Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 1994-12-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 136/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

„§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

uskutečněné v tuzemsku při podnikání, ^1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem.

(2) U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.^1a) Za zdanitelné plnění se u těchto subjektů nepovažují tržby z hlavní činnosti a příjmy z členských příspěvků. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství^1b) se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej zemědělských a potravinářských výrobků.

(3) Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, vypořádací podíl^1c) v naturální podobě a podíl na likvidačním zůstatku,^1d) pokud u nich byl uplatněn odpočet daně s výjimkou majetku v naturální podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí

^1b) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.

^1c) § 61 a 233 obchodního zákoníku.

^1d) § 61 a 259 obchodního zákoníku.“.

„(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení^3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se v případě podle odstavce 4 zaregistruje jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.“.

„(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu^3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu^3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

^3b) § 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

^3c) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“.

„(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,^3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 6 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

^3d) § 69, 255 a 256 obchodního zákoníku.“.

„(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 6 a dále odvést daň z majetku, který nabyli bez daně, a to ze zůstatkové ceny nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního zákona^3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního zákona^3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.“.

„(3) Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí reklamních a propagačních předmětů opatřených obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, jejichž jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 Kč.“.

„§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,^7) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,^7a) smlouvy o dílo^8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Pokud není tento den ve smlouvě uveden, a v případě nájemních smluv se považuje dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.“.

„§ 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající sazbě daně 5 % a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.“.

„§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a)

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.