Vyhláška Ministerstva financí o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům

ČÁST PRVNÍ

FORMA PROVÁDĚNÍ EVIDENCE DANÍ V SOUVISLOSTI SE ZAVÁDĚNÍM VÝPOČETNÍ TECHNIKY

§ 1

Označení daní

(1) Každá daň, poplatek a odvod (dále jen „daň“) stanovené zvláštním zákonem se pro účely evidence daní, kterou provádějí územní finanční orgány a další orgány příslušné ke správě daní,^1) označují číslem druhu příjmu.

(2) S ohledem na přehlednost evidence daní může být jedna daň rozčleněna na několik druhů a každý z nich se označuje samostatným číslem druhu příjmu.

§ 2

Evidované údaje

(1) Do evidence daní se zahrnují:

• a) identifikační údaje daňových subjektů (daňové identifikační číslo,^2) jméno daňového subjektu a jeho bydliště nebo sídlo),

• b) údaje z daňových přiznání (§ 10),

• c) údaje o výši daňové povinnosti,

• d) údaje o výši příslušenství daně,^3)

• e) údaje o výši převáděných daní podle rozpočtového určení,^4) je-li příjemcem daně rozpočet obce, okresního úřadu nebo státního fondu České republiky (dále jen „příjemce daní“),

• f) údaje z platebních poukazů (§ 8),

• g) údaje z dokladů bank a pošt (§ 4),

• h) údaje z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti,

• i) údaje z přeúčtovacích dokladů (§ 5),

• j) další údaje.^5)

(2) Daňovým subjektem se pro účely této vyhlášky rozumí

• a) daňový dlužník,^6)

• b) společný plátce (nahrazuje skupinu daňových dlužníků, jejichž daňové povinnosti není třeba individuálně evidovat),

• c) nejasný plátce (slouží k zaevidování plateb s nedostatečnými identifikačními údaji o daňovém dlužníkovi).

§ 3

Osobní účet

(1) Osobní účet^7) daňového subjektu (dále jen „osobní daňový účet“) se zřizuje pro každý druh příjmu, na kterém vznikla daňovému subjektu daňová povinnost,^8) nebo má-li u tohoto druhu příjmu daňový subjekt přeplatek.

(2) Osobní daňový účet se rovněž zřizuje pro příjemce daní.

(3) Na debetní straně^9) osobního daňového účtu se evidují předpisné a odpisné věty z předpisných a odpisných poukazů (§ 6).

(4) Na kreditní straně^10) osobního daňového účtu se evidují platební věty (§ 4) z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti a přeúčtovacích dokladů.

§ 4

Doklady bank a pošt

(1) Dokladem bank se pro účely této vyhlášky rozumí bankovní výpis z účtu (dále jen „bankovní výpis“), dokladem pošt se rozumí poštovní poukázka.

(2) Z bankovního výpisu se eviduje bankovní spojení správce daně, datum starého zůstatku, starý zůstatek, odpovídající obrat, nový zůstatek a datum bankovního výpisu.

(3) Platební věta obsahuje identifikační údaje daňového subjektu nebo příjemce daní, částku v Kč a den platby^11) nebo den odepsání částky z účtu správce daně (např. při vracení přeplatků daňovým subjektům nebo převádění částek příjemcům daní), uvedené v účetních položkách bankovního výpisu nebo dokladech pošt, číslo druhu příjmu a číslo zúčtovacího symbolu (§ 7). Jedné účetní položce bankovního výpisu odpovídá v evidenci daní jedna nebo více platebních vět.

§ 5

Přeúčtovací doklad

(1) Přeúčtovací doklad je určen k převádění prostředků mezi jednotlivými osobními daňovými účty různých daňových subjektů v rámci jednoho druhu příjmu, opravování chybně uvedených údajů v platebních větách nebo k upravování počátečních zůstatků na kreditní straně osobních daňových účtů, a to na základě údajů od daňových subjektů nebo správce daně.

(2) Přeúčtovací doklad obsahuje platební věty.

