Vyhláška federálního ministerstva obrany, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 1992-12-09

HLAVA PRVNÍ

ODBORNÉ POŽADAVKY PRO JMENOVÁNÍ NEBO POVÝŠENÍ DO VYŠŠÍCH HODNOSTÍ

K § 5 odst. 2 zákona

§ 1

Odbornými požadavky pro jmenování nebo povýšení do vyšších hodností se rozumějí vojenskoodborná kvalifikace, doba výsluhy v hodnosti a úspěšný výkon funkce, pro kterou je plánována vyšší hodnost, při současném dodržování zásad vojenské kázně.

§ 2

Vojenskoodborná kvalifikace

(1) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci poddůstojníků v další službě^1) pro povýšení do hodnosti

a) desátníka v další službě mají vojáci, kteří absolvovali poddůstojnickou školu nebo speciální kurs,

b) četaře v další službě mají vojáci se středním odborným vzděláním,^2) kteří absolvovali poddůstojnickou školu nebo speciální kurs,

c) rotného v další službě mají četaři, kteří byli při přijetí do další služby ustanoveni do funkcí, pro které je tato hodnost plánována.

(2) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci pro jmenování do hodnosti rotmistra mají

a) absolventi vojenských středních odborných škol,

b) absolventi praporčických škol,

c) studenti vojenských vysokých škol - rotní v další službě,^3) kteří trvale dosahují ve studiu výtečné a velmi dobré výsledky, nejdříve však po úspěšném ukončení 7. semestru,

d) absolventi kursů pro přípravu praporčíků,

e) vojáci s úplným středním nebo s úplným středním odborným vzděláním, kteří složili praporčické zkoušky a byli při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání ustanoveni do funkce plánované pro praporčíka,

f) poddůstojníci přijatí do další služby, kteří úspěšně vykonávají funkce plánované pro praporčíky a složili praporčické zkoušky,

g) absolventi poddůstojnických škol nebo speciálních kursů, kteří byli vybráni k výcviku na praporčické funkce a složili praporčické zkoušky.

(3) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci pro jmenování do hodnosti podporučíka mají

a) absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia,^4)

b) absolventi důstojnických škol,

c) vojáci v základní službě - absolventi civilních vysokých škol, kteří v době studia absolvovali vojenskou přípravu a v průběhu základní služby složili důstojnické zkoušky,

d) absolventi škol důstojníků v záloze,

e) vojáci s úplným středním nebo úplným středním odborným vzděláním, kteří v průběhu základní služby absolvovali přípravu pro důstojníky a složili důstojnické zkoušky,

f) praporčíci z povolání s úplným středním nebo úplným středním odborným vzděláním, kteří úspěšně vykonávají funkce plánované pro důstojníky a složili důstojnické zkoušky.

(4) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci pro jmenování nebo povýšení do hodnosti poručíka mají

a) absolventi vojenských vysokých škol,

b) praporčíci a podporučíci ustanovení do funkcí plánovaných pro důstojníky, kteří absolvovali jinou vysokou školu než vojenskou.

(5) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci pro jmenování nebo povýšení do hodnosti nadporučíka mají absolventi šestiletého interního studia ve Vojenské lékařské akademii.

(6) Požadovanou vojenskoodbornou kvalifikaci pro povýšení do hodností majora, podplukovníka a plukovníka mají pouze důstojníci s vysokoškolským vzděláním. Pro povýšení do hodnosti majora je tato podmínka splněna, je-li dotyčný voják absolventem obsahově ucelené části vysokoškolského studia.

§ 3

Doba výsluhy v hodnosti

(1) Pro praporčíky a důstojníky ve vojenské činné službě se stanoví, není-li dále uvedeno jinak, doba výsluhy v hodnosti:

rotmistra	tři roky,	podporučíka	dva roky,
nadrotmistra	čtyři roky,	poručíka	dva roky,
podpraporčíka	čtyři roky,	nadporučíka	čtyři roky,
praporčíka	pět let,	kapitána	čtyři roky,
		majora	pět let.

(2) Pro praporčíky a důstojníky - výkonné letce - se stanoví, není-li dále uvedeno jinak, doba výsluhy v hodnosti:

rotmistra	dva roky,	podporučíka	jeden rok,
nadrotmistra	tři roky,	poručíka	jeden rok,
podpraporčíka	tři roky,	nadporučíka	tři roky,
praporčíka	čtyři roky,	kapitána	tři roky,
		majora	čtyři roky.

