Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

§ 1

Jednotná celní sazba ze zboží, které nemá obchodní charakter

(k § 56 odst. 3 zákona)

(1) Jednotná celní sazba 5 % celní hodnoty se použije při vyměřování cla, jestliže celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota tohoto zboží dováženého v cestovním styku cestujícími nebo dováženého pro fyzické osoby v zásilkách nepřesahuje částku 8000 Kč.

(2) Na návrh deklaranta nevyměří celní úřad clo podle jednotné celní sazby, ale podle sazeb celního sazebníku.

§ 2

Použití smluvních sazeb při dovozu zboží pocházejícího ze států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod

(k § 56 odst. 4 zákona)

Smluvní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze 1 k této vyhlášce.

§ 3

Osoby, které jsou považovány za členy stejné rodiny

(k § 65 odst. 4 zákona)

Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jestliže jsou vůči sobě v poměru

• a) rodiče a děti,

• b) sourozenci,

• c) bratranci a sestřenice,

• d) prarodiče a vnuci,

• e) strýc nebo teta a synovec nebo neteř,

• f) tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,

• g) švagr a švagrová,

• h) rodinném nebo jiném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

§ 4

Náklady na dopravu zboží

(k § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)

(1) Pokud deklarant neprokáže skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží v silniční dopravě na místo, kde dovážené zboží vstupuje do tuzemska, stanoví se podle sazebníku, který je uveden v příloze 2 k této vyhlášce.

(2) K určení vzdálenosti ujeté v km s nákladem se použijí údaje z kilometrovníku. Není-li možno určit vzdálenost podle kilometrovníku, určí se podle tachografu, popřípadě z tachometru. Nelze-li určit vzdálenost podle kilometrovníku nebo tachografu, případně z tachometru, lze použít údaje o silničních vzdálenostech na mapách.

(3) Pro stanovení nákladů na dopravu zboží v silniční dopravě v tuzemsku se použijí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně s tím, že za přepravní vzdálenost se považuje délka dopravní cesty z místa, kde dovážené zboží vstupuje do tuzemska do místa vykládky.

§ 5

Deklarace údajů o celní hodnotě

(k § 79 odst. 3 zákona)

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména fakturou, kontraktem nebo jiným dokladem.

(2) Deklarace údajů o celní hodnotě, jejíž vzor je uveden v příloze 3 k této vyhlášce, případně deklarace údajů o celní hodnotě doplňková, jejiž vzor je uveden v příloze 4 k této vyhlášce, se nepředkládá

• a) nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce 100 000 Kč, nejedná-li se o opakované zásilky nebo dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

• b) při bezúplatném dovozu obchodních vzorků,

• c) při dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo které je plně osvobozeno od cla,

• d) při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení,

• e) při dovozu zboží, které nemá obchodní charakter.

(3) Deklarace údajů o celní hodnotě doplňková se použije, týká-li se celní prohlášení zboží, které je zařazeno do více než dvou podpoložek celního sazebníku.

Postup osob při celním dohledu u zboží dopravovaného poštou

(k § 84 odst. 3 zákona)

§ 6

K provedení celního dohledu je pošta povinna předložit pohraničnímu celnímu úřadu seznam nákladu. Celní úřad může tento doklad přijmout prostřednictvím zařízení pro přenos a zpracování údajů na nosičích informací; druh zboží zde může být vyjádřen v kombinované nomenklatuře celního sazebníku.

§ 7

Seznam nákladu obsahuje tyto údaje: stát imatrikulace dopravního prostředku, druh dopravního prostředku, značku, místo, kde je evidován, a místo, kde bylo zboží naloženo, jména, bydliště a sídla odesilatelů a příjemců zboží, stát určení, množství a druh dopravovaného zboží podle měr a pojmenování obvyklého v obchodě, a je-li zabaleno, též počet kusů, značky a druh obalu nákladových kusů. U sběrných zásilek je dopravce povinen odevzdat celnímu úřadu seznam zásilek vyhotovený zasilatelem. Celní úřad může stanovit, které údaje nemusí být v seznamu nákladu uvedeny.

§ 8

Dovoz poštovních zásilek

(1) Dovážené poštovní zásilky mohou být dopravovány bez celní závěry (§ 141 odst. 6 zákona).

