3

Výrobky z drahých kovů

(1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují

a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korály, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen „zboží“),

b) slitiny a polotovary z drahých kovů (dále jen „klenotnické slitiny“), určené pro výrobu a opravy zboží,

c) slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen „dentální drahé kovy“),

d) československé mince z drahých kovů vydávané v souladu se zvláštním právním předpisem^1) (dále jen „československé mince“),

e) lístkové zlato a stříbro.

(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují

a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,

b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,

c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,

d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.

(3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5).

§ 4

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží,

b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona podnikatelem,^2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen „obchodník“),

c) starým zbožím zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou,

d) starožitným zbožím staré zboží, jež má uměleckou nebo kulturně historickou hodnotu,

e) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena a majitel požaduje opravu včetně úředního označení,

f) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin (§ 49),

g) výrobcem podnikatel,^2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží, výrobu nebo zpracování klenotnických slitin, československých mincí nebo dentálních drahých kovů,

h) obchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží.

§ 5

Zákonné ryzosti

(1) Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou

a)	pro zboží zlaté
	ryzost č. 1	986/1000
	ryzost č. 2	900/1000
	ryzost č. 3	750/1000
	ryzost č. 4	585/1000
b)	pro zboží stříbrné
	ryzost č. 1	959/1000
	ryzost č. 2	925/1000
	ryzost č. 3	900/1000
	ryzost č. 4	835/1000
	ryzost č. 5	800/1000
c)	pro zboží platinové
	ryzost č. 1	950/1000
	ryzost č. 2	900/1000
	ryzost č. 3	850/1000
	ryzost č. 4	800/1000.

(2) Ryzost 583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považují za nejnižší zákonnou ryzost.

HLAVA II

§ 6

Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů

Státní správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají orgány státní správy republik, určené zákonem České národní rady nebo zákonem Národní rady Slovenské republiky (dále jen „puncovní úřady“).

§ 7

Úkolem orgánů puncovnictví a zkoušení drahých kovů je

a) vykonávat puncovní kontrolu (§ 8), puncovní inspekci (§ 41) a související činnosti,

b) ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů (§ 33),

c) nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů^3) nebo mezinárodních smluv,

d) provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům československých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,

e) plnit další úkoly dle tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.

ČÁST DRUHÁ

PUNCOVNÍ KONTROLA

HLAVA I

Předmět a rozsah puncovní kontroly

§ 8

Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (dále jen „puncovní značka“) nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho rozbití (§ 22 odst. 1).

§ 9

(1) Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27), podléhá

a) tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku,

b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování,

c) opravené zboží.

(2) Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole.

HLAVA II

Zkoušení zboží

§ 10

Tuzemské zboží

(1) Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena, změněna nebo odstraněna.

(2) Výrobce je povinen při předložení oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při předložení rovněž oznámit druh a množství použitých kovů.

(3) Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné označit vyražením puncovní značky, pokud se výrobce nedohodne s puncovním úřadem výjimečně jinak.

(4) Předložené tuzemské zboží musí výrobce označit přidělenou výrobní značkou (§ 46) na místě, které stanoví puncovní úřad, a to takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné vyrazit puncovní značku.

§ 11

Cizí zboží

(1) Cizí zboží předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu.^4)

(2) Obchodník je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

(3) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží obdobně.

§ 12

Staré a opravené zboží

(1) Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zboží.

(2) Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí.

§ 13

Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen „předkladatel“) povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1 a 3 a § 12, nepřijme puncovní úřad zboží k puncovní kontrole.

§ 14

Zkouška ryzosti zboží

(1) Zkoušku ryzosti zboží provádí puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.

(2) Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen „chemická zkouška“) provede puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná.

(3) U starého zboží nebo opraveného zboží může puncovní úřad provést chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit, puncovní úřad staré nebo opravené zboží vrátí.

(4) K provedení chemické zkoušky je puncovní úřad oprávněn odebrat potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel.

HLAVA III

Předepsaný stav zboží

§ 15

Povolené kombinace

(1) Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.

(2) Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené znaménkem „METAL“.

(3) Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se nepřihlíží.

(4) Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině.

(5) Výjimku z odstavce 3 může v odůvodněných případech udělit puncovní úřad.

