Vyhláška federálního ministerstva vnitra o středních odborných školách Federálního policejního sboru

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví typ a název střední školy v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra, studijní obor, organizaci, druhy a formy studia, přijímání ke studiu, rozsah, podmínky a průběh studia, výchovná opatření, hodnocení a klasifikaci, organizaci a způsob ukončování studia.

§ 2

Typ a název středních škol

(1) Typem střední odborné školy v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra je „střední odborná škola Federálního policejního sboru“ (dále jen „střední škola“).

(2) Součástí názvu střední školy je název obce, kde má střední škola sídlo.

§ 3

Studijní obor

Střední škola poskytuje úplné střední odborné vzdělání a pomaturitní vzdělání ve studijním oboru bezpečnostně právní činnost. Zaměření studijního oboru se stanoví v příloze této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM VE STŘEDNÍ ŠKOLE

§ 4

Druhy a formy studia

(1) Střední škola umožňuje tyto druhy studia:

• a) úplné studium,

• b) nástavbové studium,

• c) pomaturitní studium.

(2) Úplné studium je čtyřleté a je určeno pro uchazeče se základním vzděláním nebo se základy vzdělání podle dřívějších předpisů.^1) Ukončuje se maturitní zkouškou.

(3) Nástavbové studium je určeno pro policisty Federálního policejního sboru a Sboru hradní policie (dále jen „policista“) a vojáky z povolání vojsk ministerstva vnitra (dále jen „voják“) se středním odborným vzděláním. Studium trvá dva roky, pokud federální ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) nestanoví délku studia jinak, a ukončuje se maturitní zkouškou.

(4) Pomaturitní studium je

• a) kvalifikační, určené pro policisty a vojáky, kteří získali úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání v jiném studijním oboru než bezpečnostně právní činnost. Studium poskytuje bezpečnostně právní vzdělání pro výkon funkcí přímé bezpečnostní povahy. Ukončuje se maturitní zkouškou z odborných předmětů,

• b) zdokonalovací, určené pro policisty a vojáky, kteří získali úplné střední odborné vzdělání v oboru, ve kterém budou zařazeni i v policejních službách. Studium je ukončeno pomaturitní závěrečnou zkouškou z odborných předmětů,

• c) specializační, určené pro vybrané policisty a vojáky s úplným středním odborným bezpečnostně právním vzděláním. Studium poskytuje vědomosti a dovednosti pro výkon speciálních činností. Ukončuje se pomaturitní závěrečnou zkouškou z odborných předmětů.

Pomaturitní studium trvá 10 měsíců, pokud ministerstvo nestanoví délku studia jinak.

(5) Úplné studium je organizováno formou denního studia, nástavbové a pomaturitní studium formou denního studia nebo studia při výkonu služby. Další podmínky stanoví ministerstvo při schvalování učebních plánů.

(6) Denní studium v nástavbovém a pomaturitním studiu lze kombinovat se studiem při výkonu služby (dále jen „kombinované studium“). Obsah a rozsah studia při výkonu služby, kombinovaného studia a denního studia je shodný.

(7) O organizování studia při výkonu služby a kombinovaného studia rozhoduje ředitel střední školy (dále jen „ředitel školy“) s přihlédnutím k potřebám výkonu služby.

ČÁST TŘETÍ

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

Přijímací řízení k úplnému studiu

§ 5

(1) K úplnému studiu ve střední škole se mohou přihlásit:

• a) žáci základních škol, kteří nejpozději do 30. června roku, ve kterém se hlásí ke studiu, dovrší věk nejméně 14 let,

• b) další uchazeči, kteří získali základní vzdělání nebo základy vzdělání podle dřívějších předpisů.^1)

(2) Postup a termíny přihlašování a přijímání uchazečů k úplnému studiu a do vyšších ročníků úplného studia ve střední škole se řídí zvláštními předpisy,^2) pokud není dále stanoveno jinak.

§ 6

(1) Ředitel školy rozhoduje o přijetí uchazeče podle jeho schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.

(2) Kritéria hodnocení schopností, vědomostí a zájmů uchazeče stanoví ředitel školy po dohodě s příslušnými odbornými útvary ministerstva, Federálního policejního sboru, Sboru hradní policie a vojsk ministerstva vnitra (dále jen „útvar“).

(3) Ředitel školy může pro jednotlivá zaměření studijního oboru rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkouška se koná v termínech, které stanoví pro každý školní rok ministerstvo.

(4) Koná-li se přijímací zkouška, zašle ředitel školy uchazeči pozvánku ke zkoušce nejpozději dva týdny před jejím konáním. Součástí pozvánky jsou požadavky k přijímací zkoušce.

(5) Uchazečům, kteří se pro řádně doložené vážné důvody nemohou dostavit k přijímací zkoušce v určeném termínu, stanoví ředitel školy náhradní termín.

§ 7

Ředitel školy odešle uchazeči, popřípadě zákonnému zástupci nezletilého uchazeče písemně své rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu do sedmi dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Zároveň odešle kopii rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí na školu uvedenou v přihlášce na druhém místě. Uchazeč přijatý na střední školu v prvním termínu se zkoušek v druhém termínu neúčastní.

Přihlašování a přijímání k nástavbovému a pomaturitnímu studiu

§ 8

(1) Policisté a vojáci odevzdají přihlášku k nástavbovému a k pomaturitnímu studiu svému bezprostředně nadřízenému.

(2) Služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu a vojáka do funkce, postoupí přihlášku se svým stanoviskem řediteli školy, do které se policista nebo voják hlásí.

(3) Termín, ve kterém musí být přihlášky doručeny střední škole, stanoví ředitel školy.

§ 9

(1) Přijímací zkoušky k nástavbovému a k pomaturitnímu studiu se zpravidla nekonají.

(2) O konání přijímací zkoušky, jejím obsahu a kritériích hodnocení výsledků zkoušek rozhoduje ministerstvo s přihlédnutím k potřebám výkonu služby. Termín konání přijímací zkoušky stanoví ředitel školy a oznámí jej spolu s požadavky ke zkoušce policistům a vojákům přihlášeným ke studiu nejméně dva týdny před konáním zkoušky.

(3) O přijetí nebo nepřijetí ke studiu rozhoduje ředitel školy podle výsledků přijímací zkoušky, a pokud se přijímací zkouška nekonala, podle kritérií, která stanovil. Své rozhodnutí oznámí písemně policistovi nebo vojákovi, který se přihásil ke studiu, do deseti dnů ode dne stanoveného pro odevzdání přihlášek nebo pro konání přijímací zkoušky.

Odvolání proti nepřijetí ke studiu

§ 10

(1) Ředitel školy stanoví pro účely odvolacího řízení rezervu z celkového počtu přijímaných do příslušné formy studia.

(2) Proti rozhodnutí ředitele školy o nepřijetí ke studiu může uchazeč, popřípadě zákonný zástupce nezletilého uchazeče podat do osmi dnů ode dne doručení prostřednictvím ředitele školy odvolání ministerstvu ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^2) Ředitel školy zašle ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria, podle kterých postupoval při přijímacím řízení.

(3) Pokud ministerstvo vyhoví odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče na školu uvedenou na prvním místě, vyrozumí o tom ředitele školy, kterou uchazeč uvedl na druhém místě.

§ 11

Započítávání dříve absolvovaného studia

(1) Dříve absolvované studium se započítává pro další studium takto:

• a) úspěšně ukončené středoškolské studium se započítává v daném rozsahu po časově neomezenou dobu,

• b) státní zkouška se započítává po časově neomezenou dobu a její vykonání opravňuje k uvolnění z vyučování příslušného předmětu,

• c) při neukončeném studiu se započítává studium úspěšně ukončených ročníků střední školy za předpokladu, že od tohoto studia neuplynula doba delší než 10 let.

(2) Dříve absolvované studium započítané podle odstavce 1 písm. b) nenahrazuje maturitní zkoušku z příslušných vyučovacích předmětů.

(3) O započtení dříve absolvovaného studia rozhoduje ředitel školy na základě předložených dokladů.

ČÁST ČTVRTÁ

STUDIUM VE STŘEDNÍ ŠKOLE

§ 12

Účast na vyučování

(1) Povinností žáka střední školy (dále jen „žák“) je zúčastňovat se vyučování všem povinným vyučovacím předmětům, všem zvoleným volitelným předmětům a nepovinným vyučovacím předmětům (dále jen „předmět“), které si zvolil.

(2) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování, požádá třídního učitele o uvolnění z vyučování. O uvolnění nezletilého žáka požádá jeho zákonnný zástupce.

(3) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předpokládat, je povinen omluvit svou nepřítomnost nejpozději do tří dnů řediteli školy nebo třídnímu učiteli. V případě, že je žák nezletilý, je povinen omluvit jeho nepřítomnost na vyučování odborný učitel-vychovatel nebo zákonný zástupce žáka.

§ 13

(1) Ředitel školy může uvolnit žáka od účasti na vyučování předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře.

(2) Uvolnit podle předchozího odstavce nelze na celý školní rok nebo jeho převážnou část od vyučování předmětům, které jsou rozhodující pro odborné zaměření absolventa.

(3) Ředitel školy může umožnit dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech a za podmínek, které stanoví.

§ 14

Povinnosti žáků

(1) Povinností žáka po dobu studia ve střední škole je dodržovat řád střední školy.

(2) Řád střední školy schvaluje ministerstvo a jeho dodržování kontroluje školní inspekce ministerstva.

§ 15

Přerušení studia

(1) Na základě žádosti žáka v nástavbovém studiu, žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka v úplném studiu může ředitel školy ze závažných, zejména zdravotních důvodů, přerušit studium, a to v úplném studiu až na dobu dvou let a v nástavbovém studiu nejvýše na dobu odpovídající polovině délky studia.

(2) Na žádost žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka může ředitel školy ukončit přerušení studia i před uplynutím doby, která byla na přerušení studia stanovena.

(3) K žádosti žáka, který je ve služebním poměru policisty nebo vojáka, o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia před uplynutím doby stanovené podle odstavce 1 si ředitel školy vyžádá vyjádření ředitele (velitele, náčelníka) útvaru, pro který se žák připravuje.

(4) Po uplynutí doby přerušení studia nebo jejího ukončení podle odstavce 2 pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém mu bylo studium přerušeno. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.

(5) Pokud žák nenastoupí ke studiu po uplynutí doby přerušení studia a do pěti dnů nesdělí žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka řediteli školy závažný důvod, pro který nenastoupil, posuzuje se, jako by studia zanechal, a to dnem, kdy měl ke studiu nastoupit. Zmeškání lhůty může ředitel školy v závažných případech prominout.

§ 16

Postup žáků do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkovém hodnocení prospěchu na konci předcházejícího ročníku alespoň prospěl.

(2) Žáku v úplném studiu může ředitel školy na základě jeho písemné žádosti povolit opakování ročníku.

§ 17

Zanechání studia

(1) Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli školy. Je-li žák nezletilý, je součástí sdělení i souhlasné vyjádření jeho zákonného zástupce.

(2) O tom, že žák zanechal studia, informuje ředitel školy útvar, pro který se žák připravuje.

(3) Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel jeho nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby doložil neprodleně důvod nepřítomnosti. Jestliže žák do deseti dnů od doručení výzvy ke studiu nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené nepřítomnosti.

(4) Jestliže policista nebo voják zařazený ve studiu při výkonu služby zameškal více než polovinu z celkového počtu plánovaných studijních soustředění v dálkovém studiu a nástupní soustředění ve studiu externím, oznámí mu ředitel školy datum, od kterého se posuzuje, jako by studia zanechal.

ČÁST PÁTÁ

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

§ 18

Organizace výchovně vzdělávací činnosti

(1) Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně, podle jednotlivých studijních zaměření. Teoretické a praktické vyučování se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje formou odborného výcviku, odborné praxe nebo praktických cvičení.

(3) Ředitel školy může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

(4) Ředitel školy může se souhlasem ministerstva zavést nové zaměření studijního oboru nebo další předmět.

(5) Návrh učebního plánu a učebních osnov všech druhů a forem studia zpracovaný ve spolupráci s odborníky útvarů předkládá ředitel školy ke schválení ministerstvu.

§ 19

Teoretické vyučování

(1) Nejvyšší počet žáků při teoretickém vyučování je třicet. Ředitel školy může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny.

(2) Vyučovací hodina trvá 45 minut.

§ 20

Praktická vyučování

(1) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, školských zařízeních, na útvarech nebo v zařízeních civilních organizací, s nimiž útvary nebo školy spolupracují. Ředitel školy může podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví dělit třídy na skupiny.

(2) Vyučovací hodina praktického vyučování trvá 45 minut.

§ 21

Lyžařský výcvikový kurs

Střední školy organizují pro žáky v úplném studiu zimní lyžařské výcvikové kursy v rozsahu stanoveném učebním plánem.

§ 22

Výchova mimo vyučování a péče o žáky v době mimo vyučování

(1) Výchova mimo vyučování poskytuje žákům při respektování jejich zájmů aktivní odpočinek, rozvíjí jejich schopnosti, nadání a zájmy a pomáhá jim při přípravě na vyučování.

(2) Péčí o žáky mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti.

ČÁST ŠESTÁ

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ, HODNOCENÍ A KLASIFIKACE, OPRAVNÉ A KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY

§ 23

Výchovná opatření

(1) Žákům lze za vzorné plnění studijních povinností a za mimořádnou aktivitu udělit:

• a) písemnou pochvalu,

• b) věcný dar,

• c) peněžitý dar.

(2) Žákům, kteří neplní studijní povinnosti nebo hrubým způsobem nebo opakovaně porušují řád střední školy, lze uložit tato opatření:

• a) napomenutí nebo důtku třídního učitele,

• b) důtku ředitele školy,

• c) podmíněné vyloučení ze studia,

• d) vyloučení ze studia.

(3) Výchovná opatření podle odstavce 1 uděluje a podle odstavce 2 písm. b), c) a d) ukládá ředitel školy.

(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení žáka ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

(5) O udělení a uložení výchovných opatření uvědomí ředitel školy útvar, pro který se žák připravuje. Jedná-li se o nezletilého žáka, uvědomí ředitel školy současně jeho zákonného zástupce.

§ 24

Hodnocení a klasifikace

(1) Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni:

1 - výborný,

2 - chvalitebný,

3 - dobrý,

4 - dostatečný,

5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka v úplném studiu se klasifikuje těmito stupni:

1 - velmi dobré,

2 - uspokojivé,

3 - neuspokojivé.

(3) Nelze-li žáka klasifikovat v řádném termínu některého pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení daného pololetí.

(4) Zamešká-li žák v denním studiu během některého pololetí více než 15 procent plánovaného teoretického vyučování některého předmětu, provede jeho vyzkoušení ve stanoveném náhradním termínu příslušný učitel za přítomnosti přísedícího učitele se stejnou nebo příbuznou aprobací, popřípadě zkušební komise.

(5) Zamešká-li žák denního studia v některém předmětu více než 10 procent z celkového počtu hodin praktického vyučování organizovaného v zařízení střední školy, rozhodne ředitel školy na základě doporučení příslušného vyučujícího, která ze zameškaných zaměstnání praktického vyučování musí žák nahradit. Náhradnímu zaměstnání se žák nemusí podrobit, jestliže před vyučujícím prokáže zvládnutí požadovaných praktických dovedností.

(6) Je-li součástí studia odborný výcvik nebo praxe u útvarů a žák se nezúčastní alespoň poloviny z celkové doby praxe, rozhodne ředitel školy na základě doporučení příslušného vyučujícího, zda žák může konat maturitní nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku v řádném termínu.

(7) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti klasifikace na konci pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li žák nezletilý, může o přezkoušení požádat jeho zákonný zástupce. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení do osmi dnů ode dne doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, jestliže byl v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

§ 25

Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka v úplném studiu na konci pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech a klasifikaci chování. Celkové hodnocení studujícího policisty nebo vojáka vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech. Klasifikace v nepovinných předmětech se do celkového hodnocení nezahrnuje.

(2) Celkové hodnocení žáka na konci pololetí se vyjadřuje takto:

• a) prospěl s vyznamenáním,

• b) prospěl,

• c) neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a chování žáka v úplném studiu je velmi dobré.

(4) Žák prospěl, nemá-li v žádném předmětu prospěch nedostatečný.

(5) Žák neprospěl, má-li z některého předmětu prospěch nedostatečný.

§ 26

Opravné zkoušky

(1) Žák v úplném a v nástavbovém studiu, jehož prospěch je na konci druhého pololetí z jednoho předmětu nedostatečný, koná opravnou zkoušku.

(2) V úplném a v nástavbovém studiu koná opravnou zkoušku i žák, jehož prospěch je nedostatečný na konci prvního pololetí z jednoho předmětu, který se vyučoval pouze v prvním pololetí.

(3) Žáku, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, může ředitel školy povolit náhradní termín. Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je v předmětu, z něhož měl opravnou zkoušku konat, klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.

(4) Termín opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby

• a) opravné zkoušky podle odstavce 1 byly vykonány do 31. srpna a opravné zkoušky v náhradním termínu nejpozději do 15. září,