Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty

• u) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; finanční činností není poskytování služeb, jejichž předmětem je vykupování dluhů a pohledávek,

• v) obhospodařování investičních fondů a podílových fondů podle zvláštního právního předpisu,^25a)

• w) vybírání rozhlasových a televizních poplatků,^19)

• x) výplata dávek důchodového zabezpečení a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,

• y) zprostředkování spoření.

§ 29

Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) pojišťovací a zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu,^25b)

• b) zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví podle zvláštního právního předpisu,^25c) provozovaná pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem,

• c) penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• d) zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

§ 30

Převod a nájem pozemků a staveb, nájem dalších zařízení

(1) Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

(2) Převod staveb na základě smlouvy o finančním pronájmu je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do 2 let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

(3) Převod pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření, je osvobozen od daně.

(4) Nájem pozemků a staveb, nájem bezpečnostních schránek a nájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem podle § 16 odst. 9.

(5) Plátce se může rozhodnout, že nájem bude dani podléhat, pokud se jedná o nájem pozemků nebo staveb jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování nájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.

§ 31

Výchova a vzdělávání

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu^13) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,^28) vysokých školách^29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,^30)

• b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.^31)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

§ 32

Zdravotnické služby a zboží

(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu^13) do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče) poskytované oprávněnými subjekty^33) a vymezené zvláštními předpisy.^34) Od daně nejsou osvobozena zdanitelná plnění uskutečňovaná provozovnami oční optiky.

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu^13) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského zařízení).

(3) Od daně je osvobozen výdej nebo prodej léčiv,^34a) potravin určených pro zvláštní výživu^34b) a zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.^33)

(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.^35)

§ 33

Sociální pomoc

Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu^13) do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče) poskytované podle zvláštního předpisu^37) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daně je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her,^38) s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.

§ 35

Prodej podniku

Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho části^39) plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu.

§ 35a

Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního zemědělského intervenčního fondu^39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv^39b) prodej státních hmotných rezerv.

ČÁST TŘETÍ

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU

§ 36

Zdaňovací období

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci. U plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.

(3) U nástupnické společnosti nebo družstva, které vznikly při přeměně^3d) formou splynutí, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva^3d) rozdělením se při stanovení zdaňovacího období nově založených nástupnických společností nebo družstev, případně nástupnických společností nebo družstev vzniklých při rozdělení sloučením, přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka^3d) se při stanovení zdaňovacího období vychází z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka.

(4) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(5) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(6) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.

§ 37

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,^40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

(2) Plátce, na jehož majetek byl prohlášen konkurz podle zvláštního právního předpisu,^40d) je povinen ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkurzu. V průběhu konkurzu plátce podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^40f)

(3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce.

(4) V případě zániku společnosti nebo družstva po zrušení bez likvidace podle zvláštního právního předpisu^3d) je právní nástupce plátce povinen podat daňové přiznání ke dni zániku společnosti nebo družstva, a to za část zdaňovacího období ke dni zániku.

(5) Plátce, který jako určený účastník sdružení vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 11 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.

§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu, a to i v případě prohlášení konkurzu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.^40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále^40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

§ 38a

Dodatečné daňové přiznání

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^40c)

§ 39

Zrušení registrace

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 500 000 Kč.

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.

§ 40

Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období

(1) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.

(2) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale stanoví penále ve výši 0,1 % z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení příjmu státního rozpočtu. Penále je splatné v náhradní lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kč.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije při uplatnění odpočtu daně po lhůtě uvedené v § 19 odst. 3.

ČÁST ČTVRTÁ

UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VÝVOZU

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá

• a) zboží z dovozu a zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží,

• b) české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska,

• c) české zboží,^44a) které je umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceno zpět do tuzemska.

Daň u českého zboží vyměří a vybere celní orgán, tak jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

(3) Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu má plátce za podmínek stanovených v § 19 až 22, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce po ukončení tohoto režimu, není-li v režimu dočasného použití vydáno jiné rozhodnutí celního orgánu podle odstavce 5. Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu, v případě zboží propuštěného do režimu dočasného použití po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž byl režim dočasného použití ukončen. V případě doměřené daně podle § 43 odst. 11 nelze uplatnit nárok na odpočet dodatečně vyměřené daně po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k dodatečnému vyměření daně. Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí.

