← Aktuální text · Historie

Zákon České národní rady o spotřebních daních

Aktuální text a fecha 1997-06-30

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“) a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odst. 6, nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

§ 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 8 a § 24 písm. d).

§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

§ 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm. e).

§ 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení^16) v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a) k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.^16) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) až e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahuje na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret je uvedeno v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně zaniká dnem vyskladnění vybraného výrobku plátcem, který nárok na vrácení daně neuplatnil. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den jeho dovozu nebo vyskladnění, při kterém vznikla daňová povinnost.

(4) Daň za uskutečněné nákupy vybraných výrobků je vrácena

které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.^18) Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob vracení daně uvedeným osobám jiných států a maximální celkovou částku daně, která může být za kalendářní rok vrácena k zajištění principu vzájemnosti.

(5) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení a prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(7) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(8) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle § 12 odst. 1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle § 12 odst. 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(9) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/Tax Free se pohlíží jako na zboží vyvezené.

(10) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto vybrané výrobky použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby paliv a maziv pro účel uvedený v tomto odstavci. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. Na dokladu o nákupu musí být uvedena výše daně odpovídající sazbě daně platné v den vyskladnění paliv a maziv plátcem daně, u nichž se uplatňuje nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených paliv a maziv ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(11) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 10 v daňovém přiznání u finančního orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a lhůta pro podání daňového přiznání je do desátého dne po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(12) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro výpočet uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob prokazování nároku na vrácení daně podle odstavce 10 včetně náležitostí dokladu o nákupu a podrobností o vedení evidence o nákupu a spotřebě.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.^16)

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 5 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 5 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.^19)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.^17)

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.

§ 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.^19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis^19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.^20)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.

§ 16a

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daň nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, nebo uplatnil nárok na vrácení daně do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na vrácení daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 12, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 13, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,^20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV

§ 18

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.^20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.

§ 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva“), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta, topné oleje lehké a velmi lehké, směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu. Předmětem daně jsou také

používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-A-93, přičemž podíl metylesteru kyselin obsažených v různých tucích a olejích musí činit více než 30 % všech látek v bionaftě obsažených.

(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají odlišnou sazbu daně.

§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také

§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m^3 při normálním tlaku a teplotě.

§ 22

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2710
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) 11570 Kč/t
technické benziny 0 Kč/t
směsi benzinů podle § 19 odst. 4 a směsi benzinů s jinými palivy a mazivy 11570 Kč/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje 8340 Kč/t
topné oleje lehké a velmi lehké 8340 Kč/t
směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 ( s výjimkou směsí benzinů podle § 19 odst. 4 a směsí benzinů s jinými palivy a mazivy) 8340 Kč/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakované ropné suroviny používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 8340 Kč/t
upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 8340 Kč/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva směsi paliv a maziv používané pro topné účely ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané pro topné účely upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané pro topné účely bionafta, ve smyslu § 19 odst. 3 0 Kč/t 8340 Kč/t 8340 Kč/t 8340 Kč/t 0 Kč/t
2711 zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu 2370 Kč/t stlačené plyny používané jako pohonná hmota 0 Kč/m3
3403 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3 38340 Kč/t
bionafta, ve smyslu § 19 odst. 3 0 Kč/t
3824 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3 38340 Kč/t
bionafta, ve smyslu § 19 odst. 3 0 Kč/t
§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava

(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.^20a)

HLAVA II

DAŇ Z LIHU A LIHOVIN

§ 24

Plátci

Plátci jsou také

§ 25

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh^21i) obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.

(2) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15 % absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.

(3) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35 činí nejvíce 0,5 % objemových alkoholu.

(4) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel,^21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

(5) Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.

§ 26

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem

§ 27

Základ daně

Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měřicích jednotkách.^21c)

§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2207 líh 195 Kč/1 l.a.
2208 destiláty ovocné z pěstitelského pálení22) 95 Kč/1 l.a.
lihoviny, destiláty 195 Kč/1 l.a.
§ 29

Osvobození od daně

(1) Od daně je také osvobozen

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 31

Předmět daně

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklých zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.