§ 16

Pájení tuzemského nebo cizího zboží

(1) K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku.

(2) K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise.

(3) Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu puncovního úřadu.

(4) Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží.

§ 17

Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.

HLAVA IV

Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím

§ 18

(1) Na zboží, jež má zákonnou ryzost a předepsaný stav, vyrazí puncovní úřad příslušnou puncovní značku nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění.

(2) Puncovní úřad nemusí přihlédnout k zjištěné nižší ryzosti zboží, pokud odchylka od ryzosti (remedium) nebude pro tuzemské a cizí zboží větší než 10/1000, pro zlaté a platinové staré zboží 20/1000 a pro stříbrné staré zboží 30/1000. Příslušné nižší hodnoty remedia může stanovit prováděcí předpis.

§ 19

Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i znaménka „METAL“ stanoví prováděcí předpis.

§ 20

(1) Puncovní značku pro nejblíže nižší zákonnou ryzost vyrazí puncovní úřad na zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost.

(2) Na zboží zhotovené z téhož drahého kovu dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se vyrazí puncovní značka nižší, popřípadě nejnižší zjištěné zákonné ryzosti.

(3) Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, vyrazí se na ně odpovídající puncovní značky pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.

(4) V případě dohody podle § 10 odst. 3 označí puncovní úřad zboží zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.

§ 21

(1) Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zboží.

(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit vyražením puncovní značky, označí je puncovní úřad zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.

(3) Starožitné zboží, předložené k puncovní kontrole, se neoznačuje puncovní značkou a propustí se do obchodu vydáním odborného posudku.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zboží použijí obdobně.

Nakládání se závadným zbožím

§ 22

(1) Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzostí nebo nemá předepsaný stav, puncovní úřad rozbije, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Zlomky a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí puncovní úřad předkladateli.

(3) Tuzemské a cizí zboží může puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže

a) proti rozhodnutí puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26),

b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal,

c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel cizího zboží nepostupoval podle § 23.

§ 23

(1) Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku puncovní kontroly písemně sdělí puncovnímu úřadu, že cizí zboží vyveze mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, a do dalších 20 dnů složí puncovnímu úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, puncovní úřad mu toto zboží vydá.

(2) Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené puncovním úřadem při vydání zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo. Stanovená lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

(3) Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o některém z opravných prostředků (§ 25 a 26).

§ 24

Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze starého nebo opraveného zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti.

HLAVA V

Opravné prostředky

§ 25

Odvolání

(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.

(2) Odvolání se podává puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá odkladný účinek.

(3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky.

(4) Jsou-li pro to důvody, puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí.

(5) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1.

§ 26

Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží

(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží.

(2) Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise.

(3) Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat.

(4) Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně.

HLAVA VI

Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody

§ 27

(1) Povinné puncovní kontrole nepodléhá

a) zboží

1. smaltem úplně potažené,

1. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška),

1. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise,

b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do vázaného oběhu,^5)

c) tuzemské zboží určené k vývozu,

d) starožitné zboží uvedené v prováděcím předpise.

(2) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem.

(3) Puncovní kontrole nepodléhají československé a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny.

(4) V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne puncovní úřad.

§ 28

(1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bod 3 musí výrobce nebo obchodník označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen „ryzostní číslo“).

(2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, a dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. d) může být předmětem obchodování v tuzemsku.

§ 29

Odpovědnost za škodu

(1) Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

(2) Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže

a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn,

b) puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží rozbil.

(3) V ostatních případech odpovídá puncovní úřad podle ustanovení obecných předpisů o odpovědnosti za škodu.

ČÁST TŘETÍ

ZKOUŠENÍ OSTATNÍCH VÝROBKŮ A VĚCÍ Z DRAHÝCH KOVŮ

§ 30

Československé mince

Výrobce československých mincí je povinen předložit puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu puncovního úřadu nemůže výrobce předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů^6) nejsou tímto dotčena.

§ 31

Dentální drahé kovy

(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak vydávány do oběhu, jenom odpovídají-li svou ryzostí závazným podmínkám uvedeným v československých technických normách.

(2) Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat puncovnímu úřadu podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti.

§ 32

Lístkové zlato a stříbro

(1) Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce.

