← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních

Aktuální text a fecha 1993-07-31
Čl. I

Zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, se mění a doplňuje takto:

„§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Poznámka pod čarou č. 6) se vypouští.

Poznámky pod čarou č. 1), 1a), 2), 2a), 3), 4), 7a) a 7b) znějí:

„^1) § 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^1a) § 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2) § 128 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^2a) § 163 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^3) § 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^4) § 3 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^7a) Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČR č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce.

^7b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 76/1988 Sb.“.

„(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.“.

Poznámka pod čarou č. 9) zní:

„^9) § 238 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

Poznámky pod čarou č. 10), 10a), 10b), 10c), 10d), 10e) a 12) znějí:

„^10) § 191, 205 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^10a) § 53 a násl. vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

^10b) § 122 vyhlášky č. 93/1993 Sb.

^10c) § 76 a násl. vyhlášky č. 93/1993 Sb.

^10d) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^10e) § 234 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.“.

„§ 9

Nárok na osvobození od daně, včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, je nutno uplatnit písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění od tuzemského výrobce nebo při podání písemného celního prohlášení^16) v případě dovozu vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

^16) § 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 17a) zní:

„^17a) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 17b) zní:

„^17b) Vyhláška ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.“.

„(5) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.^16) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).“.

„(6) Plátce je povinen vydat daňový doklad kupujícímu, který kupuje vybrané výrobky uvedené v § 35, pokud o to kupující požádá.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.

„(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

„(3) Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.^18) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daně oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou podmínky těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.

(4) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

„(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

„§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 100 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci

(6) Zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), ve výši jedné poloviny rozdílu mezi daňovou povinností bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období a nárokem na vrácení daně uplatněném v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, je plátce povinen si vypočítat sám.

(7) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 písm. b) stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(8) Plátci, kteří odvádějí zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), jsou povinni odvést tuto zálohu do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(9) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(10) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(11) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.^19)

(12) Plátce, jemuž ve zdaňovacím období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou.

(13) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena daňovým dokladem podle § 10 odst. 5. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(14) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 12 a 13, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 12.

(15) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 14, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.“.

Poznámka pod čarou č. 19) zní:

„^19) § 270 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

„(1) Plátci, kteří v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí, nebo kteří v rámci podnikatelské činnosti^8) vybrané výrobky vyvážejí, nebo kterým vznikne daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. c) a d), § 20, § 26 písm. d) a § 34a, jsou povinni se registrovat u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti nebo do vzniku prvního nároku na vrácení daně způsobem, který stanoví zvláštní předpis.^17)“.

„(1) Pokud plátci uvedou v daňovém přiznání daňovou povinnost nižší, než je jejich skutečná daňová povinnost, nebo uplatní nárok na vrácení daně vyšší, než je jejich skutečný nárok, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 100 % z částky, o kterou plátci daňovou povinnost snížili, nebo z částky, o kterou plátci zvýšili nárok na vrácení daně. Zjistí-li tyto skutečnosti plátci sami a uvědomí-li o tom neprodleně finanční orgán způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 20 % z částky, o kterou plátci daňovou povinnost snížili, nebo z částky, o kterou plátci zvýšili nárok na vrácení daně. Nepředloží-li plátci daňové přiznání, ačkoliv tak byli povinni učinit, a neodvedou-li zároveň daň ve stanovené lhůtě, pohlíží se na tuto skutečnost stejně, jako kdyby na daňovém přiznání uvedli nulovou daňovou povinnost.

(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas a ve správné výši, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení. Vrátí-li finanční orgán daň proto, že plátci uplatnili nárok na vrácení daně vyšší, než byl jejich skutečný nárok, jsou plátci povinni zaplatit částku daně, která jim byla vrácena, a penále ve výši 0,1 % z této částky za každý den ode dne vrácení daně do dne zaplacení penále. Penále ve výši 0,1 % z dlužné částky jsou plátci povinni zaplatit i v případě, nezaplatí-li včas zvýšení daně podle odstavce 1.

(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas a přitom odvedou daň ve stanovené lhůtě, finanční orgán jim může uložit pokutu až do výše 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká.“.

Poznámka pod čarou č. 20) zní:

„^20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“.

„§ 18

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 23 odst. 3.

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně a použijí je jako pohonnou hmotu.“.

„§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také

„§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce do státních hmotných rezerv.^20a)“.

Poznámka pod čarou č. 20a) zní:

„^20a) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.“.

„§ 24

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b).

(2) Plátci jsou také právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě a oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu.^21)“.

Poznámka pod čarou č. 21) zní:

„^21) § 28 vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.“.

„(5) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel,^21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.“.

Poznámka pod čarou č. 21a) zní:

„^21a) § 6 vyhlášky č. 16/1972 Sb.“.

Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).

Poznámka pod čarou č. 21b) zní:

„^21b) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 16/1972 Sb.“.

„§ 29

Osvobození od daně

(1) Od daně je také osvobozen

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

„§ 34

Plátci

(1) Plátcem daně z vína vyrobeného v tuzemsku není fyzická osoba, která, včetně příslušníků domácnosti a osob blízkých,^7) nevyrobí celkem více než 500 litrů vína ročně.

(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. g) bodů 1 a 4 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně, pokud o to správce daně požádá.“.

„§ 34a

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.“.

„(3) Za šumivá vína se považují i révová vína dosycovaná CO^2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak nejméně 0,3 MPa.“.

„§ 42a

Platnost mezinárodních smluv

Obsahuje-li tento zákon nebo právní předpisy podle něho vydané ustanovení odchylná od mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.“.

Čl. II

Zrušují se

Čl. III

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1993.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.