Celní zákon

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

DÍL PRVNÍ

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

§ 1

Celní území a celní pohraniční pásmo

(1) Území České a Slovenské Federativní Republiky je jednotným celním územím.

(2) Celní pohraniční pásmo je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti do 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhové území okolo celních letišť o poloměru do 25 km.

(3) Celní území, které není celním pohraničním pásmem, je celním vnitrozemím.

(4) Federální ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

§ 2

Další základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) osobou jak fyzická tak právnická osoba, pokud ze souvislosti nevyplývá, že se jedná pouze o fyzickou osobu nebo pouze o právnickou osobu,

• b) československou osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „tuzemsko“),

• c) zahraniční osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo v zahraničí,

• d) zbožím veškeré hmotné věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku,

• e) československým zbožím

• 1. zboží, které bylo za podmínek uvedených v § 17 zcela získáno nebo vyrobeno v tuzemsku, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze zahraničí,

• 1. zboží dovezené do tuzemska ze zahraničí, které bylo propuštěno do volného oběhu,

• 1. zboží získané nebo vyrobené v tuzemsku buď zcela ze zboží uvedeného v bodu 1. nebo ze zboží uvedeného v bodech 1. a 2.,

• f) zahraničním zbožím jiné zboží než uvedené v písmenu e). Československé zboží propuštěním do celního režimu vývozu ztrácí svůj statut; ustanovení o tranzitu zboží tím nejsou dotčena,

• g) zbožím, které nemá obchodní charakter, zboží, které je příležitostně propuštěno do navrženého celního režimu a které je vzhledem k druhu a množství určeno výlučně k osobní potřebě nebo spotřebě příjemce nebo cestujícího a členů jeho domácnosti nebo má být předáno jako dar,

• h) celním statutem postavení zboží vyjadřující, že se jedná o československé nebo zahraniční zboží,

• i) celním dluhem povinnost osoby zaplatit příslušné dovozní clo (celní dluh při dovozu) nebo příslušné vývozní clo (celní dluh při vývozu),

• j) celním dohledem souhrn úkonů a opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů, jejichž provádění přísluší celním orgánům,

• k) celní kontrolou provádění zvláštních úkonů celními orgány v rámci celního dohledu, např. zjišťování a ověřování vlastností zboží, prověřování existence a pravosti dokladů a listin, kontrola účetních dokladů a jiných záznamů, kontrola dopravních prostředků, kontrola zavazadel a jiného zboží převáženého osobami jiným osobám, provádění úředních šetření, s cílem zajistit, aby byly dodržovány celní předpisy,

• l) celně schváleným určením

• 1. propuštění zboží do celního režimu,

• 1. umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu (§ 173),

• 1. zpětný vývoz zboží (§ 189),

• 1. zničení zboží (§ 189),

• 1. přenechání zboží ve prospěch státu,

• m) celním režimem (dále jen „režim“)

• 1. volný běh (§ 84),

• 1. tranzit (§ 95),

• 1. uskladňování v celním skladu (§ 101),

• 1. aktivní zušlechťovací styk (§ 119),

• 1. přepracování pod celním dohledem (§ 135),

• 1. dočasné použití (§ 143),

• 1. pasivní zušlechťovací styk (§ 153),

• 1. vývoz (§ 170),

• n) deklarantem osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem anebo osoba, jejímž jménem bylo celní prohlášení učiněno,

• o) celním prohlášením úkon učiněný ve formě stanovené celními předpisy, kterým deklarant navrhuje režim, do něhož má být zboží propuštěno, nebo navrhuje tento režim ukončit, a sděluje údaje požadované celními orgány k použití tohoto režimu v souladu s celními předpisy,

• p) propuštěním zboží úkon, kterým celní orgány dovolují individuálně určené osobě nakládat se zbožím podle podmínek režimu, do kterého je zboží navrženo,

• q) celními předpisy zákony a další právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny,

• r) obchodně-politickým opatřením nesazební opatření stanovené právními předpisy pro dovoz a vývoz zboží, např. kontrolní a ochranná opatření, množstevní omezení, kontingenty, zákazy dovozu a vývozu ekonomické povahy.

DÍL DRUHÝ

§ 3

Informace o celních předpisech

(1) Každý může od celních orgánů požadovat informaci o celních předpisech uplatňovaných v konkrétním případě. Nevztahuje-li se žádost na skutečně zamýšlený dovoz nebo vývoz zboží, které má obchodní charakter, nemusí celní orgány informaci podat.

(2) Informace o sazebním zařazení zboží podaná písemně je závazná po dobu šesti let (dále jen „závazná informace“). Kdo obdrží závaznou informaci, má právo požadovat, aby při celním řízení bylo zboží zařazeno podle podpoložky celního sazbníku ve shodě s touto informací. Byla-li závazná informace podána na základě nepřesných nebo neúplných údajů žadatele, celní orgány ji zruší.

(3) Závazná informace přestává platit, jestliže se dostala do rozporu s celním předpisem, který nabyl účinnosti po podání této informace; celní orgány musí o této skutečnosti žadatele vyrozumět.

(4) Žádost o závaznou informaci se podává písemně; k ní se připojují potřebné vzorky, nebo, není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží. Každá žádost se může týkat jen jednoho druhu zboží. V žádosti je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží, zejména údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Vyžádá-li si příslušný celní orgán k správnému posouzení věci znalecký posudek nebo provedení analýzy zboží, hradí náklady za vyhotovení znaleckého posudku nebo provedení analýzy žadatel.

DÍL TŘETÍ

CELNÍ DOHLED A JEHO PROVÁDĚNÍ

§ 4

Celní dohled

Zboží podléhá celnímu dohledu od vstupu do tuzemska až do okamžiku zjištění jeho celního statutu a v případě zahraničního zboží, bez dotčení ustanovení § 87, do okamžiku změny jeho celního statutu nebo umístění tohoto zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu anebo jeho zpětného vývozu nebo jeho zničení pod přímým dohledem celních orgánů.

§ 5

Provádění celního dohledu

(1) Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje v souladu s celními předpisy.

(3) Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(4) V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu.

(5) Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. O prohlídce musí být proveden záznam. Způsob provádění osobní prohlídky - přítomnost nezúčastněných osob při ní a náležitosti záznamu upraví ministerstvo vyhláškou.

(6) Celní kontrolu listovních zásilek lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že listovní zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu. Skutečnost, že byla provedena celní kontrola, je povinen celní orgán na obalu listovní zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

(7) Celní orgány mohou při provádění celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

§ 6

Osvobození od celní kontroly

Celní kontrole nepodléhá

• a) zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,

• b) diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,

• c) diplomatická pošta ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České a Slovenské Federativní Republiky.

Povinnost součinnosti

§ 7

(1) Každý, kdo má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinen umožnit celním orgánům provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází, a předložit jim veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

(2) Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celním orgánům při jeho provádění nezbytnou součinnost.

(3) Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.

(4) Státní kontrolní orgány jsou povinny sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.

(5) Banky jsou povinny i bez souhlasu deklaranta sdělit na výzvu celním orgánům čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech.

(6) Orgány spojů jsou povinny sdělovat celním orgánům na jejich výzvu totožnost uživatelů telefonních, dálnopisných a telefaxových stanic, kteří nejsou uvedeni ve veřejně dostupných seznamech.

(7) Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit celním orgánům na jejich výzvu jméno objednavatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

(8) Veřejní přepravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.

(9) Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich výzvu a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Celní orgány bez souhlasu této osoby nesmějí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů.

(10) Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

§ 8

(1) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje minimálně po dobu deseti let, a to bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny.

(2) Lhůta uvedená v odstavci 1 počíná běžet

• a) od konce kalendářního roku, v němž celní úřad přijal prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu jiného, než je uvedeno v písmenu b) nebo k vývozu, nebo

• b) od konce kalendářního roku, v němž přestalo být pod celním dohledem zboží propuštěné do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití, nebo

• c) od konce kalendářního roku, v němž byl ukončen jiný režim, než je uveden v písmenech a) a b).

(3) Jestliže se při následné kontrole provedené se zaměřením na správné stanovení celního dluhu zjistí, že je nutno původní rozhodnutí změnit, lhůta podle odstavce 1 ode dne, v němž bylo toto zjištění učiněno, do dne vydání nového rozhodnutí neběží.

§ 9

(1) Je-li lhůta pro provádění celních předpisů stanovena těmito předpisy, nelze tuto lhůtu prodloužit; lhůta však neskončí dříve, než budou příslušná ustanovení celních předpisů provedena.

(2) Mělo-li by uplynutí stanovené lhůty za následek zánik práva nebo uložení sankce a žadatel prokáže, že nemohl tuto lhůtu dodržet v důsledku nehody nebo vyšší moci, může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.

HLAVA DRUHÁ

CLO A CELNÍ SAZEBNÍK

DÍL PRVNÍ

CLO

§ 10

Druhy cla

(1) Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

(2) Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

(3) Antidumpingovým clem se rozumí clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu.

(4) Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

(5) Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dováženého ze státu, který diskriminuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku v hospodářských vztazích.

(6) Antidumpingové clo, vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda.

§ 11

Zboží podléhající clu

(1) Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.

(2) Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně takové clo stanoví.

(3) Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (dále jen „mezinárodní smlouva“), výslovně označeno za zboží bez cla.

DÍL DRUHÝ

CELNÍ SAZEBNÍK

§ 12

(1) Vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem (dále jen „celní sazba“) ze základu stanoveného tímto zákonem.

(2) Celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Ze zboží, které nemá obchodní charakter, může být clo vyměřeno podle jednotné celní sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použije jednotná celní sazba pro vyměření cla a její výši.

(4) Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí může vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby použijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.

§ 13

(1) Celní sazebník obsahuje

• a) kombinovanou nomenklaturu zboží,^1)

• b) jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře, anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění celně sazebních opatření při obchodu se zbožím,

• c) všeobecné celní sazby,

• d) smluvní celní sazby,

• e) preferenční sazební opatření obsažená v mezinárodních smlouvách, které upravují poskytování celních sazebních preferencí (preferenční smluvní celní sazby),

• f) preferenční sazební opatření přijatá jednostranně vůči některým státům, skupinám států nebo území,

• g) jednostranná sazební opatření poskytující snížení dovozního cla u některého zboží,

• h) další sazební opatření vyplývající z jiných obecně závazných právních předpisů.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro použití sazebních opatření, která jsou uvedena v odstavci 1 písm. d) až g), postupuje příslušný celní úřad, a to i bez návrhu deklaranta, nejdříve podle těchto sazebních opatření místo sazebního opatření uvedeného v odstavci 1 písm. c); ustanovení celních předpisů upravující používání jednotné celní sazby tím nejsou dotčena.

(3) Je-li použití sazebních opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) až g) omezeno pouze na určitý objem dováženého zboží, použijí se tato opatření pouze na tento objem.

§ 14

Sazební zařazení

Sazební zařazení zboží je určeno

• a) podpoložkou kombinované nomenklatury, nebo

• b) podpoložkou jiné nomenklatury uvedené v § 13 odst. 1 písm. b), anebo

• c) podpoložkou jiné nomenklatury, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře, anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění nesazebních opatření při obchodu se zbožím.

HLAVA TŘETÍ

PŮVOD ZBOŽÍ A CELNÍ HODNOTA

DÍL PRVNÍ

PŮVOD ZBOŽÍ

Oddíl první

Nepreferenční původ zboží

§ 15

Ustanovení § 16 až 19 vymezují stanovení nepreferenčního původu zboží pro účely použití

• a) celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v § 13 odst. 1 písm. e) a f),

• b) nesazebních opatření stanovených zvláštními předpisy při obchodu se zbožím.

§ 16

(1) Za zboží pocházející z určitého státu se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v tomto státu.

(2) Zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států, pochází z toho státu, kde došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování, které bylo provedeno v podnicích pro to zřízených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro stanovení nepreferenčního původu některých druhů zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států, a co se považuje za podstatnější, ekonomicky zdůvodněné přepracování zboží.

§ 17

(1) Pro účely § 16 odst. 1 se zbožím získaným nebo vyrobeným v určitém státu rozumí

• a) nerostné produkty vytěžené z jeho území,

• b) rostlinné produkty sklizené v tomto státu,

• c) živá zvířata narozená, vylíhnutá a odchovaná v tomto státu,

• d) výrobky získané ze zvířat chovaných v tomto státu,

• e) produkty honby a rybolovu v tomto státu,

• f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody jakéhokoliv pobřežního státu loděmi tohoto státu, jež jsou registrovány nebo přihlášeny v tomto státu a nesou vlajku tohoto státu,

• g) zboží zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí tohoto státu výhradně z produktů uvedených pod písmenem f), za předpokladu, že zpracovatelské lodě jsou registrovány nebo přihlášeny v tomto státu a nesou jeho vlajku,

• h) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody, za předpokladu, že tento stát má výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí,

• i) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací prováděných v tomto státu,