Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o daní z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb

Typ Zákon
Publikace 1993-12-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, se mění a doplňuje takto:

„(1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), je poplatníkem daně právnická osoba, která k nim má právo hospodaření,^4) nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání.^5)

(2) Nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku.“.

Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány, s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) a l) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“.

„(5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.^16a)“.

„(1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin^1) je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m^2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m^2 ve vyhlášce^16b) vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.“.

„(3) Stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na který se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje.“.

„Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;“.

„(3) Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků,^17a) stavby rozvodů energií a veřejných dopravních cest.“.

„(4) Stavby a jejich části uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu, s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím. Stavby a jejich části uvedené v ustanoveních písmen d), e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva, označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.^18d)“.

„§ 10

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m^2 (dále jen „zastavěná plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.“.

„(2) Základní sazby daně za 1 m^2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m^2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.“.

„(3) Základní sazba daně

0,3 v obcích do 300 obyvatel

0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel

1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze.

Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0;

„(4) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů^18e) využívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštních předpisů.“.

„(6) U staveb uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně jako u staveb v § 11 odst. 1 písm. d).“.

„§ 13a

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. března zdaňovacího období, pokud nebylo podáno v předchozích zdaňovacích obdobích nebo došlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně. Ve stejné lhůtě může poplatník podat pouze dílčí daňové přiznání, nedochází-li při změně okolností ke změně v osobě poplatníka. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. a) a podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4, nemá poplatník povinnost podat nové daňové přiznání, dílčí daňové přiznání ani sdělit změnu.

(2) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly.

§ 13b

Vyměření daně

(1) Daň z nemovitosti se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.

(2) Je-li daň zaplacena původním poplatníkem i na období nebo jeho část, kdy daňová povinnost přešla na nového poplatníka, zaplacená daň se nevrací, ale započítává se novému poplatníkovi.

(3) Pokud ke dni změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti nebyly daňové povinnosti plně vypořádány původním poplatníkem, tato povinnost přechází na nového poplatníka, s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předávány na základě zvláštních předpisů.^18)“.

„(2) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.“.

„§ 16a

Obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení § 6 a 11 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období. Pro vyměření daně na zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí obecně závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994.“.

„§ 19a

(1) Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v § 15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.^21)

(2) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v územním obvodu jednoho správce daně méně než 30 Kč, daň se neplatí.“.

„^9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1991 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.

^14) § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^16a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.