Zákon o zpravodajských službách České republiky

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.

(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony^1).

§ 2

(1) Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

(2) Vojenské zpravodajství se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o Vojenském zpravodajství^10) podílí^11) na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru.

Zpravodajské služby a jejich postavení

§ 3

V České republice působí tyto zpravodajské služby:

• a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu,

• b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,

• c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany^2).

§ 4

(1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.

(2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.

(3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.

(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává.

§ 5

Působnost zpravodajských služeb

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

• a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

• b) o zpravodajských službách cizí moci,

• c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

• d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

• e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.

(3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace

• a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky,

• b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany,

• c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,^3)

• d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.

(4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

§ 6

Vnitřní organizace zpravodajských služeb

Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda.

§ 7

Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci

Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.

§ 8

Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

(5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra.

Spolupráce zpravodajských služeb

§ 9

Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády.

§ 10

Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

Poskytování informací zpravodajským službám

§ 11

(1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního ředitelství nebo Generálního ředitelství cel požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami podle tohoto zákona.

(3) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel^3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí^3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností^3a), informačním systému oprávnění k zastupování^3a), agendovém informačním systému obyvatel^3b), registru rodných čísel^3b), informačním systému cizinců^3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů^3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů^3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů^3e), centrálním registru zbraní^8), evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky^8), národním bodu pro identifikaci a autentizaci^9) kromě údajů poskytnutých národnímu bodu pro identifikaci a autentizaci držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, registru lobbování^13), registru silničních vozidel^3f), centrálním registru silničních vozidel^3f), registru historických a sportovních vozidel^3f), evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění^3g), evidenci údajů o mýtném^3g), registru řidičů^3h), v centrálním registru řidičů^3h), v registru provozovatelů bezpilotních systémů^12) a v registru dálkově řídících pilotů^12), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.

(4) Ministerstvo spravedlnosti vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z rejstříku trestů, opis z jím vedené evidence přestupků a informace o vydání výpisu nebo opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné nebo elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Ministerstvo spravedlnosti v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje

• a) o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o

• 1. příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb,

• 1. osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb,

• 1. osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a

• 1. osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3,

• b) vztahující se ke krycím dokladům a krycím prostředkům a

• c) vztahující se ke služebním vozidlům.

§ 11a

(1) Zpravodajská služba může písemně žádat od

• a) banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta banky, které jsou předmětem bankovního tajemství,

• b) spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo

• c) jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích.

(2) Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období.

(3) Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.

(4) Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od banky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby.

(5) Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1, 2 nebo 4 pouze po předchozím povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“).

(6) Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, důvody pro poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.

(7) Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o další 3 měsíce.

(8) Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta, nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění. Bance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od banky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu^7), přičemž banka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.

(9) Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat.

(10) Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek.

§ 11b

Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

§ 11c

(1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z

• a) informačního systému evidence občanských průkazů,

• b) informačního systému evidence cestovních dokladů,

• c) informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů,

• d) registru řidičů,

• e) centrálního registru řidičů a

• f) informačního systému cizinců.

(2) Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti.

(3) Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.

Kontrola zpravodajských služeb

§ 12

(1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, kterou se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle zákona o Vojenském zpravodajství^10). Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví tento nebo zvláštní zákon.

(2) Poslanecká sněmovna vykonává kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím svých k tomuto účelu zřízených zvláštních kontrolních orgánů.

(3) Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod.

(4) Kontrolní řád se na kontrolu prováděnou vládou, zvláštními kontrolními orgány nebo orgánem nezávislé kontroly nepoužije.

(5) Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8 odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.

§ 12a

(1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

§ 12b

(1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu

• a) statut Úřadu pro zahraniční styky a informace,

• b) návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace,

• c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,

• d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a

• e) vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(3) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu na jeho požádání

• a) zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace,

• b) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace,

• c) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, a

• d) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil.