Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb

Typ Zákon
Publikace 1993-12-30
Naposledy aktualizováno 2011-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků Not indexed
Historie novel JSON API

Čl. I

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

V dosavadní druhé větě se za slova „na příjmy z prodeje nemovitostí,“ vkládají slova „včetně příjmů nemovitostí uvedených v odstavci 1 písm. g), které jsou zahrnuty do obchodního majetku a“.

Druhá věta se vypouští.

„(6) O příjem zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky základ daně ve zdaňovacím období, kdy k vrácení došlo za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9.“.

„(4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2000 Kč. To platí, jestliže jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňových záloh podle zvláštního předpisu.^4b)“.

„(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.“.

„(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce. Za příjem zaměstnance pro výpočet zálohy na daň se považuje částka ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, a to i v případě, že je vozidlo používáno jen po část kalendářního měsíce. Jde-li o najaté vozidlo vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.“.

„(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odepisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.“.

„(11) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.“.

Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 9 až 13.

„(5) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.“.

„(6) Příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

„(10) Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí, které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a v nichž byla vykonávána podnikatelská činnost nebo jiná samostatná výdělečná činnost alespoň jedním z manželů, byly předmětem podnikání nebo sloužily k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti alespoň jednoho z manželů, se zdaňují u toho z manželů, který tuto činnost provozoval, pokud byla tato nemovitost zahrnuta do obchodního majetku alespoň jednoho z podnikajících manželů. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(11) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.^5)“.

„(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

„(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d), e) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou, nesnížené o výdaje, základem daně (dílčím základem daně).“.

„(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna na užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.“.

„(2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více jak 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) je plátcem pojistného na sociální a zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).“.

„(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4 ani o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 3. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Stejně se posuzuje odčitatelná položka podle § 34 odst. 3.“.

„(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) a odčitatelná položka podle § 34 odst. 3 se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.“.

„(5) Při stanovení základu daně podle odstavců 1 a 3 se vychází z hospodářského výsledku (§ 23 odst. 2) upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.“.

„(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení^14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 21 600 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 21 600 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“.

„(6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně může uplatnit dítě (děti) po část kalendářního roku jeden z poplatníků (např. manželů) a po zbývající část druhý z poplatníků.“.

„(7) U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.“.

„(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.“.

„(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,^17) nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání. Za tyto příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy stanovené zvláštními předpisy^17a) nebo příjmy z činností vymezených ve statutu, stanovách, zřizovacích a zakladatelských listinách, u nichž náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou vyšší. Předmětem daně nejsou příjmy z dotací, příspěvků na provoz, finančních prostředků na realizaci státní zakázky, grantů, případně dalších forem státní podpory a z úroků z vkladů na běžném účtu.“.

„(4) Za příjmy podle odstavce 3 se nepovažují příjmy z nájemného s výjimkou příjmů z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, které jsou prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele, dále příjmy z reklam plynoucí od subjektů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od subjektů se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky prostřednictvím jejich stálé provozovny (§ 22 odst. 2) a příjmy z členských příspěvků s výjimkou členských příspěvků osvobozených od daně [§ 19 písm. a)].“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až ch).

Druhá věta se vypouští.

„(4) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně zjištěný podle odstavce 1 až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 50 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 50 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“.

Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 5, 6 a 7.

„(5) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně. Tento odečet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.“.

„(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), převyšují výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,^20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví z rozdílu mezi příjmy a výdaji.“.

„(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného majetku, je pronajímatel, který odpisoval pronajatý hmotný majetek podle § 30 odst. 4, povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.“.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.

„(7) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli.

(8) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení^20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a daně darovací ^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad právnické osoby vložený do obchodní společnosti nebo družstva se ocení v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“.

„(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.“.

„(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

„(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.“.

„(6) Odpis ve výši vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou právního nástupce poplatníka zrušeného bez likvidace nebo dědice poplatníka uvedeného v § 2, pokračuje-li v činnosti nebo pronájmu, který nabyl v průběhu zdaňovacího období majetek již odpisovaný původním vlastníkem.

(7) Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu může uplatnit také právní nástupce, a to z hmotného a nehmotného majetku evidovaného v majetku ke konci příslušného zdaňovacího období, který nabyl v průběhu zdaňovacího období od poplatníka zrušeného bez likvidace nebo od zemřelého poplatníka. Obdobně může odpis ve výši jedné poloviny vypočteného ročního odpisu uplatnit i nájemce, který odpisuje hmotný majetek podle § 28 odst. 2 a 3, dojde-li k ukončení nájemního vztahu před odepsáním vstupní ceny v průběhu zdaňovacího období.

(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník uplatní výdaj paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Přitom po dobu uplatňování výdajů paušálním způsobem vede poplatník odpisy pouze evidenčně.“.

„(5) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.

(6) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.

„(5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek a nehmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

„(8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32.“.

„(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9 s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jsou-li jeho prvními vlastníky, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a k prohlášení konkurzu.

(4) Odpočet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

(5) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně.

(6) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

„(3) Poplatníci uvedení v § 17, s výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.“.

Bod 9 se vypouští.

„(3) U podílových a investičních fondů^16) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,^20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.“.

„(6) Pokud obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo družstvu plynou od jiné obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění, dividendy nebo podíly na zisku z účastí na společnosti s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditní společnosti anebo podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácená dividenda nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu, snížená o přijatou dividendu nebo podíl na zisku a obdobné plnění z členství v družstvu od obchodní společnosti nebo družstva, v nichž má nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění.

(7) Pro účely daně z příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba, se za poplatníky podle § 17 považují i veřejné obchodní společnosti.“.

„(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost^38a) a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.

(21) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije v případech, kdy úvěry a půjčky jsou poskytnuty subjekty, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, pokud tyto úvěry a půjčky nepřesahují

(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.

(23) Částky zúčtované do výnosů,^20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona, které nejsou podle § 24 odst. 1 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.

(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.“.

„(1) Budovy a haly (Třída 1) 5
z toho:
a) budovy a haly ze dřeva a lehkých hmot 4
b) budovy a haly výrobní pro energetiku (obor 811 3 a 812 2) 4
c) stavební objekty na povrchových dolech v oblasti důlního pole (obor 801, 802, 811 a 812) 4“.

„^4b) § 87 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb.

^6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

^6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. § 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.

^6d) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

^6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^14a) § 82 obchodního zákoníku.

^14b) § 100 obchodního zákoníku.

^14c) Zákon č. 589/1992 Sb.

^15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

^17a) Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

^20a) § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb.

^20b) § 160 obchodního zákoníku.

^22a) § 81 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

^23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.). Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.

^23b) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

^23c) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 41/1984 Sb.

^26a) § 369 obchodního zákoníku.

^26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

^26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti.

^26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

^26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

^28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

^28b) Zákon č. 337/1992 Sb.

^28c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^34a) § 144 a 208 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

^36a) Opatření ministerstva financí ČSR č. j. 153/7 409/1982 ze dne 27. 5. 1982.

^38a) Vyhláška ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

„^4b) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.“.

Čl. III

Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

Čl. IV

Pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993 a při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných do zdaňovacího období roku 1993 se použijí dosavadní předpisy ve znění čl. I bodů 5, 9, 67, 75, 76, 102, 103, 104, 108 a 111 tohoto zákona.

Čl. V

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších předpisů, a úplné znění zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. VI

Zrušují se

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)