Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu vazby

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Kde tato vyhláška upravuje působnost a úkoly pracovníka Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), rozumí se jím příslušník a občanský pracovník Vězeňské služby, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá, že jde o příslušníka Vězeňské služby.

(2) Pro účely této vyhlášky se pověřenou osobou vykonávající duchovenskou činnost (dále jen „pověřená osoba“) rozumí kvalifikovaný a schválený duchovní, který je oprávněn poskytovat duchovní službu obviněným, je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti, a s jeho pověřením vyslovil ředitel věznice souhlas.

§ 2

(1) Sociálním pracovníkem oprávněným poskytovat obviněným sociální služby se pro účely této vyhlášky, pokud dále není stanoveno jinak, rozumí kurátor pro mládež nebo sociální kurátor okresního (městského) úřadu nebo střediska sociální prevence, který je pověřen vedoucím příslušného úřadu nebo střediska poskytovat sociální služby obviněným, a s jehož pověřením vyslovil ředitel věznice souhlas.

(2) Příslušným orgánem činným v trestním řízení se rozumí v přípravném řízení od sdělení obvinění obviněnému do podání obžaloby státní zástupce, vyšetřovatel Policie České republiky (dále jen „Policie“) nebo jiný policejní orgán, který je ve věci činný, a v řízení před soudem předseda senátu nebo soudce soudu, který rozhoduje o obžalobě. Pokud tato vyhláška hovoří o obviněném, rozumí se jím též obžalovaný.

§ 3

(1) Způsob realizace práv a povinností v jednotlivých vazebních věznicích nebo ve zvláštních odděleních věznic (dále jen „věznice“) stanoví ředitel věznice v souladu se zákonem a touto vyhláškou ve vnitřním řádu věznice (dále jen „vnitřní řád“), jímž se řídí chod věznice a činnost obviněných.

(2) Ve vnitřním řádu se upraví podrobnosti týkající se práv a povinností obviněných, denního pořádku ve věznici, zejména časový rozvrh vycházek, koupání, nákupů, půjčování knih a společenských her, poskytování diagnostické a léčebné péče a uspokojování dalších nároků obviněných tak, aby vnitřní řád poskytoval obviněným ucelený přehled informací o způsobu zajišťování těchto práv a o jejich povinnostech. Ve vnitřním řádu se také upraví odlišnosti při zabezpečování výkonu vazby u zvláštních skupin obviněných v souladu se zákonem a touto vyhláškou.

(3) Vnitřní řád se vyvěšuje na jednotlivých celách nebo v jiných obviněným běžně přístupných prostorách.

§ 4

Bylo-li nařízeno vyšetření duševního stavu obviněného ve vazbě některým orgánem uvedeným v § 116 odst. 2 trestního řádu, provede se ve specializovaném oddělení věznice. Nelze-li vyšetření provést ve věznici, provede se ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje správa nejbližší věznice.

HLAVA DRUHÁ

PŘIJÍMÁNÍ A UMÍSŤOVÁNÍ OBVINĚNÝCH

§ 5

(1) Písemný příkaz k přijetí obviněného do vazby musí obsahovat údaje potřebné k rozhodnutí o umístění obviněného (zejména z něj musí být patrný důvod vazby, a to alespoň uvedením citace příslušné části ustanovení § 67 nebo § 381 trestního řádu a z ní případně vyplývající opatření ke kontrole korespondence, režimu návštěv), rodné číslo a státní občanství obviněného, údaje o obviněných, proti nimž je vedeno společné trestní řízení nebo jejichž trestní věci spolu souvisí včetně uvedení důvodu jejich vazby. V příkazu vydaném v přípravném řízení musí být dále uvedeno státní zastupitelství a vyšetřovatel činní v přípravném řízení a spisové značky, pod nimiž je u těchto orgánů věc vedena. V případě, že tyto údaje nejsou v příkazu obsaženy, věznice si je bez odkladu vyžádá u příslušného soudu.

(2) Není-li opis písemného vyhotovení rozhodnutí o vzetí do vazby zaslán věznici současně s příkazem k přijetí obviněného do vazby, je třeba jej připojit k příkazu ihned po jeho doručení.

