Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 1994-12-30
Naposledy aktualizováno 2014-01-01
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 13
Historie novel JSON API

Čl. I

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

(5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se specifickými znalostmi k poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálé provozovně.“.

^2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.“.

^19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.“.

„(4) U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny do 31. prosince příslušného roku. Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím peněžních ústavů přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k výpisu z účtu, který je poslední v pořadí za příslušný kalendářní rok. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu daně v uplynulém zdaňovacím období.“.

„(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.“.

^4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.“.

„^5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“.

^5a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.“.

„(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“.

„(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně.

(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně.

^9b) § 82 obchodního zákoníku.

^9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.“.

Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

„(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,^12a) s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit.

^12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.“.

„§ 13

Výpočet příjmů spolupracujících osob

Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).“.

„(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).“.

„(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.“.

„(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.“.

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.

„§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,^17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy

(5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

(6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy^17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

(7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,^17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva.

(8) U fondu národního majetku^18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.^18b)

(10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b)

(11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c)

^15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

^17c) § 20f občanského zákoníku.“.

„(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) se nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá, nelze osvobození uplatnit ani v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.“.

„§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění^19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky^20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace.

(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy^16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy.

(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.^19c)

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b)

(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c)

(7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.

(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.

(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

^19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.“.

„§ 21

Sazba daně

Sazba daně činí 41 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“.

„§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b).

(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.“.

„(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,^20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.“.

„(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.“.

„(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.^20c) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.

^20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.“.

„(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.“.

„(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

^22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

^23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

^23e) § 659 občanského zákoníku.

^26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

^26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

^26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

^26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

^26ch) § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebo obdobné ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v zahraničí.

^26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.“.

„(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.

^28d) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.

Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění podle bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,^28a) na Fond národního majetku^18) a na poplatníky uvedené v § 2,“.

„(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit

^31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.“.

V poslední větě odstavce 1 se slova „až c)“ nahrazují slovy „až d)“.

„(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.

(10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9.

(11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje

^31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.

^31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon ČNR č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu
5 1,0 2,25 2,25“
„Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu
5 45 46 45“

„§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po roce, v němž byla vykázána. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.^16)

(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.^20a)

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst

Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Odpočet lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém poplatník uvedl hmotný majetek do užívání.^20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu.

(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu^20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu.

(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

(6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 je vázána na podmínky, že nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku, a to do tří let následujících po roce, kdy byl odpočet uplatněn. Při nesplnění uvedených podmínek je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek o uplatněný odpočet v tom zdaňovacím období, kdy podmínky porušil (§ 23 odst. 3).

(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce zaevidování hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu).

(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9b)

(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.^19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9c)

(11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.“.

„(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.^34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)

^34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.

^34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“.

„§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu,

Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,^35)

(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.

(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů^16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.

(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4.

(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a.

(7) U penzijních fondů,^9a) podílových fondů a investičních fondů^16) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,^20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,^20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení.

^35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví^20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu „střed“ (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v zahraničí.“.

„§ 38a

Zálohy

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh v zálohovém období se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání do účinnosti vyměření (doměření) daně.^39a) Zúčtování záloh se provádí podle zvláštního zákona.^40)

(2) Zálohy neplatí poplatníci,^39) jejichž poslední známá daňová povinnost^39a) nepřesáhla 20 000 Kč.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince.

(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince.

(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši.

(7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.

(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7.

(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.^41)

(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

^39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 38b

Minimální výše daně

Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 6000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou.

§ 38c

Zahraniční plátce daně

Plátcem daně^39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c).

§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.

(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)