(5) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu nebo ukončení režimu dočasného použití vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Daňovým dokladem u českého zboží vráceného zpět do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu nebo jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Je-li celní prohlášení při dovozu zboží podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, je daňovým dokladem rozhodnutí celního orgánu.

(6) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.^45)

(7) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

(8) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu^41) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^42) které vystaví nepřímý zástupce samostatně na každou zastoupenou osobu.

(9) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,^47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

(10) Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodů uplatněných pro její vrácení podle zvláštního právního předpisu^47e) a plátce již uplatnil nárok na odpočet v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.

(11) Jestliže plátce uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně a následně dojde ke zvýšení jeho daňové povinnosti z důvodů nesrovnalostí podle § 16, 43 a 44, vzniká plátci povinnost tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň dodatečně vyměří a vybere. Plátce má nárok na odpočet doměřené daně za podmínek stanovených v odstavci 4.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) je součet

• a) základu pro vyměření cla,

• b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,

• c) příslušné spotřební daně.

(2) Základem daně u českého zboží

• a) podle § 43 odst. 1 písm. b), pokud nedochází ke změně vlastnického práva, je součet statistické hodnoty ke dni umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a případně spotřební daně; pokud dochází ke změně vlastnického práva, je součet pořizovací ceny nebo příslušné ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu^10a) a případně spotřební daně,

• b) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, které bylo plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,

• c) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, bylo plátcem umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a jiná osoba navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny a případně spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace nebo příslušné ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^10a)

• d) podle § 43 odst. 1 písm. c) a u zboží, které v době umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu získalo propuštěním do volného oběhu status českého zboží, bylo osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a má být propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.

(3) Náklady na provedené zpracovatelské operace se rozumí součet pořizovací ceny materiálu spotřebovaného při zpracování, případně ceny tohoto materiálu zjištěné podle zvláštního právního předpisu^10a) a mzdových nákladů vynaložených na provedení zpracovatelských operací. Materiálem spotřebovaným při zpracování se rozumí pouze materiál přidaný k českému zboží umístěnému ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu během zpracovatelských operací.

(4) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu a českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. b) a c) se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně podle odstavce 1 nebo 2 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)

(5) U zboží propuštěného do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(6) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

(7) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(8) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu včetně vývozu prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zboží.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,^48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,^42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je celním úřadem uveden údaj o datu přechodu zboží přes státní hranice nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Údaje o osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu za uskutečněný vývoz je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém zboží vystoupilo z tuzemska, má-li daňový doklad.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení^42) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5) Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

§ 45a

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,^48) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) na základě principu vzájemnosti, pokud je uplatnění tohoto principu možné. Tato osoba, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou vymezení okruhu osob požívajících výsad a imunit, den vzniku a zániku nároku na vrácení daně, roční limity pro výši vrácení daně, minimální hodnotu nakoupeného zboží nebo služeb rozhodnou pro uplatnění nároku na vrácení daně, rozsah a podmínky pro vrácení daně, vymezení principu vzájemnosti, způsob uplatňování nároku na vrácení daně a způsob jeho prokazování a určení místní příslušnosti správce daně, u kterého se nárok na vrácení daně uplatňuje.

§ 45c

Vracení daně v rámci zahraniční pomoci

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, závazek, že zahraniční pomoc se osvobodí od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podá žádost o vrácení daně, která musí obsahovat

• a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt žadatele,

• b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,

• c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o prodeji zboží nebo služeb podle odstavce 4, který byl vystaven plátcem,

• d) doklad o zaplacení daně,

• e) potvrzení vydané Ministerstvem financí nebo subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků,

• f) prohlášení žadatele, který je plátcem, že daň, kterou žádá vrátit, neuplatní podle § 19.