(2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko.

(3) K ověření ryzosti odebere puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu do 1 % celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada.

§ 33

Věci z drahých kovů

(1) Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v předložených věcech, popřípadě vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, puncovní úřad předloženou věc nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O výsledku vydá úřední nález.

(2) Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí puncovní úřad vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na něj puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku, jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.

(3) Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech.

§ 34

Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26 obdobně.

ČÁST ČTVRTÁ

POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ

§ 35

Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti oznámit puncovnímu úřadu obchodní jméno, provozovnu a vedlejší provozovny, pokud jsou zřízeny, a druh své činnosti. Ve stejné lhůtě jsou povinni oznámit i změnu těchto údajů a skončení činnosti.

§ 36

Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval.

§ 37

(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů.

(2) Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží.

(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží musí výrobci a obchodníci používat stanovená měřidla.^7) Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.

Prodej v obchodě

§ 38

(1) Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro

a) prodej zboží nařízený soudem podle zvláštních předpisů,^8)

b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem,

c) prodej zboží ve veřejné dražbě,^9)

d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.^10)

§ 39

(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji nebo za tím účelem skladované musí být v prodejně nebo ve skladě umístěno odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného tuzemského zboží určeného pro vývoz. Zboží nabízené k prodeji musí být rozlišeno i podle drahého kovu, ze kterého je vyrobeno.

(2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti zboží.

(3) V prodejně musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení československých puncovních značek.

(4) Ustanovení zvláštních předpisů^11) o provozu obchodu nejsou tímto dotčena.

§ 40

(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen „klamavé označení“).

(2) Obchodníci musí předměty uvedené v odstavci 1 jako takové zřetelně označit a vystavovat je odděleně.

ČÁST PÁTÁ

PUNCOVNÍ INSPEKCE

HLAVA I

Práva a povinnosti puncovní inspekce

§ 41

(1) Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen „kontrolované osoby“)

a) zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví,

b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů,

c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Pracovníci puncovního úřadu písemně pověření jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen „inspektoři“) jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1

a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů kontrolované osoby,

b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,

c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů včetně odběru vzorků,

d) zboží, které v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly.

(3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona.

(4) Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit kontrolovanou osobu s výsledky puncovní inspekce.

§ 42

(1) Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy puncovního úřadu.

(2) O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora.

(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí puncovního úřadu.

HLAVA II

Pokuty

§ 43

(1) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs v případě, že kontrolovaná osoba

a) neučiní oznámení podle § 35,

b) používá výrobní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní,

c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2,

d) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly,

e) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.

(2) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs v případě, že kontrolovaná osoba

a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí,

b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem,

c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je takovouto značkou označeno,

d) obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží,

e) se dopustí při prodeji klamavého označení,

f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují závazné podmínky stanovené v československé technické normě,

g) nepoužívá stanovená měřidla^7) nebo je používá bez platného ověření,

h) brání inspektorovi ve výkonu kontroly nebo její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do evidence nebo nepředloží inspektorem požadované zboží,

i) dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně.

(3) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 1 500 000 Kčs v případě, že jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získala kontrolovaná osoba majetkový prospěch velkého rozsahu,^12) který by jí jinak nenáležel.

§ 44

Ukládání pokut

(1) Dopustí-li se kontrolovaná osoba více protiprávních jednání, uloží jí puncovní úřad pokutu podle ustanovení vztahujícího se na protiprávní jednání nejpřísněji postihované.

(2) Řízení o uložení pokuty podle § 43 může puncovní úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.

(3) Při stanovení výše pokuty přihlédne puncovní úřad zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo puncovní úřad, který pokutu uložil.

§ 45

(1) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 a 3 může puncovní úřad uložit i tomu, kdo bez příslušného oprávnění vykonává stejnou činnost jako výrobce nebo obchodník.

(2) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. c) uloží puncovní úřad i jiným osobám než výrobci nebo obchodníkovi.

(3) Pokutu za jednání podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 uloží puncovní úřad i osobám, které se při provozování obchodní živnosti nebo živnosti poskytující služby^13) dopustí klamavého označení.

