Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb., vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb., vyhlášky č. 239/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. Za § 4 se vkládá nový § 5, který včetně nadpisu a poznámky č. 41) zní:

㤠5

Denní vyměřovací základ

(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti pracovníka v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel pracovníkovi započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni náleželo za část kalendářního dne nemocenské (§ 24), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(2) U pracovníka, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,^41) za něž nenáležel započitatelný příjem.

^41) § 91 odst. 1 zákoníku práce.“.

• 1. V § 24 a § 40 odst. 2 se vypouštějí slova „s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ včetně poznámky pod čarou č. 2).

• 1. V § 30 větě druhé se za slova „posuzují samostatně“ vkládají tato slova: „s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb.“.

• 1. Za § 44 se vkládá nový § 45, který včetně nadpisu zní:

㤠45

Poskytování peněžité pomoci v mateřství uchazečům o zaměstnání

Výše peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) za kalendářní den činí u uchazečů o zaměstnání 50 Kč. Peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc) poskytovaná ve výši podle předchozí věty uchazečům o zaměstnání nenáleží, má-li uchazeč o zaměstnání na tuto dávku nárok z nemocenského pojištění (nemocenské péče v ozbrojených silách).“.

• 1. § 51 se doplňuje odstavcem 1, který zní:

„(1) Při stanovení průměru započitatelných příjmů podle § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 308/1993 Sb., u pracovnice převedené na jinou práci se za den, který se vylučuje z počtu dnů v kalendářním měsíci, považuje i den, v němž měla pracovnice neomluvenou nepřítomnost v práci jen po část pracovní doby; za takový den se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství neposkytuje.“.

Dosavadní text § 51 se označuje jako odstavec 2.

• 1. § 70 odst. 1 a § 74 se vypouští; současně se v § 70 zrušuje číslování odstavců.

Čl. II

Jestliže uchazečce o zaměstnání vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1994 a trvá-li i po 31. prosinci 1993, poskytuje se jí tato dávka od 1. ledna 1994 ve výši, v níž náleží podle čl. I této vyhlášky. Ustanovení předchozí věty platí i pro poskytování peněžité pomoci muži.

Čl. III

Zrušuje se vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Čl. IV

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Ministr:

Ing. Vodička v. r.