(3) Pokud podá žádost o vrácení daně zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt, neuvede v žádosti daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud o vrácení daně zahraniční osoba nepožádá. V tomto případě žádost neobsahuje doklad o zaplacení, ale musí být v žádosti touto zahraniční osobou potvrzeno, že nárok na vrácení daně neuplatní. Tímto potvrzením nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká.

(4) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služeb je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést

• a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

• b) daňové identifikační číslo plátce,

• c) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt osoby, pro kterou plátce uskutečňuje zdanitelné plnění,

• d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

• i) výši ceny bez daně celkem.

(5) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podává žádost místně příslušnému správci daně s výjimkou zahraniční osoby podle odstavce 3, která žádost podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(6) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(7) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(8) Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti.

(9) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(10) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň, ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je osoba, které byla daň vrácena, povinna daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

§ 45d

Vracení daně zahraničním osobám

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného a služeb poskytnutých v tuzemsku může uplatnit zahraniční osoba, která

• a) nepodniká v tuzemsku nebo neprovádí v tuzemsku činnosti vykazující všechny znaky podnikání a

• b) zboží a služby nakupuje pro účely svého podnikání.

(2) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že příslušný cizí stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo, případně místo podnikání nebo trvalý pobyt,

• a) nevybírá daň z přidané hodnoty nebo podobnou daň, nebo

• b) vybírá daň, ale daň vrací osobám podnikajícím v tuzemsku a nakupujícím zboží a služby pro účely podnikání v příslušném cizím státě.

(3) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží a služeb:

• a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,

• b) cestovní služby, ubytovací a stravovací služby poskytnuté zahraniční osobě,

• c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,

• d) telekomunikační služby,

• e) prodej, nájem, opravy motorových vozidel určených pro přepravu méně než 9 osob,

• f) uhlovodíková paliva a maziva^48f) s výjimkou nafty a bionafty,

• g) taxislužba.

(4) Zahraniční osoba podle odstavce 1 podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí prostřednictvím zástupce, kterým může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo trvalým pobytem v tuzemsku. Zástupce jedná v rozsahu písemné plné moci udělené zahraniční osobou. Písemná plná moc nesmí být v době podání žádosti starší 5 let ode dne jejího vystavení. Zástupce může před Finančním úřadem pro Prahu 1 zastupovat neomezený počet zahraničních osob. Jestliže je zástupcem právnická osoba a při řízení o vrácení daně ji nezastupuje statutární orgán, musí její zástupce předložit pro jednání plnou moc podepsanou statutárním orgánem. Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání žádosti v českém jazyce.

(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

• a) daňové doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo originální doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem,

• b) plnou moc k zastupování zahraniční osoby, pokud žádost podává zástupce,

• c) potvrzení o registraci zahraniční osoby jako plátce daně z přidané hodnoty nebo jiné podobné daně, které vystaví správce daně se sídlem v příslušném cizím státě, v němž má žádající zahraniční osoba sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt.

(6) Potvrzení o registraci zahraniční osoby musí obsahovat obchodní firmu nebo název, případně jméno a příjmení, sídlo, místo podnikání, případně trvalý pobyt, druh činnosti, případně předmět živnosti zahraniční osoby, její daňové identifikační číslo, označení příslušného správce daně v cizím státě, který potvrzení vystavuje, a sídlo tohoto správce daně. Potvrzení nesmí být v době podání žádosti o vrácení daně starší než 1 rok ode dne jeho vystavení.

(7) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

• a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

• b) daňové identifikační číslo plátce,

• c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt zahraniční osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,

• d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

• i) výši ceny bez daně celkem.

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Není-li nárok na vrácení daně uplatněn nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, nárok na vrácení daně zaniká.

(9) Daň se nevrací, pokud je částka daně nižší než 10 000 Kč.

(10) Zahraniční osobě, která má nárok na vrácení daně, Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí nejpozději do dvou kalendářních měsíců ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v české měně na účet zástupce nebo zahraniční osoby vedený u tuzemské banky.

(11) Finanční úřad pro Prahu 1 doklady předložené podle odstavce 5 písm. a) označí otiskem razítka a tyto doklady vrátí žadateli.