(4) Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se užije ustanovení § 44 obdobně.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Společná ustanovení

§ 46

(1) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů od doručení žádosti výrobce. Ukončením činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat.

(2) Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem^11) pokračovat v činnosti, ponechá puncovní úřad na její žádost stejnou výrobní značku jakou měl předchozí výrobce.

(3) Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne puncovní úřad, které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání výrobní značky jednou z nich.

(4) Puncovní úřad přidělí vyobrazení výrobní značky obdobně podle odstavce 1 i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.^10)

§ 47

(1) Na území České a Slovenské Federativní Republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní značky nebo výrobní značky, které jsou shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.^14)

(2) Zjistí-li puncovní úřad, že byla přidělena výrobní značka již jednou přidělená, oznámí tuto skutečnost neprodleně takto postiženému výrobci a bez žádosti mu přidělí jinou výrobní značku. Právo výrobce na náhradu škody není tímto dotčeno.

§ 48

(1) Puncovní úřad vydá na základě žádosti uchazeče o provozování živnosti „slévání drahých kovů^15)“ osvědčení o splnění dalších podmínek odborné způsobilosti, po přezkoumání spolehlivosti výsledků chemických zkoušek potřebných k výrobě klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů a po prověrce technologické úrovně výroby.

(2) Zjistí-li puncovní úřad porušení podmínek, za kterých bylo osvědčení uděleno a podnikatel neodstraní závady ve stanovené lhůtě, může puncovní úřad osvědčení odejmout.

§ 49

(1) Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v § 15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena puncovním úřadem nebo jím pověřenou osobou, zapíše puncovní úřad na základě žádosti výrobce nebo obchodníka do seznamu registrovaných slitin; v žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny.

(2) Neumožní-li výrobce nebo obchodník puncovnímu úřadu získat potřebné množství klenotnické slitiny, puncovní úřad zápis neprovede.

§ 50

Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

§ 51

Za úkony puncovního úřadu stanovené zvláštním předpisem^16) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony puncovního úřadu se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví právní předpisy republik. Povinnost platit úhradu za puncovní kontrolu se nevztahuje na soudy.

§ 52

Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu^17) vydaného výrobci nebo obchodníkovi též puncovnímu úřadu.

§ 53

Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení^18) s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

§ 54

(1) Federální ministerstvo hospodářství upraví obecně závazným právním předpisem

a) podrobnosti puncovní kontroly a zkoušení výrobků a věcí z drahých kovů,

b) podrobnosti označování slitků.

(2) Federální ministerstvo hospodářství vydá obecně závazný právní předpis k provedení ustanovení § 15, 16, 18, 19 a 27.

Přechodná ustanovení

§ 55

(1) Oznámení o zahájení činnosti, změně jejího druhu a místa učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za úkony podle tohoto zákona.

(2) Výrobní značky přidělené přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

§ 56

Za úředně označené podle tohoto zákona se považuje zboží označené podle předpisů platných na dnešním území České a Slovenské Federativní Republiky před účinností tohoto zákona, s výjimkou

a) zboží označeného puncovními značkami, které byly v letech 1938 až 1945 používány na tomto území jinými státy,

b) předmětů označených puncovními značkami pro ryzost zlata menší než 333/1000.

Závěrečná ustanovení

§ 57

Zrušuje se

1. § 35 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví,

1. vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb.,

1. § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku,

1. vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 216/1955 Ú. l. o hospodaření průmyslovými diamanty,

1. vyhláška ministerstva lehkého průmyslu č. 336/1952 Ú. l. (390/1952 Ú. v.) o sběru odpadu slinutých karbidů (tvrdokovů) a odpadu průmyslových diamantů.

§ 58

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992.

Stráský v. r.

v z. Šedivý v. r.

^1) § 17 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

^2) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^3) Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 461/1992 Sb.).

^5) § 77 zákona č. 44/1974 Sb.

^6) § 19 a 20 zákona č. 22/1992 Sb.

^7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.

^8) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 501/1992 Sb.).

^9) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci.

^10) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).

^11) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

^12) § 64 zákona č. 455/1991 Sb.

^13) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb.

^14) Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.

^15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb.

^16) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky. Zákon SNR č. 320/1992 Sb., o správních poplatcích.

^17) § 48 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.

^18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).