(3) Pro poddůstojníky v další službě^1) se stanoví, není-li dále uvedeno jinak, doba výsluhy v hodnosti:

desátníka	šest měsíců,
četaře	šest měsíců.

(4) Doba výsluhy v hodnostech rotného, nadpraporčíka, podplukovníka, plukovníka a generálů se nestanoví.

(5) Doba výsluhy v hodnosti se počítá ode dne účinnosti rozhodnutí o jmenování nebo povýšení do příslušné hodnosti.

(6) Do doby výsluhy v hodnosti se nezapočítává doba

a) zproštění výkonu funkce delšího než jeden měsíc, jestliže rozhodnutí o zproštění výkonu funkce nebylo zrušeno,

b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody,

d) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti udělené na dobu delší než jeden měsíc,

e) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou voják z povolání nemá nárok na plat v nemoci nebo nemocenské,^5)

f) další mateřské dovolené udělené na dobu delší než jeden měsíc,

g) přerušení služebního poměru vojáka z povolání podle § 25 odst. 2 zákona.

HLAVA DRUHÁ

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

K § 10 odst. 1 zákona

§ 4

Okruh funkcí obsazovaných výběrovým řízením

Na základě výběrového řízení se obsazují

a) funkce lékařů a farmaceutů, počínaje funkcí náčelníka oddělení vojenské nemocnice, zástupce náčelníka vojenské polikliniky a vojenského lázeňského ústavu,

b) funkce příslušníků velitelsko-pedagogického sboru vojenských středních škol, počínaje funkcí zástupce náčelníka školy,^6)

c) funkce ředitelů podniků v oboru působnosti federálního ministerstva obrany,

d) funkce ředitelů (náčelníků) pracovišť výzkumné a vývojové základny v působnosti federálního ministerstva obrany a jejich náměstků (zástupců),

e) funkce pracovníků v oblasti vědy v resortu federálního ministerstva obrany, pro něž je plánována vědecká kvalifikace,

f) další řídící funkce, které stanovil ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky podle ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona.

§ 5

Vyhlášení výběrového řízení

(1) Výběrové řízení vyhlašuje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „vyhlašovatel“) na funkce uvedené v § 8, jsou-li volné nebo se uvolní do tří měsíců od vyhlášení výběrového řízení.

(2) Funkce se stává volnou, jestliže voják z povolání, který ji vykonával, z ní byl odvolán, zemřel nebo se stal nezvěstným, byla-li mu odňata vyšší hodnost nebo soudem uložen trest ztráty vojenské hodnosti, byl-li mu přerušen služební poměr podle § 25 odst. 2 zákona nebo mu byla udělena dovolená bez nároku na peněžní náležitosti na dobu delší než jeden rok anebo mu byl přerušen výkon funkce z důvodů uvedených v § 10c odst. 1 zákona. Funkce se také stává volnou, jestliže je vojákyni z povolání udělena další mateřská dovolená na dobu delší než šest měsíců.

(3) Rozhodnutí o vyhlášení výběrového řízení se zveřejňuje tak, aby zájemci měli možnost se s ním seznámit. Rozhodnutí musí obsahovat

a) název funkce, místo služebního zařazení a výkonu funkce,

b) kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,

c) platový tarif a hodnost, která je pro funkci plánována,

d) předpokládaný termín ustanovení do funkce,

e) výčet dokladů, které je uchazeč povinen připojit k přihlášce,

f) adresu, na kterou se zasílá přihláška do výběrového řízení,

g) termín zahájení výběrového řízení,

h) lhůtu pro doručení přihlášky, která nesmí být kratší než jeden měsíc před zahájením výběrového řízení.

§ 6

Komise pro výběrové řízení

Vyhlašovatel určí k provedení výběrového řízení komisi pro výběrové řízení (dále jen „komise“) s lichým počtem členů, nejméně však pětičlennou. Předsedou komise je zpravidla zástupce velitele, v jehož ustanovovací pravomoci je obsazovaná funkce. Dalšími členy komise jsou zejména přední odborníci příslušného oboru a psycholog.

§ 7

Průběh výběrového řízení

(1) Komise vyhodnotí doklady, které uchazeč předložil. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení nesplňuje, písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Zjistí-li komise v dokladech předložených uchazečem nedostatky, které lze odstranit, může mu k tomu do zahájení výběrového řízení poskytnout přiměřenou lhůtu. Uchazeči, který splňuje podmínky výběrového řízení, oznámí komise písemně bez zbytečného odkladu, že byl do výběrového řízení zařazen, a současně jej pozve k pohovoru.