§ 45e

Vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která

• a) nemá trvalý pobyt nebo obvyklé místo pobytu v tuzemsku a toto místo je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,

• b) nepodniká v tuzemsku,

• c) je osobou starší 15 let

(dále jen „zahraniční fyzická osoba“).

(2) Pro účely tohoto ustanovení se obvyklým místem pobytu rozumí místo, kde se osoba obvykle zdržuje po dobu nejméně 185 dnů v jednom kalendářním roce, je v tomto místě součástí domácnosti nebo v tomto místě vykonává své povolání nebo má byt.

(3) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

• a) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu, je vyšší než 2 500 Kč,

• b) nakoupené zboží podle písmene a) vyveze v cestovním styku,

• c) nakoupené zboží nemá obchodní charakter.^48j)

(4) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:

• a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

• b) daňové identifikační číslo plátce,

• c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• d) evidenční číslo dokladu,

• e) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• f) sazbu daně,

• g) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

• h) výši ceny bez daně celkem.

(5) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:

• a) uhlovodíková paliva a maziva,^48f)

• b) tabákové výrobky,^48k)

• c) alkoholické nápoje,^55)

• d) potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.

(6) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, jestliže

• a) zahraniční osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 60 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění uvedeného na dokladu o prodeji zboží,

• b) výstup zboží z tuzemska je potvrzen pohraničním celním úřadem na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

• c) zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).

(7) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit pohraničnímu celnímu úřadu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Kromě údajů předtištěných Ministerstvem financí a vyplněných zahraniční fyzickou osobou a potvrzení pohraničního celního úřadu nesmí tiskopis obsahovat úpravy provedené jinou osobou. Vývoz zboží a splnění podmínek podle odstavce 3 pohraniční celní úřad po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou potvrdí s uvedením data o vývozu, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Pohraniční celní úřad doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.

(8) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, případně jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, aby pro zajištění vrácení daně jednala jejím jménem a v její prospěch.

(9) Pokud má plátce více prodejen, daň vrací vždy prodejna, která zboží prodala zahraniční fyzické osobě. Plátce je povinen daň vrátit

• a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený pohraničním celním úřadem, nebo

• b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží pohraničním celním úřadem.

(10) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 12 odst. 4.

(11) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo zmocněná jiná osoba nepředloží doklady uvedené v odstavci 10 prodávajícímu do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

§ 45f

Vracení daně osobám se zdravotním postižením

(1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu. Při nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu nevzniká nárok na vrácení daně z přirážky leasingové společnosti.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.

(3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve

• a) za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen, nebo

• b) při ukončení finančního pronájmu a převodu vlastnického práva na nájemce, pokud byl osobní automobil nakoupen formou finančního pronájmu.

(5) Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 14 odst. 15.

(6) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce.

(7) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího trvalého pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti.

(8) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

• a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zdravotně postižené osoby,

• b) rozhodnutí podle odstavce 2,

• c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o prodeji osobního automobilu, který byl vystaven plátcem.

(9) Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést

• a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

• b) daňové identifikační číslo plátce,

• c) jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,

• d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

• i) výši ceny bez daně celkem.

§ 45g

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu,^48g) případně Organizaci Severoatlantické smlouvy, jestliže mezinárodní smlouva, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně.

(2) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí

• a) uhlovodíková paliva a maziva^48f) pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky,

• b) stavby uskutečňované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb,

• c) služby související s provozem staveb uvedených v písmenu b).

(3) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(4) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem.

(6) Na doklad podle odstavce 5 je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

• a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

• b) daňové identifikační číslo plátce,

• c) název subjektu podle odstavce 1, pro který se uskutečňuje zdanitelné plnění,

• d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• e) datum vystavení dokladu,

• f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• g) sazbu daně,

• h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

• i) výši ceny bez daně celkem.

(7) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(8) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je subjekt, kterému byla daň vrácena, povinen daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

§ 45h

(1) Prodej vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.