(2) Mladina je roztok cukrů, získaný z ječného nebo pšeničného sladu, povařený s chmelem nebo s chmelovým extraktem.

(3) Mladé pivo je polotovar, u kterého nebyl dokončen technologicky nutný proces dokvašení a zrání.

§ 31a

Malým nezávislým pivovarem je osoba, která formou podnikání^22d) vyrábí pivo a splňuje tyto podmínky:

§ 32

Základ daně

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.

§ 33

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

| Číselný kód nomenklatury celního sazebníku | Text | sazba daně v Kč/hl | | | | | | | pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) | pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby | | | | | | | | velikostní skupina podle výstavu | | | | | | | | | do 10 000 hl | více než 10 000 hl do 50 000 hl včetně | více než 50 000 hl do 100 000 hl včetně | více než 100 000 hl do 1500 00 hl včetně | více než 150 000 hl do 200 000hl včetně | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 2203 | u piva do 10 % původní stupňovitosti včetně | 79,- | 94,- | 110,- | 126,- | 141,- | 157,- | | u piva více než 10 % do 12 % stupňovitosti včetně | 160,- | 192,- | 224,- | 256,- | 288,- | 320,- | | | u piva více než 12 % původní stupňovitosti | 215,- | 258,- | 301,- | 344,- | 387,- | 430,- | |

§ 33a

(1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna následujícího roku daňový doplatek ve výši součinu skutečného výstavu podle stupňovitosti a rozdílu sazby daně pro velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a sazby daně pro velikostní skupinu, v níž byl zařazen.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA

§ 34

Plátci

(1) Plátcem daně z vína vyskladněného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost^21d) nevyskladní celkem více než 500 litrů vína za kalendářní rok.

(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodu 1 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně.

§ 34a

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.

(2) Daňová povinnost vzniká fyzickým osobám, které se zaregistrují podle § 37a, dnem registrace podle § 37a a týká se množství vína vyskladněného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo k registraci, do dne registrace.

§ 35

Předmět daně

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují více než 0,5 % objemových alkoholu, a to:

(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhů matolin, případně zředěných kvasničních kalů.

§ 36

Základ daně

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.

§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2204 révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 2,50 Kč/litr
vína dosycovaná CO2 podle § 35 odst. 1 písm. b) 12,20 Kč/litr
šumivá vína podle § 35 odst. 1 písm. c) 23,40 Kč/litr
2205 desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d) 16,40 Kč/litr
2206 ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) 5,10 Kč/litr
ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) dosycované CO2, které při uzavřeném obsahu a teplotě 20 °C dosahují přetlak větší než 0,1 MPa 12,20 Kč/litr
ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) šumivé 23,40 Kč/litr
ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) upravené jako desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d) 6,40 Kč/litr.
§ 37a

Registrace

Pokud fyzická osoba, která dosud podle § 34 odst. 1 nebyla plátcem daně v průběhu kalendářního roku, vyskladní více než 500 litrů vína, je povinna se zaregistrovat jako plátce spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne vyskladnění 501.litru vína v tomto kalendářním roce.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 38

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.

§ 39

Základ daně

Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).

§ 40

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,65 Kč/kus
cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně 0,55 Kč/kus
doutníky, cigarilos 0,46 Kč/kus
2403 cigaretový tabák nařezaný pro ruční výrobu cigaret 690 Kč/kg
tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,65 Kč/kus
lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky 35 Kč/kg
§ 40a

Odvod a splatnost daně

(1) Daň je splatná nejpozději do 60 dnů ode dne vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(2) Pokud je vázáno odebrání tabákových nálepek na poskynutí záruky podle § 40d odst. 7, stává se peněžní ústav, u kterého je veden účet tuzemského výrobce nebo dovozce cigaret (dále jen „ručitel“), daňovým dlužníkem^22b) v případě, že plátce nesplnil povinnost podle odstavce 1 a je povinen odvést daň místo plátce. Oblastní celní úřad Praha (dále jen „úřad“) je povinen první pracovní den po dni splatnosti daně uvědomit ručitele o skutečnosti, že se stal daňovým dlužníkem a že je povinen uhradit za plátce daňovou povinnost.

§ 40b

Příslušenství daně

(1) Pokud plátce, u kterého nebylo vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, neodvede daň do lhůty stanovené v § 40a odst. 1, je povinen kromě dlužné částky daně zaplatit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

(2) Pokud povinnost zaplatit daň přejde podle § 40a odst. 2 na ručitele, je ručitel povinen zaplatit dlužnou daň včetně penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně podle § 40a odst. 1.

ČÁST TŘETÍ

ZNAČENÍ NĚKTERÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 40c

Značení cigaret

(1) Cigarety v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené (dále jen „cigarety“) musí být značeny tabákovou nálepkou.^22a) Tato povinnost se nevztahuje na cigarety prodávané na palubách letadel zahraničních linek, v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.^18)

(2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené.

(3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce „URČENO PRO PRODEJ V ČR“.

(4) Značení cigaret podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen „krabička“) a pod celofánový přebal, pokud se tento používá.

(5) Na cigarety značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím^22a) se nepovažují za poškozené.

(6) Cigarety určené pro vývoz^1) nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 4.

§ 40d

Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k úřadu a jejich prodej tuzemským výrobcům (dále jen „výrobce“) nebo dovozcům cigaret zajišťuje úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu.^22c) Náklady na skladování tabákových nálepek u úřadů a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům cigaret a na kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce nese stát.

(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen objednávat tabákové nálepky výhradně u úřadu.

(3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně úřadu.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen k objednávce tabákových nálepek (dále jen „objednávka“), kterou předkládá poprvé, přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret.^23) Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky na základě smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.^23a)

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první objednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně.

(6) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, jsou povinny neprodleně informovat úřad o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret vydaly nebo odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret a že toto vydání nebo odejmutí nabylo právní moci.

(7) Úřad je povinen po doručení první objednávky na tabákové nálepky od výrobce nebo dovozce cigaret po dni účinnosti tohoto zákona stanovit, zda bude od výrobce nebo dovozce cigaret požadovat písemnou záruku ručitele. Písemná záruka musí obsahovat závazek, že ručitel zajistí po dobu platnosti záruky zaplacení daně nezaplacené výrobcem nebo dovozcem cigaret ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 1 včetně jejího příslušenství. Rozhodnutí o povinnosti předložit písemnou záruku je úřad povinen oznámit výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději do 30 dnů po dni převzetí objednávky. V případě, že úřad nebude požadovat písemnou záruku, je povinen též toto své rozhodnutí oznámit výrobci nebo dovozci.

(8) Pokud úřad stanoví povinnost poskytnutí záruky podle odstavce 7, musí tato záruka obsahovat údaj o dni počátku a o dni ukončení její platnosti. Ručitel může zrušit platnost záruky přede dnem ukončení její řádné platnosti. Předčasné ukončení platnosti záruky ze strany ručitele nemůže mít zpětnou účinnost a ručitel je povinen úřadu oznámit předčasné ukončení platnosti záruky nejpozději v den tohoto ukončení. Při předložení první objednávky po dni ukončení platnosti záruky se postupuje podle odstavce 7.

(9) Úřad písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, který

(10) Výrobce nebo dovozce cigaret nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoli způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret za účelem označení cigaret podle § 40c odst. 1 a 4. Dovozce cigaret je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem.

(11) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od úřadu k výrobci nebo dovozci cigaret a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret na své vlastní náklady.