(3) Rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby a písemný příkaz k přijetí musí být opatřeny podpisem soudce a otiskem kulatého úředního razítka soudu, který rozhodnutí vydal. Pokud je některý z těchto dokladů zaslán faxem, vždy se zpětně ověří jeho pravost a správnost a ověření se na tento doklad vyznačí.

§ 6

(1) Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost obviněného, aby byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Nemá-li obviněný u sebe žádný osobní doklad, správa věznice požádá policejní orgán, který jej do věznice předvedl, aby neprodleně zjistil jeho totožnost a výsledek zjištění sdělil správě věznice.

(2) Pokud je totožnost obviněného na dokladech vyznačena příslušnými orgány soudu nebo policejním orgánem, lze obviněného do věznice přijmout i bez dokladů totožnosti.

§ 7

(1) Při přijetí do věznice se u obviněného provede osobní prohlídka a prohlídka věcí, které má u sebe. Prohlídka se provede ještě v době přítomnosti předvádějícího orgánu Policie ve věznici.

(2) Osobní prohlídku, jakož i ostrahu během ní, provádí osoba stejného pohlaví.

§ 8

(1) Při přijetí do věznice se obviněný poučí o všech právech a povinnostech, které má během výkonu vazby. O poučení se vyhotoví záznam, který obviněný podepíše.

(2) Při přijetí obviněného do věznice se provedou potřebná hygienická a protiepidemická opatření.

(3) Změnu zevnějšku obviněného (úprava vlasů a vousů) lze provést jen se souhlasem obviněného za předpokladu, že orgán činný v trestním řízení nepožádal, aby zevnějšek obviněného zůstal v zájmu trestního stíhání beze změn.

(4) Správa věznice převezme po dobu trvání vazby do úschovy věc, kterou má obviněný u sebe, pokud o to obviněný požádá, nebo věc, kterou obviněný nesmí mít na cele.

(5) Po přijetí obviněného se provede preventivní vstupní lékařská prohlídka.

Umísťování do cel

§ 9

(1) Za podmínek stanovených v § 7 zákona se umísťují

• a) obvinění, u nichž je podezření na infekční nemoc, do izolačních cel nebo do cel v příslušném nemocničním zařízení Vězeňské služby,

• b) nemocní obvinění do zvláštních, k tomu účelu zřízených cel,

• c) obvinění s výrazně sníženou tělesnou hmotností, se zjevně nízkou mentální úrovní, nebo obvinění, u nichž to doporučil lékař nebo psycholog, do cel se zvýšeným dohledem pracovníků Vězeňské služby.

(2) Před provedením potřebných hygienických a protiepidemických opatření lze do zvláštní cely umístit obviněného, u něhož to vyžaduje jeho stav při přijetí do věznice.

(3) Obviněný nekuřák se na vlastní žádost umístí odděleně od obviněných kuřáků, umožňují-li to podmínky ve věznici.

§ 10

(1) Obviněného, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje řád výkonu vazby nebo vnitřní řád, lze umístit na celu se zařízením a vybavením zabezpečeným proti poškození.

(2) Na celu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se zpravidla umístí obviněný uvedený v § 7 odst. 1 písm. d) zákona, obviněný, který v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu, a obviněný, kterému bylo podle trestního řádu sděleno obvinění z trestného činu spáchaného během výkonu vazby.

§ 11

(1) Pro obviněné v akutní duševní tísni se ve věznici zřizuje krizové oddělení.

(2) Obviněného, který vzhledem ke svému duševnímu stavu ohrožuje sebe nebo okolí, lze umístit na nezbytně nutnou dobu na zvláštní celu, která je součástí krizového oddělení.

§ 12

(1) Ředitel věznice nebo jím pověřený pracovník určí, do které cely bude obviněný umístěn.

(2) O každém umístění obviněného na jinou celu musí být v evidenčních pomůckách správy věznice veden přesný záznam, včetně označení důvodu takového postupu.

§ 13

Výkon vazby se zmírněným režimem

(1) Do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem se zpravidla na návrh příslušné komise umístí obviněný, který svým chováním dává záruku, že volným pohybem ve vymezeném prostoru oddělení a stykem s ostatními obviněnými nebude narušovat účel vazby a vnitřní řád.

(2) Zařazením obviněného do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem není dotčeno ustanovení § 7 zákona.

