Vyhláška Ministerstva financí o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny a způsoby vytvoření a zjištění cen pro oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

§ 2

Vymezení pojmů pro oceňování podle vyhlášky

(1) Budova je stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Má jeden nebo více ohraničených užitkových prostorů.

(2) Hala je stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m^3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m^2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1.

(3) Vedlejší stavba je stavba, která tvoří příslušenství^1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m^2. Vedlejší stavbou není garáž.

(4) Byt je místnost nebo soubor místností určených k bydlení včetně součástí a příslušenství^1) bytu. Pro účely ocenění zahrnuje byt i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání.^2)

(5) Nebytový prostor^3) je místnost nebo soubor místností včetně příslušenství^1) určených k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. Pro účely ocenění zahrnuje nebytový prostor i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání.^2)

(6) Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru. Způsob měření je uveden v příloze č. 1.

(7) Stáří stavby je počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku odvozeného podle jiného dokladu a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem.

(8) Stavební pozemky jsou

• a) nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly určeny k zastavění;^4) je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,^4a)

• b) pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku jako zastavěné plochy a nádvoří a v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,

• c) pozemky skutečně zastavěné stavbou bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.

Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěn jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.^4b)

(9) Rybník je vodní nádrž se zemní hrází a s přirozeným nebo zahloubeným dnem s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.

(10) Malá vodní nádrž je nádrž s objemem do 2 milionů m^3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m^3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče.

(11) Velká vodní nádrž je nádrž s objemem nad 2 miliony m^3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m^3/s.

(12) Ostatní vodní nádrže jsou zejména jezera, zatopené lomy, pískovny, tůně, důlní propadliny a dále i vodní nádrže s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB

ODDÍL PRVNÍ

§ 3

Určení stavby podle účelu jejího užití

Pro oceňování podle této vyhlášky je stavba určena účelem užití vyplývajícím z kolaudačního rozhodnutí, popřípadě ze stavebního povolení. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo je-li užívána v rozporu s právním stavem, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.^5)

ODDÍL DRUHÝ

OCEŇOVÁNÍ NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 4

Budovy a haly

(1) Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 5 až 12.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou za m^3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy uvedená v příloze č. 2 a haly uvedená v příloze č. 3 se násobí koeficienty K1 až K5 podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K2×K3×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K1 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K2 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části se vypočte podle vzorce ———,

kde 0,92 a 6,60 jsou konstanty,

K3 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce —

K3= 2,10v+0,30 pro budovy

K3= 2,80v+0,30 ≧0,60 pro haly,

kde v je průměrná výška podlaží v metrech,

2,10,2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí, že

• 1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

• 1. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(4) Podzemní budovy a podzemní haly se oceňují podle § 5.

§ 5

Stavby inženýrské a speciální pozemní

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky m^3, m^2, m, kus nebo hektar základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 6

Rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky

(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku^6) se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 6,

K4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 4 odst. 3.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 4.

(4) Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 6. Koeficienty K1 až K4 se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 7

Rekreační chaty a zahrádkářské chaty

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty^7) se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4 a K5 podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 7,

K4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 4 odst. 3.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

§ 8

Vedlejší stavby

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 8 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 8. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10 podle skutečného vybavení. Použitý koeficient musí být zdůvodněn. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 9

Garáže

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 9 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 9. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

(4) Pokud zastavěná plocha stavby nerozdělená příčkami přesáhne 100 m^2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 4.

§ 10

Studny

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena studny se vynásobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

(2) Narážené studny se ocení jako vrtané studny s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtané studny s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studny kopané.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 11

Venkovní úpravy

(1) Cena venkovních úprav se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 upraví se základní cena přiměřeně k odchylce.

(2) Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 5 nebo č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování.

(3) Cena podle odstavce 1 nebo 2 se násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 12

Hřbitovní stavby a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jednotlivých částí s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení vynásobený koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 13

Kulturní památky

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky^8) bez ohledu na účel, jemuž ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle příslušného § 4 až 12, § 17 a 19. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.

§ 14

Byty a nebytové prostory

(1) Cena bytu nebo nebytového prostoru se vypočte jako podíl z ceny stavby zjištěné pro její druh podle ustanovení tohoto oddílu. Velikost tohoto podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor, do něhož se nezapočítají plochy společného příslušenství stavby.

(2) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny, vedlejší stavby, které výhradně slouží společnému užívání, a cena pozemku, se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu a pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru se započte do ceny stavby.

§ 15

Nedokončené stavby

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu vyhlášky na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí uvedených v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 16

Stavby určené k odstranění

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě o náklady na úpravu terénu.

(2) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 17

Jiné stavby

Ceny staveb, které v této vyhlášce nejsou výslovně uvedeny, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího oceňování, nebo porovnáním s cenou srovnatelné stavby podle příslušných kritérií, zjištěnou podle této vyhlášky.

§ 18

Stavby bez základů

Stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem,^11) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 19

Opotřebení

(1) Cena zjištěná podle § 4 až 14 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

ODDÍL TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

Domy s nájemními byty

§ 20

Cena domu, ve kterém ze součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostorů nejméně 80 % připadá na byty, přičemž z více než poloviny počtu bytů se k datu oceňování platí nájemné (dále jen „nájemní dům“), je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem a ceny zjištěné výnosovým způsobem. Do počtu bytů s nájemným se zahrnují i bezúplatně užívané byty kromě bytů vlastníků nájemního domu, které nebyly v době ocenění pronajaty.

§ 21

(1) Při oceňování nájemních domů výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

—

kde

CV . . . . cena nájemního domu zjištěná výnosovým způsobem,

N . . . . roční nájemné z bytů a nebytových prostorů (dále jen „roční nájemné“),

p . . . . míra kapitalizace v procentech stanovená Ministerstvem financí.

(2) Roční nájemné je souhrn měsíčního nájemného z pronajatých i nepronajatých bytů a nebytových prostorů přepočteného na kalendářní rok. Do ročního nájemného se zahrne i propočtené nájemné za byty a nebytové prostory užívané vlastníkem oceňovaného nájemního domu a dále i za byty i nebytové prostory bezúplatně užívané. Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu a nebytových prostorů.^12)

(3) Roční nájemné se zjistí podle nájemních smluv. V případech, kdy nájemní smlouvy nejsou k dispozici, nebo kdy byt nebo nebytový prostor užívá vlastník oceňovaného nájemního domu, nebo kdy jsou užívány bezúplatně, se roční nájemné zjistí ve výši nájemného podle cenových předpisů.^13)

(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o

• a) roční částku daně z nemovitosti, nevztahuje-li se na nájemní dům osvobození od této daně,

• b) roční částku zaplaceného pojistného z nájemního domu,

• c) průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu nájemního domu v maximální celkové výši 4 % z ceny oceňovaného nájemního domu zjištěné nákladovým způsobem,

• d) roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí^14) jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňovanému nájemnímu domu.

(5) Má-li roční nájemné snížené podle odstavce 4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovou metodou nulová.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 22

Druhy pozemků