(2) Pošta předkládá dovážené poštovní zásilky k celnímu řízení vnitrozemskému celnímu úřadu s výjimkou dopisnic, psaní a slepeckého tisku, z jejichž úpravy je patrno, že obsahují pouze písemné sdělení.

(3) Pošta může odmítnout učinit celní prohlášení, jestliže to pokládá z provozních nebo jiných závažných důvodů za nutné anebo jestliže jí deklarant nedodá ve stanovené lhůtě potřebné údaje.

(4) Zásilky, u nichž pošta neučiní celní prohlášení, odevzdá celnímu úřadu proti potvrzení a odevzdání oznámí adresátovi. Celní úřad propustí takové zásilky jen tehdy, potvrdí-li pošta na poštovním dokladu, že zásilky mohou být adresátovi vydány.

(5) Zásilku, u níž pošta neučiní celní prohlášení, může adresát odmítnout, jen pokud ji na celním úřadu neotevře.

§ 9

Vývoz poštovních zásilek

(1) Listovní zásilky, které kromě písemného sdělení obsahují i zboží, může odesilatel podat k poštovní dopravě do zahraničí, aniž je předtím předložil celnímu úřadu, pokud obsahují pouze zboží, jehož vývoz není zakázán nebo omezen. Zásilka musí být opatřena celním prohlášením o obsahu.^1)

(2) Listovní zásilky, které kromě písemného sdělení obsahují i zboží, jehož vývoz je zakázán nebo omezen, může odesilatel podat k poštovní dopravě do zahraničí poté, kdy je předložil celnímu úřadu a celní úřad je propustil k vývozu.

(3) Listovní zásilky, které nejsou opatřeny potvrzením celního úřadu, že byly propuštěny k vývozu, předkládá pošta vnitrozemskému celnímu úřadu k provedení celního dohledu před jejich výstupem do zahraničí s výjimkou dopisnic, psaní a slepeckého tisku, z jejichž úpravy je patrno, že obsahují pouze písemné sdělení.

§ 10

Místnosti a prostory k provádění celního dohledu

(1) Místnosti a prostory potřebné k celnímu dohledu se určí na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl co nejúčelnější.

(2) O způsobu uzavírání místností sloužících k celnímu dohledu se dohodne dopravce nebo pošta s celním úřadem.

(3) Dopravce a pošta opatří na svůj náklad v dohodě s celním úřadem vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. váhy, žebříky, pojízdné schody, lampy, bezpečnostní lampy, nástroje a řádné osvětlení prostorů pro provádění celního dohledu.

§ 11

(k § 271 odst. 2 zákona)

Clo, daně a poplatky ze zboží dováženého v poštovních zásilkách vybírá pošta jednou částkou od deklaranta při dodání zásilky. Bez vybrání cla, daní a poplatků dodá pošta zásilku deklarantovi jen tehdy, povolil-li celní úřad posečkání cla nebo odklad úhrady cla nebo úřad sám doručil rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků deklarantovi nebo jeho zástupci.

Postup celního úřadu při provádění celního dohledu

§ 12

(1) Po zkontrolování celního prohlášení a připojení dokladů a ukončení celního kontroly zboží, zaznamená celní úřad výsledek celní kontroly na výtisku celního prohlášení, který je pro něj určený, nebo na přiloženém listu papíru. Byla-li provedena pouze částečná kontrola, uvede zde celní úřad, které zboží bylo zkontrolováno. Celní úřad na celním prohlášení poznamená i nepřítomnost deklaranta nebo jeho zástupce při celní kontrole.

(2) Nesouhlasí-li výsledek kontroly celního prohlášení a připojených dokladů s výsledkem celní kontroly zboží, poznamená celní úřad na výtisku celního prohlášení, který je pro něj určený, nebo na přiloženém listu papíru základní údaje potřebné pro vyměření cla za toto zboží, případně i jejich výpočet, pro uplatnění režimu, do kterého bylo zboží navrženo. Zjištění celního úřadu musí být opatřeno datem a vlastnoručním podpisem pověřeného celníka.

