Zákon České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů

Typ Zákon
Publikace 1992-12-31
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA PŘEDPISŮ O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

Čl. IV

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(5) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.^30)

(6) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu České republiky.“.

^30) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

„(3) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely sociálního zabezpečení považují:

(4) Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou sociálního zabezpečení podle tohoto zákona účastny, nestanoví-li se dále jinak, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných (dále jen „spolupracující osoby“), za něž se pro účely sociálního zabezpečení považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených v odstavci 3 písm. a) až c), jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah.“.

^31) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

^32) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

^33) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

^34) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.

^35) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^36) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

„(4) Činnost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob po 31. prosinci 1992 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské pojištění; tato činnost před 1. lednem 1993 se hodnotí jako zaměstnání, pokud zakládala nemocenské zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem,^37) a to v rozsahu a za podmínek stanovených těmito předpisy. K činnosti osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání pojištění (zabezpečení); nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.“.

^37) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 61 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

„(2) Hrubými výdělky před 1. lednem 1993 jsou výdělky podléhající dani ze mzdy bez odečtení této daně. Hrubými výdělky po 31. prosinci 1992 jsou příjmy započitatelné podle zvláštního zákona^38) do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a to před odečtením daně z příjmů^39) a nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Prováděcí předpis stanoví, co je hrubým výdělkem občana, jehož výdělek nepodléhá dani, které další příjmy jsou započitatelné do hrubých výdělků a v kterých případech je hrubým výdělkem pevně stanovená částka a jaká je její výše.“.

^38) § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

^39) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

„(6) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu přiznávaného ode dne po 31. prosinci 1993 činí 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 12 odst. 6 a sníženého o částku, která odpovídá výši pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a dani z příjmů, které by platil pracovník v pracovním poměru z tohoto výdělku. Při stanovení výše daně z příjmu se pro tyto účely nepřihlíží k vyživovaným osobám ani invaliditě (částečné invaliditě) občana.“.

„(3) Ustanovení § 24 odst. 5 a 6 o nejvyšší procentní výměře důchodu platí obdobně; zahrnuje-li však rozhodné období kalendářní rok 1993, postupuje se vždy podle § 24 odst. 6.“.

„(8) Podmínka společné domácnosti podle předchozího odstavce se považuje za splněnou, pokud důchodce a jeho rodinný příslušník žijí v témže ústavním zařízení.

(9) Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí příjmem důchodce a jeho rodinného příslušníka.“.

„(2) Po úhradě nákladů za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany musí občanu zůstat z jeho příjmů aspoň 25 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.^40)

(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují na ústavy sociální péče zřizované ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, okresními úřady a obcemi.“.

^40) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

^29) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě České republiky.

„§ 177a

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vydá vyhlášku podle § 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1, § 100 odst. 2, § 108 odst. 2, § 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou, kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957.“.

Čl. V

Zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, se mění takto:

„(1) Růst životních nákladů se zjišťuje podle statistických údajů; přitom se vychází též z předpokládaného růstu v následujících šesti měsících.“.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Čl. X

(1) Pro účely zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1992 se od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtené podle podmínek a sazeb platných pro pracovníka v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje. Podle věty první se postupuje i v případě, zjišťuje-li se pravděpodobný výdělek.^1)

(2) Průměrný výdělek člena družstva, jehož odměna nepodléhala v roce 1992 dani ze mzdy, zjištěný podle zákona č. 1/1992 Sb. pro první čtvrtletí 1993, se zvýší o zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro člena v měsíci, v němž se jeho průměrný výdělek zjišťuje.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležející podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, o jejíž výši bylo rozhodnuto nebo jejíž výše byla dohodnuta, nebo příslušela, se od 1. ledna 1993 zvyšuje o 35 %; nebyla-li po vzniku ztráty na výdělku výše této náhrady určena pevnou částkou, vychází se z čistého měsíčního výdělku před vznikem škody a čistý měsíční výdělek po vzniku škody se od 1. ledna 1993 zjistí podle § 275 odst. 3 zákoníku práce.

ČÁST PÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XI

Zrušují se:

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. XII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 27 až 29, 32, 35 a 36, čl. V a čl. XI bodů 2 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1. března 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

^1) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.