(12) Úřad je povinen vydat objednané tabákové nálepky včetně platebního výměru výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději první pracovní den po dni doručení objednávky s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne a pokud se jedná o tabákové nálepky pro krabičky o obsahu 20 kusů cigaret. Objednané tabákové nálepky pro krabičky, které obsahují jiný počet kusů cigaret, je úřad povinen vydat včetně platebního výměru do 25 dnů ode dne doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání tabákových nálepek je úřad povinen výrobci nebo dovozci cigaret odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky. U objednávek podle odstavce 7 se lhůta pro vydání tabákových nálepek nebo pro jeho odmítnutí prodlužuje o lhůtu stanovenou v odstavci 7.

(13) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci cigaret tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 12 a zároveň v této lhůtě jejich vydání písemně neodmítne, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci cigaret nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce cigaret, ztrácí objednávka platnost.

§ 40e

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru tabákových nálepek u každého výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby.

§ 40f

Vracení tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny obě podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky, aniž by se měnila sazba daně, je výrobce nebo dovozce cigaret povinen vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nového vzoru nejpozději první pracovní den po dni doručení vrácených doručených tabákových nálepek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem cigaret nedohodne jinak. Úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(3) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret může požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách. Úředním dozorem se rozumí účast pověřeného pracovníka úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí výrobce nebo dovozce cigaret. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na území České republiky. Úřad je povinen této žádosti vyhovět. Výrobci nebo dovozci vzniká nárok na vrácení daně dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dohledem. Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla splněna podmínka podle § 40a.

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek ještě nebyla zaplacena daň, nevztahuje se na výrobce nebo dovozce cigaret ustanovení § 40a a 40b. Jestliže u takto vrácených tabákových nálepek byla již daň odvedena, vzniká výrobci nebo dovozci cigaret nárok na vrácení daně dnem doručení tabákových nálepek vrácených podle tohoto ustanovení úřadu.

(6) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 %, pokud nejde o tabákové nálepky zničené podle odstavce 4, se náhrada neposkytuje.

§ 40g

Sankce za porušení povinností při označování cigaret

(1) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší zákaz stanovený v § 40b odst. 10, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40b odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 200 000 Kč.

(2) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40e odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

(3) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40f odst. 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 25 000 Kč.

(4) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(5) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 mohou být vybírány a vymáhány nejdéle do tří let po jejich uložení.

§ 40h

Zmocnění pro ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 41

Přechodná ustanovení

(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b) a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula

(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993.

(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.

(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.

§ 42

Platnost dosavadních předpisů

Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.

§ 42a

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.

§ 43

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

^1) § 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^1a) § 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2) § 128 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2a) § 163 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^3) § 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^4) § 3 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^5) § 409 až 475 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 588 a násl., § 628 a násl. a § 631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

^7) § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

^7a) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

^7b) § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 61/1997 Sb.

^8) § 2 zákona č. 513/1991 Sb.

^8a) § 577 až 590 zákona č. 513/1992 Sb.

^9) § 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^9a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^9b) § 35 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^9c) § 33 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 55, 191 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10c) § 80 až 84 vyhlášky č. 93/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10e) § 234 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^11) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

^12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.).

^15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 86/1992 Sb.).

^15a) § 12 zákona č. 61/1997 Sb.

^16) § 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^17) § 33 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

^17a) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^17b) Vyhláška ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

^17c) Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k označení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

^18) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

^19) § 270 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^19a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^19b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^20a) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

^20b) § 63 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

^21a) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.

^21b) § 7 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

^21c) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

^21c) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb.

^21d) § 115 zákona č. 40/1964 Sb.

^21e) § 35 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21f) § 33 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 16/1972 Sb.

^21h) § 3 zákona č. 61/1997 Sb.

^21i) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.

^21j) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1997 Sb.

^21k) § 9 zákona č. 61/1997 Sb.

^22) § 4 zákona č. 61/1997 Sb.

^22a) Vyhláška Ministerstva financí č. 11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

^22b) § 57 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^22c) § 15 a 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^22d) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^22e) § 6 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

^22f) § 14 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

^23) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.

^23a) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 237/1993 Sb., o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

^24) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.