Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 1993-12-23
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 2

Za domácké pracovníky se pro účely této vyhlášky považují pracovníci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, s výjimkou těch pracovníků, kteří takto pracují jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.“.

„§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu vstoupil do zaměstnání, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončil pracovní poměr.

(2) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

(3) Má-li pracovní poměr pracovníka na nepravidelnou výpomoc charakter příležitostného zaměstnání,^39) jeho pojištění podle odstavců 1 a 2 nevznikne.

(4) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pracovní poměr neměl charakter příležitostného zaměstnání.^39)

(5) Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

^39) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.“.

„(2) Pro pracovníka na nepravidelnou výpomoc, který vykonává sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.“.

„§ 27

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.“.

„ODDÍL PÁTÝ

ČLENOVÉ DRUŽSTVA A SPOLEČNÍCI

§ 28

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen „člen družstva“), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.

(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, má-li jeho vztah k družstvu, na jehož základě je družstvem odměňován, charakter příležitostného zaměstnání.^39)

(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je družstvem odměňován, neměl charakter příležitostného zaměstnání.^39)

(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.

§ 29

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu^40) pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

§ 30

Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

(1) Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro členy družstva obdobně.

(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

§ 31

Podpora při ošetřování člena rodiny Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

§ 32

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.

§ 33

Ustanovení § 28 až 32 platí obdobně pro společníky společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.

^40) § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.“.

„(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek 50 Kč.“.

Čl. II

Jestliže studentce nebo žákyni nebo občance se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1994 a trvá i po 31. prosinci 1993, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1994 ve výši, v níž náleží podle této vyhlášky. Ustanovení předchozí věty platí i pro poskytování peněžité pomoci muži.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Ministr:

Ing. Vodička v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.