Základní vybavení cel

§ 14

(1) Kromě vybavení uvedeného v § 9 odst. 1 zákona musí být v cele umyvadlo s tekoucí vodou.

(2) Cely musí být denně dostatečně větrány, vytápěny a osvětlovány podle obecně platných norem, přičemž v době od večerky do budíčku lze v odůvodněných případech užívat tlumené osvětlení.

(3) Patrová lůžka na cele lze užívat, jen bude-li mezi ložnými plochami dolního a horního lůžka zachována vzdálenost nejméně 80 cm a bude-li na jednoho obviněného připadat nejméně 7 m^3 vzduchu. Horní lůžko musí být opatřeno podložkou, která nepropouští prach.

(4) K udržování pořádku, čistoty a hygieny v celách se obviněným vydávají podle potřeby běžné čisticí a dezinfekční prostředky.

§ 15

Stanovenou ubytovací plochu připadající na jednoho obviněného (§ 9 odst. 2 zákona) lze na nezbytně nutnou dobu snížit:

• a) jestliže celkový počet obviněných, umístěných ve věznicích v rámci republiky nebo v rámci obvodu orgánů činných v trestním řízení, překročí celkovou normovou ubytovací kapacitu všech věznic nebo kapacitu jednotlivé věznice daného obvodu,

• b) v důsledku prováděných rekonstrukčních a stavebních prací po dobu do jejich trvání,

• c) v případě zvýšeného počtu obviněných, proti nimž je vedeno společné trestní řízení a zároveň je u nich důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, jestliže k jejich přemístění do jiné věznice mimo obvod orgánů činných v trestním řízení nebyl dán těmito orgány souhlas,

• d) vyžadují-li to celková bezpečnostní situace ve věznici nebo hygienická nebo protiepidemická opatření nařízená příslušným orgánem.

Předvádění obviněných

§ 16

(1) Obvinění se předvádějí k orgánům činným v trestním řízení, obhájcům a znalcům, jakož i k orgánům a osobám pověřeným prováděním kontroly a dozoru nad výkonem vazby.

(2) Předvedení obviněného, u něhož je důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, k osobám uvedeným v § 1 odst. 2 a § 2 odst. 1, se uskuteční na jejich žádost, pokud s tím obviněný souhlasí a jestliže orgán činný v trestním řízení nerozhodl jinak. Pověřené osobě se umožní poskytnutí duchovní služby obviněnému na jeho žádost vždy, je-li ohrožen jeho život a zdraví.

§ 17

(1) K obhájci se obviněný předvede, pokud obhájce prokáže oprávnění k rozmluvě nebo k návštěvě plnou mocí, v níž je zmocněn k zastupování v trestní věci nebo písemným opatřením soudu o ustanovení advokáta obhájcem obviněného.^1) Předvedení obviněného za účelem návštěvy nebo rozmluvy s obhájcem nelze odepřít.

(2) K příslušnému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu se obviněný předvede na základě předložené žádosti podepsané vedoucím příslušné vyšetřovací součásti Policie a opatřené otiskem kulatého úředního razítka.

(3) Obviněný má právo na poskytování právní pomoci advokátem i v jiných věcech. Při předvádění obviněného k advokátu se přiměřeně užijí ustanovení § 16 odst. 2.

§ 18

(1) Obviněný se předvádí zpravidla jen do místnosti k tomu účelu zřízené. Obviněný si smí do této místnosti vzít sebou věci, které bezprostředně souvisejí s jeho obhajobou nebo s řízením ve věci.

(2) Ředitel věznice je při předvádění obviněného k oprávněným orgánům a osobám povinen vytvořit podmínky umožňující pověřenému pracovníkovi Vězeňské služby rozhovor mezi obviněným a těmito orgány a osobami vidět, ne však slyšet.

(3) Předvést obviněného mimo věznici lze jen tehdy, jde-li o úkon, který nelze vykonat ve věznici, anebo vyžadují-li jiné, zvláštního zřetele hodné důvody, aby úkon byl proveden mimo věznici. Na úkony prováděné vyšetřovatelem nebo policejním orgánem mimo věznici se užije ustanovení § 19 odst. 1.

§ 19

Předávání obviněných

(1) Obviněný se předá vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nutnou k provedení úkonu na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Jde-li o předání na dobu nepřevyšující 24 hodiny, musí být žádost schválena vedoucím příslušného úřadu vyšetřování, jehož vyšetřovatel je ve věci činný; v ostatních případech žádost schvaluje státní zástupce, který nad věcí vykonává dozor.

(2) Jestliže je obviněný předán na dobu převyšující 24 hodiny a úkon je prováděn mimo obec, v níž se nachází věznice, kde je obviněný umístěn, může být do ukončení úkonu obviněný umístěn ve věznici, která je nejblíže místu, kde je úkon prováděn.

(3) V době od předání obviněného vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu až do jeho vrácení nebo umístění do jiné věznice orgány Vězeňské služby neodpovídají za ostrahu obviněného.

Přemísťování obviněných

§ 20

(1) Přemístit obviněného do jiné věznice lze jen na základě písemného příkazu soudu a v přípravném řízení státního zástupce.

(2) Ve zvlášť odůvodněných případech (§ 15) lze obviněného přemístit do jiné věznice na základě žádosti orgánu Vězeňské služby po předchozím souhlasu příslušného soudu a v přípravném řízení státního zástupce.

(3) Je-li třeba neodkladně zajistit nemocniční péči ve zdravotnickém zařízení umístěném v jiné věznici, lze obviněného přemístit i bez příkazu. O přemístění je však třeba bez odkladu vyrozumět příslušný soud a v přípravném řízení státního zástupce. Obdobně se postupuje, je-li neodkladně třeba zajistit nemocniční péči ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. V takovém případě náležitý dohled nad obviněným zabezpečuje správa nejbližší věznice.

§ 21

O přemístění obviněného na dobu delší než patnáct dnů je správa věznice, z níž je obviněný přemísťován, povinna na žádost obviněného vyrozumět jeho rodinu nebo jinou jím určenou blízkou osobu.

HLAVA TŘETÍ

POSTUP PŘI PROPOUŠTĚNÍ A ÚMRTÍ OBVINĚNÝCH

Propouštění obviněných

§ 22

(1) Obdrží-li věznice písemný příkaz k propuštění, je povinna obviněného propustit neodkladně. Příkaz k propuštění musí být opatřen podpisem soudce nebo státního zástupce^2) a otiskem kulatého úředního razítka soudu nebo státního zastupitelství, kterým byl příkaz k propuštění vydán. Je-li takový příkaz zaslán faxem, vždy se zpětně ověří jeho pravost a správnost a ověření se na tento doklad vyznačí.

(2) Příkazu k propuštění není třeba, jestliže se obviněný převádí z vazby do výkonu trestu odnětí svobody na základě opatření soudu příslušného k rozhodnutí o vazbě vydaného v trestní věci, v níž byl obviněný ve vazbě.

(3) Je-li rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby vykonatelné, propustí se obviněný, který byl k soudu předveden, ihned z vazby v případě, že na tom trvá. Příslušník Vězeňské služby s propuštěným projedná způsob realizace dalších opatření. Jinak se obviněný propustí po návratu do věznice.

§ 23

(1) Před propuštěním obviněného z vazby musí být ověřena jeho totožnost, aby byla vyloučena záměna s jinou osobou.

(2) O propuštění obviněného z vazby se vyrozumí orgány činné v trestním řízení.

(3) Propuštěnému se vydají všechny věci, které byly v úschově správy věznice; jejich převzetí potvrdí propuštěný svým podpisem. Propuštěnému se vydá potvrzení o propuštění z vazby a v případě potřeby se zároveň poučí o možnosti obracet se na příslušné orgány a instituce s žádostmi o pomoc při řešení jeho naléhavých sociálních problémů.

(4) Před propuštěním obviněného z vazby se provede preventivní výstupní lékařská prohlídka.

§ 24

(1) Nemá-li propuštěný, zejména s ohledem na roční období, přiměřené oblečení, půjčí mu správa věznice na písemné potvrzení vhodný oděv. Nemá-li propuštěný peníze na zakoupení jízdenky do místa bydliště, ředitel věznice zpravidla rozhodne, že se propuštěnému půjčí přiměřená peněžitá částka.

