Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 1994-12-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb. a č. 136/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

^8a) § 577 až 590 zákona č. 513/1992 Sb.“.

Dosavadní body č. 3, 4, 5 a 6 se označují jako body 1, 2, 3 a 4.

Poznámky č. 10) a 10c) znějí:

„^10) § 55, 191 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10c) § 80 až 84 vyhlášky č. 93/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a) až e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení^16) v případě jejich dovozu. Při uplatnění nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) až d), předloží nabyvatel povolení Ministerstva zemědělství, a při uplatnění nároků u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. e), povolení Ministerstva financí k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.“.

„(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(9) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.“.

„(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně zaniká dnem vyskladnění vybraného výrobku plátcem, který nárok na vrácení daně neuplatnil. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den jeho dovozu nebo vyskladnění, při kterém vznikla daňová povinnost.“.

„(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení a prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.“.

„(7) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle § 12 odst. 1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle § 12 odst. 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(8) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/Tax Free se pohlíží jako na zboží vyvezené.“.

„Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.“.

„(12) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

^19a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 13 až 16.

„(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.^17)“.

„§ 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou dovozu vybraných výrobků, stanoví zvláštní předpis.^19b)

(2) Při dovozu vybraných výrobků výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.^20)

^19b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně, případně získají lehké topné oleje za cenu obsahující daň až do výše 2200 Kč za tunu, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, případně je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu.“.

„(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.“.

„(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-T-82.“.

„(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů.“.

„§ 22

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2710 automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova do 0,013g/l 10 160 Kč/t
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova nad 0,013g/l 11 570 Kč/t
technické benziny 11 570 Kč/t
směsi benzinů podle § 19 odst. 4 a směsi benzinů s jinými palivy a mazivy 11 570 Kč/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje 8 340 Kč/t
lehké topné oleje (s výjimkou lehkých topných olejů používaných jako pohonná hmota) 2 200 Kč/t
směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota ( s výjimkou směsí benzinů podle § 19 odst. 4 a směsí benzinů s jinými palivy a mazivy) 8 340 Kč/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakované ropné suroviny používané jako pohonná hmota 8 340 Kč/t
upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota 8 340 Kč/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva 0 Kč/t
2711 zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu 2 370 Kč/t
stlačené plyny používané jako pohonná hmota 0 Kč/m3
3403 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3. 8 340 Kč/t
3823 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3. 8 340 Kč/t.“
„§ 24

Plátci

Plátci jsou také

„(1) Předmětem daně je líh obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.“.

„(3) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15 % absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.

(4) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35 činí nejvíce 0,5 % objemových alkoholu.

(6) Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.“.

^21e) § 35 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21f) § 33 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku Text Sazba daně
2207 líh 195 Kč/1 l.a.
2208 destiláty ovocné z pěstitelského pálení22) 95 Kč/1 l.a.
lihoviny, destiláty 195 Kč/1 l.a.“.
„§ 33a

(1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna následujícího roku daňový doplatek ve výši součinu skutečného výstavu podle stupňovitosti a rozdílu sazby daně pro velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a sazby daně pro velikostní skupinu, v níž byl zařazen.“.

„§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.