(2) Byl-li prodej vybraného zboží uskutečňován v prodejnách Duty/tax free umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003, osoby provádějící takový prodej vybraného zboží bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. prosinci 2003 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všeho nezdaněného vybraného zboží. Od 1. ledna 2004 do 31. března 2004 může být nezdaněné vybrané zboží, uvedené v inventurním seznamu, doprodáno za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free, umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající zboží, které na prodejnách zůstane i po 31. březnu 2004, bude do zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to i včetně vybraného zboží propuštěného do režimu vývozu a umístěného v prodejnách Duty/tax free.

(3) Je-li prodej vybraného zboží uskutečňován do dne vstupu České republiky do Evropské unie v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. prosince 2003 (odstavec 1), osoby provádějící prodej vybraného zboží bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všeho vybraného zboží. Od tohoto dne je nezdaněné vybrané zboží do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraného zboží propuštěného do režimu vývozu a umístěného v prodejně Duty/tax free.

§ 46

Poskytování služeb do zahraničí

(1) Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku, s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby.

(2) Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu^13) do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související), skupiny 74.84 (ostatní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené), třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) a zprostředkovatelské služby osobám, které nemají sídlo nebo trvalý pobyt v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

(3) Poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně se nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(4) Plátce poskytující služby do zahraničí podle odstavce 1 nebo 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19 až 22.

(5) Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který poskytuje služby do zahraničí, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení nebo písemnou smlouvou o úhradě poskytnutých služeb, potvrzenou zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění. Je-li služba do zahraničí poskytována plátci daně, je daňovým dokladem za tyto služby běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.

(6) Plátce je povinen uvést vývoz služeb do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly služby poskytnuty. Jestliže plátce nemá doklad o zaplacení ani písemnou smlouvu podle odstavce 5, je povinen doložit správci daně nárok nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k poskytnutí služeb. Pokud tak neučiní, může nárok prokázat podle zvláštního právního předpisu.^16d)

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

• a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

• b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

• c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

• d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

• e) potrubím nebo elektrickým vedením

• 1. mezi dvěma pohraničními předacími místy,

• 1. od podacího pohraničního místa do místa v tuzemsku,

• 1. z místa v tuzemsku do pohraničního předacího místa.

je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak, a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku. Pohraničním předacím místem se pro účely tohoto zákona rozumí místo na elektrickém vedení nebo potrubí, ve kterém dochází k měření množství zboží vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

• a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají,

• b) letecké služby^48h) a služby, poskytované plátcem při celním řízení prováděném pohraničním celním úřadem v souvislosti s mezinárodní přepravou v režimu tranzit.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

• a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají,

• b) letecké služby,^48h) stravovací a ubytovací služby v mezinárodní železniční a vodní přepravě osob a stravovací služby v mezinárodní letecké přepravě osob.

(5) Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb uvedených v odstavci 4 písm. b).

(6) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 22 tohoto zákona.

(7) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

(8) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem a plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje pomocí další osoby, písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečněna, a písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečnila, přičemž taková osoba může uskutečnit mezinárodní přepravu rovněž pomocí dalších osob. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována. Daňovým dokladem při uskutečněné mezinárodní přepravě zboží potrubím nebo elektrickým vedením je doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb, potvrzená osobou, v jejíž prospěch se mezinárodní přeprava uskutečňuje, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Mezinárodní přeprava je uskutečněna jejím ukončením. Plátce uvádí uskutečnění mezinárodní přepravy do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla ukončena, v případě, že plátce uskutečňuje tuto přepravu pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.

(9) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a) povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována, s výjimkou zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) a u zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečňuje. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 8. Služby související s mezinárodní přepravou uvádí plátce do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly poskytnuty, v případě, že plátce uskutečňuje tyto služby pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je počet přepravovaných osob při vstupu do tuzemska, přičemž se do něj nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 50 Kč za přepravovanou osobu bez ohledu na počet ujetých kilometrů v tuzemsku.

(5) Daň je splatná při překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 49a

Regulační opatření za stavu ohrožení státu a válečného stavu

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu^48i)

• a) provést úpravu platných sazeb daně,

• b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet v plné výši.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách, platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.^48b) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.^49) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

• a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

• b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

• c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.^50)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

• a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

• b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

• 1. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

• 1. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

• 1. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

(1) Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě

Číselný kód Harmonizovaného sazebníku	Název zboží
01	-	Živá zvířata
02	-	Maso a poživatelné droby
ex 0301	-	Živé ryby mimo akvarijních ryb položky 0301 10
0302	-	Ryby čerstvé nebo chlazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 0304
0303	-	Ryby zmrazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 0304
0304	-	Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené
0305	-	Ryby sušené, nasolené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před uzením nebo během uzení; rybí mouky, moučky a pelety vhodné k lidskému požívání
04	-	Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté
ex 0510 00	-	Žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované
ex 0511 10	-	Býčí sperma
ex 0511 99	-	Embrya hovězího dobytka
06	-	Dřeviny a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní zeleň mimo: 0603 - Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bílené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
07	-	Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy
08	-	Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů
10	-	Obiloviny
11	-	Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek
12	-	Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; pícniny
1302	-	Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené
15	-	Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky
16	-	Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých
1701	-	Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu
1702	-	Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel
1703	-	Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru
18069090	-	Ostatní výrobky
19	-	Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo
20	-	Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin
21	-	Různé potravinářské přípravky mimo: 210111 - Výtažky, esence a koncentráty se základem z kávy 210112 - Přípravky se základem z výtažků, esencí nebo koncentrátů nebo se základem z kávy
2201	-	Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh
2202	-	Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009
2209	-	Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové
23	-	Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo, mimo: 2307 - Vinný kal; surový vinný kámen ex 230890 - Výlisky z hroznů (matoliny)
ex 2844 40	-	Radioaktivní prvky, izotopy a sloučeniny používané v lékařství (radiofarmaka)
ex 2905 44	-	Sorbit pro diabetiky
ex 2924 29	-	Aspartam
2925 11	-	Sacharin a jeho soli
ex 2939	-	Alkaloidy žitného námelu a jejich deriváty; jejich soli
2941	-	Antibiotika
30	-	Farmaceutické výrobky
ex 3304 91	-	Ochranné přípravky pro stomiky ve formě pudru
ex 3304 99	-	Ochranné přípravky pro stomiky ve formě krému, masti, gelu nebo v podobné konzistenci
ex 3307 90	-	Ochranné přípravky pro stomiky ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie impregnované, natřené nebo pokryté ochranným prostředkem
ex 3401 11	-	Odstraňovače náplastí a ochranných přípravků pro stomiky na bázi mýdla nebo ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie natřené nebo pokryté mýdlem nebo detergentem
ex 3402 20	-	Odstraňovače náplastí a ochranných přípravků pro stomiky na bázi povrchově aktivních látek
ex 3407	-	Modelovací pasty (pouze upravené pro použití v zubním lékařství), přípravky známé jako dentální vosk nebo zubní otiskovací směsi, v sadách, v balení pro drobný prodej nebo v tabulkách, ve tvaru podkov, tyčinek nebo v podobných tvarech; jiné přípravky používané v zubním lékařství na bázi sádry (kalcinované sádry nebo síranu vápenatého)
ex 3502	-	Vaječný albumin
ex 3822	-	Reagenční papírky pro glukometry
	-	metylesterřepkové oleje
ex 3924 90	-	Kolostomické, urostomické, ileostomické a podobné sběrné sáčky pro potřeby stomiků
ex 3926 90	-	Náplně do malých čistíren odpadních vod53) z umělých hmot kompletní
ex 4006 90	-	Ochranné kaučukové destičky pro potřeby stomiků určené k vyplňování tělesných prohlubní nebo pooperačních jizev
4014 10	-	Prezervativy