(3) Jedním přeúčtovacím dokladem nelze převádět finanční prostředky mezi osobními daňovými účty a současně opravovat počáteční zůstatky.

(4) Pokud se přeúčtovacím dokladem převádí finanční prostředky mezi osobními daňovými účty, musí se součet obratů všech platebních vět za každé číslo druhu příjmu rovnat nule.

§ 6

Předpisný a odpisný poukaz

(1) Předpisný a odpisný poukaz^12) obsahuje předpisné nebo odpisné věty s údaji o výši daňové povinnosti daňových subjektů, o výši převáděných daní příjemcům daní nebo o změnách počátečních zůstatků na debetní straně osobních daňových účtů.

(2) V předpisné nebo odpisné větě se uvádějí identifikační údaje daňového subjektu nebo příjemce daní, číslo druhu příjmu, číslo zúčtovacího symbolu (§ 7), číslo priority úhrady daňové povinnosti,^13) částka v Kč a den splatnosti daňové povinnosti.

(3) Předpisný a odpisný poukaz nemůže obsahovat věty s údaji o výši daňové povinnosti a současně věty s údaji o změně počátečních zůstatků.

§ 7

Zúčtovací symbol

Čísla zúčtovacího symbolu se používá u platebních vět k rozlišení druhu platby a u předpisných a odpisných vět k rozlišení druhu daňové povinnosti.

§ 8

Platební poukaz a příkaz k úhradě

(1) Platební poukaz^10) obsahuje identifikační údaje daňového subjektu nebo označení příjemce daní včetně bankovního spojení,^14) číslo druhu příjmu, poukazovanou částku v Kč, důvod a datum vystavení a den splatnosti.

(2) Jedním platebním poukazem lze provádět odpisy pouze z jednoho druhu příjmu.

(3) Příkaz k úhradě nebo hromadný příkaz k úhradě (dále jen „příkaz k úhradě“) obsahuje údaje z platebního poukazu a další náležitosti stanovené bankou, které jsou nezbytné k převodu finančních prostředků z účtu správce daně u banky na účet příjemce.

§ 9

Uzávěrky evidence daní

(1) Měsíční uzávěrka je periodická kontrolní činnost v evidenci daní. Součástí měsíční uzávěrky je kontrola zaevidování platebních vět z dokladů bank a pošt, z příjmových dokladů na platby daní v hotovosti a porovnání s měsíčním výkazem z banky, kontrola zaevidování přeúčtovacích dokladů a předpisných a odpisných dokladů,^15) kontrola platebních poukazů a příkazů k úhradě a porovnání kreditní a debetní strany osobních daňových účtů.

(2) Roční uzávěrka následuje po měsíční uzávěrce posledního měsíce běžného roku. Roční uzávěrka slouží k přenesení konečných zůstatků běžného roku na osobních daňových účtech na počáteční zůstatky na osobních daňových účtech v evidenci následujícího roku.

§ 10

Daňové přiznání v evidenci daní

Daňové přiznání v evidenci daní obsahuje údaje z příslušného tiskopisu pro daňové přiznání nebo hlášení, dílčí,^16) dodatečné nebo opravné daňové přiznání nebo hlášení,^17) které jsou rozhodné pro kontrolu a vyměření daňové povinnosti.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 12

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.

Ministr:

Ing. Kočárník CSc. v. r.

^1) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.

^2) § 33 odst. 11 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^3) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^4) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění zákonů ČNR č. 579/1991 Sb., č. 166/1992 Sb., č. 321/1992 Sb., č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb.

^5) § 62 odst. 1, 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^6) § 57 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^7) § 62 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^8) § 57 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^9) § 62 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^10) § 62 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^11) § 61 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^12) § 62 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^13) § 59 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^14) § 12 odst. 1 vyhlášky SBČS č. 51/1992 Sb., o platebním styku a zúčtování mezi bankami.

^15) § 62 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^16) § 13a odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.

^17) § 40 odst. 2 a § 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

^18) § 96a odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.