(2) V případě hodného zvláštního zřetele může ředitel věznice rozhodnout, že obviněný není povinen zapůjčený oděv nebo peněžitou částku vrátit.

(3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se, pokud jde o jeho převoz a nutnou hospitalizaci, v souladu se zvláštním předpisem.^3)

Postup při úmrtí obviněného

§ 25

(1) Každé úmrtí obviněného ve vazbě musí být neprodleně hlášeno příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby a příslušnému orgánu pověřenému vedením matriky.

(2) O úmrtí obviněného vyrozumí ředitel věznice nebo jím pověřený pracovník Vězeňské služby ihned lékaře. Dále vyrozumí manžela nebo nejbližší příbuzné zemřelého, a není-li jich nebo nejsou-li známi, osobu, která po dobu výkonu vazby udržovala se zemřelým písemný styk nebo jej navštěvovala, a oznámí jim, že si mohou po pitvě převzít tělo zemřelého.

(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 ve stanovené lhůtě tělo zemřelého nepřevezmou, pohřeb žehem zabezpečí podle příslušných předpisů správa věznice. Potvrzení o provedeném pohřbu zašle manželu nebo některému z příbuzných zemřelého.

(4) Pokud si osoby uvedené v odstavci 2 převezmou tělo zemřelého obviněného k pohřbení, nesou výlohy s tím spojené.

§ 26

(1) Při každém úmrtí obviněného ředitel věznice nebo jím pověřený příslušník Vězeňské služby ihned učiní opatření k zajištění místa, kde k úmrtí došlo, a umožní příslušným orgánům zjištění okolností úmrtí. Vždy dá podnět k provedení pitvy zemřelého lékařem oddělení soudního lékařství.^4)

(2) Seznam věcí, které měl zemřelý u sebe a které jsou v úschově věznice, předá správa věznice okresnímu soudu, v jehož obvodu měl zemřelý poslední trvalý pobyt, a vyčká jeho sdělení, komu takové věci vydat.

HLAVA ČTVRTÁ

REALIZACE PRÁV A POVINNOSTÍ OBVINĚNÝCH

Stravování obviněných

§ 27

(1) Strava se poskytuje obviněným podle stravní normy, která obsahuje složení, množství a nutriční hodnotu potravin v rámci stanoveného peněžního limitu na osobu a den v závislosti na věkové kategorii, zdravotním stavu a případném pracovním zařazení obviněného.

(2) O přiznání léčebné výživy, jejím druhu a délce trvání rozhoduje lékař.

(3) Obviněným, kterým není na cele umožněna vlastní příprava kávy nebo čaje, se poskytuje nejméně dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů.

§ 28

(1) Pokud obviněný, který má v úschově věznice dostatek peněžních prostředků, požádá o nákup oběda z vývařovny pro pracovníky Vězeňské služby, jeho žádosti se vyhoví, nebrání-li tomu kapacitní podmínky vývařovny.

(2) Obviněnému, který vzhledem ke svému založení nebo přesvědčení nechce akceptovat běžné stravovací zvyklosti, se umožní pořizovat na vlastní náklady doplňkovou stravu v přijatelném rozsahu, pokud to podmínky ve věznici dovolují; nárok na poskytnutí stravy podle § 27 odst. 1 tím není dotčen.

Vystrojování obviněných

§ 29

(1) Obviněný používá po dobu vazby zpravidla vlastní oděv, prádlo a obuv, a to za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ředitel věznice nebo jím pověřený pracovník Vězeňské služby rozhodne o povinnosti obviněného používat vězeňský oděv, prádlo a obuv. Správa věznice je povinna zabezpečit po provedení potřebných opatření uschování oděvu, prádla a obuvi obviněného ve věznici.

(2) Výměna vlastního osobního prádla musí být zabezpečena nejméně jednou týdně.

§ 30

(1) Používá-li obviněný vězeňský oděv, prádlo a obuv, je povinen dbát o jejich čistotu a udržení ve stavu způsobilém k řádnému užívání (§ 21 odst. 1 zákona).

(2) V případě, že to podmínky ve věznici umožňují, obviněnému, který o to požádá, se na jeho náklady může zabezpečit vyprání vlastního prádla nebo oděvu v příslušném zařízení věznice.