ex 4015	-	Rukavice chirurgické a vyšetřovací
ex 4802 52 až 4802 60	-	Braille papír
ex 4805 60 až 4805 80	-	Braille papír
4818 40	-	Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky
ex 4818 90	-	Výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické účely, neupravené pro drobný prodej
ex 4819 40	-	Sáčky pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřeb
ex 4819 50	-	Obaly pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřeb, v rolích
ex 4823 90	-	Celulozová tepelná izolace ze sběrového papíru
4901	-	Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)
4902	-	Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy
4903	-	Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky, pro děti
4904	-	Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované
4905	-	Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné
5601 10	-	Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky z vaty
ex 6111 20	-	Kojenecké pleny z bavlny, pletené nebo háčkované
ex 6115	-	Punčochové kalhoty na křečové žíly a punčochy na křečové žíly
ex 6209 20	-	Kojenecké pleny z bavlny, jiné než pletené nebo háčkované
ex 6212 90	-	Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí těla
ex 6217	-	Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí těla
ex 64	-	Obuv výhradně používaná diabetiky
ex 6602	-	Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby
8419 20	-	Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účely
ex 8421 19	-	Odstředivky pro zpracování krve a krevních derivátů
ex 8421 29	-	Dialyzéry pro přístroje pro dialýzu krve
ex 8423	-	Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8428 90	-	Šikmá schodišťová plošina pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku
ex 8469	-	Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou
ex 8470	-	Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8471 41	-	Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, obsahující pod společným krytem nejméně základní jednotku, vstupní a výstupní jednotku, též kombinované
ex 8471 49	-	Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, předkládané ve formě systému
ex 8471 60	-	Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma
ex 8471 80	-	Zařízení speciálně určená pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8473 21	-	Přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje s hmatovým nebo hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami
ex 8473 30	-	Přídavná zařízení k počítačům s hmatovým nebo hlasovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami
ex 8506 60	-	Galvanické články a baterie zinkovzdušné - pouze v provedení pro sluchadla pro sluchově postižené osoby
ex 8517 11	-	Psací telefony pro neslyšící osoby
ex 8517 19	-	Psací telefony a videotelefony pro neslyšící osoby
ex 8518 40	-	Nízkofrekvenční zesilovače - pouze individuální nízkofrekvenční zesilovače pro nedoslýchavé osoby, nízkofrekvenční zesilovače pro indukční smyčky pro nedoslýchavé osoby, indukční smyčky pro nedoslýchavé osoby
ex 8528 21	-	Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8528 22	-	Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8531 80	-	Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8703	-	Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístroje
ex 8708 99	-	Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby
8713	-	Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením
8714 20	-	Části, součásti a příslušenství pojízdných křesel nebo podobných vozíků pro invalidy
ex 8715 00	-	Kočárky speciálně konstruované pro těžce zdravotně postižené děti a jejich části, součásti a příslušenství
9001 30	-	Kontaktní čočky
9001 40	-	Brýlové čočky ze skla, nezasazené
9001 50	-	Brýlové čočky z jiných materiálů, nezasazené
9003	-	Obruby a obroučky na brýle, na ochranné brýle nebo podobné výrobky a jejich části a součásti
9004	-	Brýle (korekční, ochranné nebo jiné)
9018	-	Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje, jakož i přístroje pro zkoušení zraku
9019	-	Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, dýchací přístroje oživovací a jiné léčebné dýchací přístroje
9021	-	Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje k léčbě zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé osoby a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti
ex 9022	-	Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, včetně radiografických nebo radioterapeutických přístrojů, rentgenek a jiných zařízení k výrobě rentgenových paprsků, generátorů vysokého napětí, ovládacích stolů, prosvětlovacích štítů, stolů, křesel a podobných výrobků pro diagnostiku k léčbě
ex 9025 11	-	Lékařské teploměry
ex 9025 19	-	Lékařské teploměry a teploměry s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 9102	-	Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby
ex 9103	-	Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 9401	-	Dětské sedačky do automobilů
ex 9402	-	Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek (např. operační stoly, vyšetřovací stoly, lůžka s mechanickým zařízením k ošetřování nemocných a zubolékařská křesla); části a součásti těchto výrobků

Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly Harmonizovaného systému^51) nebo čtyřciferný kód čísla Harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky Harmonizovaného systému.Pokud je před číselným kódem uvedena poznámka ex, znamená to, že snížené sazbě daně podléhá pouze zboží v této příloze takto označené.

Příloha č. 2

Seznam služeb podléhajících základní sazbě

Číselný kód SKP	Název služby
50.10.3	Zprostředkování prodeje dvoustopých motorových vozidel
50.30.3	Zprostředkování prodeje dílů a příslušenství pro dvoustopá motorová vozidla
50.40.3	Zprostředkování prodeje jednostopých motorových vozidel včetně jejich dílů a příslušenství
51.1	Zprostředkování velkoobchodu
52	Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) – pouze zprostředkování maloobchodu
55	Služby ubytovací a stravovací – pouze podávání nápojů alkoholických55) a prodej tabákových výrobků
60.24	Doprava silniční nákladní
63	Vedlejší a pomocné služby v dopravě; služby cestovních kanceláří mimo: – 63.1 Manipulace se zbožím, skladování zboží a služby s tím spojené – 63.2 Pomocné služby v dopravě
64.2	Služby v oblasti telekomunikací mimo: - 64.20.3 služby spojené s kabelovou televizí a rozhlasem po drátě
70	Služby v oblasti nemovitostí
72	Zpracování dat a související služby včetně údržby a oprav kancelářských a počítacích strojů
73	Výzkum a vývoj
74.1	Služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění
74.3	Technické zkoušky a analýzy a služby s tím související
74.4	Reklamní služby
74.5	Zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související
74.6	Pátrací a bezpečnostní služby
74.84	Ostatní obchodní služby jinde neuvedené mimo: – 74.84.13 Služby specializovaných návrhářů – 74.84.14 – pouze služby znalců a odhadců – pouze zprostředkovatelské služby související s provozováním loterií a jiných podobných her
Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:
16	– Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy
17	– Textilní výrobky; práce výrobní povahy v textilním průmyslu
18	– Konfekční výrobky včetně kožešinových; práce výrobní povahy v konfekčním průmyslu
19	– Usně, galanterní a sedlářské výrobky, obuv; práce výrobní povahy v kožedělném průmyslu
20	– Dřevo upravené a výrobky ze dřeva; práce výrobní povahy v dřevozpracujícím průmyslu
21	– Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy v průmyslu papíru a celulózy
26	– Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy v průmyslu skla, keramiky, porcelánu, v osinkovém průmyslu a v průmyslu stavebních hmot
30	– Kancelářské stroje a počítače; práce výrobní povahy v elektrotechnickém průmyslu
36	– Nábytek a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu jinde neuvedené; související práce výrobní povahy a opravy hudebních nástrojů
Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72 mimo:
	– 33.10.92 Opravy a údržba lékařského zařízení – 33.20.92 – pouze opravy výrobků klasifikovaných v čísle 33.20.41 – 52.71 Opravy obuvi – 52.74.13 – pouze opravy brýlí a invalidních vozíků

Příloha č. 3 k zákonu ČNR č. 588/1992 Sb.

Seznam zboží, u něhož musí být základ daně rozdělen při zabudování do stavby

Číselný kód	Název zboží
6303	- Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie
7321	- Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické výrobky používané v domácnostech a jejich části a součásti ze železa nebo oceli
8516	- Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů, vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné přístroje používané v domácnostech; elektrické topné odpory jiné než čísla 8545
852910	- Antény a parabolické antény všech druhů; části a součásti vhodné k použití s nimi
940510	- Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma venkovní svítidla pro veřejné osvětlení

^1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

^2) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^2a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

^2b) § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^2d) § 21 obchodního zákoníku.

^2f) § 54 a 55 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^2g) § 56 zákona č. 50/1976 Sb.

^2h) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^2i) Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

^3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^3a) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

^3b) § 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^3c) § 25 a 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^3d) § 69, 69a, 69b, 69c, 69d, 254, 255 a 256 obchodního zákoníku.

^3e) § 13 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3g) § 2 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

^4) § 27 a násl. zákoníku práce.

^4a) § 227 odst. 1 obchodního zákoníku.

^5) § 116 občanského zákoníku.

^5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.

^5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.

^5c) § 687 občanského zákoníku. Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník. § 5 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

^5d) § 659 občanského zákoníku.

^5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.

^5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.

^5h) § 38 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 412 až 416 obchodního zákoníku.

^6a) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

^6b) § 483 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

^6c) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 663 občanského zákoníku.

^8) § 536 obchodního zákoníku.

^8a) § 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

^9a) § 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9b) § 38 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.