(3) Nekontroloval-li celní úřad celní prohlášení ani neprovedl celní kontrolu zboží, nemusí celní prohlášení nebo přiložený list papíru obsahovat záznam podle odstavce 1.

§ 13

(1) Před propuštěním zboží do navrženého režimu zanese celní úřad dovozní clo a poplatky do účetních dokladů podle údajů uvedených v celním prohlášení. Domnívá-li se celní úřad, že by po provedení celní kontroly zboží mohla být částka cla a poplatků vyšší než ta, která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, vyžádá si dodatečné zajištění celního dluhu v takové výši, aby rozdíl mezi částkou cla zjištěnou na základě údajů v celním prohlášení a částkou cla, která by mohla být ze zboží zaplacena, mohl být zajištěn. Deklarant je oprávněn, aby namísto poskytnutí této záruky byla do účetních dokladů zanesena částka cla, která by měla být po provedení celní kontroly zboží zaplacena.

(2) Vyměří-li celní úřad na základě celní kontroly zboží jinou částku dovozního cla a poplatků než tu, která byla vyměřena na základě údajů v celním prohlášení, zanese tuto částku dovozního cla a poplatků do účetních dokladů.

(3) Celní úřad nepropustí zboží do navrženého režimu před provedením rozboru nebo podrobné kontroly vzorků, jestliže na výsledku rozboru nebo podrobné kontroly závisí, jestli se na předložené zboží vztahují zákazy nebo omezení.

§ 14

(1) Nemůže-li celní úřad zboží propustit, protože deklarant nepředložil doklady potřebné k propuštění zboží nebo nezajistil celní dluh, stanoví celní úřad lhůtu, ve které deklarant musí tyto nedostatky odstranit.

(2) Nepředloží-li deklarant celnímu úřadu ve stanovené lhůtě potřebné doklady, považuje se celní prohlášení za neplatné. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele jím stanovenou lhůtu prodloužit.

§ 15

Sazebník skladného

(k § 95 odst. 4 zákona)

(1) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu se platí skladné ve výši

• a) 5 % z celní hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 50 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění pět dnů (den uskladnění zboží se nezapočítává),

• b) 10 % z celní hodnoty uskladněného zboží, nejméně však 100 Kč, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů,

• c) 50 Kč za každou skladovou položku, jde-li o listiny, doklady, dokumentaci a jiné písemnosti, nepřesahuje-li doba uskladnění 30 dnů,

• d) dvojnásobku skladného uvedeného v písmenech a) až c), přesahuje-li doba uskladnění 30 dnů.

(2) Úhrnná částka skladného se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 16

Celní řízení mimo celní prostor

(k § 102 odst. 4 zákona)

(1) Žádá-li deklarant o provedení celního řízení mimo celní prostor, musí tak učinit včas, musí oznámit celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno; deklarant je povinen oznámit celnímu úřadu bez zbytečného odkladu dodatečné změny v těchto údajích.

(2) Celní řízení mimo celní prostor se provádí, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná činnost celního úřadu.

(3) Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

(4) Celní úřad provede celní řízení mimo celní prostor za předpokladu, že v době navržené deklarantem budou potřebné doklady zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

(5) Provede-li celní úřad celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant celnímu úřadu náklady tohoto řízení takto

• a) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovní době celního úřadu 100 Kč,

• b) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět v pracovních dnech mimo pracovní dobu celního úřadu 200 Kč,

• c) za každou započatou hodinu celního řízení a cesty nutné k dostavení se na místo celního řízení a zpět ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu 300 Kč.

(6) Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

• a) náhradu prokázaných jízdních výdajů,^2) nebo

• b) náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.^3)

§ 17

Místní příslušnost celních úřadů k provedení celního řízení

(k § 103 odst. 2 a § 215 odst. 3 zákona)

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu se podává vnitrozemskému celnímu úřadu, jedná-li se o zboží

• a) dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož dovoz je omezen,

• b) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,

• c) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad,

• d) dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,

• e) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu anebo jehož vývoz je omezen,

• f) vyvážené, které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a které má být dovezeno zpět do tuzemska,

• g) české, nebo které pochází z České republiky, dovážené zpět do tuzemska a zahraniční, nebo které nepochází z České republiky, vyvážené zpět do zahraničí,

• h) dovážené jako obchodní vzorky nepatrné hodnoty nebo reklamní materiál, které má být propuštěno do režimu volného oběhu, rozhodne-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad.