(2) V rámci výběrového řízení lze uchazeči zadat písemné zpracování stručného tématického úkolu ve vymezeném čase nebo jiným způsobem zjistit jeho připravenost pro výkon funkce.

(3) Na základě vyhodnocení výsledků výběrového řízení a zhodnocení každého uchazeče rozhodne komise, kteří uchazeči jsou schopni vykonávat obsazovanou funkci, a stanoví jejich pořadí. Pořadí se stanoví hlasováním. Návrh pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů komise. Pořadí stanovené komisí nezakládá nárok na ustanovení do funkce.

(4) Předseda komise do sedmi dnů od skončení výběrového řízení seznámí s jeho výsledky velitele s ustanovovací pravomocí, který rozhodne o obsazení funkce a písemně sdělí uchazečům, zda byli nebo nebyli pro tuto funkci vybráni.

HLAVA TŘETÍ

SLUŽBA ZDRAVÍ ŠKODLIVÁ A ZVLÁŠŤ OBTÍŽNÁ

K § 12c odst. 3 zákona

§ 8

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se považuje služba vojáků, kteří

a) jsou při výkonu zaměstnání vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

b) jsou při výkonu zaměstnání na pracovišti s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,

c) vykonávají zaměstnání jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo provádějí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

d) jsou vystaveni ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB(A),

e) pracují se zdraví škodlivými biologickými a chemickými látkami, nebezpečnými výpary, s jedy, drogami, karcinogenními látkami, nebezpečnými organickými rozpouštědly a chemickými látkami neznámého původu a neznámých účinků,

f) vykonávají zaměstnání jako pyrotechnici nebo provádějí jiné pyrotechnické práce,

g) jsou zařazeni jako výkonní letci a palubní personál letadel,

h) jsou při pravidelném plnění úkolů vyplývajících z jejich služebního zařazení vystaveni elektromagnetickému záření vysoké a velmi vysoké frekvence (část kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění ohraničená mezními kmitočty 100 MHz až 300 000 MHz, čemuž odpovídá vlnová délka 3 m až 1 mm),

i) jsou vystaveni nadměrnému vlivu škodlivin na místech určených rozhodnutím orgánů vojenské hygienicko-protiepidemické služby.

§ 9

Služba, při níž jsou vojáci vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření, je

a) služba v prostředí otevřených zářičů na pracovištích II. a III. kategorie podle platné československé státní normy,^7)

b) služba u rentgenových zařízení (s výjimkou vojáků, kteří konají službu výhradně v obsluhovnách stabilní skiagrafie a u technických rentgenových přístrojů, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména

1. pomocných zdravotnických pracovníků při přidržování nemocných neschopných samostatného pohybu a vojáků ve veterinárních zařízeních při přidržování zvířat při rentgenových vyšetřeních v případech, kdy nelze použít fixační zařízení, a takový výkon služby s rentgenovými přístroji v zařízeních veterinární služby, který nelze provádět ve zvláštních, k tomu vybavených místnostech;

1. při výzkumu na prototypech přístrojů s elektronovým paprskem s energií 50 KeV a větší, mimo obsluhu elektronového mikroskopu;

1. u mobilních technických rentgenových přístrojů pro defektoskopii;

1. u lékařských diagnostických a terapeutických rentgenových přístrojů mimo službu, kterou lze provádět výhradně z obsluhoven, jejichž stínění odpovídá stínění pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření, koná-li se tato služba v měsíčním průměru alespoň tři hodiny denně;

c) služba s radioaktivními zářiči (s výjimkou zaměstnání v obsluhovnách pro dálkové ovládání, jejichž stínění odpovídá stínění místností pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména při aplikaci radioaktivních zářičů lidem z důvodů diagnostických a terapeutických, při přípravě těchto zářičů k aplikaci a při pracích s defektoskopickými zářiči.

§ 10

Služba na pracovištích s infekčními materiály, při níž jsou vojáci vystaveni přímému nebezpečí nákazy, je zaměstnání, při němž se odebírá, zpracovává a zneškodňuje materiál obsahující choroboplodné zárodky nebo biologický či jiný materiál podezřelý z přítomnosti těchto zárodků.

HLAVA ČTVRTÁ

STUDIUM VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ

K § 29a odst. 4 zákona

Dohoda o vyslání ke studiu

§ 11

Dohodu o vyslání ke studiu (dále jen „dohoda“) uzavře velitel útvaru písemně s každým vojákem z povolání, který má být na náklady federálního ministerstva obrany vyslán ministrem obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgánem jím k tomu zmocněným ke studiu přesahujícímu šest měsíců. Dohoda je podkladem pro rozhodnutí o vyslání ke studiu, popřípadě pro úhradu školného, požaduje-li to příslušná škola předem.

§ 12

(1) V dohodě musí být kromě náležitostí stanovených v § 29a odst. 2 zákona uvedena forma studia, sídlo školy nebo vzdělávacího zařízení, rok zahájení a délka studia, závazek uchazeče k náhradě nákladů vynaložených na jeho přípravu při nesplnění závazku k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po ukončení studia a náhradě školného, zaplaceného federálním ministerstvem obrany za studium předem, pokud uchazeč ke studiu bez vážného důvodu nenastoupí a školné nebo jeho část nebude federálnímu ministerstvu obrany vráceno.

(2) Rozhodnutí o vyslání ke studiu se zruší, jestliže uchazeč z vlastní viny a bez řádné omluvy nenastoupí ke studiu.

§ 13

Závazek ke službě

(1) Závazek k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po skončení studia, který je součástí dohody (dále jen „závazek“), se stanovuje

a) u interního studia na dobu dvojnásobku doby trvání studia, nejvýše na dobu 10 let,

b) u studia při zaměstnání na dobu jednonásobku doby trvání studia, nejvýše na dobu pěti let.

(2) Plnění závazku nastává prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po ukončení studia; nebyl-li splněn dřívější závazek, pak až po jeho splnění. Závazky se plní v pořadí, v jakém vznikly. Doba studia se započítává jen do plnění předchozího závazku.

(3) Dobou trvání studia se rozumí doba ode dne zahájení výuky v příslušné škole nebo vzdělávacím zařízení do jeho ukončení (vykonání předepsaných závěrečných zkoušek, vyloučení ze studia nebo jeho zanechání).

(4) Trvání studia a plnění závazku se zaokrouhlují na celé kalendářní měsíce. Doba přesahující 15 dnů se považuje za celý kalendářní měsíc, k 15 dnům a době kratší se nepřihlíží.

§ 14

Náhrada nákladů za nesplnění závazku

(1) K náhradě nákladů vynaložených na přípravu vojáka z povolání vyslaného ke studiu se při nesplnění převzatého závazku požaduje za každý měsíc studia, včetně dovolené a prázdnin, částka

a) při interním studiu

1. vysoké školy, postgraduálního studia,^8) vědecké aspirantury a jiného studia organizovaného vysokou školou^9) 2000 Kčs;

1. v ostatních případech 1500 Kčs,

b) při studiu při zaměstnání

1. vysoké školy, postgraduálního studia,^8) vědecké aspirantury a jiného studia organizovaného vysokou školou^9) 500 Kčs;

1. v ostatních případech 300 Kčs.

(2) Velitel útvaru může na žádost povinného z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit náhradu nákladů podle odstavce 1 až na polovinu. Přitom přihlédne zejména k důvodům nesplnění závazku a majetkovým i sociálním poměrům povinného a jeho rodiny.

(3) Náhrada nákladů, kterou je voják z povolání povinen uhradit, se stanoví z celkové výše nákladů vypočtené podle odstavce 1 a popřípadě snížené podle odstavce 2, a to poměrem nesplněného závazku k závazku převzatému.

Podrobnosti o průběhu služby vojáků z povolání vyslaných ke studiu

§ 15

(1) Důstojníci interně studující na vysokých školách, v postgraduálním studiu^8) nebo interní vědeckou aspiranturu, kterým v průběhu studia uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a jsou hodnoceni alespoň dobře, se povyšují do další hodnosti

a) v době studia, jestliže nová hodnost odpovídá hodnosti plánované pro funkci, kterou vykonávali před zahájením studia,

b) po úspěšném ukončení studia, jestliže nová hodnost odpovídá hodnosti plánované pro funkci, do níž jsou po ukončení studia ustanovováni.

(2) Důstojníci uvedení v odstavci 1 mohou být za trvale výtečné výsledky ve studiu povýšeni do hodnosti o jeden stupeň vyšší, než byla plánována pro funkci, kterou vykonávali před zahájením studia. Do této hodnosti se povyšují nejdříve po druhém roce studia.

(3) Vojáci z povolání interně studující na vysokých školách, v postgraduálním studiu^8) nebo interní vědeckou aspiranturu, kteří před vysláním ke studiu nevykonávali žádnou funkci, se při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 povyšují do hodnosti o jeden stupeň vyšší, než kterou mají.

(4) Praporčíci interně studující na vysokých školách,

a) kterým v průběhu studia uplynula stanovená doba výsluhy let v dosažené hodnosti a jsou hodnoceni alespoň dobře, se povyšují do další hodnosti,

b) kteří ve studiu trvale dosahují výtečné výsledky, mohou být jmenováni do hodnosti podporučíka, nejdříve však po ukončení třetího ročníku.

§ 16

(1) Vojáci z povolání vyslaní ke studiu v kursech organizovaných ve školách, útvarech a zařízeních Československé armády se hodnotí na závěr kursu formou služební charakteristiky. Hodnotí se zejména jejich studijní výsledky a úroveň připravenosti na výkon funkcí, k jejichž zvládnutí byli do kursu vysláni.

(2) Vojáci z povolání vyslaní ke studiu ve vojenských školách a ke studiu vědecké aspirantury ve školicích pracovištích Československé armády se hodnotí vždy po uplynutí dvou let studia a na jeho závěr. Hodnotí se s přihlédnutím ke zvláštnostem charakteru vojenské činné služby v průběhu studia. V závěru hodnocení se uvede, pro jakou funkci má absolvent ihned po ukončení studia (popřípadě perspektivně) nejlepší předpoklady.

(3) Hodnocení studujících vojáků z povolání podle předchozích odstavců zpracovává jejich nejbližší nadřízený příslušník velitelsko-pedagogického sboru.

(4) Odvolání proti hodnocení lze podat rektorovi-veliteli vojenské vysoké školy (děkanovi fakulty vojenské vysoké školy, náčelníkovi vojenské střední školy, náčelníkovi školicího pracoviště), který je oprávněn s konečnou platností o tomto odvolání rozhodnout.

§ 17

(1) Vojákům z povolání vyslaným k internímu studiu delšímu než jeden rok se uděluje řádná dovolená tak, aby ji vyčerpali před nástupem ke studiu.

(2) Interně studujícím vojákům z povolání se uděluje řádná dovolená zpravidla v období mezi semestry a po ukončení školního roku (v době letních prázdnin).

(3) Absolventům interního studia se řádná dovolená uděluje zpravidla ihned po ukončení studia.

(4) Vojákům z povolání vyslaným ke studiu v zahraničí

a) na dobu kratší než jeden rok se uděluje řádná dovolená po ukončení tohoto studia,

b) na dobu delší než jeden rok se uděluje řádná dovolená v době stanovené mezistátní dohodou, na jejímž základě byli ke studiu vysláni.

§ 18

K přípravě a vykonání přijímacích zkoušek se vojákům z povolání poskytuje studijní volno v délce 15 dnů.

§ 19

(1) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na středních školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) tři hodiny týdně ke studiu,

b) tři dny v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek,

c) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

d) 20 dnů na přípravu k maturitní zkoušce a na její vykonání.

(2) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání na vysokých školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) 14 dnů v každém školním roce,

b) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

c) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

d) 80 dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky.

(3) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v kursech [v pomaturitním studiu, specializačním studiu na vysokých školách^9) apod.] se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny k přípravě a vykonání každé zkoušky,

c) 20 dnů na zpracování a obhajobu závěrečné práce.

(4) Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v postgraduálním studiu^8) se poskytuje studijní volno v rozsahu

a) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních (na laboratorních a praktických cvičeních a konzultacích, jsou-li součástí učebního plánu),

b) tři dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

c) 40 dnů na obhajobu disertační práce, přípravu a vykonání rigorozní zkoušky.

(5) V rozsahu stanoveném v odstavci 4 se poskytuje studijní volno také vojákům z povolání studujícím externí aspiranturu.

§ 20

(1) Osamělým vojákům z povolání, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let a jimž náleží volno podle § 19, se prodlužuje studijní volno o pět dnů v každém školním roce.

(2) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně může voják z povolání po dohodě s nadřízeným čerpat najednou, nejvýše však za období čtyř týdnů. Studijní volno stanovené počtem dnů se čerpá v pracovních dnech.

(3) Studijní volno lze čerpat pouze v příslušném školním roce. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(4) Studijní volno se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce.

(5) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností vojáka z povolání ke službě pro nemoc nebo úraz. Trvá-li dočasná neschopnost ke službě déle než čtyři týdny, náleží vojákovi z povolání studijní volno stanovené počtem hodin týdně, nejvýše však za čtyři týdny.

(6) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží vojákovi z povolání po dobu řádné dovolené.

§ 21

Ustanovení § 15 až 20 se nevztahují na vojáky z povolání studující na školách podle § 29a odst. 3 zákona.

HLAVA PÁTÁ

PODROBNOSTI O PENĚŽITÝCH DÁVKÁCH, ORGANIZACI A ŘÍZENÍ O NICH

K § 33d odst. 7 zákona

§ 22

Souběh výsluhového příspěvku a důchodu

(1) Při prvním uplatnění nároku na výsluhový příspěvek, jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchod, který dosud nebyl uplatněn, se výsluhový příspěvek přizná ode dne vzniku nároku nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje.

(2) Uplatní-li poživatel důchodu nárok na výsluhový příspěvek, přizná se výsluhový příspěvek nejdříve od prvního dne následujícího kalendářního měsíce nebo od pozdějšího dne, od něhož oprávněný přiznání výsluhového příspěvku požaduje. Zaniká-li však nárok na důchod, přizná se výsluhový příspěvek již ode dne následujícího po dni zániku nároku na důchod, jestliže to oprávněný požaduje.

§ 23

Souběh výsluhového příspěvku a příspěvku za službu

Náležejí-li při souběhu výsluhového příspěvku a příspěvku za službu podle jiných předpisů oba příspěvky ve stejné výši, přizná se příspěvek z posledního služebního poměru.

§ 24

Organizace a řízení při nároku na úmrtné a odchodné

(1) Úmrtné vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce, která vyplatí převedenou částku úmrtného v hotovosti do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(2) Úmrtné manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se přiznává bez žádosti. Úmrtné ostatním pozůstalým dětem, družce, rodičům, sourozencům a osobám, které zemřelého vojáka z povolání nebo jeho děti vychovaly nebo o něj pečovaly před úmrtím, se přiznává na žádost.

(3) Odchodné se přiznává bez žádosti.

Společná ustanovení

§ 25

(1) Vyplácelo-li se v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nemocenské, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nedošlo.

(2) Jestliže v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru náležel snížený (zkrácený) plat, stanoví se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby nedošlo k jeho snížení (zkrácení).

(3) Jestliže byl vojákovi z povolání před skončením služebního poměru tento poměr přerušen podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona a voják z povolání po ukončení takového přerušení ve služebním poměru nepokračuje, považuje se za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru poslední kalendářní měsíc před uvedeným přerušením.

(4) Výši platu pro výpočet peněžitých dávek vojákovi z povolání, který v posledním měsíci trvání služebního poměru vykonával službu v zahraničí, stanoví podle srovnatelné funkce v Československé armádě náčelník ekonomické správy federálního ministerstva obrany.

(5) Proměnlivými příplatky, odměnami a prémiemi se rozumějí ty složky platu, které nejsou předem stanoveny měsíční výměrou.

§ 26

(1) Výsluhový příspěvek se vyplácí za běžný kalendářní měsíc 7. až 11. den tohoto měsíce prostřednictvím orgánů spojů do vlastních rukou příjemci této dávky nebo jeho zákonnému zástupci nebo bezhotovostním převodem na jeho účet v peněžním ústavu.

(2) Odchodné se vyplácí do vlastních rukou propuštěného vojáka z povolání nejdříve v první pracovní den následující po dni propuštění ze služebního poměru. Není-li odchodné takto vyplaceno do tří dnů po propuštění vojáka z povolání, převede útvar nevyplacenou částku na bankovní účet okresní vojenské správy podle místa trvalého pobytu oprávněného příjemce a zašle této správě písemné oznámení o převodu částky odchodného a její výši s uvedením jména a příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu oprávněného příjemce. Okresní vojenská správa vyplatí převedenou částku odchodného do vlastních rukou oprávněného příjemce.

(3) Zemře-li propuštěný voják z povolání před vyplacením odchodného, přihlásí orgán, který měl odchodné vyplatit, nevyplacenou částku do řízení o dědictví.

HLAVA ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 27

Zrušuje se předpis federálního ministerstva obrany Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 4/1979 Sb. a 1. doplněk k předpisu Peněžité dávky podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, evid. zn. Všeob-P-19 (práv.), registrovaný v částce 29/1979 Sb.

§ 28

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Andrejčák v. r.

^1) § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb.

^4) § 21 odst. 1 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

^5) § 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Výběrové řízení ve vojenských vysokých školách se řídí ustanoveními zákona č. 172/1990 Sb.

^7) ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.

^8) § 22 zákona č. 172/1990 Sb.

^9) § 24 zákona č. 172/1990 Sb.