Zákon České národní rady o spotřebních daních

Aktuální text a fecha 1993-07-31

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“).

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu^1) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,^1a)

d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu^2) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,^2a)

e) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán“);^3) při dovozu vybraných výrobků celní orgán,^4)

f) daňovou povinností skutečná daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období,

g) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku,^5)

1. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,

1. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,^7) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,

1. použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu nebo fyzické vydání v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, s výjimkou vyskladnění podle bodů 1 a 7,

1. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,

1. fyzické vydání vybraných výrobků vyrobených v rámci pěstitelského pálení^7a) plátcem daně pěstiteli,^7b)

1. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností.^8)

§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

§ 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.

§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku celního dluhu,^9)

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b), dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1 písm. b); ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena.

e) dnem zúčtování ztrát na majetku na vrub účtu mank a škod v systému podvojného účetnictví nebo dnem zapsání snížení zásob ve skladové evidenci v systému jednoduchého účetnictví v případě, že škoda nebo manko vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d).

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

§ 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,^10) s výjimkou

1. vybraných výrobků pro vzdělávací, vědecké a kulturní účely,^10a) pokud nejsou darovány,

1. vybraných výrobků dovážených jako náboženské předměty,^10b) pokud nejsou darovány,

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,^10c) pokud nejsou darovány,

1. českých vybraných výrobků,^10d) které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,^10e)

1. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,^11)

1. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,^12)

1. vybraných výrobků osvobozených od cla podle zvláštních předpisů.^13)

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,^14) pro hygienický dozor,^15) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,^15) pro mimořádná opatření při epidemii^15) a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

§ 9

Nárok na osvobození od daně, včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, je nutno uplatnit písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění od tuzemského výrobce nebo při podání písemného celního prohlášení^16) v případě dovozu vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo^17) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího u právnických osob, jméno a příjmení kupujícího, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,^17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o kupujícím uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(5) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.^16) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).

(6) Plátce je povinen vydat daňový doklad kupujícímu, který kupuje vybrané výrobky uvedené v § 35, pokud o to kupující požádá.

(7) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. f) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(8) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).

(9) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) potvrzení celního prohlášení^16) pohraničním celním orgánem o přechodu vybraných výrobků do zahraničí v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti,^8)

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu vybraných výrobků, které jsou předmětem daně,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci,

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu kupujícímu vrátili.

(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději však do šesti měsíců ode dne předložení daňového přiznání za měsíc, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl.

(3) Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.^18) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daně oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou podmínky těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.

(4) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

a) k zásobování zahraničních leteckých společností vybranými výrobky za ceny bez daně určenými k prodeji na palubách jejich letadel,

b) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností.

(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek.

(6) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.^16)

(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo

b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 9.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 100 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci

a) jedenkrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), překročí částku 100 000 Kč a nepřesáhne částku 2 000 000 Kč,

b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne částku 2 000 000 Kč.

(6) Zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), ve výši jedné poloviny rozdílu mezi daňovou povinností bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období a nárokem na vrácení daně uplatněném v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, je plátce povinen si vypočítat sám.

(7) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 písm. b) stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(8) Plátci, kteří odvádějí zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), jsou povinni odvést tuto zálohu do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(9) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(10) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(11) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.^19)

(12) Plátce, jemuž ve zdaňovacím období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou.

(13) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena daňovým dokladem podle § 10 odst. 5. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(14) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 12 a 13, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 12.

(15) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 14, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kteří v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí, nebo kteří v rámci podnikatelské činnosti^8) vybrané výrobky vyvážejí, nebo kterým vznikne daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. c) a d), § 20, § 26 písm. d) a § 34a, jsou povinni se registrovat u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti nebo do vzniku prvního nároku na vrácení daně způsobem, který stanoví zvláštní předpis.^17)

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

§ 16

Penále, pokuty a zvýšení daně

(1) Pokud plátci uvedou v daňovém přiznání daňovou povinnost nižší, než je jejich skutečná daňová povinnost, nebo uplatní nárok na vrácení daně vyšší, než je jejich skutečný nárok, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 100 % z částky, o kterou plátci daňovou povinnost snížili, nebo z částky, o kterou plátci zvýšili nárok na vrácení daně. Zjistí-li tyto skutečnosti plátci sami a uvědomí-li o tom neprodleně finanční orgán způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 20 % z částky, o kterou plátci daňovou povinnost snížili, nebo z částky, o kterou plátci zvýšili nárok na vrácení daně. Nepředloží-li plátci daňové přiznání, ačkoliv tak byli povinni učinit, a neodvedou-li zároveň daň ve stanovené lhůtě, pohlíží se na tuto skutečnost stejně, jako kdyby na daňovém přiznání uvedli nulovou daňovou povinnost.

(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas a ve správné výši, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení. Vrátí-li finanční orgán daň proto, že plátci uplatnili nárok na vrácení daně vyšší, než byl jejich skutečný nárok, jsou plátci povinni zaplatit částku daně, která jim byla vrácena, a penále ve výši 0,1 % z této částky za každý den ode dne vrácení daně do dne zaplacení penále. Penále ve výši 0,1 % z dlužné částky jsou plátci povinni zaplatit i v případě, nezaplatí-li včas zvýšení daně podle odstavce 1.

(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas a přitom odvedou daň ve stanovené lhůtě, finanční orgán jim může uložit pokutu až do výše 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká.

(4) Pokud plátci nesplní řádně a včas povinnost registrace nebo oznamovací povinnost podle § 15, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 5000 Kč.

(5) Zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

(6) Způsob vyměření penále a pokut a jejich vymáhání stanoví předpisy o správě daní.

(7) Při dovozu vybraných výrobků výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.^20)

§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV

§ 18

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 23 odst. 3.

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně a použijí je jako pohonnou hmotu.

§ 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva“), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty (s výjimkou bionafty), směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí s benzínem), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také

a) dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,

b) dnem použití nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 2 jako pohonných hmot.

§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m^3 při normálním tlaku a teplotě.

§ 22

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2710	automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova do 0,013 g/l	9390 Kč/t
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova nad 0,013 g/l	10 800 Kč/t
technické benziny	0 Kč/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje	8250 Kč/t
směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsi s benzínem)	8250 Kč/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakované ropné suroviny používané jako pohonná hmota	8250 Kč/t
upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota	8250 Kč/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva	0 Kč/t
2711	zkaplněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu	2370 Kč/t
stlačené plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu	2 Kč/m3

§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce do státních hmotných rezerv.^20a)

HLAVA II

DAŇ Z LIHU A LIHOVIN

§ 24

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b).

(2) Plátci jsou také právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě a oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.^21)

§ 25

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh.

(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný

a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, celulózy a z jiných surovin obsahujících líh,

b) synteticky.

(3) Za líh se považují i směsi etanolu s jinými alkoholy nebo látkami, pokud obsah etylalkoholu činí více než 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených. Alkoholizovaná vína se nepovažují za líh.

(4) Předmětem daně je též etanol obsažený v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, které obsahují více jak 0,6 % hmotnostních alkoholu.

(5) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel,^21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

§ 26

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem

a) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,^21)

b) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,

c) zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 odst. 1 pro jiné subjekty.

§ 27

Základ daně

(1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrnou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen „1 l. a.“) při normální teplotě 20 °C.^21b)

§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2207	líh	180 Kč/1 l.a.
2208	destiláty ovocné z pěstitelského pálení 22)	90 Kč/1 l.a.
lihoviny, destiláty	180 Kč/1 l.a.

§ 29

Osvobození od daně

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh podle § 25 odst. 2 písm. a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti^8) do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,

b) líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv,^20a)

c) líh syntetický, líh rafinovaný technický, líh rafinovaný zvláštně denaturovaný, líh bezvodý, líh bezvodý zvláštně denaturovaný, líh obecně denaturovaný, úkapy a dokapy, použitý pro stanovené účely,^21a)

d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele.^21a)

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

a) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,^21)

b) vzorky odebrané správcem daně k výpočtu výroby či zásob lihu,

c) směsi etanolu uvedené v § 25 odst. 3, pokud jsou produktem výroby výrobků uvedených v odst. 1 písm. a) a pokud nejsou uvedeny pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

§ 30

Registrace a oznamovací povinnost

Kromě povinností uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu úřadu nejméně 30 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 31

Předmět daně

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,6 % hmotnostních alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.

(2) Mladina je roztok cukrů, získaný z ječného sladu.

§ 32

Základ daně

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.

§ 33

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2203	u piva do 10 % původní stupňovitosti včetně	154 Kč/hl
u piva více než 10 % do 12 % původní stupňovitosti včetně	317 Kč/hl
u piva více než 12 % původní stupňovitosti	423 Kč/hl

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA

§ 34

Plátci

(1) Plátcem daně z vína vyrobeného v tuzemsku není fyzická osoba, která, včetně příslušníků domácnosti a osob blízkých,^7) nevyrobí celkem více než 500 litrů vína ročně.

(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. g) bodů 1 a 4 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně, pokud o to správce daně požádá.

§ 34a

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.

§ 35

Předmět daně

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou

a) révová vína t.j. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným anebo částečným, které mohou být i obohacené lihem,

b) šumivá vína, t.j. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují přetlak nejméně 0,3 MPa,

c) desertní a desertní kořeněná vína, t.j. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,

d) ovocná vína, medovina, sladové víno a ostatní nápoje vyrobené alkoholovým kvašením.

(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhu matolin, případně zředěných kvasničných kalů. Za révová vína se rovněž považují i révová vína dosycovaná CO2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak menší než 0,3 MPa.

(3) Za šumivá vína se považují i révová vína dosycovaná CO2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak nejméně 0,3 MPa.

§ 36

Základ daně

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.

§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2204	révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2	7,80 Kč/litr
šumivá vína podle § 35 odst. 1 písm. b) a odst. 3	23,30 Kč/litr
révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyrobená plátcem daně z vlastní produkce hroznů	4,62 Kč/litr
2205	desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. c)	16,30 Kč/litr
2206	ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. d)	5 Kč/litr

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 38

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.

§ 39

Základ daně

Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).

§ 40

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku	Text	Sazba daně
2402	cigarety filtrové délky nad 70 mm	0,46 Kč/kus
cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně	0,36 Kč/kus
doutníky, cigarilos	0,46 Kč/kus
2403	cigaretový tabák nařezaný pro ruční výrobu cigaret	320 Kč/kg
tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret	0,46 Kč/kus
lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky	35 Kč/kg

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 41

Přechodná ustanovení

(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b) a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula

a) provést fyzickou inventuru zásob k 31. prosinci 1992,

b) přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.

(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993.

(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.

(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.

§ 42

Platnost dosavadních předpisů

Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.

§ 42a

Platnost mezinárodních smluv

Obsahuje-li tento zákon nebo právní předpisy podle něho vydané ustanovení odchylná od mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.

§ 43

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

^1) § 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^1a) § 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2) § 128 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2a) § 163 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^3) § 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^4) § 3 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^5) § 409 až 475 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 588 až 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

^7a) Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČR č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.

^7b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 76/1988 Sb.

^8) § 2 zákona č. 513/1991 Sb.

^9) § 238 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^10) § 191, 205 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^10a) § 53 a násl. vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

^10b) § 122 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

^10c) § 76 a násl. vyhlášky č. 93/1993 Sb.

^10d) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^10e) § 234 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^11) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

^12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

^13) Vyhláška č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních organizací od dovozního cla. Vyhláška č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

^14) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.).

^15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 86/1992 Sb.).

^16) § 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^17) § 33 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

^17a) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^17b) Vyhláška ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

^18) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

^19) § 270 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^20a) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

^21) § 28 vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.

^21a) § 6 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

^21b) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

^22) Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.