(2) Celní prohlášení na propuštění zboží uvedené v odstavci 1 se podává celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu deklarant nebo příjemce nebo odesílatel zboží. Jedná-li se o zboží uvedené v odstavci 1 písm. a) a e), lze podat celní prohlášení také celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt nebo místo podnikání, sídlo nebo provozovnu přímý zástupce deklaranta.

(3) Zbožím, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu, se nepovažuje zboží

• a) volně ložené,

• b) balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,

• c) nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,

• d) tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.

(4) V silniční dopravě lze podat celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, též pohraničnímu celnímu úřadu, jedná-li se o

• a) dovážená živá zvířata a snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,

• b) vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a), c) a d).

Forma, obsah a náležitosti celního prohlášení, úkon považovaný za vyjádření vůle k propuštění zboží a celní statistika

(k § 105 odst. 5 a § 319 odst. 2 zákona)

§ 18

Písemné celní prohlášení

(1) Písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, se podává na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách 10 a 12 této vyhlášky, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách 11 a 13 této vyhlášky, není-li dále stanoveno jinak. V režimu tranzitu se místo Doplňkové deklarace přiloží tiskopis Ložný list, jehož vzor je uveden v příloze 9 této vyhlášky, pokud je více položek zboží.

(3) Způsob uvádění údajů v písemném celním prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do příslušného režimu, jakož i další náležitosti související s jeho podáváním jsou uvedeny v příloze 7 této vyhlášky. Je-li při podání celního prohlášení zajišťován celní dluh zárukou, použije se k poskytnutí této záruky záruční listina, jejíž vzor je uveden v přílohách 17, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28 a 29. Zajištění celního dluhu globální zárukou se prokazuje osvědčením o záruce, jehož vzor je uveden v přílohách 18, 21 a 30 této vyhlášky, a zajištění celního dluhu paušální zárukou se prokazuje záručním dokladem, jehož vzor je uveden v přílohách 19 a 22 této vyhlášky.

(4) V písemném celním prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do příslušného režimu jiného než režim tranzitu, se uvádí pouze tyto údaje:

• a) obchodní jméno, případně jméno, příjmení a adresa deklaranta a jeho daňové registrační číslo,^7) případně jeho rodné číslo,

• b) popis zboží,

• c) hrubá a vlastní hmotnost zboží,

• d) požadované celní a daňové úlevy,

• e) stát původu zboží a stát, ze kterého je zboží dováženo,

• f) cena zboží v zahraniční měně, ve které je za zboží placeno nebo inkasováno ve vztahu k zahraničí,

• g) celní hodnota,

• h) základ pro vyměření daní nebo jiných poplatků vyměřovaných celním úřadem,

• i) režim, do kterého má být zboží propuštěno,

• j) způsob placení cla, daní nebo jiných poplatků vybíraných celním úřadem,

• k) údaje o zajištění celního dluhu,

• l) finanční a bankovní spojení související s případnou platbou cla, daní nebo jiných poplatků vybíraných celním úřadem,

• m) způsob nabytí zboží (koupě, dar, výměna),

• n) místo a datum podání,

• o) podpis deklaranta.

(5) Za písemné celní prohlášení podle odstavců 1 a 2 se považuje i písemné celní prohlášení podané podle vyhlášky č. 89/1963 Sb. a vyhlášky č. 144/1982 Sb.

§ 19

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu při dopravě po vodní cestě

Při dopravě po vodní cestě, má-li být zboží dopraveno k jednomu celnímu úřadu určení, může být písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno také na Seznamu nákladu (Manifest). Seznam nákladu předkládá deklarant celnímu úřadu ve trojím vyhotovení.

§ 19a

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu při dopravě po železnici

(1) Při dopravě zboží po železnici může být podáno písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu také na nákladním listu stanoveným mezinárodní smlouvou^7a) (dále jen „mezinárodní přepravní list CIM“), jehož vzor je uveden v příloze 15 této vyhlášky, jsou-li splněny tyto podmínky: